Evropské volby 2014 v ČR

Po sedmi měsících od parlamentních voleb proběhnou v České republice volby do Evropského parlamentu. Ty prezident Miloš Zeman vyhlásil na 23. a 24. května a čeští voliči v nich zvolí 21 europoslanců. Na výběr mají z 38 stran.
Volby
Foto: Andrey Burmakin/Shutterstock

(Naposledy aktualizováno 14. května 2014)

Souvislosti

Ve dnech 22. – 25. května si Evropané zvolí 751 nových europoslanců. Volby do Evropského parlamentu v roce 2014 se budou vůbec poprvé řídit Lisabonskou smlouvou. To mimo jiné znamená, že jednotlivé evropské strany navrhnou v rámci předvolebního boje své kandidáty na post předsedy Evropské komise. Lisabonská smlouva také snižuje počet europoslanců.

O letošních evropských volbách si více přečtěte v našem dalším fact sheetu.

Témata

Prezident Miloš Zeman vypsal termín voleb v Česku na 23. a 24. května. Původně se eurovolby měly konat ve stejných dnech, jako volby do Poslanecké sněmovny. Kvůli pádu vlády Petra Nečase a následnému nevyjádření důvěry kabinetu Jiřího Rusnoka však šli čeští voliči k urnám již v říjnu v rámci předčasných voleb.

Českou republiku bude od příštího roku místo stávajících 22 europoslanců zastupovat pouze 21.

Na ministerstvu vnitra se k evropským volbám registrovalo 39 stran a hnutí. Jejich seznam naleznete na konci tohoto fact sheetu. Ze seznamu byla ministerstvem vnitra vyřazena Československá strana socialistická mimo jiné proto, že nezaplatila patnáctitisícový příspěvek na úhradu volebních nákladů.

Programy českých stran v kostce si můžete projít zde.

Současné rozložení sil

Evropské volby v roce 2009 ovládla v Česku ODS se ziskem 31,45 % odevzdaných hlasů (9 mandátů), před druhou ČSSD (22,38 %, 7 mandátů). Do Parlamentu se ještě dostala třetí KSČM (14,18 %, 4 mandáty) a čtvrtá KDU-ČSL (7,64 %, 2 mandáty). Neúspěšně naopak volby dopadly pro malé strany.

Volební účast byla v Česku 27,5 %. Evropský průměr dosáhl 43,1 %, což bylo od roku 1979, kdy proběhly první přímé evropské volby, vůbec nejméně.

Kandidátky a programy

V evropských volbách voliči vybírají europoslance pouze v rámci jednoho společného celorepublikového obvodu. Každá strana či hnutí proto podávají pouze jednu kandidátku. Ta musí být odevzdána nejpozději 66 dní před eurovolbami, tedy 18. března. Volební klauzule je 5 %. Příspěvek ve výši 30 Kč za hlas dostanou ty partaje, které překročí 1 % hlasů.

České europoslance mohou volit občané ČR starší 18 let nebo občané ostatních členských zemí EU, pokud jsou přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice alespoň 45 dní. Právo být zvolen mají kromě českých občanů starších 21 let i další občané Evropské unie, pokud jsou v den voleb alespoň 45 dnů přihlášeni k trvalému či přechodnému pobytu v České republice.

  • ČSSD

Sociální demokraté mají v současné době největší zastoupení jak v Poslanecké sněmovně, tak i v Senátu. V eurovolbách v roce 2009 skončili druzí. Získali 22,4 % hlasů, a obhajují tak sedm mandátů.

V souvislosti s lídrem strany se původně mluvilo o senátorovi a kandidátu na prezidenta Jiřím Dienstbierovi. Ten však nakonec přijal post ministra pro lidská práva a šéfa Legislativní rady v nové vládě Bohuslava Sobotky. Spekulovalo se také o 1. místopředsedkyni Aleně Gajdůškové.

Grémium ČSSD však nakonec v polovině ledna navrhlo profesora sociologie Jana Kellera. Tomu v loňském roce prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy v oblasti vědy. Před rokem 1989 byl členem KSČ. Rozhovor s ním si přečtěte zde.

Kandidátka ČSSD byla zvolena na začátku února, dvojkou a trojkou jsou současní europoslanci Olga Sehnalová a Pavel Poc. Kromě europoslance Roberta Duška najdeme na kandidátce i všechny čtyři zbývající europoslance, nejníže na devátém místě je místopředseda evropských socialistů v Evropském parlamentu Libor Rouček.

Sociální demokraté patří mezi českými stranami k nejproevropštějším. Přístupem k evropským institucím i některým klíčovým evropským návrhům se to snaží v posledních týdnech dokázat i nový kabinet Bohuslava Sobotky. Ve svém programu se sociální demokraté věnují například ochraně zaměstnanců, investicím do infrastruktury a vědy a výzkumu nebo harmonizaci daní.

  • ANO

Hnutí ANO je považována za jednoho z vítězů říjnových parlamentních voleb a vysoký výsledek společně s průzkumy veřejného mínění mu dává vysoké šance i pro volby evropské.

Kandidátku hnutí povede  někdejší hlavní vyjednávač přístupu ČR do EU a bývalý eurokomisař Pavel Telička. Na dalších místech kandidátky najdeme bývalého vrchního ředitele unijní sekce ministerstva zahraničí a zástupce státního tajemníka pro evropské záležitosti a ředitel sekce předsedy vlády Petra Ježka, diplomatku Ditu Charanzovou a podnikatelku Martinu Dlabajovou.

Telička je mezi veřejností také skloňován jako kandidát na příštího českého eurokomisaře. Jak řekl Telička EurActivu, on sám se na pozici eurokomisaře nijak „netřese“ a nejjednodušší by pro něj zřejmě bylo, pokud by vůbec nebyl osloven, a nemusel tak řešit těžké dilema spojené s rozhodováním. Kategoricky odmítnout však tuto možnost nemůže. „Byl bych rád, kdyby evropským komisařem už pro jednou nebyl reprezentant sociální demokracie,“ dodal.

Jako nové hnutí ANO také přemýšlí o tom, ke které frakci Evropského parlamentu se přidá. Jedinou stranou, která jej zatím oslovila a se kterou probíhají sondážní rozhovory, jsou evropští liberálové (ALDE). V porovnání s ostatními stranami má podle Teličky ANO k evropským liberálům programově nejblíže. „Přiznám se, že je to z naší strany také určitý kalkul. Pokud zdůrazňuji, že chceme být v Evropském parlamentu aktivní a chceme něco změnit, tak ve větší frakci nebudeme mít takový vliv jako ve frakci menší,“ dodává Telička.

V polovině února představilo ANO také svůj program. Jako své hlavní cíle si vytyčilo hnutí zvýšení konkurenceschopnosti, stabilizaci finančního prostředí, posílení bezpečnosti uvnitř EU, rozšíření Unie a stabilizace jejího prostředí a zvýšení role EU ve světě. Soustředit se chce na lepší využívání našeho členství v EU.

  • KSČM

KSČM z posledních eurovoleb obhajuje třetí místo, s 14,2 % získala 4 mandáty.

Komunisté zvolili kandidátku na konci února. Do evropských voleb je povede poslankyně Kateřina Konečná. Ta byla do Poslanecké sněmovny zvolena v roce 2002 a v současnosti je místopředsedkyní  zahraničního výboru i výboru pro životní prostředí. O programu a vizích KSČM jsme s Kateřinou Konečnou mluvili v květnu.

33leté Konečné budou krýt záda europoslanci Jiří Maštálka, Jaromír Kohlíček a Miroslav Ransdorf. V programu se komunisté zaměřují na ochranu zaměstnanců, potravinovou bezpečnost, či udržování míru.

  • TOP 09

Dlouhou dobu hledala svého lídra TOP 09. Nabídku odmítl například ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Nekandidovat se rozhodl i bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, důvodem je zatím soudně nedořešená kauza vyplácení sociální dávek na rezortu, v níž byl obviněn Drábkův náměstek. Drábek podle svých slov nechtěl, aby propírání jeho osoby v médiích zastínilo důležitá témata TOP 09 ve volební kampani.

Lídrem kandidátky TOP 09 a Starostové se stal ekonom Luděk Niedermayer,  který byl 12 let členem bankovní rady ČNB a v letech 2000 – 2008 byl jejím viceguvernérem. Dvojkou kandidátky je bývalý ministr spravedlnosti, který byl dlouhou dobu poslancem za ODS, Jiří Pospíšil. Podle Pospíšila rozdílné názory TOP a ODS na řadu otázek problémem nejsou, protože jeho objektem zájmu budou justiční a legislativní témata a v těch se s TOP 09 shoduje.

Volební program schválila strana již na svém prosincovém sněmu. Strana podporuje přijetí fiskálního paktu a úsporný rozpočet, staví se naopak proti dani z finančních transakcí či členství Turecka v Evropské unii.

  • ODS

Obhájit 31,45 % hlasů a 9 mandátů z posledních evropských voleb bude pro občanské demokraty více než složitý úkol. V říjnových volbách dostala ODS pouze 7,7 % hlasů a umístila se až pátá.

O situaci uvnitř ODS částečně naznačil lednový volební kongres, na němž byl novým předsedou zvolen Petr Fiala. Ten porazil europoslance Edvarda Kožušníka. Úspěšný byl naopak jeho kolega z Evropského parlamentu v kandidatuře na 1. místopředsedu Jan Zahradil. Před kongresem se na sociálních sítích objevil spor týkající se motivace obou kandidátů.

Na konci února byla představena kandidátka strany, tu povede opět místopředseda Zahradil. Na dalších místech najdeme dalšího europoslance Evžena Tošenovského, trojkou bude Eva Zamrazilová, které končí funkční období v bankovní radě České národní banky. Naopak Kožušník je až desátý.

ODS byla po posledních evropských volbách jednou ze spoluzakladatelek parlamentní skupiny Evropští konzervativci a reformisté (ECR), která vyznává pravicové anti-federalistické a konzervativní názory. Patří mezi nejvíce euroskeptická uskupení mezi relevantními českými politickými stranami.

Jako hlavní témata kampaně si ODS vytyčila vyvázání se z povinnosti přijmout euro, snížení ceny elektřiny pomocí nižšími platbami na podporu obnovitelných zdrojů a zrušení stěhování Evropského parlamentu mezi Bruselem a Štrasburkem.

O hlavních bodech programu jsme si v nedávném rozhovoru povídali s Janem Zahradilem. 

  • Úsvit

Hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury do čela nominovalo advokátku Kláru Samkovou. Ta byla v minulosti poslankyní Federálního shromáždění za Romskou občanskou iniciativu. Poté působila téměř sedm let v ODS. V roce 2010 byla tentokrát v barvách TOP 09 zvolena do zastupitelstva Městské části Prahy 2. Na začátku letošního roku nicméně barvy TOP 09 opustila.

Nominace Samkové byla překvapením především pro samotné voliče hnutí. Dvojkou kandidátky je prezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, ekonom Roman Škrabánek. Další advokátku najdeme na třetím místě kandidátky, je jí předsedkyně odvolací komise Fotbalové asociace ČR Kateřina Radostová.

Na začátku května však byla Samková z kandidátky hnutí vyškrtnuta. Důvodem bylo podezření, že oklamala Českou spořitelnou. Do eurovoleb tak vede hnutí Škrabánek.Ve svém programu sice chce zachovat členství Česka v EU, nicméně požaduje reformu Unie. Hnutí požaduje dále referendum o přijetí eura, zpřísnění imigrační politiky či společnou obrannou politiku.

Úsvit patří mezi českými stranami k těm nejeuroskeptičtějším. Důkazem je i náš rozhovor se Samkovou.

V programu nalezneme na adresu EU i poměrně silné výrazy. „Nesouhlasíme s přeměnou národních států v provincie s omezenými pravomocemi, nechceme být nevolníky EU,“ píše se v programu.

  • KDU-ČSL

Celkem dva kandidáti byli v roce 2009 zvoleni do Evropského parlamentu za KDU-ČSL. Zuzana Roithová ani Jan Březina však znovu kandidovat nebudou, Březina navíc plánuje pomoci s kampaní TOP 09.

Prvních deset míst na kandidátní listině si lidovci zvolili už v červnu 2013. KDU-ČSL povede bývalý ministr bez portfeje a docent evropského práva Pavel Svoboda, dvojkou je pak bývalá úřadující předsedkyně strany Michaela Šojdrová. Rozhovor se Svobodou naleznete zde.

Kampaň zahájili lidovci na začátku března. V rámci ní představili i program. Jako hlavní témata si vytyčili boj s nezaměstnaností, prorodinnou politiku, potravinovou bezpečnost či snížení byrokracie.

Kompletní seznam kandidujících stran a hnutí:

1. SNK Evropští demokraté

2. Strana práce a Nespokojení občané!

3. Klub angažovaných nestraníků

4. NE Bruselu – Národní demokracie

5. Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová

6. Strana zdravého rozumu – nechceme euro – za Evropu svobodných států

7. TOP 09 a Starostové

8. Liberálně ekologická strana

9. LEV 21 – Národní socialisté

10. Komunistická strana Čech a Moravy

11. evropani.cz

12. Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska

13. Fair play – HNPD

14. Česká strana sociálně demokratická

16. ANO 2011

17. "Strana rovných příležitostí"

18. Moravané

19. Česká strana regionů

20. Občanská demokratická strana

21. VIZE 2014

22. Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury

23. Strana zelených

24. Strana svobodných občanů

25. Romská demokratická strana 

26. Komunistická strana Československa

27. Volte Pravý Blok www.cibulka.net

28. Antibursík – stop ekoteroru!

29. Dělnická strana sociální spravedlnosti – NE diktátu Bruselu!

30. Hnutí sociálně slabých

31. Republika

32. Česká pirátská strana

33. Česká Suverenita

34. Koruna Česká (monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska)

35. Aktiv nezávislých občanů

36. Česká strana národně sociální

37. Občanská konzervativní strana

38. Věci veřejné

39. Občané 2011

REKLAMA
REKLAMA