Kohezní politika 2014-2020 v ČR

EU se připravuje na příští sedmileté programové období, které začne v lednu 2014. Nejinak jsou na tom i členské státy EU včetně České republiky. Příprava zde odstartovala v roce 2010 a v těchto měsících vrcholí – na programu dne je finalizace tzv. Dohody o partnerství, strategického dokumentu, který narýsuje základní pravidla pro čerpání evropských prostředků v letech 2014-2020.
Silnice, regio
Zdroj: Evropská komise.

(Aktualizováno k 26.8.2014) 

Důležité mezníky: 

  • 2010: Zahájení příprav programového období 2014-2020 v České republice.
  • červen 2011: Evropská komise představila návrhy k celkové výši a podobě rozpočtu EU po roce 2013 (víceletý finanční rámec).
  • srpen 2011: Vláda Petra Nečase schválila tzv. národní rozvojové priority.
  • říjen 2011: Evropská komise představila návrh legislativy ke kohezní politice 2014-2020.
  • listopad 2012: Ministerstvo pro místní rozvoj bylo pověřeno vyjednávání o tzv. Dohodě o partnerství pro programové období 2014-2020 s Evropskou komisí.
  • listopad 2012: Vymezení jednotlivých operačních programů.
  • duben 2013: Instituce EU se stále nemohou shodnout na podobě a výši víceletého finančního rámce.
  • červenec 2013: Výbor Evropského parlamentu pro regionální rozvoj (REGI) schválil návrh legislativy ke kohezní politice po roce 2013.
  • říjen 2013: Nástroj pro propojení Evropy (CEF), neboli infrastrukturní fond, prošel výbory Evropského parlamentu.
  • červen 2013: Vláda vzala na vědomí návrh Dohody o partnerství.
  • červenec 2013: Dohoda o partnerství zaslána Evropské komisi a bylo zahájeno její neformální posouzení. Zároveň odstartovalo ex-ante hodnocení dokumentu a posouzení jeho vlivu na životní prostředí.
  • říjen 2013: MMR obdrželo připomínky Evropské komise k návrhu Dohody.
  • listopad 2013: ČR odeslala do Bruselu vypořádání se s připomínkami.
  • listopad 2013: Unijní instituce schválily víceletý finanční rámec EU pro období 2014-2020.
  • listopad 2013: Evropský parlament schválil legislativu ke kohezní politice 2014-2020.
  • 9. dubna 2014: Vláda schválila Dohodu o partnerství.
  • 26. srpna 2014: Evropská komise oficiálně uzavřela s Českou republikou Dohodu o partnerství.

Souvislosti: 

Hlavním cílem kohezní politiky EU podpořit hospodářský růst ve členských státech EU a zároveň vyrovnat hospodářské i sociální rozdíly mezi 271 evropskými regiony. Strategický rámec politiky se obměňuje jednou za sedm let.  

V listopadu 2013 se unijní instituce po dlouhých vyjednáváních shodli na tom, že příští sedmiletý rozpočet omezí objem finančních prostředků pro politiku soudržnosti na 325 miliard eur.  

Alokace pro národní státy ještě nebyly stanoveny. V případě České republiky se ale dá počítat s přibližně 20,5 miliardami eur v běžných cenách. Přesná částka bude upřesněna. 

Témata: 

Příprava na úrovni EU 

Příští sedmileté programové období začne v lednu 2014. Jeho přípravy ale na evropské i národní odstartovaly mnohem dříve. V říjnu 2011 Evropská komise zveřejnila balíček šesti nových nařízení ke kohezní politice po roce 2014 a instituce EU jej po projednání schválily v listopadu 2013. 

Projekty budou po roce 2013 financovány z fondů politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a Společné námořní a rybářské politiky. Souhrnně se o těchto fondech hovoří jako o „Evropských strukturálních a investičních fondech“ (ESIF). Spadají do nich dva strukturálníc fondy, Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF), dále pak Fond soudržnosti (CF), Evropský zemědělská fond pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF).  

Investice by měly směřovat na podporu cílů hospodářské strategie EU 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. K jejímu naplňování pomocí fondů EU bude jednotlivým členským státům sloužit tzv. Dohoda o partnerství, kterou uzavřou s Evropskou komisí.  

Podrobnosti o novinkách kohezní politiky 2014-2020 najdete v jiném souhrnném factsheetu EurActivu, který nese název Budoucnost kohezní politiky EU po roce 2013

Příprava v ČR  

Přípravy příštího programového období začaly v České republice již v roce 2010. Jejich koordinací bylo pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). 

Koncem léta roku 2011 vláda Petra Nečase schválila tzv. národní rozvojové priority, na něž by se měla Česká republika v příštích sedmi letech pomocí fondů EU zaměřit (dokument Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky). Priority vznikaly v rámci diskuse, kterou ministerstvo vedlo se zástupci dalších rezortů, krajů, měst a obcí, s hospodářskými a sociálními partnery a s celou řadou odborníků. 

Jedná se o :

  • Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky;
  • Rozvoj páteřní infrastruktury;
  • Zvýšení kvality a efektivnosti veřejné správy;
  • Podpora sociálního začleňování, boje s chudobou a systému péče o zdraví;
  • Integrovaný rozvoj území. 

Později byly národní rozvojové priority rozpracovány do tematických okruhů, které se staly podkladem pro vznik Dohody o partnerství. Ta obsahuje i seznam operačních programů, jejichž prostřednictvím budou podporovány jednotlivé projekty. 

Dohoda o partnerství 

První návrh Dohody o partnerství, strategického dokumentu, který bude v příštích sedmi letech určovat základní rámec pro čerpání prostředků z evropských fondů, vláda projednala v červnu roku 2013. 

Příprava všech podkladových materiálů a samotné Dohody se řídila následujícími principy: 

  • Principem strategického zaměření a propojování s plněním strategie Evropa 2020, Národního programu reforem a Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti.
  • Principem fungujícího trhu.
  • Principem podpory kvalitních projektů.
  • Principem snadnější přípravy a realizace projektů.

(o těchto hlavních principech si v květnu 2012 EurActiv povídal s 1. náměstkem ministra pro místní rozvoj Danielem Braunem). 

Implementační struktura – operační programy 

Dohoda obsahuje i návrh implementační struktury pro 2014-2020. Programy byly vymezeny v listopadu 2012. Ve srovnání s předchozím období (2007-2013), ve kterém měla Česká republika celkem 26 operačních programů, došlo k jejich omezení. 

Nejviditelnější novinkou je sloučení regionálních operačních programů (ROPů) do jednoho centrálního regionálního operačního programu (IROP). 

V příštím programovém období budou fungovat další operační programy: 

  • OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost
  • OP Zaměstnanost
  • OP Doprava
  • OP Životní prostředí
  • OP Praha-pól růstu ČR
  • OP Technická pomoc 
  • OP Přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskou republikou
  • OP Přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
  • OP Přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskou republikou
  • OP Přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Bavorsko a Českou republikou
  • OP Přeshraniční spolupráce mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou
  • OP Nadnárodní spolupráce Central Europe
  • OPy meziregionální spolupráce 

V červnu 2013 byl dodatečně vymezen OP nadnárodní spolupráce Danube.

Jednání s Evropskou komisí o jednotlivých programech začalo v květnu 2013. Neformální dialog by měl začít v lednu 2014. 

Dohoda o partnerství byla vládou schválena na začátku dubna 2014. Oficiální souhlas Evropské komise následoval 26. srpna 2014. 

Stanoviska: 

„Prostředky investujeme do posílení konkurenceschopnosti, zvýšení
zaměstnanosti, kvalitního systému vzdělávání a lepší dopravní infrastruktury. Peníze z EU tak podpoří zrychlení hospodářského růstu a zvýší kvalitu života našich občanů," uvedl po schválení Dohody o partnerství v srpnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Podle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa, který v dubnu 2013 navštívil Českou republiku, musí země zapracovat na zlepšení celého systému čerpání evropských prostředků, protože právě peníze z fondů EU jsou obzvlášť důležité pro hospodářský růst země. Mohou z nich totiž těžit čeští občané, podnikatelé, ale i celé regiony, zdůraznil tehdy Barroso. 

„Jsem přesvědčena, že evropské peníze mají sloužit k vytváření pracovních míst, zejména v období, kdy se staví a buduje,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová (ANO)

„Struktura současného rozdělování evropských prostředků je složitá a my plníme závazek, který si dala vláda ve svém programovém prohlášení – tedy snížit počet operačních programů. Vnímáme obavy současných ROPů o budoucnost dotací pro české regiony, ale ministerstvu pro místní rozvoj jde o skutečné zjednodušení systému poskytování dotací a poskytnutí prostředků na rozvoj regionů směrem k posílení jejich konkurenceschopnosti,“ řekl EurActivu 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun

REKLAMA
REKLAMA