Vztahy EU s Indií a Čínou

Indie a Čína jsou dvě nejlidnatější země světa, které navíc prožívají v posledních dvou dekádách raketový ekonomický růst. Současně ale čelí mnoha výzvám, které s sebou rychlý rozvoj hospodářství přináší. Intenzivní vztahy EU s oběma asijskými velmocemi jsou klíčové nejen pro to, aby Unie začala hrát na mezinárodním poli významnější roli, ale také pro řešení globálních problémů současnosti jako jsou globální oteplování, nedostatek základních komodit či související energetické otázky. V neposlední řadě je pro Unii zásadní udržovat dobré vztahy s Čínou a Indií z důvodu udržení konkurenceschopnosti evropského hospodářství.

(Naposledy aktualizováno 13.6.2013)

Nejnovější a další kroky:

EU a Čína

  • 1975: formální navázání vztahů mezi ES a Čínou;
  • 1985: podepsána Dohoda o obchodu a spolupráci, která je dodnes právním základem vztahu mezi EU a Čínou;
  • 1989: incident na náměstí Nebeského klidu, v jehož důsledku ES uvalilo na Čínu zbrojní embargo přetrvávající dodnes (EurActiv 5.1.2011);
  • 2001: vstup Číny do Světové obchodní organizace (WTO);
  • 2007: zahájeny rozhovory o nové Dohodě o partnerství a spolupráci (PCA);
  • květen 2009: v Praze se uskutečnil pravidelný summit EU-Čína (EurActiv 19.5.2009);
  • prosinec 2009: mezinárodní konference zemí Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC), která se uskutečnila v Kodani;
  • září 2012: Evropská komise začal vyšetřování čínských výrobců solárních panelů kvůli podezření z dumpingu (EurActiv 6.9.2012);
  • prosinec 2012: v Hamburku se konal zatím poslední summit EU-Čína;

EU a Indie

  • 1994: podepsána Dohoda o spolupráci;
  • 1996: komuniké Komise „Prohloubení partnerství mezi EU a Indií“;
  • 2007: zahájeny rozhovory o Dohodě o volném obchodu, proti kterému se staví například indické farmaceutické firmy (EurActiv 14.3.2011);
  • únor 2012: 12. a prozatím poslední summit EU-Indie;

Souvislosti:

Čína

Evropská komise si dlouhodobě stanovila čtyři cíle, o jejichž naplnění hodlá usilovat: rozšíření a prohloubení politického dialogu s Čínou, podpora přeměny Číny v zemi s otevřenou společností, vládou zákona a respektem k lidským právům, podpora plné integrace Číny do světového obchodu a také propagace Unie v Číně.

Základním dokumentem, na kterém jsou i dnes postaveny vztahy mezi Čínou a EU, je Dohoda o obchodu a spolupráci z roku 1985. Ta byla postupně doplňována v letech 1994 a 2002 a obsahuje ujednání jak o obchodních vztazích, tak o programu vzájemné kooperace. V lednu 2007 začaly práce na podstatně podrobnější Dohodě o spolupráci a partnerství (PCA). Kromě těchto všeobecně pojatých dohod byla v průběhu posledních let podepsána celá řada dalších ujednání  mezi oběma stranami např. o vědecké spolupráci, o podpoře satelitní navigace Galileo, o námořní bezpečnosti a mnoho dalších.

V současnosti se intenzivně jedná především o otázkách ochrany duševního vlastnictví, soutěžním právu, podnikání, textilním průmyslu a makroekonomických otázkách. Zatímco Čína je druhým největším obchodním partnerem EU hned po USA, Evropská unie je pro Čínu stále největším obchodním partnerem a zdaleka největším trhem pro import zboží. Kromě výše zmíněných otázek unijní vztahy s Čínou v současnosti nejvíce zatěžuje negativní schodek obchodní bilance, který souvisí s nepříznivými podmínkami pro podnikání cizinců v Číně a také otázka lidských práv.

Indie

Navázání vztahů mezi EU a Indií se datuje už do počátku 60. let, kdy byla Indie jednou z prvních zemí, která navázala diplomatické styky s Evropským společenstvím. V průběhu 70. a 80. let byly podepsány 2 bilaterální dohody nahrazené v roce 1994 rozsáhlejší Dohodou o spolupráci. Ratifikace tohoto dokumentu zahájila éru bližšího vzájemného dialogu, který zahrnuje mimo jiné i pravidelné schůzky ministrů z obou ekonomických bloků probíhající na roční bázi.

Dalšími významnými dokumenty, které určují vzájemné vztahy obou partnerů je komuniké Komise nesoucí název „Prohloubení partnerství mezi EU a Indií“ z roku 1996. K posunu došlo v roce 2004, kdy Komise společně s indickými vyjednavači vytyčila základní kroky vedoucí ke strategickému partnerství s Indií. Rozsáhlý dokument se věnuje mnoha různým otázkám od zbraní hromadného ničení a terorismu přes problém migrace, demokracie a lidských práv až po ekonomickou spolupráci a rozvoj. V roce 2007 byly zahájeny rozhovory o Dohodě o volném obchodu.

Témata:

Čína

Obchodní výměna mezi Čínou a EU dosáhla v roce 2012 skoro 434 miliard eur a od roku 2008 tak vzrostla skoro o 34 %. EU má vůči Číně stále velký deficit, který se však od roku 2010 pomalu snižuje a vloni dosáhl „pouhých“ 146 miliard, což je o 23 miliard méně, než o dva roky dříve. Důvodem je především nárůst importu služeb a přímých investic EU do Číny. 

Na jednání v Pekingu v dubnu 2008 byla ustavena speciální obchodní komise (po vzoru Transatlantické ekonomické rady), která má sloužit jako platforma pro řešení problémů  způsobujících nadměrný obchodní deficit. Evropským společnostem šlo především o ochranu autorských práv a lepší přístup na čínské trhy.

Jako velký problém je Unií označováno čínské porušování práv duševního vlastnictví. Podle údajů Komise z roku 2011 73 % padělků zachycených na území EU totiž pocházelo právě z Číny. V roce 2012 navíc čtyři z pěti evropských podniků působících v této zemi označilo ochranu práva duševního vlastnictví Pekingem za nedostatečnou (EurActiv 10.11.2010).

Další třecí plochou mezi EU a Čínou je otázka boje s klimatickými změnami. Ještě na začátku roku 2008 oceňovala Komise „viditelný posun“ v postoji Číny, která byla podle svých slov připravena vyjednávat o globální dohodě o klimatu a včlenit do něj vlastní schéma pro redukci emisí skleníkových plynů. Nicméně v rámci mezinárodní konference zemí Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC), která se uskutečnila na konci roku 2009 v Kodani, odmítla Čína společně s Indií přijmout jakékoliv závazky, jimiž by přispěly k omezení světových emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 50 % (EurActiv 21.12.2009).

Asijská velmoc Spolupráci při řešení globálního oteplování a energetických témat čínská strana jednoznačně podmiňuje umožněním technologického transferu ze „západu na východ“.

Indie

I přes sbližování EU s Indií jsou podle analytiků politické vztahy mezi oběma partnery chronicky podceňovány. Evropská unie je přitom nejvýznamnějším obchodním partnerem Indie. Podle údajů Unie přitom hodnota vzájemného obchodu vzrostla z 28,6 miliard eur v roce 2003 na skoro 80 miliard v roce 2011. Investice EU do této země se navíc mezi lety 2003 a 2010 více než ztrojnásobily. A nejen to, indické společnosti zakoupily během poslední dekády rozhodující podíly ve dvou největších evropských ocelárnách Arcelor a Corus a převzaly také automobilky Jaguar a Land Rover.

Bez intenzivních vztahů s Indií navíc podle odborníků nemůže hrát Unie rozhodující roli při řešení globálních problému dneška jako je např. globální oteplování. Schůzky zástupců Indie a EU jsou i přes tento fakt podle názoru politologů stále nepříliš konstruktivní a např. indický premiér věnuje mnohem více prostoru i energie jednání s německou kancléřskou Merkel či francouzským prezidentem Sarkozym než s představiteli Evropské unie.

Problémy ve vzájemné komunikaci můžeme ilustrovat na příkladu sporu o cla na dovozy vína a tvrdého alkoholu. Ta jsou v Indii až prohibitivně vysoká – dosahují často několika stovek procent. Taková situace se přirozeně nelíbí evropským výrobcům alkoholických nápojů. Indie totiž pro ně vzhledem počtu obyvatel a ekonomickému růstu představuje trh s obrovským potenciálem, který nabývá na významnosti zvláště v situaci, kdy na evropské trhy proniká stále více levného alkoholu ze zahraničí. Šetření Komise provedené na základě stížností unijních vinařů a likérek skutečně v prosinci 2006 potvrdilo, že indická dovozní cla jsou v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Nastala proto ještě intenzivnější jednání s indickou stranou, která ovšem nepřinesla žádné hmatatelné výsledky. Indové totiž sice uznali stížnost Unie, nicméně připomněli, že celní politika je v Indii v kompetenci jednotlivých států a centrální vláda proto jen těžko něco zmůže. Podle představitelů Komise tak Unii nezbylo nic jiného než se v této věci obrátit na WTO, což učinila v březnu minulého roku. Od té doby nebyl zaznamenán žádný významný posun.

I přes zmíněné rezervy ve vzájemných vztazích v současnosti probíhají intenzivní jednání o nové smlouvě týkající se vzájemného obchodu a investic, která by měla představovat výrazný krok vpřed. Unie od nového dokumentu očekává především snížení dovozních cel, o kterých už byla řeč, a zlepšení investičních možností evropských společností v Indii např. v telekomunikacích nebo pojišťovnictví. Indická strana si od smlouvy slibuje snadnější přístup Indů na evropský pracovní trh, lepší možnosti pro prodej služeb (především telekomunikace a IT) a také snížení bariér pro importy některých indických produktů jako jsou chemikálie, textilní výrobky či obuv.

REKLAMA
REKLAMA