Spolupráce EU s Afrikou – od investic až po boj proti teroristům

Afrika je pro Evropu obchodním partnerem s výrazným potenciálem, ale také velká výzva. Do Evropy z ní míří tisíce migrantů, řada z nich nelegálně. Unie se proto snaží pracovat v Africe tak, aby místní neměli důvod svůj rodný kontinent opouštět.
EU Afrika
@ European Union, 2017

Budoucnost mladých Afričanů byla hlavním tématem summitu Evropské a Africké unie, který se uskutečnil 29. a 30. listopadu v Abidžanu.

Oba dva kontinenty totiž čelí stejné výzvě – migraci. Zároveň stojí na opačných březích Středozemního moře. Zatímco Evropa čelí přílivu nespokojených Afričanů, kteří hledají na druhé straně moře práci a lepší život, Afrika se potýká s obrovskou migrací na svém území, kterou způsobují bezpečností, ekonomické ale také klimatické hrozby.

Řešení spočívá v Africe, která se musí stát prostředím, kde se místním lidem bude žít lépe a nebudou mít důvod utíkat – ať už směrem z jednoho afrického státu do druhého, nebo až do evropských zemí.

Lídři afrických a evropských zemí se shodují, že Africe je potřeba pomoci, a to v různých oblastech. Od investic do vzniku nových pracovních míst a škol, přes podporu vzdělávání a výměnných studijních programů až po společný boj proti teroristům, převaděčům osob nebo třeba suchu a změnám klimatu.

Spolupráce v těchto oblastech však pro Unie není nic nového. Pátý summit Africké a Evropské unie se zařadil mezi ostatní milníky ve vývoji evropsko-afrických vztahů a navazuje na předchozí práci.

  • 1. ledna 1958: Vstoupily v platnost Římské smlouvy, které obsahují kořeny rozvojové spolupráce a obchodních výhod mezi EHS a zeměmi Afriky, Karibiku a Pacifiku
  • 60. léta: Většina bývalých afrických kolonií získala nezávislost
  • 1963: Vyjednána smlouva z Yaoundé mezi EHS a 18 africkými zeměmi, které chtěly ve spolupráci i nadále pokračovat
  • 1975: Dohodou z Lomé byla vytvořena skupina ACP (Afrika, Karibik, Pacifik), jednalo se o skupinu 46 zemí, se kterou EHS vzájemně spolupracovalo (dnes skupinu tvoří 79 zemí). Dohoda byla později 4krát revidována
  • 2000: Podepsána Dohoda z Cotonou s platností na 20 let zaměřující se na rozvojovou, hospodářskou a obchodní spolupráci
  • 3. – 4. dubna 2000: V hlavním egyptském městě Káhiře se konal 1. summit EU-Afrika
  • 9. července 2002: Vznikla Africká unie
  • 2005: Dohoda z Cotonou byla poprvé revidována a byly uzavřeny nové preferenční dohody mezi EU a skupinou ACP
  • 9. prosince 2007: 2. summit EU-Afrika – byla přijata Společná strategie EU – Afrika. EU tak nově navázala nejintenzivnější partnerství s celým africkým kontinentem. Následovalo naplňování přijatého akčního plánu
  • 9. – 30. listopadu 2010: 3. summit EU-Afrika – přijat nový akční plán
  • 2. – 3. dubna 2014: 4. summit EU-Afrika – vytvořen nejnovější akční plán pro období 2014 až 2017, který vymezuje 5 společných oblastí spolupráce.
  • 29. – 30. listopadu 2017: 5. summit mezi EU a Africkou unií

5 faktů o současných vztazích mezi EU a Afrikou

1. Příspěvky EU tvoří až 50 % celkové rozvojové pomoci, kterou Afrika dostává.

2. EU je největším obchodním partnerem Afriky.

3. EU je největším zahraničním investorem v Africe.

4. EU vede v Africe celkem 9 civilních operací a investovala 2,5 miliardy eur do afrických mírových projektů.

5. Unie řeší migraci z Afriky do Evropy. Letos je počet nelegálních migrantů o 30 % nižší než v loni.

5 oblastí, ve kterých EU a Afrika dosáhly pokroku

Po přijetí akčního plánu během 4. summitu EU-Afrika v Bruselu v roce 2014 spolupráce výrazně pokročila. Tématem tohoto summitu bylo „Investování do lidí, prosperita a mír.“ Akční plán pro rok 2014-2017 stanovil pět oblastí spolupráce: (1) Mír a bezpečnost, (2) Demokracii, řádnou správu věcí veřejných a lidská práva, (3) Lidský kapitál, (4) Udržitelný a inkluzivní rozvoj a růst a oblast kontinentální integrace, (5) Globální a nově vznikající problémy.

Mír a bezpečnost

První oblast akčního plánu věnující se míru a bezpečnosti se zaměřuje na přecházení konfliktů, problematiku terorismu, organizovaného zločinu a obchodu s lidmi a potírání námořních hrozeb.

V rámci této oblasti působí mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), která se snaží maximalizovat bezpečnost na tomto území. Několik misí bylo zahájeno také po vojenském převratu v africké republice Guinea-Bissau.

V roce 2015 byla také vytvořena Mnohonárodnostní společná pracovní skupina (MNJTF), která působí v oblastech postižených aktivitami povstaleckého uskupení Boko Haram.

Další iniciativou je pracovní skupina operující v prostoru středoafrického subregionu, kde působí destabilizační uskupení Armáda Pána odporu (LRA). Pracovní skupina je složena z vojáků postižených zemí a má za úkol vyhledávat bojovníky a základy skupiny LRA.

Demokracie, řádná správa věcí veřejných a lidská práva

Druhá oblast akčního plánu se věnuje demokracii a lidským právům a klade si za cíl vybudovat transparentní demokratické prostředí, právní stát a dodržování lidských práv.

V rámci této oblasti jsou například vytvářeny volební pozorovatelské mise EU, které dohlížejí na průběh voleb v afrických zemích.

Na podporu lidských práv v Africe byl vytvořen program „Posilování afrického systému lidských práv,“ který poskytuje 10 milionu eur na tuto oblast. Program se zaměřuje i na blahobyt dětí.

Dalších 11 milionů eur bylo v roce 2015 poskytnuto v rámci programu UNFPA-UNICEF, který se zaměřuje na boj proti mrzačení ženských genitálií. Cílem programu je urychlit opuštění této škodlivé praxe v rámci celé Afriky.

Lidský kapitál

V oblasti rozvoje a podpory lidského kapitálu, jakožto třetí kategorie akčního programu, je cílem posílit vazby mezi vzděláváním, odbornou přípravou, vědou a inovacemi a lepším řízením mobility lidí, aby nedocházelo k nelegální migraci.

EU financuje téměř 600 výzkumných projektů, na kterých se podílejí evropští i afričtí výzkumníci a společně pracují na otázkách souvisejících se zdravím, bezpečností potravin, změnou klimatu a energií.

V rámci spolupráce v oblasti vysokoškolského vzdělávání se do akademické mobility zapojilo 157 univerzit z celé Afriky. Další forma spolupráce probíhá například prostřednictvím projektu Erasmus +.

V roce 2015 byl spuštěn Fond EU pro pomoc při mimořádných událostech pro Afriku, který má podporovat stabilitu v regionech při řešení problému nelegální migrace.

Udržitelný a inkluzivní rozvoj a růst 

Čtvrtá oblast akčního plánu se zaměřuje na stimulování hospodářského růstu, tvorbu pracovních míst a podporu malých a středních podniků. Dalším bodem je podpora kontinentálního integračního procesu, který má urychlit vývoj v oblasti infrastruktury, energetiky, industrializace a investic.

Dosud se uskutečnilo celkem 6 obchodních fór mezi EU a Afrikou, přičemž to poslední právě při příležitosti 5. summitu. Podnikatelská fóra poskytují oběma stranám výměnu názorů a otázek týkajících se vzájemných kontinentálních vztahů v oblastech investic a obchodu.

Od roku 2010 byl zahájen vzájemný program na podporu spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů. V roce 2014 pak byl zahájen program na podporu africké infrastruktury ve výši 7 milionu eur, který má zlepšit oblasti energetiky, vody a dopravy.

Mezi lety 2011 a 2014 EU poskytla 2 miliardy do oblasti bezpečnosti potravin a výživy a udržitelného zemědělství v Africe.

Globální a nově vznikající problémy

Poslední kategorie akčního plánu se zaměřuje na dosažení společných postojů a společných řešení globálních výzev, a to na globálních fórech i při mezinárodních vyjednáváních. Hlavními prioritami této oblasti jsou otázky spojené se změnou klimatu, životního prostředí, nelegální migrace, terorismu a nelegálních finančních toků.

V roce 2013 proto uvolnila EU příspěvek ve výši 28 milionů na iniciativu s názvem “CLIMDEV Africa” s cílem posílit institucionální kapacity, které budou vytvářet politiky věnující se klimatickým změnám.

V roce 2015 spustila EU významný program ve výši 80 milionů eur na podporu řízení katastrof v subsaharské Africe. Program má zlepšit systémy připravenosti a včasného varování a vytvořit takové systémy, které pomohou lépe pochopit vznik katastrof, aby bylo možné jim v budoucnu předcházet.

Stanoviska

Investice do mladých lidí je pro Evropu klíčem k úspěchu ve snaze omezit migraci z Afriky. V tomto duchu se nesl i 5. summit v Abidžanu.

„Mladí Afričané tvoří 60 % africké populace. Bez investice do jejich vzdělávání, zaměstnávání, intelektu, kultury, sportu či uměleckého rozvoje nemá Afrika budoucnost,” uvedl předseda Africké unie Moussa Faki  Mahamat.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker s ním souhlasí.

„Již dnes je většina afrických občanů mladší než 25 let. V  polovině tohoto století bude každý čtvrtý člověk na Zemi Afričan,” prohlásil Juncker.  „Právě proto budeme investovat do vzdělávání, infrastruktury, míru a bezpečnosti a do dobré správy veřejných záležitostí. To vše bude následně inspirovat příznivé podnikatelské prostředí, což povede k vytváření velmi potřebných pracovních míst a k ekonomickému růstu.“

S touto strategií souhlasí i Česko, které na summitu reprezentovala ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

„Ztotožňujeme se se zaměřením summitu primárně na investice do mladé generace. Je třeba se věnovat všem rovinám této problematiky – zajištění kvalitního vzdělávání, pracovních míst, podnikatelských příležitostí či možnostem zapojení do veřejného života. Jen tak bude v budoucnu možné využít mimořádný potenciál, který Afrika s ohledem na svou mladou populaci má,“ prohlásila ministryně.

Sama Česká republika se přitom v Africe angažuje, a to nejen obchodně, ale i ve snaze pomáhat místním. Při příležitosti summitu představila česko-italský projekt v hodnotě 2 milionů eur, který má pomoci uprchlíků na území Pobřeží Slonoviny.

Finanční pomoc Africe je důležitá i podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Ten na summitu znovu připomněl, že členské země by měly přispívat do nouzového svěřenského fondu pro Afriku. Tusk dále upozornil na zoufalý stav lidských práv v Libyi, přes kterou míří většina Afričanů do Evropy mnohdy i z donucení ze strany pašeráků osob.

„Pokud nezajistíme, aby se lidé zachycení v Libyi dostali bezpečně domů, nikdy nebudeme efektivní,” zdůraznil.

Pomoci by mohla také zvláštní jednotka EU, Africké unie a OSN, na které se dohodli představitelé obou Unií s generálním tajemníkem OSN Antoniem Guterresem.

Summitu se zúčastnila také vysoká představitelka EU pro zahraniční politiků Federica Mogheriniová. Vystoupila i na 6. podnikatelském fóru, kde zdůraznila, jak důležité jsou evropské investice v Africe. Zároveň upozornila, že se „nejedná o charitu, ale o vlastí zájem EU”. Projekty v Africe totiž vytváří nejen přidanou hodnotu na jejím území, ale také dávají práci Evropanům.

REKLAMA
REKLAMA