Revize strategie Evropa 2020

V polovině června roku 2010 schválila Evropská rada nový plán, který nahradil Lisabonskou strategii pro růst a zaměstnanost. Mezi klíčové priority desetileté strategie EU Evropa 2020 patří „zelený růst“, inovace a vzdělávání. Kritici ovšem upozorňují, že bez závazných cílů bude Evropa 2020 následovat osud své předchůdkyně. V březnu 2014 začala pololetní revize strategie.
eura a kalkulačka
zdroj: FreeDigitalPhotos.net.

(Aktualizováno 3.7.2014 )

Nejnovější a další kroky:

  • březen 2008: Lídři EU pověřili Evropskou komisi, aby ve spolupráci se všemi zainteresovanými hráči začala připravovat nástupce Lisabonské strategie;
  • březen 2009: Summit rozhodl o odkladu jednání o revizi Lisabonské strategie, dokud do úřadu nenastoupí Komise v novém složení;
  • 24. listopadu 2009: Komise spustila konzultaci o strategii s názvem „EU 2020“;
  • 10. – 11. prosince 2009: Lídři na summitu EU zhodnotili priority strategie EU 2020 a vyjádřili obavy z narůstající nezaměstnanosti;
  • 15. ledna 2010: Konec konzultace o strategii EU 2020;
  • 11. února 2010: Summit EU schválil základní teze strategie přejmenované na Evropa 2020;
  • 3. března 2010: Komise představila revidovaný návrh Evropy 2020, který zahrnuje připomínky z konzultací;
  • 25.-26. března 2010: Summit EU vyjádřil rezervovaný postoj k cílům strategie týkajícím se vzdělávání a chudoby;
  • 17. červen 2010: Strategie Evropa 2020 byla schválena Evropskou radou (EurActiv 16.6.2010);
  • listopad 2010: Evropská komise představila energetickou strategii, která by měla pomoci ke splnění energetického cíle Evropy 2020 (EurActiv 8.11.2010);
  • leden 2011: Evropská komise zahájila první kolo Evropského semestru pro ekonomické řízení, mezi nejnaléhavější úkoly podle evropské exekutivy má v roce 2012 patřit konsolidace veřejných financí, odstranění makroekonomických nerovnováh a obnovení stability finančního sektoru (EurActiv 13.1.2011);
  • červen 2011: Evropská rada poprvé schválila doporučení pro jednotlivé členské státy;
  • květen 2012: Evropská komise představila svá doporučení v rámci druhého evropského semestru. Podle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa se stav veřejných financí v Evropě sice dostal do lepšího stavu a evropská ekonomika se začínala vracet do rovnováhy, nicméně EU nemá zdaleka vyhráno a musí „zdvojnásobit své úsilí“ a jít v potřebných reformách „dále a rychleji“ (EurActiv 31.5.2012);
  • květen 2013: Evropská komise představila svá doporučení v rámci třetího evropského semestru. Podle Komise mají státy skoncovat s úspornými opatřeními a začaly více podporovat růst. (EurActiv 31.5.2013)
  • březen 2014: Evropská komise spustila revizi strategie Evropa 2020. Základem je hodnocení prvního pololetí.
  • květen 2014: Evropská komise otevřela veřejnou konzultaci, kde se příspěvky do diskuze můžou podat prostřednictvím webového formuláře.
  • 2. června 2014: Evropská komise vydala doporučení pro čtvrtý evropský semestr. Její předseda José Manuel Barroso vyzval ke zintenzivnění hospodářských reforem, které povedou k růstu a vytváření pracovních míst, zejména pro mladé (EurActiv 2.6.2014).
  • 27. června 2014: Evropská rada schválila doporučení pro čtvrtý evropský semestr (EurActiv 30.6.2014).
  • 31. říjen 2014: Ukončení veřejné konzultace k revizi strategie Evropa 2020.
  • začátek roku 2015: Evropská komise na základě výsledků veřejné konzultace navrhne změny ve strategii Evropa 2020.

Souvislosti:

V roce 2000 spustila Evropská unie ambiciózní Lisabonskou strategii, podle níž se do roku 2010 měla stát „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“. Po pěti letech omezených výsledků vrcholní představitelé EU strategii revidovali. Větší důraz byl kladen na růst a zaměstnanost; členské státy dostaly prostřednictvím národních akčních plánů do svých rukou více odpovědnosti.

V březnu 2008 vedoucí představitelé EU schválili priority na poslední tři roky trvání strategie a pověřily Evropskou komisi, aby začala uvažovat o období po roce 2010. Lídři se rozhodli, že se nebudou zaměřovat čistě jen na růst a zaměstnanost, ale do popředí postavili životní prostředí a občany. Stále intenzivněji se totiž ozývaly hlasy, které poukazovaly na důsledky změny klimatu, stárnoucí populaci a rozšiřující se sociální exkluzi. Vzhledem k rostoucím ekonomickým otřesům ovšem řada zemí včetně Česka žádala primární zaměření Strategie na vytváření pracovních míst a zvyšování konkurenceschopnosti. Ta však mezi cíli Strategie Evropa 2020, kterou Evropská rada v červnu 2010 schválila, explicitně nefiguruje. 

Témata                                                              

Proklamovaným podtitulem Strategie je dosažení takového hospodářského růstu, jenž bude založen na principech znalostní ekonomiky, bude udržitelný a bude podporovat začleňování, a to jak sociální tak územní. V rámci cílů Strategie bylo vyzdviženo pět hlavních, které byly určeny pro EU jako celek. Těmi je dosažení:

  • 75 % zaměstnanosti obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let;
  • 3 % podílu HDP Evropské unie být investovaného do výzkumu a vývoje;
  • dosažení takzvaných cílů „20-20-20“ v oblasti klimatu a energie, tedy nížení emisí skleníkových plynů o 20 % oproti úrovním roku 1990 a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v konečné spotřebě energie na 20 % a posun ke zvýšení energetické účinnosti o 20 %;
  • snížení podílu dětí, které předčasně ukončí školní docházku, pod hranicí 10 % a dosažení terciární úrovně vzdělání nejméně u 40 % mladší generace;
  • pokles počtu osob ohrožených chudobou o 20 milionů.

Tyto hlavní „mety“ definovala Komise a týkají se celoevropského průměru. Jednotlivé národní cíle byly vyjednány individuálně tak, aby odrážely rozdílné podmínky a okolnosti, které v jednotlivých státech panují, a mohou se proto od těch unijních výrazně odlišovat.

Součástí strategie je několik vlajkových iniciativ zaměřených například na digitální agendu, podporu vzdělanosti a zaměstnanosti mládeže, účinnější využívání zdrojů nebo boj proti chudobě.

České závazky

Kromě vyjednávání o výsledné podobě strategie Evropa 2020, museli čeští diplomaté definovat spolu s Bruselem také konkrétní cíle pro Českou republiku. Ty vypadají následně:

  • celková míra zaměstnanosti ve výši 75 %; u žen 65 %, starší pracovníci: 55 %;
  • snížení míry nezaměstnanosti mladých osob (15-24 let) o třetinu oproti roku 2010 – tedy předběžně na úroveň kolem 11 %, u osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu na 13 %);
  • snížení administrativní zátěže podnikatelů oproti roku 2005 o 30 %, zvýšení produktivity práce oproti roku 2010 o 20 %;
  • investice do výzkumu a vývoje ve výši 2,7 % HDP;
  • úspory spotřeby primárních energetických zdrojů v roce 2020 ve výši 3,7 – 5,7 %;
  • poměr vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let ve výši 32 %, poměr žáků předčasně opouštějících vzdělávací zařízení ve výši 5,5 %.

Jak se České republice daří dodržovat tyto cíle? „V tuto chvíli už je jasné, že některé cíle splněné nebudou, například v zaměstnanosti, což je důsledek hospodářské krize,“ vysvětlil EurActivu v červnu 2014 Marek Svoboda, který na Úřadu vlády šéfuje odboru ekonomické koordinace. „Jiné cíle plníme, například v oblasti vzdělávání. Cíle chápeme spíše jako politická vodítka, která drží, aby reformní úsilí nebylo příliš rozplizlé, aby se držely priority.“ I proto by Svoboda nechtěl, aby se cíle strategie Evropa 2020 příliš rozvolňovaly.

Evropský semestr

Praktickou realizací Evropy 2020 je takzvaný evropský semestr. Jedná se o roční cyklus určený Evropskou komisí, který by měl vést ke koordinaci hospodářských politik jednotlivých členských států a tím pomoci ekonomickému růstu.

Cyklus začíná podrobnou roční analýzou růstu prováděnou Komisí. Ta stanoví, jakými prioritami se bude Unie řídit v následujícím roce. Ty pak na jarním zasedání projednají evropští lídři na zasedání Rady, kteří následně navrhnou politický směr pro fiskální a makroekonomické strukturální reformy a pro podporu hospodářského růstu.

Na to reagují jednotlivé členské státy národními programy reforem, k nimž zaujme Evropská komise stanovisko, na jehož základě pak vydává doporučení pro jednotlivé země a eurozónu jako celek.  Tato doporučení projedná Rada EU a v červnu schválí Evropská rada. Výsledek by tedy měl být státům známý ještě dříve, než začnou sestavovat finální podobu svých rozpočtů pro následující rok.

První evropský semestr začal v lednu 2011 (EurActiv 13.1.2011). Letošní evropský semestr je tedy již čtvrtým. Podle posledních předložených doporučení by Česká republika měla mimo jiné udržet schodek státního rozpočtu pod 3 %, provést změny v systému zdanění či penzijním systému, zvýšit dostupnost zařízení péče o děti do tří let se zaměřením na sociální začlenění či zajistit provádění protikorupční strategie (EurActiv 2.6.2014).

V roce 2014 se spustila revize Evropy 2020. Proces v březnu zahájilo vydání hodnocení dosavadních výsledků strategie Evropskou komisí. Podle něho se podařilo splnit jen část cílů jako a to v oblasti vzdělávání, klimatu a energetiky. Nepodařilo se splnit plány v zaměstnanosti, výzkumu a boje s chudobou.

Hodnocení Komise je základem pro následně otevřenou veřejnou konzultaci, do které můžou zájemci přispívat v tomto webovém rozhraní. Zúčastnit se může kdokoliv. „V současné době probíhá veřejná konzultace, pro kterou připravujeme podkladové materiály, které se týkají jednotlivých cílů v rámci vlajkových iniciativ, řekl EurActivu v červnu 2014 Marek Svoboda z Úřadu vlády. Česká vláda bude iniciovat debatu až od září. Příspěvky se mohou odevzdávat do konce října. Na základě připomínek Evropská komise na začátku 2015 navrhne revizi strategie Evropa 2020.

O evropském semestru se více dočtete v Link Dossier věnujícím se tomuto tématu.

Kompletní statistiky, které se týkají strategie Evropa 2020, naleznete zde.

REKLAMA
REKLAMA