Prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku (CRC)

Každým rokem je v Evropě diagnostikováno 3,2 milionu případů rakoviny. Nejčastěji se jedná o nádorové onemocnění prsu, tlustého střeva a plic. Rakovina tlustého střeva a konečníku (CRC) je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním v České republice. Každoročně je tento zhoubný nádor objeven asi u 8 tisíc lidí a více než polovina z nich na něj umírá. Odborníci zdůrazňují, že k menšímu počtu pacientů by přispěla lepší informovanost a svědomitější dodržování zásad prevence.

doktor a sestřička
zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: imagerymajestic.

(Aktualizováno: 3.12.2013) 

Souvislosti: 

Kolorektální karcinom patří mezi nejčastější zhoubné nádory. V drtivě většině případů bývá diagnostikován u osob starších 50 let, ale výjimkou nejsou ani mladší lidé, kteří mohou onemocnět kvůli dědičným vlastnostem nemoci. Jelikož se rakovina tlustého střeva a konečníku rozvíjí průměrně deset let, lze ji při pravidelných prohlídkách objevit včas. Šance na to, že pacient bude vyléčen, je tak ve srovnání s jiným nádorovým onemocněním poměrně vysoká. Někteří odborníci hovoří až o 90-95 % úspěšnosti.  

Jedním z důvodů, proč na tento druh rakovinového onemocnění umírá tak vysoký počet lidí, je nedostatek informací například o možnostech preventivních vyšetřeních, které jsou v případě České republiky ve většině případů hrazeny pojišťovnami. 

V Evropě této nemoci každoročně podlehne 200 tisíc Evropanů. 

Dosavadní vývoj: 

  • 2003: Rada ministrů zdravotnictví doporučila členským státům, aby zahájily rozsáhlý screening osob se zvýšeným rizikem výskytu rakoviny v závislosti na věku a pohlaví.
  • 2003: Evropská komise vydala Evropský kodex proti rakovině (European Code Against Cancer).
  • 2006: V Česku vznikla databáze screeningových kolonoskopií.
  • 2008: EU vydala zprávu, v níž zhodnotila, jak si členské státy v této oblasti vedou.
  • 2009: Evropská komise zahájila evropské partnerství pro boj proti rakovině EPAAC (European Partnership for Action Against Cancer), kde představila cíl patnáctiprocentního zmírnění dopadů rakoviny v Evropě do roku 2020.
  • 2009: Ministerstvo zdravotnictví ČR zahájilo celorepublikový screeningový program, který se zaměřuje na včasný záchyt kolorektálního karcinomu a navazuje na screeninogový program nádorů prsu (v ČR od roku 2002) a program pro screening nádorů děložního hrdla (v ČR funguje od roku 2008). Zatímco dosud se na screeningu podíleli pouze praktiční lékaři, nově se zapojují i gynekologové (vyhláška o provozování screeningu existuje již od roku 2000).
  • 2010: Evropský parlament schválil deklaraci o boji proti rakovině konečníku a tlustého střeva.
  • 2011: Evropská komise vydala Pokyny EU pro zaručení kvalitního screeningu a diagnostiky rakoviny tlustého střeva a konečníku.
  • jaro 2012: V Brně proběhla konference „Evropské dny kolorektálního karcinomu: Brno 2012 – prevence a screening“.
  • jaro 2012: Odborný lékařský časopis The Lancet Oncology zveřejnil studii, která tvrdí, že roce 2030 výrazně stoupne počet lidí s nádorovým onemocněním, a to až o 75 % a v rozvojových zemích dokonce až o 90 % (více EurActiv 1.6.2012). 
  • podzim 2012: Na Ministerstvu zdravotnictví se rodí projekt adresného zvaní v rámci 3 celorepublikových screeningových programů. Měl by být spuštěn v polovině roku 2013 (EurActiv 31.10.2012).
  • 26.-27. dubna 2013 proběhne v Brně konference II. Evropské dny kolorektálního karcinomu: Brno 2013 – Prevence a screening.
  • 3. prosince 2013: Ministerstvo zdravotnictví informovalo o spuštění projektu adresného zvaní v ČR. První zvací dopisy budou odeslány 1. ledna 2014 (EurActiv 3.12.2013).

Témata:  

Rakovina tlustého střeva a konečníku (CRC) 

Přibližně jedna pětina všech zhoubných nádorů CRC vzniká u člověka v trávicím traktu. Rakovina tlustého střeva, esovité kličky, konečníku a řitního kanálu představuje třetí nejčastější nádor u mužů (první dvě příčky patří rakovině plic a prostaty) a čtvrtým u žen. V naprosté většině se jedná o tzv. kolorektální karcinom, tedy rakovinu tlustého střeva a konečníku (colon = tlusté střevo, rektum = konečník). 

Kolorektální karcinom vzniká z tzv. polypózních adenomů, tedy výčnělků sliznice tlustého střeva, které dosahují pouze několika milimetrů a nacházejí se na výstelce tlustého střeva, a to jednotlivě nebo ve shlucích. S přibývajícím věkem jejich počet roste. V běžné populaci (tj. u osob bez zvýšeného rizika vzniku tohoto karcinomu) se v případě 50letých vyskytují přibližně u každého třetího člověka, v případě 70letých u každého druhého. Jedná se o tzv. benigní, tj. nezhoubné adenomy.

Některé z nich, především pak ty velké, se mohou přeměnit ve zhoubné nádory (adenokarcinomy). Stává se to u 1 % postižených.

Ve vzácných případech dochází také k dědičné adenomatóze, kdy se u poloviny dětí (od pubertálního věku) postižené rodiny vytváří velké množství polypózních adenomů, které se mohou v krátké době zvrhnout v karcinomy.

V ostatních případech se adenomy v karcinomy mění velmi pomalu (i několik let a často bez příznaků). Pokud se tedy nemoc zachytí včas, existuje poměrně velká šance na její vyléčení. Příznaky se totiž velmi často (ve čtyřech z deseti případů) objeví dříve, než nádor začne metastázovat (pronikne svalovou vrstvou stěny střeva a šíří se lymfatickými cévami do jiných orgánů). Tím se kolorektální karcinom odlišuje od zhoubných nádorů v plicích či prostatě.

Kolorektální karcinom se zpravidla objevuje u mužů i žen ve věku nad 45 let a jen přibližně v 1,6 % je zaznamenán u osob mladších 40 let. Jeho prognózy v budoucnosti ale zhoršuje stárnutí populace.

V České republice je ročně zaznamenáno na 8 tisíc zhoubných nádorů v tlustém střevě a konečníku. Rakovina tlustého střeva a konečníku ročně způsobí smrt 4 tisícům pacientů. 

Příčiny vzniku kolorektálního karcinomu

Příčin pro vznik kolorektálního karcinomu je několik, lépe řečeno jedná se o souhrn několika vlivů – dědičnosti, vnějších a vnitřních vlivů. 

Jak poukazují nejrůznější studie, kolorektální karcinom se vyskytuje především v průmyslově vyspělých zemích, jako je severní Amerika nebo Evropa. V rozvojových zemích není tak častý. Vědci se proto shodují na tom, že značný vliv na jeho výskyt má strava, životospráva a vůbec životní styl. Nedávná studie, kterou zveřejnil odborný lékařský časopis The Lancet Oncology, tvrdí, že v roce 2030 výrazně stoupne počet lidí s nádorovým onemocněním, a to až o 75 % (v rozvojových zemích dokonce až od 90 %). Důvodem je šířící se nezdravý „západní“ styl života (alkohol, kouření apod.) a špatné stravovací návyky, které mohou přispívat k rakovinným nádorům. 

Každý sedmý zhoubný nádor ve tlustém střevě a konečníku je zděděný. 

Mezi nejvarovnější příznaky nemoci patří především krvácení do stolice, které může být v mnoha případech pouze okultní (skryté).  

Vyšetření a určení diagnózy 

V Česku v současnosti existují tři celonárodní onkologické screeningové (vyhledávací) programy, které si kladou za úkol mezi cílovou populací vyhledávat méně pokročilá nádorová onemocnění. Screening kolorektálního karcinomu je nejmladší z nich, v České republice byl ministerstvem zdravotnictví ČR zaveden v roce 2009. 

Za cílovou skupinu jsou považováni lidé starší 45 let (někteří odborníci za věkovou hranici považují 40 let), kteří by měli jednou za dva roky podstoupit lékařské vyšetření. 

Ve věku 50 let se provádí preventivní vyšetření na okultní krvácení ve stolici (TOKS), které může odhalit ranou fázi nádorového onemocnění (osoby ještě nepociťují žádné příznaky nemoci). Tento test provádí praktikující lékař nebo gynekolog.

Další metodou je tzv. kolonoskopie, tedy endoskopické vyšetření střeva. Toto vyšetření probíhá na endoskopickém pracovišti, které musí být schváleno rezortem zdravotnictví, a je určeno osobám starším 55 let.

U rizikových skupin se používá i vyšetření ultrazvukem, počítačovým tomografem (CT vyšetření) a řadou laboratorních testů. 

Odborníci se shodují na tom, že úspěch screeningu je vysoce závislý na účasti veřejnosti. Obecně se má za to, že cestou k vyššímu pokrytí cílové populace je cílené a adresné zvaní všech lidí, kteří dosáhli 50 let.

Screeningový program rakoviny tlustého střeva a konečníku zároveň bojuje i s vysokým podílem onemocnění, které je diagnostikováno až v pokročilé fázi.

Léčba  

Kolorektální karcinom se léčí chirurgickým výkonem, radioterapií (léčba zářením), chemoterapií a biologickou léčbou. Uplatňuje se také alternativní léčba rostlinnými a tkáňovými extrakty, která funguje jako léčba podpůrná. 

Prevence 

Prevence se rozlišuje: primární, sekundární a terciární.  

K primární prevenci, která je cílená na zdravou populaci, se jednoznačně řadí správná životospráva, která zahrnuje pravidelný pohyb, dostatek odpočinku a zdravou výživu, a v neposlední řadě i dobrá psychická kondice. 

Sekundární prevence se týká osob, u nichž existuje vyšší riziko vzniku kolorektálního karcinomu. Jedná se o osoby, u nichž vyšetření odhalilo přítomnost adenomatózních polypů, a osoby, u nichž se může nádorové onemocnění objevit kvůli dědičnosti. Kontrola musí probíhat neustále. 

Terciární prevence je zaměřena na osoby, které již podstoupily léčbu nádorového onemocnění. Přibližně u 10 % vyléčených pacientů totiž přetrvává riziko, že se nádor objeví znovu. Tyto osoby jsou proto dlouhodobě a systematicky sledovány. 

Výsledkem důsledné prevence nejsou pouze zachráněné životy, ale i úspory nákladů na zdravotní péči, protože léčba rakoviny v raném stadiu stojí řádově méně než v pokročilém.

Kolorektální karcinom a EU 

Kompetence Evropské unie v oblasti veřejného zdraví jsou vymezeny příslušným článkem Smlouvy o fungování EU a jedná se především o koordinační, doplňkové nebo podpůrné činnosti. 

EU klade velký důraz především na ochranu a podporu veřejného zdraví, soustředí se ale také na prevenci vůči nemocem (tělesným i duševním) a výzkum jejich příčin a šíření. Zároveň zdůrazňuje význam informovanosti a spolupráce mezi členskými zeměmi. 

Členské státy naopak rozhodují o podobě národní zdravotní politiky, organizace zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, a to včetně jejího financování. 

Ministři zdravotnictví členských států v 2003 doporučili vládám, aby zahájily rozsáhlý screening osob se zvýšeným rizikem výskytu rakoviny v závislosti na věku a pohlaví. V roce 2008 byla vydána zpráva, která měla za úkol toto doporučení zhodnotit. Ukázalo se, že se situace sice mírně zlepšila, nicméně preventivního vyšetření kolorektálního karcinomu se stále účastní mnohem menší počet osob než v případě jiných nádorových onemocnění.  

V červnu 2003 vydala Evropská komise Evropský kodex proti rakovině (European Code Against Cancer), který byl slavnostně představen v Evropském onkologickém ústavě v Miláně. Jedná se o modifikovanou verzi z roku 1986, která sloužila jako podklad k programu Evropa proti rakovině. 

„Příručka“ obsahuje jedenáct bodů, v nichž poskytuje odpovědi na otázky spojené s prevencí, vyšetřením, průběhem nemoci apod. Druhá část příručky, která postupně vyjde ve všech jazycích EU, se bude věnovat situaci v konkrétních členských zemích.

V roce 2008 na tyto snahy navázal Evropský parlament, který v dubnu schválil usnesení o boji proti rakovině v rozšířené Evropské unii, a za dva měsíce byly přijaty závěry Rady o zmírnění dopadů rakoviny v Evropě.  

O rok později Evropská komise zahájila evropské partnerství pro boj proti rakovině EPAAC (European Partnership for Action Against Cancer), kde představila cíl patnáctiprocentního zmírnění dopadů rakoviny v Evropě do roku 2020. 

V roce 2010 Evropských parlament schválil písemnou deklaraci o boji proti rakovině konečníku a tlustého střeva, která vznikla v rámci společné iniciativy skupiny europoslanců v čele s českým europoslancem Pavlem Pocem (S&D) a United European Gastroenterology (UEG).   

V únoru roku 2011 vydala Evropská komise Pokyny EU pro zaručení kvalitního screeningu a diagnostiky rakoviny tlustého střeva a konečníku a v současné době probíhají práce na přípravě příručky o preventivních screeningových vyšetřeních pro pacienty. 

Stanoviska: 

„Prevence má v ČR poměrně dobrý historický základ. Dnes tu existují tři základní velké screeningové programy karcinomu prsu, děložního čípku a tlustého střeva,“ prohlásil ministr zdravotnictví Leoš Heger. Podle Hegera je nutné si uvědomit, že „prevence jakékoliv nemoci je poměrně drahá záležitost, na níž je nutné mít technologie, které jsou schopny nemoc odhalit v raném stádiu“. „Dobrou zprávou je, že v ČR peníze na screening CRC jsou, byť jich není moc. Screening je hrazen pojišťovnami, a hlavním problémem, kterému čelíme, je informovat o tom populaci a donutit ji to podstoupit,“ dodal.   

„Věřím, že snížit dopady rakoviny musíme v první řadě podporou zdravého životního stylu obecně, tedy žádný tabák, žádný alkohol, ale zdravá strava a dostatek fyzické aktivity. Evropská komise všechny tyto faktory aktivně podporuje. Screening je ale stejně zásadní a může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí,“ uvedl evropský komisař pro zdraví a spotřebitelskou politiku John Dalli. Podle komisaře je důležité pacienty včas informovat o tom, že rakovině tlustého střeva a konečníku se dá v mnoha případech úspěšně předcházet. 

„Potřebujeme jedinou věc: více uvědomění. Pokud přesvědčíme alespoň 50 % lidí z cílové populace, aby se nechali včas vyšetřit, zachráníme tak možná 20 % životů,“ řekl na nedávné konferenci ke kolorektálnímu karcinomu v Brně český europoslanec Pavel Poc (S&D). 

„Všechno bylo objeveno a všechno se ví. Jedinou cestou je adresné zvaní a ještě k tomu navíc spolusignované ošetřujícím lékařem, tedy pro pacienta důvěryhodnou osobou. Pokud na něj pacient neodpoví, je třeba mu zaslat opakovaný zvací dopis. Další nezbytností je finanční motivace pro lékaře, který musí cítit, že se mu to finančně vyplácí, a pacienta, který za to, že se vydá na vyšetření, získá určité benefity,“ myslí si Julius Špičák, předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP. 

„Účast cílové populace na screeningovém programu dosahuje pouze 25 %. Aby bylo docíleno doporučované účasti (unijními institucemi; pozn. red.) 45-65 %, tak je nutné, aby byl zaveden systém tzv. adresného zvaní, jak je tomu v jiných evropských zemích. V tomto systému jsou všichni lidé, kterých se to týká, obesíláni dopisy s informacemi a doporučením, kde lze screening absolvovat,“ řekl Štěpán Suchánek, vědecký sekretář Společnosti pro gastrointestinální onkologii ČLS JEP. „Screeningový program je v České republice kvalitní, ale i nadále zásadní výzvu představuje zvýšení podílu cílové populace, která na toto vyšetření chodí,“ dodal. 

„Screening není o pacientech, ale o klientech, tedy o lidech, kteří zatím nemají žádné potíže a nevědí o tom, že jim tikají hodiny. Tady spatřuji velkou zodpovědnost vlád a reprezentací jednotlivých států, protože při sebelepší organizaci screeningu apod. nemůžeme tyto lidi zvát. Například v České republice tuto oblast žádná legislativa neupravuje,“ uvedl Ladislav Dušek, ředitel Institutu biostatistiky a analýzy Masarykovy univerzity v Brně. 

„Při preventivním vyšetřování se vztah mezi lékařem a pacientem mění, dochází totiž k tomu, že se lékařské kapacity přesouvají od nemocných ke zdravým,“ řekl Bohumil Seifert, praktický lékař. „Screening představuje pro praktického lékaře velkou zátěž, ti nejlepší provádějí více než 300 těchto vyšetření ročně, což je výsledek dobré organizační práce,“ vysvětlil. „Těžké je to také  v tom, že screening může přinášet špatné zprávy pro pacienta a je na lékaři, aby mu je sdělil,“ dodal. 

„83 % našich členů v průzkumu uvedlo, že v České republice existují programy, které jsou schopné odhalit rakovinový nádor včas, ale jen 5 % uvedlo, že tyto programy jsou takto využívány,“ uvedla Marie Ředinová, předsedkyně dobrovolného sdružení stomiků ČR České ILCO. „Rakovina je časovaná bomba, která tiká skoro v každé rodině,“ dodala. 

„Nemyslíme si, že by účast byla velmi nízká,“ sdělil redakci EurActivu Jiří Rod z Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Podle něj je nižší účast způsobena tím, že v České republice existuje všeobecně nižší vůle populace k účasti na preventivních programech a přispívá k ní i to, že se lékařům často nepodaří shromáždit výsledky testů – jednoduše řečeno: pacient si test odnese domů, ale už jej nevrátí k vyhodnocení. „Na vyšetření kolonoskopií je nutné se dopředu objednat a někteří pacienti se i přes objednání na termín vyšetření nakonec vůbec nedostaví,“ vyjmenovává další z obtíží Rod.  

„Účast občana na prevenci, tedy procento občanů, kteří pravidelně chodí ke svému registrujícímu praktickému lékaři, by v České republice mohla být vyšší. Schází totiž jakákoliv sankce pro občana, který o své zdraví nepečuje a pravidelných prohlídek se nezúčastňuje,“ řekla EurActivu Elenka Mazurová z České průmyslové zdravotní pojišťovny. „Pokud by výše pojistného byla nějakým způsobem závislá i na aktivní účasti občana v péči o své zdraví (kdo nechodí na prevence, platí vyšší pojistné – v komerční sféře zcela běžný postup), pravděpodobně by občané ČR více dbali na vlastní zdraví,“ dodala. 

„Důvodem malé účasti pojištěnců je to, že řada z nich nemá zájem o své zdraví a i přes veškeré motivace je účast na prevencích obecně obtěžuje. Větší účast je ze strany žen, které se zapojují i do dalších screeningů po návštěvě u gynekologa,“ řekl EurActiv Petr Kvapil ze Zaměstnanecké pojišťovny Škoda (ZPŠ). „ZPŠ dokončuje a v blízké době nabídne pojištěncům online systém, který jim sdělí, jak využívají všechny preventivní aktivity a prohlídky. Věříme, že toto bude další impuls pro zabezpečení vyšší kvality života,“ dodal. 

„Společnost Roche je jedinou firmou, která v České republice finančně a ideově podporuje informovanost a osvětu týkající se prevence rakoviny tlustého střeva a konečníku. Ve finančním vyjádření se jedná o mnoho miliónů korun,“ řekl redakci Jiří Pešina z farmaceutické společnosti Roche. „Je to smutné, ale ani přes různé, několik let trvající, výzvy se k nám žádný další soukromý subjekt nepřipojil. Smutnější je ovšem fakt, že problematika osvěty nezajímá ani zdravotní pojišťovny,“ dodal. Podle něj by to měli být právě plátci péče, tedy zdravotní pojišťovny, které by vedle pacientů měla prevence zajímat nejvíce. „Díky ní mohou následně ušetřit milióny za léčbu,“ vysvětlil.  

„Prevenci nádorového onemocnění tlustého střeva a konečníku vnímám z medicínského pohledu jako řešitelný problém. O to více mne mrzí, že současný stoupající trend výskytu pokročilých stádií zmíněné choroby nedokážeme zvrátit,“ uvedl Libor Kytýr z farmaceutické společnosti Sanofi Onkologie. Podle jeho názoru za to z velké části může „způsob komunikace prevence nádorových chorob směrem k laické veřejnosti“. „Z médií se často dozvídám o kampaních, nadacích, institucích a organizacích, které se podílejí na propagaci prevence tohoto zhoubného onemocnění,“ řekl také redakci. „Bohužel však postrádám souhru všech zúčastněných subjektů, které do problematiky nádorového onemocnění a její prevence hovoří, včetně dlouhodobé, jednoduché komunikační strategie a jasných pokynů pro jednotlivce,“ doplnil. 

„Zvát lidi k vyšetření je naprosto nutné. Já o tom pouze nevěděl,“ uvedl Pavel Sobotka, pacient.

REKLAMA

REKLAMA