Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2014

Schválením jednotlivých doporučení Evropskou radou vyvrcholil v červnu již čtvrtý evropský semestr. V rámci těchto cyklů Komise každoročně předkládá členským státům návrhy, kterými se snaží koordinovat jejich hospodářské a fiskální politiky a upozorňovat na slabá místa jejich ekonomik. Česká republika by podle doporučení měla zjednodušit daňový systém, zrychlit zvyšování věku odchodu do důchodu a přijmout zákon o státní službě.
José Manuel Barroso
Shutterstock.com

(Zveřejněno 16.6.2014)

Dosavadní vývoj

Souvislosti

O koordinaci hospodářských a fiskálních politik členských států se Evropská unie snaží již mnoho let. Od konce 90. let musely jednotlivé země zasílat evropským institucím stabilizační a konvergenční programy, v nichž sdělovaly své střednědobé plány v oblasti rozpočtových politik. Na ty pak Brusel reagoval usnesením na hlavních směrech hospodářské politiky, jež obsahovaly doporučení pro jednotlivé členské země.

S příchodem ekonomických problémů Unie lze zaznamenat nárůst počtu strategických dokumentů, kterými by se měly členské státy při tvorbě svých hospodářských politik řídit. V roce 2010 nahradil ambiciozní Lisabonskou strategii jiný strategický dokument Evropa 2020. V souvislosti s hospodářskou krizí pak byla zavedena řada dalších koordinačních mechanismů včetně Paktu stability a růstu, doplněného o tzv. šestibalíček úsporných opatření (nebo také „sixpack“), který výrazně zpřísnil fiskální pravidla.

Plnění cílů všech těchto dokumentů podléhá sledování a hodnocení, které se Evropská komise rozhodla koordinovat v rámci takzvaného evropského semestru pro ekonomické řízení. V rámci něj státy vytvářejí národní programy reforem a konvergenční programy, na které pak Evropská komise a Evropská rada reagují svými doporučeními.

Témata:

V letošním roce probíhá cyklus evropského semestru již počtvrté. V rámci doporučení pro rok 2014 Komise po urgentních opatřeních z doby krize přesouvá důraz na posilování podmínek pro udržitelý růst a zaměstnanost. Evropský semestr probíhá v pravidelných ročních cyklech, jejichž výsledkem je přijetí doporučení (Country-specific recommendations; CSRs) pro následujících 12-18 měsíců. Česká republika by měla mimo jiné provést změny v systému zdanění či penzijním systému, zvýšit dostupnost zařízení péče o děti do tří let se zaměřením na sociální začlenění, či přijmout zákon o státní službě (EurActiv 2.6.2014).

Evropský semestr

Současný cyklus začal v listopadu 2013 , kdy Evropská komise zveřejnila roční analýzu růstu pro rok 2014. Ta stanovila, jakými prioritami se bude Unie řídit v následujícím roce. Osu doporučení tvoří pět priorit: podpora konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti, fiskální konsolidace, modernizace veřejné správy a obnova běžného úvěrování ekonomiky.

V rámci březnového zasedání Evropské rady tyto priority projednali evropští lídři. Na jejich základě pak navrhli politický směr pro fiskální a makroekonomické strukturální reformy a podporu hospodářského růstu.

V tu chvíli se dostal míček na stranu jednotlivých členských států, které do Bruselu poslaly své národní programy reforem (NPR). Ty reagují na doporučení Evropské rady z předešlého roku a hodnotí dosažený pokrok z předchozího období.

Česká republika poslala Komisi Národní program reforem 2014 v dubnu letošního roku (EurActiv 23.4.2014). Jeho základní body se týkaly efektivnější správy evropských fondů, lépe fungující veřejné správy a fungujícího trhu práce.

Evropská komise následně zaujala k jednotlivým NPR stanovisko, na jehož základě v květnu představila samotná doporučení, včetně toho pro Českou republiku (EurActiv 2.6.2014).

Načasování celého cyklu není náhodné. Doporučení Komise by měly být každý rok státům známy ještě dříve, než začnou sestavovat finální podobu svých rozpočtů pro následující rok. Národní cíle v rámci strategie Evropa 2020 nejsou vymahatelné, protože nejsou právně závazné. Pokud by se však některý z členů potýkal s příliš výraznými makroekonomickými a rozpočtovými výkyvy, může být provedení daných doporučení vynuceno pobídkami a sankcemi.

Doporučení Evropské rady pro Českou republiku v roce 2014

Letošní doporučení pro Českou republiku z velké části vycházejí z toho, co Komise po Česku požadovala v roce 2013 (o těchto doporučeních se více dočtete v našem Links Dossier). Celkově Evropská komise zveřejnila těchto sedm kroků (EurActiv 2.6.2014):

  • Udržet zdravou fiskální situaci. Po konsolidačním úsilí se v roce 2013 podařilo stlačit schodek veřejných financí pod 3 % HDP. Komise ovšem varuje před výrazným nárůstem strukturálního deficitu v roce 2015. České republice doporučuje prorůstová opatření a posílení fiskálního rámce, včetně zřízení fiskální instituce pro jeho sledování.
  • Zaměřit se na změny v daňovém systému. Komise Česku doporučuje snížit vysokou úroveň zdanění práce přesunem zdanění do oblastí, které méně omezují růst. Příkladem můžou být periodické daně z bydlení a daně z provozu motorových vozidel. Podle Komise by se prý také měly zmenšit rozdíly v daňovém zacházení se zaměstnanci a živnostníky.
  • Zvyšovat zákonem stanovený věk odchodu do důchodu rychleji, než to stanoví stávající právní předpisy a vytvořit jasnou vazbu mezi zákonem stanoveným věkem odchodu do důchodu a nadějí dožití. Komise obzvláště kritizuje systém českých předdůchodů.
  • Zvýšit dostupnost zařízení péče o děti se zaměřením na děti do tří let. V tomto ohledu Komise zdůrazňuje především nutnost větší sociální inkluzivnosti těchto zařízení a zapojení romských dětí. Pomoci by Česku měl projednávaný zákon o dětské skupině a navýšení kapacity zařízení pro předškolní vzdělávání.
  • Zajistit provádění protikorupční strategie na období 2013–2014. Evropské komisi si nelíbí zejména fakt, že Česká republika dosud nepřijala efektivní zákon o státních úřednících. Jedná se přitom o jednu z podmínek, kterou po Praze Brusel požadoval už v době, kdy do Unie vstupovalo. Kvalita veřejné správy je navíc jednou z podmínek pro využívání evropských fondů v příštím programovacím období (2014 až 2020). Česko by také mělo posílit kapacitu provádění veřejných zakázek na místní a regionální úrovni.
  • Vytvořit ucelený hodnotící rámec vzdělávání na základních školách a podniknout cílené kroky na podporu škol, jež vykazují slabší výsledky. Podle Komise by mělo být také více finančních prostředků přidělováno výzkumným institucím podle jejich výkonu. Měla by být také přijata opatření ke zlepšení systému akreditace a financování vysokých škol. (EurActiv 10. 6. 2014)
  • Pokračovat v reformě regulovaných povolání snížením nebo zrušením vstupních bariér a vyhrazených činností v případě, že budou shledány neodůvodněnými.

Stanoviska:

„Nyní je na čase zintenzivnit zásadní hospodářské reformy, které povedou k růstu a vytváření pracovních míst, na která naši občané, zejména mladí lidé, netrpělivě čekají. Jedině tak se dokážeme vypořádat s neblahým dědictvím této krize – významnou ztrátou konkurenceschopnosti v mnoha členských státech a přetrvávající nezaměstnaností se všemi sociálními důsledky. Doporučení, která dnes Komise vydala, jsou součástí naší komplexní strategie pro vyvedení Evropy z krize. Jsou konkrétní, realistická a přizpůsobená situaci každého členského státu,“ uvedl během představení jednotlivých doporučení předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

„Naprostá většina doporučení Evropské komise se shoduje se současným kurzem české vlády a následuje cíle, které si kabinet premiéra Bohuslava Sobotky vytyčil v programovém prohlášení vlády a Národním programu reforem pro tento rok. Společným záměrem je zejména obnova hospodářského růstu, snižování nezaměstnanosti a posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky,“ stojí v tiskové zprávě Vlády ČR.

„Opuštění procedury nadměrného deficitu není pro Českou republiku a trhy zásadní informací. V tuhle chvíli je to spíše symbolická věc. Deficit se už v roce 2012 dostal po odečtení jednorázových vlivů, například církevních restitucí, do blízkosti 3 % HDP. Český stát má v rozpočtu velké rezervy. Díky tomu se na trzích financuje za rekordně nízké ceny,“ řekl EurActivu hlavní ekonoma Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

„Rázově bychom do roku 2020 měli hranici pro odchod do důchodu navýšit na 65 let,“ vyjádřil se k radám Evropské komise ohledně penzí Marek Svoboda, ředitel Odboru koordinace růstových politik a hospodářského rozvoje Úřadu vlády. „To je pro nás v tuto chvíli nepředstavitelné. Je to nežádoucí i z hlediska sociálního smíru v ČR. Věk odchodu do důchodu v České republice je jeden z nejnižších v Evropské unii, ale nižší je i očekáváná délka dožití. Doba strávená v důchodu u nás není vyšší než v jiných státech Unie. Pokud zvýšíte věk odchodu, jen přesunete výdaje z důchodů na sociální dávky, protože v tomto věku už mají lidí problém se zaměstnaností.“  

Jednou z hlavních příčin, proč se těmto ženám obtížně navrací na trh práce, je dlouholetá rodičovská dovolená. Ta způsobuje, že ženy pracovní trh opustí a nemohou spoléhat na to, že je jejich zaměstnavatel opět po třech letech zaměstná,“ řekla EurActivu Petra Janíčková, zakladatelka portálu pracezeny.cz. Dalším důvodem je nedostatek zařízení dětí do věku tří let. V rámci Barcelonských cílů jsme slíbili, že do roku 2010 umístíme 30 % dětí do jesliček. Skončili jsme na 2 %. Stát absolutně selhává v tom, aby se postaral o výstavbu nových školek a jeslí. Je to jeho povinnost a má na to k dispozici státní fond, na který všichni přispíváme. Dalším důležitým aspektem je pozice zaměstnavatele, který bohužel neumí v České republice nabízet flexibilní úvazky. Je to škoda, protože poptávka po takových úvazcích tu je, ale není vyslyšena. Zaměstnavatel není schopen nabídnout ženě, která odchází na mateřskou dovolenou, nebo zůstává na rodičovské dovolené, například projektovou práci. Řeší to tak, že její původní místo nabídne někomu jinému.  

„Evropská komise má pravdu, když situaci v oblasti modernizace státní správy označuje termínem ´omezený pokrok´, což je druhá nejhorší kategorie hned za kategorií ´žádný pokrok´,“ řekl redakci Radim Bureš z Transparency International. „Koaliční strany vlády Bohuslava Sobotky šly do voleb s velmi sympatickým programem omezení rozkrádání, což prosazovalo ANO, či funkční a efektivní stát, na který kladla důraz ČSSD. V praktické politice však pozitivních trendů vidíme velmi málo. Je škoda, že vláda nevzala za svou protikorupční strategii z pera minulých vlád. Této věcně správné a kvalitní strategii není věnována žádná politická pozornost. Co se týče evropských fondů, omezení počtu operačních programů a nastavení Jednotného metodického prostředí, tedy v současné době připravovaná opatření, by představovalo významné zlepšení efektivního využívání evropských fondů.“

„Je nesmysl, aby si firmy nadiktovaly, jaké chtějí zaměstnance. Než absolventi projdou vzdělávacím procesem, profese už nemusí být atraktivní,“ řekl k požadavku Evropské komise na větší orientaci vzdělávání na trh práce EurActivu spoluzakladatel neziskové organizace EDUin Tomáš Feřtek. „Když se řešila nezaměstnanost absolventů, ukázalo se, že největší pokles pracovních míst nastal v některých oblastech elektrotechniky a strojírenství, což nikdo nepředpokládal. Všichni si myslí, že tam je příležitostí nejvíce. Zaměstnavatelé jsou totiž vcelku spokojení s technickým vzděláním absolventů, ale často jim u nich chybí tzv. soft skills, tedy například jazyky nebo prezentační schopnosti. Proto často na některé pozice zaměstnávají absolventy humanitních fakult, kteří jsou v těchto dovednostech lepší. Potom je doučí, co potřebují, z technické profese.

Problémy českého rámce pro výzkum komentoval pro EurActiv Štěpán Jurajda, bývalý ředitel CERGE-EI a autor desatera reformy financování české vědy z roku 2008 „Nová metodika pro roky 2014-2016 sice některé aspekty této kritiky zohledňuje, základ systému ale zůstává i nadále nevhodný. Žádná země na světě nefinancuje tak velkou část vědy a výzkumu pomocí pouhého sčítání výstupů, které nikdo nehodnotí. Obávám se, že zavedení nového systému se nepodaří minimálně do roku 2020. Je tu nízká kultura hodnocení a také nedůvěra ke schopnosti řídících orgánů vědy a výzkumu zhostit se úkolu transparentně a hodnověrně. Musí se zreformovat poradní orgán Rada vlády pro vědu a výzkum. Existence tohoto de facto ministerstva pro vědu, ale bez funkčního analytického zázemí, je hlavních z důvodů přetrvávajícího marasmu. Zdá se ale, že se vláda nad vytvořením profesionálního zázemí pro hodnocení vědy a výzkumu skutečně zamýšlí.“

O zvýšení energetické účinnosti mluvil EurActiv s analytikem think-tanku Glopolis Petrem Patočkou. „Pokud by se podniky na úspory dívaly v horizontu patnácti nebo dvaceti let, pak by se v jejich analýzách zápočet úspor projevil výrazněji. Na západ od České republiky se rozvíjí model, podle kterého není pro zvyšování energetické efektivity nutné přímo snižovat spotřebu energie. Důležité ale je využívat ji ve správnou chvíli. Ve výrobě elektřiny totiž začínají hrát větší roli vítr a slunce, které vyrábějí energii pouze v určitých chvílích. Když budou podniky schopné flexibilně reagovat, budou snižovat spotřebu právě ve chvílích, kdy se bude elektřina vyrábět z fosilních zdrojů. Jejich cena bude zohledňovat veškeré náklady, a budou tedy výrazně dražší než obnovitelné zdroje.“

EurActiv.cz se doporučením pro Českou republiku zabýval také v několika článcích a rozhovorech:

Články:

Rozhovory:

REKLAMA
REKLAMA