Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2017

Snížit administrativní zátěž pro podnikatele, zajistit udržitelnost důchodového systému nebo zkvalitnit vědu a výzkum. I letos předložila Evropská komise Česku doporučení pro reformy, které mohou posílit jeho hospodářství. Jak se na vybraná témata dívají čeští odborníci?
Evropský semestr ČR
© Pixabay

Úvod

Snaha o koordinaci hospodářských a fiskálních politik členských zemí je v politice Evropské unie přítomna dlouhou dobu. Od konce 90. let odevzdávají jednotlivé státy Evropské komisi své stabilizační a konvergenční programy, ve kterých představují střednědobé plány v oblasti rozpočtových politik.

O hlubší koordinaci začala Unie usilovat v důsledku ekonomické krize. Za účelem opětovného nastartování ekonomického růstu vznikla strategie Evropa 2020, která se zaměřila na zaměstnanost, výzkum a vývoj, klima a energetiku, vzdělávání, sociální začleňování a snižování chudoby.

Evropský semestr pro ekonomické řízení pak byl zahájen v lednu 2011. V jeho rámci prezentují členské státy Komisi své plány pro daný rok a Komise má možnost zemím udělovat doporučení, kam mají se svými hospodářskými politikami směřovat.

S nástupem Komise Jean-Clauda Junckera byl Evropský semestr přepracován a členské země, sociální partneři i občanská společnost dostaly více příležitostí k tomu, aby se mohli do každoročního procesu více zapojit. Začala se také věnovat větší pozornost problémům eurozóny jako celku a vydávají se zvláštní doporučení právě pro eurozónu. Vedle hospodářských otázek se pak začal Semestr více soustředit také na otázky sociální.

Evropského semestru se týká i aktuální debata o budoucím směřování EU. V březnu 2017 představil Juncker Bílou knihu o budoucnosti Evropy, na kterou Komise navázala pěti diskuzními dokumenty. Jeden z nich se týká budoucnosti hospodářské a měnové unie a počítá se v něm s posílením spolupráce v rámci Semestru.

Každoroční průběh Evropského semestru

Evropský semestr má každý rok podobný průběh. V listopadu zveřejní Evropská komise analýzu růstu pro následujících 12 až 18 měsíců. Zaměřuje se v ní na hlavní výzvy, které stojí před evropskou ekonomikou, a stanoví, kam se mají hospodářské politiky ubírat. O tom na jarním zasedání Evropské rady jednají také prezidenti a premiéři členských států, kteří mají udat hlavní politický směr celého Semestru. V únoru Komise zveřejňuje pracovní materiály, které monitorují situaci v jednotlivých státech a naznačují, co bude Brusel té které zemi doporučovat. Na tyto materiály mohou národní vlády reagovat. V dubnu pak předkládají členské země své programy reforem a stabilizační nebo konvergenční programy. V květnu nebo červnu Evropská komise představí konkrétní doporučení pro jednotlivé země. Ta projednává Evropská rada a formálně je schvaluje Rada EU, konkrétně ministři financí. Členské země tak dostávají zpětnou vazbu ke svým národním plánům před tím, než začnou pracovat na svých státních rozpočtech pro další rok.

Evropský semestr v datech

  • březen 2010: Evropská komise představila strategii Evropa 2020
  • červen 2010: Evropská rada schválila strategii Evropa 2020 a vyzvala členské státy ke stanovení národních cílů.
  • leden 2011Zahájeno první kolo Evropského semestru pro ekonomické řízení.
  • 27. dubna 2011: Česká republika schválila v rámci Evropského semestru svůj první Národní program reforem.
  • červen 2011: Evropská rada poprvé schválila doporučení pro jednotlivé členské státy.
  • 1. listopadu 2014: Nástup Evropské komise pod vedením Jean-Clauda Junckera, která dosavadní podobu Evropského semestru přepracovala.
  • 16. listopadu 2016:Evropská komise představila zatím poslední roční analýzu růstu.
  • 22. února 2017: Komise vydala pracovní dokumenty, ve kterých naznačila, kam se mohou ubírat aktuální doporučení pro členské země. Dokument pro Českou republiku je k dispozici zde.
  • 1. března 2017: Předseda Komise Juncker představil Bílou knihu o budoucnosti Evropy
  • 9. a 10. března 2017: V Bruselu proběhl summit EU, na kterém evropští lídři přijali první závěry v rámci letošního Evropského semestru.
  • 25. dubna 2017: Česká vláda přijala Národní program reforem 2017.
  • 22. května 2017: Komise zveřejnila aktuální doporučení pro členské země. Dokument pro Českou republiku je k dispozici zde.
  • 31. května 2017: Komise zveřejnila diskuzní dokument o budoucnosti hospodářské a měnové unie.
  • 22. a 23. června 2017: Proběhlo zasedání Evropské rady, na kterém evropští lídři letošní doporučení schválili.
  • 11. července 2017: Rada pro hospodářské a finanční věci by měla doporučení formálně schválit.

evropský semestr ČR

Letošní doporučení pro Českou republiku

letošním dokumentu, který Evropská komise do Prahy poslala, se opakují některá doporučení z minulých let. Brusel opakovaně upozorňuje, že je potřeba přijmout opatření, která zajistí dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Letos přitom věnuje pozornost nastavení důchodového systému. Znovu se objevuje potřeba zlepšit proces zadávání veřejných zakázek i omezit administrativní zátěže pro podnikatele. Zlepšit by se například měla dostupnost služeb elektronické veřejné správy. Tradičně pak Komise doporučuje i odstranění překážek pro znevýhodněné skupiny na trhu práce. Všímá si i nutnosti posílit řízení systému výzkumu a vývoje.

Přečtěte si také náš článek, který letošní doporučení stručně shrnuje >>>>

Oproti předchozím letům ovšem počet doporučení pro Česko opět poklesl. Zatímco před třemi lety jich bylo sedm, minulý rok už pouze tři a letos Komise prezentovala doporučení dvě.  EurActiv z nich vybírá některé konkrétní aspekty.

První doporučení:

Zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí s ohledem na stárnutí obyvatelstva. Zvýšit účelnost veřejných výdajů, zejména prostřednictvím boje proti korupci a neefektivním postupům při zadávání veřejných zakázek.

důchody ČR

© Pixabay

Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v souvislosti se stárnutím české populace – což se týká především důchodového systému a zdravotnictví – je téma, které se v Česku hojně diskutuje již řadu let. Na zásadnější kroky se ale stále čeká.

Komise si kriticky všímá dvou (v době vydání doporučení ještě chystaných) opatření, která byla v Česku finálně schválena 21. června. Jedná se o zastropování věku pro odchod do důchodu na 65 let a úpravy v mechanismu valorizace penzí, které mají současným i budoucím důchodcům zajistit rychlejší růst důchodů, než doposud. Podle Komise mohou tyto změny z dlouhodobého pohledu zhoršit stav veřejných financí.

Kritici takového přístupu upozorňují, že penzijní systém nemá ve svém současném nastavení dostatek zdrojů na to, aby se důchody rychleji zvyšovaly. Průběžně financovaný systém totiž nefunguje v situaci, kdy dochází k rychlému stárnutí populace, což se v Česku děje. Pokud by se měl udržovat stabilní poměr mezi počty penzistů a těch, kdo penze financují, věková hranice by podle nich navíc měla růst.

Přečtěte si rozhovor s ekonomem Davidem Markem: „Na udržování stávající životní úrovně penzistů tu zdroje nejsou >>>>

Podle dalších názorů je ale potřeba dívat se na věc z jiného hlediska. Penzijní systém by prý měl pamatovat nejen na udržitelnost veřejných financí, ale také na to, aby výše budoucí penze lépe odrážela, kolik člověk do systému během svého pracovního života odvedl. Dalším cílem je zajistit lidem důstojný důchod a narovnat vztahy mezi rodinou, společnostní a jednotlivce. V posledním bodě jde o to, jak lidi motivovat, aby měli děti, které budou v budoucnu do důchodového systému přispívat, a zajistí tak penzi svým rodičům.

Přečtěte si také rozhovor s předsedou důchodové komise profesorem Martinem Potůčkem: „Náš důchodový systém je v porovnání s Evropou mnohem skoupější >>>>

veřejné zakázky ČR

© Pixabay

Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, Komise si všímá toho, že stále probíhá velký počet řízení s jedinou nabídkou a přímo zadaných zakázek – zvláště v oblasti IT.

Často se také nedaří dosahovat výhodného poměru mezi kvalitou a přednost dostávají nejlevnější zakázky. Podle Komise to způsobuje neexistence struktur pro hromadné nákupy a center kompetence a nedostatečná podpora odborné přípravy zadavatelů. Podobně se na věc dívají i odborníci, které oslovil EurActiv.

Potížím stále čelí také přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek. Vláda 21. června rozhodla, že od července 2018 bude povinné používat k zadávání Národní elektronický nástroj (NEN). Ten ale zatím vzbudil řadu kontroverzí, protože je podle některých ministerstev méně kvalitní než komerční nástroje.

Přečtěte si náš článek „Pro zkvalitnění veřejných zakázek je třeba podporovat odbornou přípravu úředníků, říkají odborníci >>>>

Druhé doporučení:

Odstranit překážky růstu, zejména zjednodušením postupů pro udělování stavebních povolení a dalším snižováním administrativní zátěže podniků, zavedením klíčových služeb elektronické veřejné správy, zlepšením kvality výzkumu a vývoje a podporou zaměstnanosti skupin, které jsou nedostatečně zastoupeny na trhu práce.

stavební zákon ČR

© Shutterstock

Komise upozornila, že podnikatelé to v Česku nemají snadné. Hospodářský růst brzdí například složité a pomalé vydávání stavebních povolení. Ministerstvo pro místní rozvoj si problém uvědomuje a v současné době prosazuje novelu stavebního zákona.

Původní návrh byl však značně upraven, což se nelíbí ochráncům přírody ani řadě senátorů, kteří novelu nepodpořili a vrátili poslancům s pozměňovacími návrhy. Problematické je zejména omezení vlivu spolků na územní a stavební řízení. Tato dvě řízení navíc měla být dle původního návrhu spojena v jedno, aby se celý proces urychlil. Sloučení je však pouze dobrovolné, nikoli povinné, jak navrhovala původní verze zákona.

Poslanci pak nepodpořili ani zavedení takzvané předběžné držby, která by umožnila stavět na pozemcích určených k vyvlastnění. Budoucí způsob udělování stavebních financí tak zůstává i nadále nejistý.

Přečtěte si náš článek „Novela stavebního zákona zřejmě nenaplní očekávání. Dopad bude omezený >>>>

věda výzkum inovace

© Pixabay

Jednou z oblastí, ve kterých podle Evropské komise Česká republika opakovaně zaostává, je i oblast vědy, výzkumu a inovací. Problémem jsou podle Komise nedostatečné výsledky výzkumu a vývoje a zejména jejich nedostatečná aplikace do praxe. S tím částečně souhlasí i zástupci českého průmyslu, podle kterých by se měly akademické nebo vládní výzkumné organizace více orientovat na trh a spolupráci s firmami. Podle jiných názorů ale Česku chybí naopak ambiciózní podnikatelé, kteří by se vývoji a inovacím věnovali více.

Kritiku ze strany Komise neodmítá ani česká vláda. Ta v loňském roce přijala mimo jiné Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací na léta 2016 až 2020, která v příštích letech počítá právě s větším důrazem na podporu aplikovaného výzkumu. Stejně tak plánuje postupné navyšování rozpočtu na vědu a výzkum.

Klíčovým úkolem státu tak do budoucna v tomto ohledu bude především podpora propojení akademických institucí se soukromou sférou. Stejně tak by se Česká republika měla zaměřit na zrychlení komercionalizace výsledků výzkumu a jejich aplikace do praxe. Problémem však stále zůstává i velká administrativní zátěž, která podnikatelům snažícím se o nová inovativní řešení nepomáhá.

Přečtěte si náš článek „Česká věda a výzkum se neumí prosadit na trzích >>>>

Podívejte se také na rozhovor s místopředsedou Technologické agentury ČR Martinem Bunčekem: „Máme nejvíce výzkumníků v historii, ale potřebujeme ambicióznější podnikatele >>>>

Stanoviska

„Česká republika doporučení Evropské komise ve své hospodářské politice zohledňuje. Je tomu tak i díky tomu, že Evropská komise a česká vláda mají podobný náhled na to, jaké reformy česká ekonomika potřebuje.  Letos neměla česká vláda k navrženým doporučením žádné námitky,“ řekla k EurActivu Pavlína Žáková ze Zastoupení Evropské komise v České republice.

„Některé z nedostatků jsou již částečně ošetřeny: například zákonem o veřejných zakázkách z roku 2016 a novelou stavebního zákona. Přijato též bylo několik protikorupčních zákonů – například k financování politických stran a o střetu zájmů. Ministerstvo financí se připojilo k potřebnému snižování administrativní zátěže zdokonalováním možností elektronického podávání daňových přiznání, v němž chce pokračovat i v budoucnu, a například u OSVČ širší možností využití daňových paušálů počínaje rokem 2017. Česká republika se dále snaží posílit zaměstnanost znevýhodněných skupin populace, například žen s malými dětmi, což též může představovat další daňový přínos,“ řekl redakci Filip Běhal z tiskového odboru ministerstva financí.

„Pro Svaz průmyslu a dopravy ČR doporučení pro Českou republiku nejsou překvapením a jsou v souladu se signálem, který jí Komise vyslala ve své únorové národní zprávě. Česká republika je v dobré makroekonomické kondici, projevuje snahu plnit své úkoly, a tak jsou letos doporučení Komise úsporná a cílená,“ hodnotí Vladimíra Drbalová ze Svazu průmyslu.

„Legislativní kroky, které podnikla vláda v poslední době, určitě nepřispěly ke stabilizaci penzijního systému v dlouhodobém horizontu, naopak některé mohou systém destabilizovat. Týká se to zejména změny valorizačního vzorce, která s sebou přinese rostoucí náklady na penze do budoucna,“ řekl v rozhovoru pro EurActiv k problematice důchodů ekonom David Marek.

„Do budoucna máme pouze dvě volby. Buď budeme za 15 až 20 let zemí, kde důchodci žijí relativně slušně, což bude představovat nejen zvýšené nároky na důchodový systém, ale také na zdravotní a sociální systémy. Na to ale bude třeba vytvořit zdroje: zčásti veřejné a zčásti z kapes jednotlivců. Nebo si řekneme, že na to mít nebudeme, na důchody a na zdravotní a sociální péči o důchodce budeme dávat v poměru k HDP přibližně tolik, co dnes, ale pak to znamená, že tu budeme mít hodně důchodců, kteří nebudou mít na nájem, budou na ulicích, budou jen přežívat, budou nemocnější a budou dříve umírat,“ uvádí na druhé straně předseda důchodové komise Martin Potůček.

„Prosazování výběru podle kvality v praxi neovlivňuje ani tak zákonná úprava, jako spíše schopnost a ochota zadavatelů opustit zajeté koleje a investovat čas a prostředky do přípravy zadávacích řízení,“ řekla EurActivu k veřejným zakázkám Adéla Havlová, která je partnerkou v advokátní kanceláři Havel, Holásek & Partners a členkou Asociace pro veřejné zakázky. „Pokud chce zadavatel zohledňovat kvalitu, musí mít o to lepší přehled o poptávaném plnění a možnostech trhu. U složitějších plnění se u přípravy zadávacích podmínek a rozhodování zpravidla neobejde bez technického a ekonomického poradenství. Jde o časově i organizačně náročnější postup, jehož výsledek musí zadavatel umět dobře odůvodnit i proti případným námitkám. Řada zadavatelů k tomu nemá vlastní kapacity nebo odvahu, nebo nechce námahu a prostředky navíc vynakládat,“ vysvětlila.

„Hodnocení podle jiných kritérií, než je nabídková cena, s sebou nese pro zadavatele určitá rizika, a proto bez efektivní metodické podpory a ochoty zadavatelů bude náročnější tato rizika podstupovat,“ potvrzuje nutnost kvalitní přípravy úředníků výkonná ředitelka Asociace pro veřejné zakázky Natálie Polášková.

Okolo veřejných zakázek se v Česku v posledních letech udála řada změn. Od října loňského roku platí nový zákon, který měl do procesu zadávání přinést zjednodušení. Podle oslovených odborníků je ještě předčasné jeho výsledky hodnotit. Zatím ale panují pozitivní očekávání.

„Zaujalo mě například zavedení nové skupiny důvodů, na základě kterých je zadavatel oprávněn vyloučit účastníka ze zadávacího řízení pro předchozí špatné zkušenosti s jeho plněním. To je důležitá věc, která se dříve nedala uplatnit,“ upozornila radní Pardubického kraje odpovědná za regionální rozvoj, evropské fondy a inovace Hana Štěpánová.

I ve firmách sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy ČR podle jejich prezidenta Jaroslava Hanáka převažuje názor, že v některých krocích došlo ke zjednodušení. „Není už například nutné dokládat dokumenty, které jsou dostupné z veřejných registrů. Do nabídky také postačí přiložit prosté kopie dokumentů a postačí i jejich prosté překlady. Oficiální překlady dokumentů je nutné předložit až na dodatečné vyžádání zadavatele,“ řekl redakci.

„Stavební zákon, ve verzi, jaké prošel sněmovnou, nám pomůže jen velmi málo. Předložili jsme pozměňovací návrhy, které by velmi pomohly. Bohužel neprošly. Navrhovali jsme například zavedení institutu předčasné držby. To znamená, že stát by mohl začít přípravné práce a stavbu na pozemku, který je určen k vyvlastnění. Vyrovnání s majitelem by pak následovalo. Rovněž jsme chtěli zrušit odkladný účinek žaloby proti vyvlastnění,“ řekl EurActivu tiskový mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold.

„Usilujeme o to, aby Poslanecká sněmovna novelu stavebního zákona neschválila ani v senátní ani v poslanecké verzi. Hlavní důvody jsou stejné, jaké jsme uváděli vždy – zákon nepřináší zjednodušení a zrychlení rozhodování a navíc bere občanům právo připomínkovat dopady staveb na životní prostředí v okolí,“ sdělil redakci ředitel asociace Zelený kruh Daniel Vondrouš.

„Nechápeme přístup Poslanecké sněmovny. To, co bylo ve druhém čtení poslanci odsouhlaseno, bylo ve třetím zamítnuto. To přináší řadu otázek k dalšímu vývoji infrastrukturních projektů. Novela stavebního zákona nepřináší žádné prvky, které výrazně urychlí jakoukoliv dopravní stavbu. Bohužel opět zvítězila pozemková lobby nad sliby a závazky poslanců vůči svým voličům, že situaci změní,“ hodnotí průběh novelizace stavebního zákona investor a prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury Tomáš Janeba.

„Při schvalování takto důležité normy je třeba vnímat odvětví stavebnictví také v nejširším kontextu. Ze statistik OECD a Světové banky vyplývá, že ČR je – i co se týká délky povolovacích řízení a realizace staveb – hluboko pod evropským průměrem. Neefektivní pravidla tak nedůvodně snižují konkurenceschopnost naší země na mezinárodním poli,“ doplňuje právní expertka Hospodářské komory Markéta Schormová. Stavebně rychlejší jsou přitom třeba státy, jako je Nepál, Kongo, Kypr nebo Papua-Nová Guinea.

„Akademické nebo vládní výzkumné organizace nejsou vždy dostatečně orientovány na trh a spolupráci s firmami. Z toho pramení, že mnoho výsledků nenalezne uplatnění,“ řekl EurActivu k tématu výzkumu, vývoje a inovací ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Místopředseda Technologické agentury České republiky Martin Bunčekrozhovoru uvedl: „V obecné rovině je možné říci, že výsledky výzkumu jsou nedostatečně aplikované v praxi. Toto je ovšem problém na celé evropské úrovni. Například při nedávném setkání evropských inovačních agentur s komisařem Carlosem Moedasem jsme diskutovali problematiku tzv. mission driven innovations, a to v souvislosti s podporovaným výzkumem v rámcových programech EU. Jedná se o identifikaci zcela konkrétních přínosů včetně těch potenciálních již od nejranějších fází, tedy například již ve fázi samotného výzkumného projektu. Aniž bych tím chtěl říci, že je to dostatečné, tak myslím, že v tomto ohledu Česká republika příliš nezaostává za většinou evropských zemí ani za samotnou Evropskou komisí.“

„Mnoho českých inovativních firem má excelentní projekty, ale objem financování ze strany Komise je na tuto oblast bohužel malý, což snižuje motivaci firem se do schématu SME Instrument vůbec hlásit. Díky našemu programu GAMA bude ale nyní možné využít SME Instrument i na národní úrovni, a tak umožnit financování všem českým MSP,“ uvedl předseda Technologické agentury Petr Očko k tématu inovací v malých a středních podnicích.

„Velkým nedostatkem je vynakládání prostředků na neopodstatněné rádoby výzkumné projekty. Centra výzkumu často konkurují soukromým subjektům na normálních úkolech z komerční sféry,“ uvádí Miroslav Krejčík, majitel a ředitel společnosti MSV Systems, která se zaměřuje mimo jiné na aplikaci výsledků výzkumu a vývoje nových technologií do komerční praxe.

REKLAMA
REKLAMA