Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2016

Zapracovat na elektronizaci státní správy, více investovat do dopravy a energetické účinnosti nebo usnadnit vzdělávání znevýhodněným dětem. I letos předložila Evropská komise České republice doporučení pro reformy, které mohou posílit její ekonomiku. Co všechno Komise po Česku chce?
Dívka s počítačem
zdroj: Shutterstock; autor: Volt Collection

(Akualizováno 29. června 2016)

Úvod

Snaha o koordinaci hospodářských a fiskálních politik členských zemí je v politice Evropské unie přítomna dlouhou dobu. Od konce 90. let odevzdávají jednotlivé státy Evropské komisi své stabilizační a konvergenční programy, ve kterých představují střednědobé plány v oblasti rozpočtových politik.

O hlubší koordinaci začala Unie usilovat v důsledku ekonomické krize. Za účelem opětovného nastartování ekonomického růstu vznikla strategie Evropa 2020, která se zaměřuje na zaměstnanost, výzkum a vývoj, klima a energetiku, vzdělávání, sociální začleňování a snižování chudoby.

Evropský semestr pro ekonomické řízení pak byl zahájen v lednu 2011. V jeho rámci prezentují členské státy Komisi své plány pro daný rok a Komise má možnost zemím udělovat doporučení, kam mají se svými hospodářskými politikami směřovat.

Každoroční průběh Evropského semestru

Evropský semestr má každoročně podobný průběh. V listopadu zveřejní Evropská komise analýzu růstu pro následujících 12 až 18 měsíců. Zaměřuje se v ní na hlavní výzvy, které stojí před evropskou ekonomikou, a stanoví, kam se mají hospodářské politiky ubírat. O tom na jarním zasedání Evropské rady jednají také prezidenti a premiéři členských států, kteří mají udat hlavní politický směr celého semestru. V dubnu předkládají členské země své programy reforem a stabilizační nebo konvergenční programy. V květnu nebo červnu pak Evropská komise představí konkrétní doporučení pro jednotlivé členské země. V minulosti zároveň s nimi zveřejňovala podrobnější pracovní materiály. Od loňska je však členským zemím poskytuje s předstihem už v únoru, takže na ně vlády mohou dříve reagovat. Doporučení pak projednává Evropská rada a formálně je schvaluje Rada EU, konkrétně ministři financí. Členské země tak dostávají zpětnou vazbu ke svým národním plánům před tím, než začnou pracovat na svých státních rozpočtech pro další rok.

Evropský semestr v datech

  • březen 2010: Evropská komise představila strategii Evropa 2020
  • červen 2010: Evropská rada schválila strategii Evropa 2020 a vyzvala členské státy ke stanovení národních cílů.
  • leden 2011: Zahájeno první kolo Evropského semestru pro ekonomické řízení.
  • 27. dubna 2011: Česká republika schválila v rámci Evropského semestru svůj první Národní program reforem.
  • červen 2011: Evropská rada poprvé schválila doporučení pro jednotlivé členské státy.
  • 26. listopadu 2015: Evropská komise představila zatím poslední roční analýzu růstu.
  • 26. února 2016: Komise vydala pracovní dokumenty, ve kterých naznačila, kam se mohou ubírat aktuální doporučení pro členské země. Dokument pro Českou republiku je k dispozici zde.
  • 17. a 18. března 2016: V Bruselu proběhl summit EU, na kterém evropští lídři přijali první závěry v rámci letošního Evropského semestru.
  • 27. dubna 2016: Česká vláda přijala Národní program reforem 2016.
  • 18. května 2016: Komise zveřejnila aktuální doporučení pro členské země. Dokument pro Českou republiku je k dispozici zde.
  • 28. a 29. června 2016: Probíhá zasedání Evropské rady, na kterém evropští lídři letošní doporučení schválili.
  • 12. července 2016: Rada ministrů financí by měla doporučení formálně schválit.

Letošní doporučení pro Českou republiku

letošním dokumentu, který Evropská komise do Prahy poslala, se opakují některá doporučení z minulých let. Česko by prý například mělo zlepšit postavení žen na trhu práce nebo otevřít školství znevýhodněným dětem. Nově se objevil důraz na zlepšení e-Governmentu, tedy zpřístupnění státní správy prostřednictvím elektronických služeb.

Přečtěte si také náš článek „Doporučení: ČR musí přidat ve vzdělávání a investicích do dopravy a energetiky“.

Oproti předchozím letům ovšem počet doporučení pro Česko opět poklesl. Zatímco před dvěma lety jich bylo sedm a minulý rok čtyři, letos Komise prezentovala tři doporučení, ze kterých EurActiv vybírá některé konkrétní aspekty:

1) Podniknout opatření, jež zajistí dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, ve světle budoucích rizik v oblasti zdravotní péče. Přijmout právní předpisy k posílení fiskálního rámce.

Evropská komise v letošních doporučeních upozornila na to, že dlouhodobá udržitelnost veřejných financí zůstává v případě České republiky i nadále problémem. Rizikem pro udržitelnost je především předpokládaný nárůst veřejných výdajů na zdravotní péči a důchody. Co se týče českého zdravotnictví, Komise uvedla, že ukazatelé využití lůžkové a ambulantní péče naznačují zbytečnou spotřebu zboží a služeb a neefektivitu při přidělování prostředků v nemocničním odvětví. Na druhou stranu Komise dodala, že české zdravotnictví funguje dobře, pokud jde o dostupnost péče.

Přečtěte si článek: České zdravotnictví se musí připravit na stárnutí populace

Přečtěte si rozhovor s lékařem a bývalým náměstkem ministra zdravotnictví Pavlem Hroboněm: Ke zlepšení zdravotního systému v ČR povede dlouhá a klikatá cesta

2) Omezit regulační a administrativní překážky, jež brání investicím (zejména v dopravě a energetice), a zvýšit dostupnost služeb elektronické veřejné správy. Přijmout rozpracované protikorupční reformy a zlepšit postupy zadávání veřejných zakázek.
Komise Česko upozorňuje, že ve srovnání s průměrem EU zůstávají investice na jednoho obyvatele nízké a soustředí se především do hlavního města Prahy. Tomu, aby se investovalo více, prý brání administrativní a regulační překážky i vysoké náklady spojené s placením daní, nízká dostupnost veřejných služeb online nebo nedostatečná předvídatelnost právních předpisů.

Doporučení zdůrazňují zejména oblast dopravní infrastruktury, kde stojí investicím v cestě zdlouhavé postupy pro vydávání územních povolení a zpoždění při řešení stížností u antimonopolního úřadu. Situaci by částečně mohlo zlepšit přijetí novely stavebního zákona, která by zavedla takzvané koordinované povolovací řízení. Zatím se však její projednávání protahuje.

Pokud jde o zvyšování energetické účinnosti, Komise Česku vyčítá roztříštěnost programů, které mají energetické úspory podporovat. Poskytování finančních prostředků tak prý v této oblasti není efektivní. V souvislosti s čerpáním evropských fondů si stěžují i velké firmy, kterým není po chuti omezená alokace v Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Pokud by mohly dostat více peněz, čerpání fondů by se tím prý zefektivnilo.

Přečtěte si také náš článek „Kvalita dopravní infrastruktury je v Česku nízká, na vině jsou průtahy v povolování“.

Překážkami pro investice do energetické účinnosti jsme se zabývali v rozhovoru s ředitelem Národního centra energetických úspor Jakubem Vítem.

Jak už bylo naznačeno, Komise Česku také doporučuje, aby zvýšilo dostupnost elektronických veřejných služeb. Český e-Government patří k nejméně sofistikovaným v EU, píše Komise. V doporučeních se nízká dostupnost kvalitních e-Governmentových služeb letos objevuje vůbec poprvé. Na špatný stav elektronické veřejné správy ale tradičně upozorňuje Index DESI, který hodnotí členské země EU z hlediska úrovně digitální agendy. Jak se v digitálním evropském žebříčku uvádí, pouhých 12 % tuzemských uživatelů internetu zasílá formuláře veřejné správě online. Horší už je jen Rumunsko, které bylo v tomto ohledu poslední i v loňském roce.

Na situaci doplácejí především občané, kteří musí stát dlouhé fronty na úřadech, místo aby zařídili vše potřebné přes internet. Komise zároveň upozorňuje, že nízká kvalita e-Governmentu brání rozvoji tuzemského podnikatelského prostředí. V minulosti sice byla spuštěna řada e-Governmentových aplikací, jako Czech POINT, datové schránky nebo základní registry, chybí jim ale další rozvoj a modernizace, tvrdí někteří čeští odborníci. Ti se zároveň domnívají, že pro zvýšení kvality internetových služeb veřejné správy je zapotřebí rozšířit uživatelsky přívětivou elektronickou identifikaci občanů.

Rozvoj e-Governmentu je jednou z priorit nového koordinátora pro digitální agendu Tomáše Prouzy. Ten vidí cestu například ve využití čipů v občanských průkazech a zpřístupnění e-Governmentových aplikací také na mobilních telefonech.

Přečtete si také náš článek „Jak v ČR zlepšit e-Government? Opisovat ze zahraničí a rozšířit elektronickou identifikaci“.

Zajímat by vás mohl také rozhovor s předsedou poslaneckého hospodářského výboru a bývalým generálním ředitelem Microsoftu v ČR Ivanem Pilným (ANO).

3) Posílit řízení systému výzkumu a vývoje a usnadnit propojení akademické sféry se sférou podnikatelskou. Zvýšit atraktivnost učitelského povolání a přijmout opatření zvyšující začlenění znevýhodněných dětí (včetně romských) do vzdělávání v rámci běžných škol a předškolního vzdělávání. Odstranit překážky, jež brání větší účasti nedostatečně zastoupených skupin (zejména žen) na trhu práce.
Dlouhodobým problémem české konkurenceschopnosti zůstává podle Komise nízká atraktivita učitelského povolání. Mimo jiné kvůli nízkým platům nepřichází do vzdělávacího systému dostatek kvalitních kantorů a učitelská populace stárne. Přitažlivost profese by mohl zvýšit nový kariérní systém, jehož návrh byl ale po příchodu nové ministryně školství odložen a přepracován.

Další slabinou je nedostatečné začleňování žáků ze znevýhodněných skupin. Komise upozorňuje zejména na situaci dětí ze sociálně-ekonomicky slabšího prostředí, a to hlavně romských dětí, které často získávají vzdělání ve speciálních a praktických školách a mnohé školní docházku ukončují předčasně.

Česko se aktuálně připravuje na přechod ke společnému vzdělávání všech skupin žáků na běžných základních školách – takzvané inkluzivní vzdělávání, které by mělo účast dětí ze znevýhodněných skupin ve vzdělávacím procesu zvýšit. Systém se má zaměřit nejen na děti ze sociálně-ekonomicky vyloučeného prostředí, ale také žáky se zdravotním nebo mentálním handicapem. Tato nová éra českého školství by měla odstartovat od začátku příštího školního roku. Odborníci však upozorňují, že na to zatím chybí dostatečné finanční prostředky.

Přečtěte si také náš článek „Společné vzdělávání na českých školách nebude katastrofa, nesmí ale dojít peníze.“

Podívat se můžete i na rozhovor s Bobem Kartousem z organizace EDUin. Mluvili jsme s ním jak o atraktivitě učitelského povolání, tak o inkluzivním vzdělávání.

Stanoviska

Česká ekonomika je sice zdravá, ale její výhled do budoucna může ohrozit stárnutí populace, které bude klást nadměrné požadavky na důchodový a zdravotní systém, upozornil vedoucí Zastoupení Evropské komise v ČR Jan Michal během debaty, kterou pořádala Česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE). Český parlament by podle něj měl brzy schválit legislativu k rozpočtové odpovědnosti. Doporučil také zlepšit investiční prostředí, kterému by podle něj pomohlo odstranění administrativních a regulatorních překážek.  Dále je podle něj potřeba zlepšit výkon veřejné správy, posílit protikorupční legislativu, zlepšit zadávání veřejných zakázek, zvýšit atraktivitu učitelství a usnadnit návrat matek na pracovní trh. Připomněl i potřebu zlepšit správu vědy a výzkumu a usnadnit propojení akademického sektoru s podniky.

„Podstatnou informací je, že k letošnímu návrhu doporučení se vláda plně hlásí. Doporučení v zásadě odpovídají prioritám vlády, a tedy i krokům, které jsou již prováděny nebo připravovány,“ řekl během debaty Miroslav Benáček z Odboru koordinace hospodářských politik EU na Úřadu vlády ČR. Zdůraznil, že nyní bude zásadní dosáhnout shody na konkrétních návrzích, díky kterým bude možné prakticky provést jednotlivé reformní kroky.

S tím souhlasí i ředitel Sekce hospodářské politiky ve Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek. Implementaci doporučení podle něj nelze chápat jen jako pouhé přijetí zákona, protože musí mít i prokazatelný efekt, který podpoří podnikatelské prostředí. Pokud jde o doporučení v oblasti veřejných financí, Svaz je považuje za příliš přísná. Z pohledu průmyslu je na druhé straně důležitější snižování nákladů spojených s dodržováním daňových předpisů pro poctivé plátce daní, plnění Národního akčního plánu energetické účinnosti, rozvoj e-Governmentu nebo lepší sladění vzdělávacího systému s požadavky trhu práce.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula pozitivně hodnotí, že do přípravy doporučení jsou zapojeni i sociální partneři. „V tomto trendu je nutné pokračovat,“ řekl během debaty. V doporučeních prý postrádá zmínku o mzdové oblasti. Upozornil, že vážným problémem je v České republice sociální koheze, ačkoliv je současná ekonomická situace příznivá. Česko je podle něj vnímáno jako země s řadou investičních příležitostí, ze které je produktivita vyvážena ven.

Hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Fin Lukáš Kovanda souhlasí s tím, že Česko je silně odtokovou ekonomikou, která je závislá na zahraničním kapitálu. Zdůraznil také, že úroveň produktivity je v Česku „žalostná“. Způsobuje to prý slabá koruna, která exportéry nepodněcuje k investicím do inovací, nedostatečná generační obměna managementu ve firmách a také samotná struktura české ekonomiky, která je silně orientována na průmyslovou výrobu zajišťující subdodávky pro německou ekonomiku, a ne hi-tech technologie.

„V důsledku dopadu stárnutí obyvatelstva a dalších změn, jako jsou třeba nové technologie, po nichž je mezi obyvateli poptávka, ale které jsou obvykle dražší, je potřeba udělat tři věci. Jednou z nich jsou změny ve financování zdravotnictví, druhou je změna struktury zdravotních služeb tak, aby odpovídaly potřebám stárnoucí populace, a do třetice je tu otázka neefektivit?“ uvedl v rozhovoru bývalý náměstek ministra zdravotnictví Tomáše Julínka Pavel Hroboň. „Otázkou je, zda by stát neměl podporovat spoření občanů, ze kterého by bylo možno financovat některé druhy zdravotních služeb. Konkrétně mám na mysli dlouhodobou sociálně zdravotní péči, kterou budeme potřebovat všichni. Takové spoření by mohlo mít formu současného stavebního spoření či životního pojištění.“

„Z ekonomického hlediska je problémem českého zdravotního systému jeden z nejvyšších podílů veřejných financí a naopak jeden z nejnižších podílů financí soukromých (spoluúčast pacientů). Zvyšování spoluúčasti pacientů je podstatnou možností, jak úhrady ve zdravotní péči zvýšit. Zrušení regulačních poplatků však naopak znamenalo výpadek přibližně deseti miliard korun, který byl kompenzován ze státního rozpočtu,“ myslí si lékař a externí spolupracovník Ernst & Young pro oblast zdravotnictví Karel Filip.

„Největším problémem českého zdravotnictví je v současnosti nedostatek zdravotního personálu, zejména zdravotních sester. Hlavními příčinami jsou nízké finanční ohodnocení a komplikovaný systém vzdělávání. Ministerstvo zdravotnictví se snaží prosadit 10% zvýšení platů pro zdravotnický personál v roce 2017 a zjednodušit systém vzdělávání zdravotních sester i lékařů. Tyto kroky jsou nepochybně správné, avšak je potřeba počítat s tím, že bez zvýšení spoluúčasti budou znamenat další zvýšení výdajů ze státního rozpočtu,“ řekl redakci partner podnikového poradenství Ernst & Young ve střední a jihovýchodní Evropě Petr Knap.

Poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky Petr Zahradník považuje za důležitou výzvu k omezení regulatorních i administrativních bariér pro investice. „Poukaz na stále podprůměrný objem investic na obyvatele v České republice by měl být vyvážen zmínkou stejně korektního argumentu o výši míry investic na HDP v naší zemi, která je výrazně vyšší, než činí unijní průměr,“ říká sice k doporučením. „Poukaz na limity v oblasti investic v dopravě a energetice je nicméně zcela relevantní, stejně jako například na dostupnost možností a šíři produktů a služeb e-Governmentu,“ dodává však.

„Ministerstvo s doporučením Evropské komise vyjádřilo souhlas,“ říká k části týkající se dopravní infrastruktury mluvčí rezortu dopravy Tomáš Neřold. „Podstata velké části problémů komplikujících přípravu dopravních staveb však vychází právě z regulatorního rámce nastavovaného na evropské úrovni. Tento právní rámec musí ČR respektovat. Viz aktuální největší bariéra – problematika EIA – kde Evropská komise přistoupila na návrhy ČR jen u velmi omezeného okruhu nejpřipravenějších staveb a neumožnila např. tento zrychlený režim pro nejdůležitější stavbu v ČR – stavbu 511 Pražského okruhu mezi D1 a Běchovicemi. Řešení máme, jen to opět bude stát čas. Principiálně ministerstvo především potřebuje, aby se projednala dlouhodobě připravovaná velká novela stavebního zákona a novely souvisejících právních předpisů. Otázka další, případně rozsáhlejší koncepční změny, je na delší čas,“ dodal.

„Zdlouhavé procesy při schvalování dopravních staveb již mnoho let brání rychlejšímu zahájení realizace jednotlivých investičních akcí na poli dopravní infrastruktury. Jedná se o postupy pro získání jednotlivých stupňů vyjádření a povolení pro realizaci staveb (posuzování vlivů na životní prostředí, stavební a územní řízení a procesy při výkupu pozemků pro realizaci staveb), v některých případech k tomu dále přistupují doby nutné pro soudní projednávání případných žalob a tedy rychlost práce soudního systému, a dále zpoždění plynoucí z řešení odvolání a stížností v rámci zadávání veřejných zakázek (řešení stížností u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže),“ souhlasí s doporučením Komise vedoucí oddělení interního auditu na Státním fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Olga Mertlová.

V českém průmyslu jsou odvětví, která ještě mají potenciál v úsporách energie. Mohla by nahradit celou výrobní kapacitu novou technologií a vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou a úsporou energií. Proto je škoda, že jsou v operačním programu ministerstva průmyslu omezeny dotace pro velké firmy, tvrdí ředitel Národního centra energetických úspor Jakub Vít. Česko by podle něj jinak mohlo snadněji splnit evropský cíl pro energetickou účinnost, se kterým má jako řada dalších zemí problém.

Projektový manažer sdružení CZ.NIC Jiří Průša o doporučení Komise zlepšit služby e-Governmentu říká: „Za umístěním České republiky téměř na samém konci Evropy je třeba hledat především stagnaci v klíčových projektech e-Governmentu, ať už se jedná o Czech POINT, datové schránky či základní registry. Většina těchto projektů byla představena před 5 i více lety s tím, že jejich další rozvoj je velmi omezený.“

Předseda think tanku EconLab Jiří Skuhrovec se snaží výtku Komise o nedostatečném e-Governmentu v Česku mírnit. „Neodsuzoval bych Českou republiku úplně plošně – například obchodní nebo insolvenční rejstřík patří v EU k těm lepším. Pravdou ale je, že se jedná spíše o výjimky. Častěji vidíme spíše provařené miliony a nevyužitý potenciál, například u projektů státní pokladny nebo základních registrů,“ říká.

„S tím prohlášením nejen souhlasím, ale myslím si, že je situace ve skutečnosti ještě horší. Jeden fakt je, že jsme na dně Evropy, a druhý, že se v této oblasti nic zvláštního neděje. Popsala se spousta papírů, které plánují e-Government zlepšit, ve skutečnosti to ale nefunguje,“ komentoval doporučení Komise předseda poslaneckého hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO).

Ministerstvo vnitra má vůči hodnocení služeb elektronické veřejné správy ze strany Komise výhrady. „Bohužel hodnocení služeb e-Governmentu se nezakládá na posouzení četnosti využití informačních registrů a datových systémů, nýbrž na tom, jak je online řešena konkrétní životní situace. Například výpisy z jednotlivých rejstříků žádná hodnocená životní situace nevyžaduje, což je však v České republice nejčastější interakce občana s veřejnou správou,“ říká ředitel odboru e-Governmentu ministerstva vnitra Roman Vrba.

Podle Terezy Šamanové ze Svazu průmyslu a dopravy ČR je dobře, že se Komise v letošních doporučeních zaměřila mimo jiné na nedostatečně kvalitní e-Government. „Ministerstvu vnitra jako gestorovi za tuto agendu v rámci vlády chybí vize a nepracuje systematicky na rozvojových projektech, které by negativní pozici České republiky v oblasti modernizace a digitalizace veřejných služeb změnily,“ myslí si.

Podle Boba Kartouse z nevládní organizace EDUin je nutné v Česku výrazně zvýšit platy učitelů. „Školské odbory nedávno zahájily kampaň za desetiprocentní zvýšení platů. Odborná veřejnost se ovšem domnívá, že to může přispět pouze k dorovnání určitého pomyslného deficitu, ale rozhodně učitele nepřiměje dělat něco navíc a nepřiláká nové uchazeče. EDUin každoročně pořádá setkání osobností, které mají ke školství co říci. Z toho posledního vyplynulo, že navýšení by mohlo být klidně stoprocentní – i když to v současné chvíli může znít poněkud bláznivě. Pokud ale chceme, aby do škol směřovali kvalitní lidé, je potřeba zpřísnit kritéria a zároveň výrazně navýšit platy. Jedině pak můžete učitelům říct, že se musí přizpůsobit vysokým nárokům, které na ně budou kladeny,“ řekl EurActivu v rozhovoru.

„Zařazení žáka do vzdělávání je velmi důležitým krokem, který může ovlivnit nejen pohodu žáka a spokojenost s tím, kam byl zařazen,“ vysvětluje myšlenku inkluzivního vzdělávání náměstkyně sekce pro pedagogicko-psychologické poradenství, prevenci a institucionální výchovu Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) Jana Zapletalová. „Může mít také výrazný vliv na jeho následné uplatnění na trhu práce,“ dodává.

„Dlouhodobým problémem českého vzdělávacího systému je neochota a neschopnost českých škol reagovat na individuální potřeby jednotlivých dětí: obecně platí, že se děti přizpůsobují škole, nikoli škola dětem. S tím souvisí snaha děti rozdělovat do programů s různou kognitivní náročností (ZŠ praktické, víceletá gymnázia) i velká (v zásadě živelná, nemonitorovaná a nekontrolovaná) diferenciace škol v systému povinného vzdělávání, kde se od sebe školy čím dál tím více odlišují složením svých žáků i vzdělávacími výsledky. Na tuto situaci přirozeně doplácejí děti z rodin, kterým rodiče nejsou schopni zajistit kvalitní vzdělávání tím, že jim vyberou dobrou školu a zajistí, aby byly do této školy přijaty,“ sdělila redakci Jana Straková z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (ÚVRV).

„Opatření zaváděná od září tohoto roku by měla zlepšit podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách. Běžné základní školy mají povinnost přijímat všechny děti (tedy i děti se speciálními vzdělávacími potřebami) ze své spádové oblasti od roku 2004. Problémem doposud bylo, že peníze pro školy na zajištění jejich podpory nebyly samozřejmostí.  Školy doposud dostávaly příplatek pouze na děti se zdravotním postižením, jeho výše ale často nepostačovala k pokrytí skutečných nákladů na podpůrná opatření (např. asistenta pedagoga). Na zajištění podpory pro děti se sociálním znevýhodněním školy nedostávaly žádné prostředky navíc. Novela školského zákona zavádí nároková podpůrná opatření pro všechny děti, které z nějakého důvodu potřebují zvýšenou podporu ve vzdělávání. Nově tedy školy dostanou prostředky i na podpůrná opatření směřovaná dětem, jejichž vzdělávací potřeby jsou spojené se sociokulturním prostředím, ze kterého pocházejí,“ vysvětluje podstatu chystané změny v českém školství místopředsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Lenka Felcmanová.

Zatím ovšem není zcela jasné, jak budou školy finance na podpůrná opatření získávat. Podle předsedy Asociace pedagogů základního školství Jaroslava Štercla to může být jedním z důvodů proč se někteří učitelé staví k očekávané změně negativně. „U mnohých je to způsobeno právě obavami o dostatečné podložení celé akce finančními prostředky. Nerad bych byl špatný věštec, ale už jsme si zvykli, jak to u nás s financováním školství chodí,“ řekl redakci. Důležité prý je, aby se peníze podařilo zajistit na roky dopředu. „Nesmí dojít k tomu, že by se v září něco začalo a v dalším školním roce se zjistilo, že se nedostává financí a školy se s tím budou muset nějak poprat vlastními silami,“ varuje Štercl.

REKLAMA
REKLAMA