Eurozónu čeká změna. V plánu je posílení hospodářské a měnové unie

Česká republika stále váhá nad vstupem do eurozóny. Státy, které již platí eurem, přitom čekají rozsáhlé změny. Komise je navrhla v diskusním dokumentu o prohloubení hospodářské a měnové unie.
hospodářská a měnová unie
@ Shutterstock

Představitelé členských zemí včetně České republiky v březnu letošního roku podepsali Římskou deklaraci o budoucnosti EU. Zavázali se přitom, že budou usilovat o dokončení evropské hospodářské a měnové unie (HMU), která vzniká postupným rozvojem jednotného vnitřního trhu v EU.

Zatímco hospodářská unie znamená sbližování politik jednotlivých členských zemí vedoucí k růstu HDP, životní úrovně a zaměstnanosti, měnová unie spočívá v zavedení eura pro celou EU a udržování jeho stability a prosperity.

Na evropské ekonomice se však podepsala hospodářská krize, která zároveň odhalila její nedostatky. Evropská komise proto vydala na konci května diskusní dokument, který otevřel debatu o dokončení a posílení HMU. Obsahuje návrhy na konkrétní opatření a vizi pro rok 2025.

Komise se opírá o tři priority – posilování investic, zavedení strukturálních reforem a zajištění odpovědné rozpočtové politiky, čímž by mohla zabránit dalším hospodářským krizím. Dosáhnout toho chce například snížením rizika, kterému čelí banky, a zavedením Jednotného fondu pro řešení krizí. Komise dále uvažuje o zavedení evropských dluhopisů, jejichž emise by mohla pomoci státům na periferii.

Do roku 2025 by měl být zaveden evropský systém pojištění vkladů, který předpokládá stejnou úroveň ochrany vkladatelů po celé Evropě. Očekává se také posílení transparentnosti a demokratické odpovědnosti EU.

Kromě zajištění hospodářského růstu chce Komise také pobídnout členské státy EU, které dosud nezavedly euro, aby tak v pokud možno blízké době učinily. Týká se to také České republiky.

Českou republiku dělí od přijetí eura politické rozhodnutí

Termín přijetí eura v Česku se od vstupu do Evropské unie neustále oddaloval. Zpočátku to bylo zapříčiněno neplněním konvergenčních kritérií. Hlavním problémem byl schodek veřejných financí, který značně převyšoval kritérium 3 % HDP. Jako obtížná se ukázala zejména reforma zdravotnictví a důchodového systému.

Nyní už ČR nominální podmínky splňuje, ačkoliv dlouhodobá udržitelnost veřejných financí v souvislosti se stárnutím populace je stále problematická, na což upozornila Komise ve svém doporučení z letošního května.

Obecně se však české ekonomice v posledních letech daří dobře a již dvakrát po sobě měla ČR nejnižší míru strukturálních nerovnováh mezi všemi členskými státy. Důvodem nepřijetí eura se stala souvislá devizová intervence České národní banky (ČNB), která bránila ČR zapojit se do Evropského mechanismu směnných kurzů, a splnit tím poslední kritérium vstupu do eurozóny.

Na počátku dubna 2017 však ČNB umělé oslabování české koruny ukončila. Vstup do kurzového mechanismu a přijetí eura se tak stalo otázkou politického rozhodnutí.

Proč by měla ČR přijmout euro

  1. Česká republika se vstupem do EU k přijetí eura zavázala.
  2. Členství v eurozóně může být pro setrvání země v prosperujícím jádru EU výhodné, ČR by tak získala možnost spolurozhodovat s ostatními zeměmi eurozóny o jejím dalším vývoji.
  3. České podniky obchodující v EU ušetří čas i peníze.
  4. Při platbách do zahraničí nebude nutné převádět měnu.
  5. Cestovatelům odpadne nutnost směnit si peníze při cestě do zahraničí a platit poplatky za směnu či výběr z bankomatu.
  6. ČR bude moci lépe porovnávat ceny se státy, které platí eurem.
  7. Sníží se úrokové sazby a zlevní se úvěry, vlády členských států ušetří 50 mld. EUR ročně na úrokových platbách a budou mít více finančních prostředků na snížení veřejného dluhu, posílení veřejných financí či zvýšení prostředků na vzdělávání.
  8. Průzkum veřejného mínění Eurobarometr ukazuje, že 72 % Evropanů je s eurem spokojena. Pokud by se k nim po přijetí eura připojili také Češi, mohl by se celkově zlepšit jejich vztah k EU .

Proč by si ČR měla ponechat korunu

  1. Země přijde o svou národní měnu, tedy nástroj, kterým může ovlivňovat svou ekonomiku například změnou úrokových sazeb.
  2. Češi se budou muset vzdát své národní měny, vyměnit ji za měnu evropskou a pracovat s jinými cenami.
  3. Česko by se muselo zapojit do Evropského stabilizačního mechanismu a poskytovat finanční podporu zemím eurozón, které se potýkají s ekonomickou krizí. S tím jsou spojeny nemalé finanční náklady a splácení kapitálu.
  4. ČR by podléhala důkladnější finanční kontrole ze strany evropských institucí.
  5. Česká legislativa týkající se rozpočtu a měny by se musela sladit s ostatními státy eurozóny.
  6. Silné státy eurozóny by mohly ovlivňovat hospodářskou politiku ČR.
  7. Při přijetí eura se mohou krátkodobě zvýšit ceny.
  8. Česko by sdílelo zodpovědnost za celou eurozónu. Problém jednoho členského státu se tak stává problémem i pro ostatní země.

Česká veřejnost volí korunu
Průzkumy veřejného mínění z dubna 2017 ukazují, že Češi euro přijmout nechtějí. Nesouhlasí s ním až 72 % obyvatelstva. Pro přijetí je pouhých 21 % lidí a ostatní na otázku přijetí eura nemají žádný názor.
hospodářská a měnová unie
Diskusi o přijetí eura neulehčuje ani zatím nejasná budoucnost hospodářské a měnové unie. Její vývoj trvá již od sedmdesátých let a další velké změny se mají uskutečnit do roku 2025.

Vývoj hospodářské a měnové unie

prosinec 1969 – představitelé Evropského hospodářského společenství se na summitu v Haagu dohodli na vytvoření měnové unie;
říjen 1970 – představen tzv. Wernerův plán, první a také neúspěšný pokus o vytvoření evropské měny a měnového systému;
březen 1979 – vytvořen Evropský měnový systém, předchůdce eurozóny, který fungoval na základě mechanismu směnných kurzů, evropské měnové jednotky a úvěrového mechanismu;
duben 1989 – předložena tzv. Delorsova zpráva, druhý pokus o vytvoření hospodářské měnové unie;
červenec 1990 – zahájena první fáze budování HMU, která spočívala v odstranění zbývajících bariér volného pohybu kapitálu, garance nezávislosti centrálních bank;
listopad 1993 – Maastrichtská smlouva vstoupila v platnost, zavedla konvergenční kritéria, a umožnila tak vznik jednotné měny. Obsahovala také doložku o neposkytnutí pomoci státům, které se svou nezodpovědnou rozpočtovou politikou dostanou do finančních potíží;
leden 1994 – zahájena druhá fáze budování HMU. Byl založen Evropský měnový institut, předchůdce Evropské centrální banky;
červen 1997 – přijat Pakt stability a růstu, jehož základem je opatření pro dodržování rozpočtové disciplíny. Země musí udržovat vyrovnané či přebytkové rozpočty;
prosinec 1997 – vytvořena Euroskupina – neformální setkání ministrů financí zemí eurozóny;
1999 – zahájena třetí fáze budování HMU spočívající v zafixování směnných kurzů a vzniku Evropské centrální banky, která má za úkol udržovat cenovou stabilitu;
2002 – nahrazení národních měn evropskými (eurobankovkami a euromincemi) v tehdejších 12 členských státech eurozóny;
březen 2005 – revize Paktu stability a růstu, umožnění vyšších schodků veřejných financí a objemu státního dluhu;
červenec 2007 – finanční propad burzovních trhů v USA, který vyústil ve světovou ekonomickou krizi;
prosinec 2009 – Euroskupina formalizována Protokolem o euroskupině Lisabonské smlouvy;
květen 2010 – Řecko získalo od EU a Mezinárodního měnového fondu první půjčku ve výši 110 miliard eur;
květen 2010 – vznikl Evropský nástroj finanční stability;
květen 2010 – vytvoření Evropského mechanismu finanční stabilizace;
červen 2011 – Komise navrhla Evropský semestr, roční cyklus rozhodování a koordinace rozpočtových a hospodářských politik členských států, pomocí monitorování a politického vedení má zajistit lepší soulad unijních a vnitrostátních priorit;
březen 2011 – vstoupil v platnost Pakt euro plus, který usiluje o vyšší konkurenceschopnost, zaměstnanost, lepší udržitelnost veřejných financí a posílení finanční stability. ČR jej nepřijala;
prosinec 2011 – vstoupil v platnost balíček šesti právních aktů („six-pack“), který zavádí nová pravidla pro uvalování sankcí zemím eurzóny;
říjen 2012 – začal fungovat Evropský stabilizační mechanismus ESM – nová stálá záchranná finanční instituce pro státy eurozóny, je součástí vznikající bankovní unie;
listopad 2012 – Komise navrhla prohloubit a vytvořit skutečnou hospodářskou a měnovou unii;
leden 2013: vstoupila v platnost Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě HMU, ve které se členské země eurozóny a další státy EU mimo ČR dohodly na udržování strukturálního schodku státního rozpočtu pod 0,5 % HDP a veřejného dluhu pod 60 %. Dále byl oficiálně ustanoven eurosummit, zasedání představitelů eurozóny;
květen 2013 – vstoupil v platnost Reformní balíček dvou právních aktů („two-pack“), který zavádí společný rozpočtový harmonogram a společná rozpočtová pravidla;
listopad 2015 – Sdělení Evropské komise „Dokončení bankovní unie“ – předpokládá zavedení společné fiskální pojistky pro Jednotný fond pro řešení krizí bank a evropský systém pojištění vkladů;
květen 2017 – vydán diskusní dokument o budoucnosti hospodářské a měnové unie;

hospodářská a měnová unie

hospodářská a měnová unie

Zdroj: Evropská komise

Stanoviska

Místopředseda Komise pro euro a sociální dialog, finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Valdis Dombrovskis upozorňuje, že evropská měna je klíčovým úspěchem evropské integrace a mělo by se nadále rozvíjet: „Euro je mnohem víc než jen měna. Bylo zamýšleno jako příslib prosperity. Abychom tento slib dodrželi i pro budoucí generace, musíme nalézt politickou odvahu a již nyní pracovat na posílení a dokončení evropské hospodářské a měnové unie.“

Podobný názor má komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici: „Musíme zvrátit trend rozdílného hospodářského a sociálního vývoje v eurozóně, jinak nepřekonáme nebezpečný populismus, který tyto rozdíly podporují. Nastal čas dokončit cestu ke skutečné hospodářské a měnové unii se silnými institucemi a demokratickou odpovědností.“

Česká republika zatím nestanovila termín vstupu do eurozóny. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dříve trval na tom, že nejprve je nutné zlepšit stav veřejných financí a zvýšit životní úroveň Čechů. V květnu letošního roku se však k přijetí eura vyjádřil optimističtěji. „Dříve nebo později si musíme odpovědět na otázku ne jestli, ale kdy budeme schopni jako Česká republika přijmout společnou evropskou měnu,“ prohlásil premiér.

Ekonom z analytického týmu České spořitelny Petr Zahradník hodnotí podmínky pro přijetí eura jako příznivé. „Byli jsme již dvakrát po sobě označeni za stát, který má nejmenší míru strukturálních nerovnováh mezi všemi členskými státy, a proto by pro nás mohly být podmínky pro vstup do eurozóny velmi dobré a naše pozice velmi silná,“ vysvětlil Zahradník na debatě, kterou uspořádal EurActiv.cz.

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL) však upozorňuje, že vstup do eurozóny doprovází závažné nevýhody. „Přijetím eura se Česká republika vzdá možnosti pomocí kurzu měny ovlivňovat ekonomiku, což v zemi velmi závislé na exportu není výhodné,” uvedla.

Proti vstupu do eurozóny je také opoziční strana ODS. „Přijetí eura v tuto chvíli není pro české občany výhodné – a nejde jen o riziko zdražování, jak jsme jej mohli pozorovat v některých zemích eurozóny, ale i o související závazky a celkový dopad na českou ekonomiku. Proto navrhujeme vyjednání výjimky na přijetí eura,” myslí si předseda ODS Petr Fiala.

Svaz průmyslu a dopravy ČR však členství v eurozóně doporučuje. „Nebojím se, že čeští exportéři budou tratit kvůli přijetí eura. Dlouhodobá konkurenceschopnost českých firem není o koruně a euru,“ upozornil prezident Svazu Jaroslav Hanák.

Použité zdroje

Síť EurActiv

http://euractiv.cz/nazory/ekonomika-a-euro/evropsky-stabilizacni-mechanismus-010365/

http://euractiv.cz/clanky/ekonomika-a-euro/v-eu-zacal-platit-fiskalni-pakt-zatim-se-tyka-15-zemi-010506/

http://euractiv.cz/clanky/ekonomika-a-euro/ebrd-k-pomoci-z-esm-by-mely-mit-pristup-i-zeme-mimo-eurozonu-bankovni-unie-010373/

Evropské instituce

https://ec.europa.eu/commission/publications/reflection-paper-deepening-economic-and-monetary-union_en

https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/economic-and-fiscal-policy-coordination/economic-and-monetary-union/what-economic-and-monetary-union-emu_en

Další internetové zdroje

http://www.zavedenieura.cz

https://www.euroskop.cz/9026/sekce/koreny-a-prubeh-krize-eurozony/

REKLAMA
REKLAMA