Brexit: Od osudného referenda až po vyjednané dohody

Představitelé Velké Británie a Evropské unie zahájili 19. června 2017 oficiální jednání o brexitu. Téměř rok po konání britského referenda a tři měsíce po spuštění článku 50 Smlouvy o EU. Co předcházelo samotným rozhovorům, jaké jsou scénáře a jaká realita?
brexit fakta
@ Shutterstock

Průzkumy veřejného mínění před britským referendem odhadovaly velmi těsné výsledky. Ráno po konání lidového hlasování přesto překvapilo celou Evropu i svět.

„Britští občané v rámci svobodného a demokratického procesu vyjádřili své přání odejít z Evropské unie. Litujeme tohoto rozhodnutí, ale respektujeme je,“ uvedli ve společném prohlášení předseda Evropské rady Donald Tusk, předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země v tu dobu končila své půlroční předsednictví v Radě ministrů EU.

Factsheet: Historie členství Velké Británie v EU a cesta k referendu. Více >>>>

Jak šel čas po referendu o brexitu

23. června 2016: referendum o brexitu

25. června 2016: Didier Seeuwse jmenován zástupcem Rady EU pro vyjednávání o brexitu

13. července 2016: David Cameron rezignoval, do čela britské vlády nastupuje Theresa Mayová

27. července 2016: Michel Barnier jmenován hlavním vyjednavačem Evropské komise

8. září 2016: Guy Verhofstadt jmenován zástupcem Evropského parlamentu pro vyjednávání o brexitu

2. října 2016: britská premiérka Theresa Mayová oznámila datum zahájení formálních procesů vyjednávání do konce března 2017

15. prosince 2016: Evropská rada rozhodla o postupu pro vyjednávání brexitu

17. ledna 2017: Mayová předložila svou dvanáctibodovou strategii pro vystoupení Spojeného království z EU včetně záměru opustit jednotný trh, čímž potvrdila tzv. tvrdý brexit

24. ledna 2017: Nejvyšší soud v Londýně rozhodl o povinnosti britské vlády žádat souhlas Westminsteru k notifikaci článku 50 Lisabonské smlouvy, a naopak odmítl toto právo parlamentním shromážděním ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku

26. ledna 2017: britská vláda představila v parlamentu návrh zákona ke spuštění brexitu

1. února 2017: britský Parlament v prvním čtení podpořil návrh zákona o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, který umožňuje zahájit jednání o odchodu Británie z EU. Pro návrh se vyslovilo 498 poslanců vládních konzervativců a opozičních labouristů, proti bylo 114 poslanců

2. února 2017: předložena Bílá kniha britské vlády o odchodu Spojeného království z EU a novém partnerství s ní

13. března 2017: britský Parlament schválil zákon umožňující vládě zahájit vyjednávání o brexitu

16. března 2017: britská královna Alžběta II. podepsala zákon o brexitu, který tím vstoupil v platnost

29. března 2017: dopisem britské premiérky Spojené království oficiálně spustilo článek 50 Smlouvy o EU a zahájilo dvouletý proces vyjednávání o odchodu z Unie

5. dubna 2017: Evropský parlament vydal usnesení týkající se vyjednávání s Velkou Británií

18. dubna 2017: premiérka Mayová ohlásila záměr vypsat předčasné volby s cílem posílit svůj mandát pro jednání o brexitu

19. dubna 2017: britský Parlament schválil konání předčasných voleb

29. dubna 2017: přijaty Pokyny Evropské rady pro jednání o brexitu definující základní rámec pro vyjednávání, celkovou pozici EU a její priority

22. května 2017: Rada EU přijala Směrnici pro sjednání dohody se Spojeným královstvím o podmínkách jeho vystoupení z EU, oficiálně jmenovala Komisi vyjednavačem EU, přijala rozhodnutí zmocňující k zahájení jednání o brexitu, zřídila ad hoc pracovní skupiny Rady pro záležitosti týkající se vystoupení Spojeného království z EU

8. června 2017: den konání předčasných parlamentních voleb ve Spojeném království

19. června 2017: oficiální zahájení vyjednávání o vystoupení Velké Británie z EU a dosažení první dohody o časovém plánu a prioritách jednotlivých kol společného jednání o vystoupení

26. června 2017: Mayová předložila návrh na zachování rovných práv občanů EU a Britů po brexitu

Jmenování vyjednavačů a nové britské vlády

Unie byla na vyjednávání připravena od počátku. Dva dny po konání referenda Rada jmenovala belgického diplomata Didiera Seeuwse za svého zástupce pro vyjednávání brexitu. Na konci července byl ustaven hlavní vyjednavač Unie, bývalý francouzský premiér a komisař pro jednotný trh (2010-2014) Michel Barnier. Až poté, co Rada ministrů přijala Směrnici pro sjednání dohody se Spojeným královstvím o podmínkách jeho vystoupení z EU, byl Barnier oficiálně zmocněn zastupovat všech 27 členských států ve společných rozhovorech o brexitu. Aby ani Evropský parlament nebyl pozadu a mohl ve vyjednávání hrát aktivní roli, rozhodl se za svého zástupce zvolit Guye Verhofstadta, předsedu liberální frakce ALDE.

Kdo jsou evropští vyjednavači pro brexit? Více >>>>

Britská vláda založila Společný ministerský výbor pro vyjednávání s EU složený ze zástupců jednotlivých regionálních parlamentů, v jehož čele stojí ministr pro odchod Británie z Unie David Davis. Ten povede za Spojené království vyjednávání s Unií.

brexit fakta

Michel Barnier a David Davis. Zdroj: European Union, 2017

Předčasné volby zkomplikovaly pozici Mayové

Předsedkyně vlády lhůtu oficiálně spustila svým dopisem z 29. března. Počátek jednání však byl opět odložen a Mayová o tři týdny později předložila svůj záměr vypsat předčasné volby, aby posílila svůj mandát k tvrdému brexitu. Opak se stal pravdou a rovnováha sil se v dolního komoře britského parlamentu změnila v neprospěch vládnoucí Konzervativní strany.

Před volbami se totiž zvyšovala pravděpodobnost tvrdého brexitu představenému v Bílé knize o odchodu Británie z EU. Ve volbách si ale výrazně polepšila opoziční Labouristická strana, která přístup Mayová k brexitu ostře kritizuje. Opět se tak začalo hovořit o takzvaném měkkém brexitu.

brexit fakta

Konzervativci ztratili 12 křesel, zatímco labouristé si o 29 polepšili. Zdroj: BBC

Analýza výsledků voleb naznačila, že tentokrát získali převahu ti, kdo v referendu minulý rok hlasovali pro setrvání v Unii. K nim se přidalo i více mladých lidí, kteří jsou obecně více proevropští než starší občané. Právě to lze považovat za důvod úspěchu labouristů oproti předchozím volbám.

Celkově byla volební účast vyšší než v předchozích volbách za posledních dvacet let. S 68,7 % byla účast nejvyšší od roku 1997, kdy k volbám přišlo přes 70 % právoplatných voličů.

Mayová nakonec po dlouhých jednáních uzavřela v pondělí 26. 6. dohodu se severoirskou Demokratickou unionistickou stranou (DUP). Ta má zajistit nutnou podporu pro schvalování návrhů zákonů její menšinové vlády.

Navzdory výsledkům voleb a opětovným obavám o odložení zahájení vyjednávání brexitu, britská vláda dostála slibům a 19. června mohli britští a unijní vyjednavači zasednout ke společným jednáním.

Infografika: Brexit v otázkách a odpovědích. Více >>>>

Priority Británie pro vyjednávání o brexitu

  • bezcelní přístup na jednotný trh pro britské vývozce na základě celní dohody
  • nová obchodní dohoda se zeměmi v Evropě i mimo ni
  • zabránění návratu tvrdých hranic, zachování otevřených hranic s Irskem včetně společné cestovní zóny, pokračující respekt k Velkopáteční dohodě, zachování integrity britského imigračního systému
  • snížení daní z příjmů právnických osob na 15 %, aby i po vystoupení z jednotného trhu zůstalo londýnské City atraktivní pro zahraniční kapitál a přitáhlo do země nejlepší světové firmy i investory.
  • občanům EU žijícím ve Spojeném království by měla být alespoň na 5 let zachována stejná práva jako Britům, například v otázce lékařské péče a vzdělávání
  • zabezpečení práv Britů žijících v jiném členském státě
  • kontrola přistěhovalců
  • ochrana práv pracujících
  • ukončení jurisdikce Soudního dvora EU nad Velkou Británií
  • zachování účasti Spojeného království ve společné bezpečnostní a obranné politice, spolupráce v boji proti kriminalitě a terorismu nebo v oblasti vědy, výzkumu a inovací

Priority EU pro vyjednávání brexitu

  • transparentnost a otevřenost jednání
  • základní práva občanů EU žijící ve Spojeném království, kterých je podle odhadů asi 3,2 milionů (z toho 35-40 tisíc Čechů), a práva britských občanů pobývajících v EU, kterých je zhruba jeden milion
  • finanční otázky a vyrovnání všech závazků EU
  • nové hranice mezi Irskem a Severním Irskem bez zavedení povinných víz a zachování plynulé obchodní výměny mezi oběma částmi irského ostrova
  • budoucí postavení britských výsostných oblastí na Kypru (Akrotiri a Dhekelia)
  • dohoda se Španělskem o území Gibraltaru
  • ochrana dat a digitální jednotný trh
  • zboží uváděné na trh a postupy založené na právních předpisech Unie
  • ukončení britských závazků k Evropskému společenství pro atomovou energii (Euratomu)
  • ukončení členství britských zástupců v institucích, orgánech a agenturách EU
  • vytvoření institucionálního rámce pro implementaci a dohled nad budoucí dohodou o vystoupení
  • řádné dokončení probíhajících procedur v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech vč. zachování přístupu k osobním datům z EU i ze Spojeného království
  • dokončení soudních řízení v občanských a obchodních záležitostech
  • vytvoření rámce pro ukončení soudních procesů a administrativních procedur týkajících se Británie v době jejího vystoupení z EU
  • zachování výrobků právně uvedených na společný trh v době vystoupení Británie z Unie
  • zachování vzájemného uznávání diplomů

Priority ČR pro vyjednávání brexitu

  • jednotný postup všech členských států
  • volný pohyb všech čtyř svobod a zejména pak pohyb pracovních sil
  • práva Čechů pobývajících a pracujících v Británii
  • zachování ekonomických vazeb, především v automobilovém a strojírenském průmyslu
  • komplexní dohoda o volném obchodu, která zabrání vzniku tarifních i netarifních překážek
  • ochrana českých podniků
  • finanční vyrovnání včetně zachování současné podoby kohezní politiky, nebo alespoň co nejmenší dopady na ni
  • partnerství v bezpečnostní a vojenské oblasti
  • zabránění právního vakua

Hard brexit, soft brexit, anebo žádný exit?

Po loňském neúspěšném referendu se začaly objevovat různé scénáře budoucího partnerství mezi Velkou Británií a Unií, protože odchod země z EU je pro Evropu novou zkušeností. Jak se záhy ukázalo, žádný z existujících modelů vztahů EU s ne-členskými státy nebyl pro Spojené království přijatelný. Specifický charakter členství si Británie udržovala po celých 44 let v Evropských společenstvích.

Navzdory počátečním snahám o setrvání alespoň v některých svobodách nakonec Spojené království zvolilo tvrdý brexit a úplnou odluku od společného trhu. Odmítnutí setrvat v jednotném trhu potvrdila i Bílá kniha britské vlády o odchodu z Unie, která mluví o novém strategickém partnerství založeném na vzájemné spolupráci.

V ní však přesto nalezneme odkazy na zachování britského členství v některých unijních oblastech, například společné zemědělské politice, strukturálních a investičních fondech, vědeckých a výzkumných projektech atp. Británie se na nich zamýšlí podílet jak svými finančními prostředky, tak čerpáním jejich výhod.

brexit fakta

Donald Tusk a Theresa Mayová. Zdroj: European Union, 2016

Následné Pokyny Evropské rady přijaté měsíc po spuštění článku 50 však vyjadřují přání zachovat úzké vazby se svým ostrovním protějškem. Takové partnerství sice nebude skýtat výhody unijního členství, ale zároveň má jít nad rámec běžných obchodních dohod, které na nediskriminačním základě upravují vztahy mezi EU a třetími zeměmi.

Černý scénář by nastal, pokud by se obě strany nedokázaly dohodnout. Ani EU ani Londýn si tuto variantu nepřejí. Výrazněji by to zasáhlo Brity než Unii. Přesto premiérka Mayová upozornila, že nebude preferovat špatnou dohodu – to raději žádnou, zdůraznila.

Spojené království mělo na výběr z několika možností budoucích vztahů s EU. Za prvé se mohlo vrátit do mezivládního Evropského společenství volného obchodu (EFTA/ESVO), které v roce 1960 spolu s dalšími šesti státy založilo, ale v němž přestalo být členem po vstupu do Evropských společenství (dnešní EU). V tomto případě mohlo přijmout buď norský model, který je provázán s Evropským hospodářským prostorem (EHP) a využívat tak výhod jednotného trhu, ovšem bez možnosti rozhodovat o povinnostech, které by muselo plnit. Anebo jít cestou Švýcarska, které má s Unií speciální vztahy založené na souboru bilaterálních dohod. Obě varianty by pak ale odpovídaly měkkému brexitu.

Jinou alternativou spadající pod tvrdý brexit byla celní unie, kterou má EU s Tureckem, nebo obchodní dohoda, jakou si například Unie vyjednala s Kanadou (CETA).

Poslední a zároveň nejproblematičtější volbou mohlo být mimosmluvní urovnání na základě aplikace pravidel Světové obchodní organizace, které by ale mohlo negativně ohrozit britské producenty i spotřebitele. Došlo by totiž ke zvýšení cen potravin a jiných produktů.

Hybridní model mezi oběma typy brexitů, takzvané „kontinentální partnerství“, navrhli ve svém článku Jean Pisani-Ferry, Norbert Röttgen, André Sapir, Paul Tucker a Guntram Wolff. Specifická forma vztahů je na pomezí mezi plným členstvím a členstvím v EHP či dohodou o volném obchodu. Tento model představil bruselský think tank Bruegel, který mimo jiné vytvořil přehled jednotlivých variant brexitu a jejich vztahu k politikám a procesům v EU.

brexit fakta

Zdroj: Bruegel

Bezproblémové první kolo

V pondělí 19. června se uskutečnilo první kolo vyjednávání, při němž byl dohodnut časový rámec, organizace a priority pro následné čtyři vyjednávací schůze.

V rámci každého kola během následných měsíců se budou konat plenární zasedání a zasedání vyjednávací skupiny, v jejichž čele zasednou hlavní vyjednavači a koordinátoři. Ustaveny mohou být také ad hoc skupiny pro specifické oblasti separátního vyjednávání. Obě strany povedou rozhovory v angličtině a francouzštině.

EU i Británie si přejí, aby společné rozhovory vedly ke spravedlivé dohodě s rovnocennými podmínkami pro obě strany. Nikdo naopak nechce, aby dvouletá lhůta skončila bez dohody. To však znamená nalézt kompromis mezi migrační politikou a přístupem na jednotný trh.

Směrnice pro sjednání dohody EU s Brity, která rozvíjí Pokyny Evropské rady, potvrdila aplikaci dvoufázového postupu. Teprve poté, co budou vyřešeny nejpalčivější otázky a nejasnosti kolem brexitu, se společné diskuse zaměří na budoucí partnerství.

Hlavní slovo však zůstane v rukou členských států, jejichž lídři si udrží politickou kontrolu nad celým procesem vystupování. Právě ony budou muset schválit zásadní kroky vyjednávání a jejich parlamenty včetně Evropského parlamentu nakonec čeká hlasování o finální dohodě.

Ještě před zahájením samotných rozhovorů začala Evropská komise předkládat poziční dokumenty týkající se jednotlivých oblastí a jejich budoucnosti po odchodu Britů z Unie. Stanoviska se nejprve věnovala finančním otázkám a občanským právům, následně se zaměřila na vystoupení Spojeného království z Euratomu.

Naposledy Komise předložila soubor šesti takových aktů o pokračující spoluprací Unie s Velkou Británií v oblasti policie a justice, soudním a administrativním procedurám v době oficiálního vystoupení nebo justičním záležitostem v civilních a obchodních věcech. Akty se také zaměřují na fungování unijních institucí, orgánů a agentur po brexitu či navrhují vytvoření institucionální struktury pro dohodu o vystoupení nebo ujišťují zachování těch výrobků, které byly uvedeny na společný trh v době vystoupení země z EU.

Důsledky brexitu

Jednání mají podle primárního práva Unie trvat dva roky, mohou se však protáhnout i na pět nebo deset let. V některých oblastech je však možné již dnes očekávat určité scénáře:

  • veškeré závazky, práva a povinnosti vyplývající z členství Velké Británie v Unii by měly být v jednotlivých oblastech politik ukončeny. Unijní právo proto bude muset být transformováno do toho britského pomocí velkého zrušovacího zákona (Great Repeal Bill).
  • Británie si bude muset vyjednat nové obchodní dohody a dovozní tarify se světovými aktéry. Mezi ty hlavní patří nepochybně USA. Uzavírání nových smluv ale bude možné až po vyjednání a uzavření dohody o odchodu Británie z Unie.
  • Jednorázové finanční vypořádání zahrne závazky Británie vůči víceletému finančnímu rámci, Evropské investiční bance, Evropskému rozvojovému fondu a Evropské centrální bance. Financial Times spočítaly, že by se mělo jednat o částku až 100 miliard eur, která by plynula do unijního rozpočtu. Takový účet ale Londýn odmítá zaplatit. Pokud by však Británie nesplnila své finanční závazky, došlo by ke zkrácení dotací z unijního rozpočtu, což by negativně pocítili i čeští příjemci podpory z unijních fondů.
  • Platby z britské pokladny do společného rozpočtu mohou pokračovat i po odchodu země z Unie. Premiérka Mayová totiž připustila, že výměnou za setrvání přístupu k určitým evropským programům (např. Horizont 2020) bude Británie nadále přispívat do rozpočtu EU. Podle jejích slov však už ne tak velkou částkou jako doposud.
  • Zástupci jiných členských států budou muset nahradit současných 69 britských poslanců Evropského parlamentu. Podobně tomu bude i u poradního Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů, kde má Spojené království 24 svých zástupců. O jednoho britského člena přijde Evropská komise, Soudní dvůr i Účetní dvůr EU. Nebude-li upraveno jinak, své pracovní poměry budou muset ukončit i Britové pracující v těchto a dalších institucích a orgánech EU, jelikož právo být zaměstnán Unií se vztahuje pouze na občany EU.
  • Členství Británie v evropských agenturách bude předmětem jednání.
  • Posílí se váha velkých států v Radě, což ovlivní i rozhodování o evropské legislativě. Bude snazší sestavit blokační menšinu a pozastavit tak přijímání unijních aktů.
  • Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) budou přesunuty z Velké Británie do jiné členské země. O jejich budoucím sídle budou rozhodovat státy EU-27 na podzim tohoto roku. Česká republika má zájem především o EBA.
  • Velká Británie se dostane z bruselského dohledu. Otazníky v tuto chvíli visí nad ukončením jurisdikce Soudního dvora EU. Bude-li mít Británie nadále přístup na jednotný trh, nebude moci z něho čerpat pouze výhody, ale bude muset plnit také povinnosti z něho plynoucí. S dohledem však Londýn nesouhlasí.
  • Země EU mimo eurozónu ztratí partnera, který se zastával o rovnoprávné postavení těch zemí Unie, jež doposud nepřijaly jednotnou evropskou měnu.
  • Bude pravděpodobně snazší dosahovat dohody v některých oblastech, s nimiž Britové jako členové nesouhlasili – například prohloubení evropského sociálního pilíře, dokončení bankovní unie, harmonizace daní nebo práv duševního vlastnictví či zvýšení výdajů na bezpečnostní a zahraniční politiku. Takové předpoklady uvedla analýza bruselského think-tanku VoteWatch.
  • Zredukuje se počet výjimek z primárního práva (opt-outů) a zruší se protokoly vztahující se na Velkou Británii. Na druhou stranu, bude muset být určitým způsobem ukotvena dohoda o vystoupení Spojeného království z EU. Mohlo by dojít k revizi zakládajících smluv Unie.
  • Členské státy se zbaví platby na britský rabat, tj. vrácení části britského příspěvku ze společného rozpočtu (vypočítané jako rozdíl mezi příjmy a příspěvky). Česká republika na něj ročně přispívá až 4-5 miliard korun.
  • Česko kvůli brexitu statisticky zbohatne o 5 až 6 procentních bodů. Přesto se po odchodu Británie očekává snížení příspěvků ze společného rozpočtu EU.
  • Omezení volného pohybu kapitálu může zásadně poškodit atraktivní pozici Londýna jako hlavního finančního centra.
  • Hospodářský růst Velké Británie může být negativně ovlivněn.
  • Po vystoupení získají trvalé občanství ti, kdo na území Spojeného království pobývají a pracují alespoň pět let. Takový závazek vyplývá ze strategie britské premiérky Mayové.
  • Vzhledem k pozitivním výsledkům nizozemských parlamentních voleb i francouzských prezidentských a parlamentních voleb se obávaný dominový efekt brexitu nekoná. Veřejná podpora pro EU se naopak mírně zvyšuje.

Stanoviska

Výsledek referenda by se neměl odrazit na občanech EU, podnicích a členských státech. Taková je vize předsedy Evropské rady Donalda Tuska. „Evropská sedmadvacítka neuplatňuje a nebude uplatňovat „trestající“ přístup. Brexit je trestem sám o sobě. Po více než čtyřiceti letech strávených společně si obě strany zaslouží, abychom udělali vše, co je v našich silách, aby tento rozvod proběhl pokud možno hladce,“ uvedl na tiskové konferenci 31. března při předložení návrhu Pokynů Evropské rady k brexitu.

Kvůli obavám poslanců britského parlamentu týkající se postavení občanů EU a Spojeného království Tusk upozornil, že „by chtěl předejít situaci, kdy by se občané stali v procesu jednání trumfem jedné ze stran. Aby k tomu nedošlo, budeme potřebovat konkrétní a komplexní řešení, která nebudou jen líbivá, ale poskytnou občanům skutečné záruky bezpečnosti.“

Podobně jako Tusk i hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier potvrdil, že „chceme zajistit spořádané vystoupení Británie z Unie,” a že „spravedlivá dohoda je lepší než žádná dohoda.“ V reakci na předložení návrhů premiérky Mayové týkající se práv občanů EU Barnier řekl, že „cílem EU je zajistit stejnou úroveň ochrany jako doposud. Je potřeba ambicióznější a jasnější garance než jakou představilo Spojené království.“

Podobně se o přetrvávající nejasnosti v britské pozici domnívá i zástupce Evropského parlamentu pro brexit Guy Verhofstadt. „V porovnání s unijními prioritami je ve stanovisku britské vlády jedna odlišnost – závazek zjednodušit existující administrativní procedury. Přesto přetrvává řada limitů, které budou muset být pečlivě zváženy,” poznamenal. Při stanovování podmínek Evropského parlamentu k brexitu, Verhofstadt však opět zdůraznil, že „je pro nás absolutní prioritou co nejdříve vyřešit práva občanů. Musí to být první otázka, kterou se musíme v rámci jednání zabývat. Občané by se neměli stát  předmětem dohadování.“

To je rovněž v zájmu Evropského parlamentu. Jeho předseda Antonio Tajani uvedl po dubnovém jednání s britskou premiérkou, že „studenti, zaměstnanci, rodiny; ti všichni si zaslouží mít jistotu ohledně své budoucnosti.“

Předseda parlamentní frakce Evropské lidové strany (EPP) Manfred Weber k tomu připomněl nedělitelnost jednotného trhu se čtyřmi svobodami. „Není možné, aby po kontinentu volně jezdily kamiony, ale občané museli zastavovat u uzavřených hranic.“ V podobném duchu hovořil i šéf druhé největší politické skupiny v Evropském parlamentu, italský socialista Gianni Pittella, který uznal, že „je dobře, že nepřistoupíme na vnímání EU jako jídelního lístku.“

„Na takové důležité otázky jako jsou práva občanů, máme mnoho společných zájmů,“ ubezpečil britský státní tajemník pro brexit David Davis po prvním dni vyjednávání s jeho unijním protějškem Barnierem.

„Zajistím nové partnerství s Evropskou unií, které nám přinese dlouhodobou prosperitu,“ prohlásila sebejistě šéfka konzervativců Theresa Mayová. „Chci zcela ujistit lid, že podle vládního návrhu žádný občan EU, který nyní legálně žije ve Spojeném království, nebude muset Británii opustit. Chceme, abyste zůstali,“ zdůraznila premiérka ve svém projevu z 26. června při specifikování plánu pro práva občanů EU žijící v Británii.

Stanoviska české vlády se shodují s těmi unijními. „Pro nás jsou klíčovou prioritou práva evropských občanů ve Velké Británii. Pak je to otázka finančního vyrovnání, přístupu na britský trh, právní kontinuita. Čtyři priority, které vidíme jak z pohledu českého mandátu, tak předpokládám, že budou i prioritami ze strany zadání Evropské rady,” řekl český premiér Bohuslav Sobotka.

V úterý 27. června Británie zveřejnila návrh podmínek pobytu Čechů a ostatních občanů Unie po datu, kdy Spojené království oficiálně vystoupí z EU. Britská velvyslankyně v ČR Jan Thompsonová k tomu uvedla, že „jde o férový a vyvážený návrh podmínek pro české občany a ostatní občany EU. Tyto záruky jsou pro Británii jednoznačnou prioritou.”. Velvyslankyně dále prohlásila, že bude požadovat co nejrychlejší vytvoření dohody o právech. „Za férové považujeme reciproční uzavření dohody s EU, která podobným způsobem ochrání víc než milión britských občanů v Unii,“ dodala britská diplomatka.

Analytik Jan Kovář z Ústavu mezinárodních vztahů se domnívá, že v roce 2019, kdy by měla Británie oficiálně vystoupit z Unie, nastane přechodné období. Mohla si to podle něj myslet i premiérka Mayová, což ji vedlo k vypsání předčasných voleb. „Za normální situace se totiž volby měly konat v roce 2020, což by bylo v období nedlouho po samotném vystoupení, kdy se očekává ustavení přechodného období. Pokud by se následující volby konaly v tomto období, jistě by mnozí útočili na premiérku, že i tři roky po referendu se stále aplikuje evropské právo ve Velké Británii, Soudní dvůr EU má nad Británií jurisdikci a existuje volný pohyb pracovní síly,“ ujasnil výzkumník.

Použité zdroje

EurActiv

http://euractiv.cz/clanky/aktualne-v-eu/brexit-je-tu-a-co-bude-dal-013377/

http://euractiv.cz/clanky/aktualne-v-eu/infografika-otazky-a-odpovedi-k-brexitu/

http://euractiv.cz/clanky/evropske-fondy/cesko-diky-brexitu-papirove-zbohatne-z-unijni-pokladny-dorazi-min-penez/

http://euractiv.cz/clanky/budoucnost-eu/rozpocet-eu-ovlivni-brexit-i-tlak-na-hlubsi-integraci-pro-cr-je-zasadni-kohezni-politika/

https://www.euractiv.com/section/uk-europe/opinion/give-young-people-a-say-over-brexit/

http://euractiv.sk/clanky/slovensko-a-jadro-eu/po-rozhodnuti-o-brexite-su-europania-voci-unii-pozitivnejsie-naladeni/ 

Instituce EU

https://ec.europa.eu/commission/brexit-negotiations_en

http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-17-648_cs.htm 

http://www.consilium.europa.eu/cs/policies/eu-uk-after-referendum/

http://www.europarl.europa.eu/news/cs/headlines/priorities/20160701TST34439

Další zdroje

http://www.votewatch.eu/blog/top-8-effects-of-brexit-on-the-future-eu-policies/

http://bruegel.org/2016/10/beyond-hard-soft-and-no-brexit

https://www.ft.com/content/6734cdde-550b-11e7-9fed-c19e2700005f?mhq5j=e1

REKLAMA
REKLAMA