Slovenské předsednictví končí. V migraci nepřesvědčilo, výsledky má jinde

Hospodářství, vnitro, klima, digitální trh, zemědělství, obchod. Hodnotili jsme šest měsíců Slovenska v čele EU.
fico tusk
Robert Fico a Donald Tusk © European Union, 2016

Slovensko o svém předsednictví přemýšlelo pět let a přibližně dva roky se na něj intenzivně připravovalo na diplomatické, expertní i politické rovině. Jeho úvod pak politicky zastínilo britské referendum o členství v EU a teroristické útoky v Nice. Předsednictví trvalo šest měsíců a v těchto dnech končí. Jeho hodnocení připravili kolegové ze slovenské redakce EurActivu.

Směrem k členským státům

Pozorovatelé si mohli v rámci slovenského předsednictví všimnout politických odkazů na nové nastavení vztahů mezi členskými státy a Evropskou komisí. Premiér i ministr zahraničí opakovaně hovořili o potřebě větší angažovanosti členských států, jelikož právě „v nich žijí lidé“. Radě, ve které jsou státy zastoupené, tak předsednictví připisuje vedoucí úlohu.

V Bratislavě se po mnoha letech konal evropský summit mimo Brusel, který vlastně ani summitem nebyl, jelikož chyběla Británie, což však zároveň bylo jeho smyslem. Cílem neformálního setkání mělo být ukázat jednotu, což se povedlo jen částečně. Podle některých dokonce tak málo, že se za úspěch dá považovat i fakt, že se mezi sebou lídři vysloveně nepohádali.

Výsledkem neformálního setkání pak je ne příliš přesný pracovní program na další rok.

Komplikovaná Británie a migrace

Premiér Robert Fico (Smer-SD) Británii vzkázal, že země V4 budou dohodu s Londýnem vetovat, pokud nebudou dostatečně ošetřená práva jejich občanů – vlastně ekonomických migrantů. Všeobecné soudržnosti pak nepomohl komentářem, že brexit musí Spojené království bolet, aby to odradilo jiné.

Slovensko v čele EU zvolilo narativ o „dosahování konkrétních výsledků“ a „překonávání fragmentace“. V politicky nejaktuálnějším tématu, tedy v tématu řešení migrační krize, se však fragmentaci v rámci Unie překonat nepodařilo ani středoevropským návrhem o „flexibilní“ a „efektivní“ solidaritě.

Konec předsednictví potvrdil, že svět bude ještě nestálejší, než jsme tušili, a to z důvodu zvolení Donalda Trumpa novým americkým prezidentem. Pro EU to znamená, že téma obrany už nebude příliš dlouho zanedbáváno.

Jak předsednictví hodnotit

Pokud jde o konkrétní výsledky – a ty slovenské předsednictví rozhodně má – pokusíme se je popsat v jednotlivých oblastech.

Na začátku předsednictví jsme se ptali ministrů na jejich očekávání, dnes můžeme vidět, jaké hmatatelné stopy po Slovensku zůstaly. Hlavní úlohou předsednictví je dosahovat kompromisů, ať už mezi státy uvnitř Rady EU, nebo s Komisí a Parlamentem. A z tohoto pohledu jsme proběhlé předsednictví také hodnotili.

Hodnocení vychází z průběžného sledování, je subjektivní a rozhodně nepokrývá vše, na čem předsednictví pracovalo. Soustředili jsme se především na politicky zásadní legislativní aktivitu a konkrétně formulované cíle. Za zmínku stojí, že čas na dotáhnutí některých dossiers, například v oblasti životního prostředí, ještě nevypršel.

Hlavní, i když nikoli jedinou referencí, je samotný předsednický program, případně vyjádření ministrů.

Hodnocené oblasti

  • všeobecné záležitosti
  • ekonomika, finance, eurozóna
  • vnitřní věci
  • migrace
  • spravedlnost
  • energetika
  • životní prostředí
  • digitální agenda
  • zemědělství
  • obchod

Všeobecné záležitosti

Slovenské předsednictví řešilo více zásadních průřezových témat. Věnuje se jim Rada pro všeobecné záležitosti (GAC), kterou vedl zplnomocněnec pro předsednictví a státní tajemník rezortu diplomacie Ivan Korčok.

Prvním tématem je návrh na změny v prioritách v sedmiletém rozpočtu EU. Komise svou představu (oznámení a související legislativní změny) načrtla v září, kdy proběhla také první diskuze o tomto tématu. Předsednictví chtělo diskuzi uzavřít do konce roku. Pro svůj kompromisní návrh získalo v listopadu podporu v Radě s jednou výjimkou – Itálií. Řím totiž evropský rozpočet spojoval s otázkou řešení migrační krize.

Tato diskuze se týká i z pohledu Slovenska důležitého tématu kohezní politiky (tedy evropských fondů). Konkrétní ambicí předsednictví bylo přijmout závěry Rady (nelegislativní dokument) hodnotící přínos kohezní politiky v letech 2007 až 2013 a poprvé v rámci Rady zhodnotit nové prvky kohezní politiky pro aktuální období 2014 až 2020. Závěry, které Rada přijala 15. a 16. listopadu, navrhují možnosti pro další zjednodušení kohezní politiky pro aktuální i budoucí období. Politicky je význam tohoto dokumentu v tom, že členské státy potvrdily smysl kohezní politiky jako hlavního účelu investiční politiky EU, a to i v čase, kdy se objevují hlasy zpochybňující její efektivitu, relevanci či politikou obhajitelnost.

GAC také podle dlouhodobého plánu hodnotila dva roky existence  „dialogu k naplnění principu právního státu“. Jedná se o citlivý mechanismus, který řešil kontroverzní ústavní změny v Polsku a Maďarsku a teoreticky může vést k pozastavení členských práv. Hlavním aktérem je zde Evropská komise, na půdě Rady se toto téma vyzdvihne vždy dvakrát do roka. Zjištění se týkají spíše procedurální stránky než konkrétních výsledků.

Další prioritou v rámci GAC bylo rozšíření. V prosinci mělo slovenské předsednictví v plánu přijmout Závěry Rady k rozšíření a ke stabilizačnímu a asociačnímu procesu, které by hodnotily pokrok jednotlivých zemí a povzbudily je k dalším reformám. Předsednictví však muselo 13. prosince prohlásit, že konsensus pro takovéto závěry nemá. Místo nich připravilo nové znění závěrů, u kterých pociťovalo většinovou podporu.

{95BB0439-634E-44F7-B93C-AFD928A4119E}

Peter Kažimír @ European Union, 2016

Ekonomika a finance, eurozóna

První prioritou ministra financí Petra Kažimíra (Smer-SD), který předsedal Radě pro hospodářské a finanční záležitosti (ECOFIN), bylo pokročit v diskuzích o dobudování Hospodářské a měnové unie (HMU). Jde o politicky citlivé téma, kde se názory členských států výrazně liší. Cílem předsednictví bylo navázat na Zprávu pěti předsedů z června 2015 s důrazem na rozpočtové otázky HMU a otevřít debatu o společném makroekonomickém stabilizačním mechanismu.

Slovenský rezort financí a ministr Kažimír už dlouho prosazují společné evropské pojištění v nezaměstnanosti. Rozpočtová kapacita eurozóny byla jednou z hlavních témat na zářijovém neformálním zasedání ECOFINu v Bratislavě. V rámci tohoto tématu se v tomto stádiu neplánovalo přijetí právně závazných aktů. Výsledkem je doposud jen shoda na základním problému, a to že HMU není  „dostatečně odolná“. Proti společným fiskálním nástrojům eurozóny jsou například Německo a Holandsko, pro které je prioritou dodržování současných rozpočtových pravidel. Evropská komise na základě bratislavských rozhovorů vytvořila expertní skupinu, která má přezkoumat navrhované stabilizační mechanismy. Práce této skupiny bude sloužit i jako podklad bílé knihy o dobudování HMU, kterou má exekutiva předložit během příštího jara.

V oblasti daní mělo předsednictví na stole také boj proti daňovým podvodům a praní špinavých peněz. Na listopadovém zasedání ministři schválili kritéria pro vytvoření dlouho očekávaného seznamu nespolupracujících zemí v daňové oblasti, který se také nazývá černá listina daňových rájů. Posuzovat třetí země chce EU od začátku příštího roku. Černou listinu zveřejní pravděpodobně na podzim.

ECOFIN schválil také změnu směrnice o automatické výměně informací v oblasti daní. Cílem je zjednodušit daňovým orgánům přístup k informacím o skutečných vlastnících firem, které měly doposud jen úřady zodpovědné za předcházení praní špinavých peněz. Návrh už podpořil i Evropský parlament.

Rada pod Kažimírovým vedením přijala i závěry na zlepšení pravidel v oblasti DPH u přeshraničních transakcí i v oblasti zdanění firem (včetně konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob, CCCTB).

Rozhovory v prosinci pokročily i v oblasti odstraňování  „hybridních nesouladů“ s daňovými systémy třetích zemí. Navrhovaná směrnice (ATAD2) má za cíl zabránit firmám zneužívat rozdíly mezi daňovými jurisdikcemi a vyhýbat se tak daňovým povinnostem. Proces by mělo dokončit maltské předsednictví v prvních měsících příštího roku. Pokud jde o daně z finančních transakcí (FTT), ty se připravují jen jako  „posílená spolupráce“ 10 členských zemí, včetně Slovenska. Dohoda stále není dokončena, nicméně rozhovory o FTT nejsou primárně v odpovědnosti rotujícího předsednictví, a práce tak pokračují pod rakouskou taktovkou mezi zúčastněnými státy. Rada ECOFIN ve formátu 28 se tématem zaobírá v rámci sledování průběhu prací na její zavedení.

Během prosincového zasedání dosáhla Rada dohody o pozici k návrhu na rozšíření Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) – hlavního pilíře Investičního plánu pro Evropu z dílny Evropské komise.

Předsednictví se snažilo zabezpečit maximální investiční potenciál fondu. Kromě prodloužení životnosti EFSI do roku 2020 se ministři dohodli i na navýšení záruky z rozpočtu EU a na nových oblastech, které má fond podporovat. Slovensko prosadilo i důslednější výběr projektů, posílení poradenských služeb pro projekty (Slovensko s tím má také problémy) či opatření na zamezení spolupráce s daňovými ráji.

Úlohou předsednictví bylo dosáhnout dohody o rozpočtu Unie na rok 2017. Pozici Rady dokázal vyjednat v rekordním čase zplnomocněnec vlády Vazil Hudák, rozhovory s Evropským parlamentem a finalizaci dotáhl státní tajemník Ivan Lesay. Řešit musel například požadavky europoslanců a výhrady Itálie.

V oblasti dobudování bankovní unie se Rada věnovala také druhému a třetímu pilíři v souladu s programem předsednictví. Návrh Komise na zřízení Evropského systému ochrany vkladů (EDIS) vedl v Radě podle Kažimíra k  „bouřlivé debatě“. Ministři probrali celý návrh zatím jen na technické úrovni. Slovensko  „připravilo podmínky“ pro technickou práci na jednotném fondu na řešení krizových situací (Single Resolution Fund).

Práce pokročily také u budování Unie kapitálových trhů, kterou slovenské předsednictví považuje za podstatnou součást agendy prohlubování HMU. Za cíl si dalo mimo jiné ulehčit přístup malých a středních podniků k financování prostřednictvím kapitálových trhů.

V rámci slovenského předsednictví Rada EU dosáhla politické dohody s Evropským parlamentem například u nařízení o prospektech. Prospekt je právní dokument, jakýsi  „životopis“ firmy, který musí firma vydat, pokud chce vstoupit na trh s cennými papíry v EU. Pro mnohé menší společnosti je jeho vyhotovení však natolik nákladné, že je od vstupu na kapitálové trhy odrazuje.

Politickou dohodu s EP a průlom v jednání vyjednalo předsednictví i ve věci fondů peněžního trhu. Jde o regulaci stínového bankovnictví, které v EU spravuje více než jeden bilion eur a může být potenciálně zdrojem nestability na finančním trhu. Dohoda ukončila více než tři roky trvající rozhovory o znění tohoto nařízení. 16. prosince se předsednictví podařilo dosáhnout všeobecné dohody v Radě o změnách v nařízení o fondech rizikového kapitálu (EuVECA) a fondech sociálního podnikání (EuSEF). Jde o další opatření, které mají podpořit investice do malých a středních podniků formou rizikového kapitálu.

Vnitřní věci a migrace

Slovenské předsednictví mělo ambici dokončit legislativní proces k návrhům o inteligentních hranicích (Smart Border Package z dubna 2015). Nařízení o Entry-Exit System (EES) má znamenat odklon od razítkování pasů k efektivnější kontrole občanů třetích zemí (biometrické údaje, datum, místo vstupu). Říjnový summit EU žádal od Rady dohodu do konce roku. Rada se zatím na mandátu pro rozhovory s EP nedohodla. Hrubé obrysy jsou vyjednané, otevřené však zůstávají například podmínky, za kterých budou mít přístup k EES orgány členských států.

Nařízení měnící schengenský kodex (Schengen Border Code) zase ustanovuje technické provedení na vnějších hranicích. Předsednictví dosáhlo v prosinci dohody na úrovni COREPER o povinnosti členských států systematicky kontrolovat všechny lidi (včetně občanů EU) při vstupu a nově i výstupu z Unie ve více databázích. Návrh je z prosince 2015 a je částečně reakcí na hrozbu zahraničních bojovníků.

Slovensku se podařilo dosáhnout dohody o suspenzačním mechanismu. Byla to podmínka vízové liberalizace pro země jako Ukrajina či Gruzie. Mechanismus stanovuje, za jakých podmínek je možné víza znovu zavést.

Předsednictví zdědilo poměrně ostře sledovaný návrh směrnice o střelných zbraních. Jde zejména o harmonizování postupů jejich deaktivace, rozšíření okruhu zakázaných zbraní a zrušení možnosti výjimek na jejich držbu. Začátkem prosince Slovensko dosáhlo částečného kompromisu v rámci Rady s EP. 16. prosince ohlásilo dohodu také s Komisí, kterou by měl 20. prosince potvrdit COREPER I.

{B4F394E1-BCA4-474F-AF4D-590BF489AC6B}

Robert Kaliňák (druhý zprava) @ European Union, 2016

Vlajkovou lodí snah na evropské úrovni v oblasti migrace bylo vytvoření Evropské pohraniční a pobřežní stráže (reformovaný Frontex). Předsednictví pod hotovou úpravu z dílny holandského předsednictví připojilo svůj podpis a formálně odstartovalo její fungování.

Neuralgickým bodem je však reforma azylového systému (CEAS) a dublinského nařízení. Rada pro spravedlnost a vnitřní věci (JHA) pod vedením ministra Roberta Kaliňáka (Smer-SD) měla od července na stole celou reformu evropského azylového systému (Směrnice o přijímacích podmínkách, nařízení o kvalifikování se na ochranu, nařízení o proceduře, nařízení o přesídlování) a dublinského nařízení.

Předsednictví zvolilo  „three track“ přístup. Znamenalo to, že se v první řadě řešilo nařízení o Eurodac a nařízení o Evropském podpůrném úřadu pro azyl (EASO) s výhledem na vyjednávací pozici Rady (pro rozhovory s EP) do prosince. To se podařilo v rámci Eurodac. Jde o biometrickou databázi, která umožňuje na základě otisků prstů ověřit, zda se žadatel o azyl už neucházel o ochranu v jiném členském státě EU. Změny mají v první řadě ulehčit návraty a boj proti neregulované migraci. Zároveň je to jediný hmatatelný výsledek předsednictví v rámci CEAS.

Pokud jde o EASO (návrh z května), jeho změna má do systému zpracovávání žádosti přinést koherenci a dohlížet na procesy, poskytovat operační a technickou asistenci členským zemím, mapovat slabá místa pro potřeby Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Některé členské státy však mají problém právě s širokými pravomocemi v oblasti monitorování a hodnocení azylových systémů. Dohoda v tomto ohledu zatím není.

V druhé radě („second track“) mělo předsednictví vést diskuze o dublinském nařízení a balíčku čtyř legislativních opatření týkajících se azylu. Zde jsme se však nijak nepohnuli. Státy sice souhlasily, že změna je potřeba, aby se rychle a efektivně určil stát zodpovědný za vyřízení azylu, a aby se předcházelo sekundárním pohybům migrantů. Na všem ostatním však shoda nepanuje.

Třetí linie se týkala nařízení o přesídlování žadatelů o azyl. Zde mělo předsednictví ambici zahájit „technické přezkoumání“.

Na politickém poli dalo předsednictví do oběhu non-paper, který měl dát obsah pojmu „efektivní solidarita“. Jeho podstatou je, že země by ke společnému úsilí při řešení migrace a sdílení břemene přispívaly různými opatřeními – finančně, azylovými experty, novými silami pro Frontex či přesídlováním. Relokace utečenců by tak byla jen jednou z možností a nebyla by povinná. Větší politickou podporu se Slovensku získat nepodařilo. Nesouhlas zazníval například z Itálie, Malty a Řecka. Prosincové závěry Rady uvádějí, že Malta přebere práci v tématu migrace „prioritně“, přičemž chce klást důraz na sledování zavádění opatření, na kterých již existuje shoda (relokace, hotspoty a experti).

Předsednictví v souladu s programem přijalo závěry Rady k Akčnímu plánu pro integraci státních příslušníků třetích zemí. Nepodařilo se mu však dosáhnout částečného všeobecného přístupu k návrhu směrnice o modrých kartách (legální pracovní migrace ze třetích zemí), což si původně předsevzalo.

Spravedlnost

V rámci zodpovědnosti ministryně spravedlnosti Lucie Žitňanské (Most-Híd), která též předsedá formaci Rady pro vnitřní záležitosti (JHA), bylo nařízení o Evropském žalobci (EPPO). Jde o novou instituci EU s pravomocí stíhat trestné činy proti finančním zájmům EU v členských státech a tedy o náročnou a politicky velmi citlivou otázku. I proto zpočátku nemělo předsednictví příliš velké oči. Rozhovory se táhnou již tři roky.

V polovině října se věci slibně pohnuly. Rada se dohodla na základním rámci fungování Úřadu evropského žalobce. Především bylo dosaženo kompromisu v otázce jeho struktury, jinými slovy o míře nezávislosti nového úřadu na členských státech. Komise a Evropský parlament chtěli velkou míru nezávislosti, některé členské státy chtěly naopak národní dohled nad delegovanými evropskými žalobci.

Říjen přinesl také klíčový průlom u směrnice o boji proti podvodům poškozujícím finanční zájmy EU (směrnice PIF), která zásadně souvisí s pravomocemi úřadu evropského veřejného žalobce. Sporným bodem této směrnice byla otázka, zda podvody s DPH zařadit do rozsahu směrnice, či nikoli. Původně to prosazovala Komise a EP, členské státy byly jako při ostatních daňových tématech opatrné.

Směrnice dostala zelenou pod taktovkou předsednictví v říjnu. Poté, jakmile se podařilo překonat nesouhlas některých rezortů financí členských států. Důležitou úlohu v rozhovorech sehrálo slovenské ministerstvo financí. Prosincová Rada (JHA) tak mohla směrnici schválit, přičemž předsednictví dosáhlo v mezičase i rámcové dohody s EP. Formální schválení se očekává začátkem příštího roku.

Osud Úřadu evropského veřejného žalobce ale zůstává stále nejasný. Na prosincové Radě JHA se nepodařilo dosáhnout potřebné jednomyslnosti. Podle ministryně Žitňanské zůstávají „dva nebo tři body“, které bude třeba dotáhnout. Holandsko a Švédsko svůj souhlas nakonec nedali z vnitropolitických důvodů, v Polsku a Maďarsku jsou i nadále obavy ze zásahu do suverenity. Za této situace momentálně Německo a Francie podporují vytvoření EPPO v rámci posílené spolupráce (enhanced cooperation).

{D5DB70B8-92B2-47EF-984E-D092DBEC3F4D}

Peter Žiga a Carsten Pillath @ European Union, 2016

Energetika

Předsednický program se hlásí i k energetické unii, jakožto součásti jednotného trhu. Konstatuje, že „energetická unie může přispět k bezpečným dodávkám čisté energie za dostupné ceny pro průmysl i domácnosti“. Slovenské předsednictví chce “přispět k vytvoření odolné a konkurenceschopné energetické unie s výhledovou politikou v oblasti změny klimatu. Unie „potřebuje integrovaný energetický trh otevřený větší hospodářské soutěži“.

Ministr hospodářství Peter Žiga (Smer-SD), který předsedá energetické formaci Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE), se před předsednictvím vyjádřil, že „bude potřeba hledat kompromisy mezi členskými státy s rozdílnou strukturou energetiky“.

Za jednoznačný úspěch je možno označit dohodu v Radě EU ohledně revize nařízení o bezpečnosti dodávek plynu. Návrh z dílny Komise posouvá téma energetické bezpečnosti z úrovně jednotlivých států na regionální úroveň. Předsednictví označilo kompromis na revizi za svou prioritu. Naplnilo ji na začátku prosince, kdy se členské státy dohodly na kompromisním znění nařízení. Žiga informoval, že kompromis stanovuje jasná pravidla v regionální spolupráci, solidaritě a výměně informací u smluv na dodávky plynu.

Dalším plusovým bodem v oblasti energetické bezpečnosti je dohoda s EP na revizi rozhodnutí o ustanovení mechanismu výměny informací při mezivládních dohodách v oblasti energetiky. Komise navrhla revizi na základě zkušenosti Bulharska se zrušeným projektem South Stream. Když Rusko odstoupilo od rozestavěného plynovodu, odvolalo se na nesouhlas Komise. Podle revize bude všechny mezivládní dohody o dodávkách plynu a ropy kontrolovat ještě před jejich uzavřením Komise. Dokud evropská exekutiva nepošle státům své stanovisko, nebudou moci smlouvy podepsat. Ambicí slovenského předsednictví bylo dohodnout se s Parlamentem v trialogu. A to se mu také podařilo.

Slovensko naopak nestihlo naplnit prioritu týkající se nového nařízení o rámci pro označování energetické účinnosti výrobků. Nařízení, které nahrazuje směrnici z roku 2010, má za cíl přizpůsobit evropskou legislativu technologickému pokroku. Škála se stupni jako A+++ či A++ je už totiž zastaralá. Nařízení znamená návrat ke stupnici od A po G. Slovenské předsednictví si dalo za cíl „uzavřít rozhovory s EP“, trialog však ještě neskončil. Podle stránek Rady EU dosáhly trialogy jen „předběžné dohody (…) na většině politických otázkách mimo jádra“ legislativy. „V podstatě ústředním bodem zůstává rozpor mezi používáním delegovaných anebo implementačních aktů, které jsou tradičním jablkem sváru mezi zákonodárci. Tento bod bych nepovažovala za jádro legislativy,“ uvedla za předsednictví mluvčí COREPERu I Elena Višnar Malinovská.

Legislativní smršti v oblasti energetiky se Slovensku podařilo vyhnout. Začala 30. listopadu 2016, když Komise představila největší balíček nové energetické legislativy v dějinách Unie. Stalo se tak však až v závěru slovenského předsednictví na poslední velké konferenci, SET Plan – Central European Energy Conference X. První diskuze v Radě EU se konala na začátku prosince pod Žigovým vedením, kompromis mezi státy a Parlamentem však zůstává na bedrech maltských a estonských ministrů.

Životní prostředí

Životní prostředí, které zahrnuje boj s klimatickými změnami i zelené a oběhové hospodářství, se v programu taktéž ocitlo mezi prioritami v oblasti jednotného trhu. Ministr životního prostředí László Sólymos (Most-Híd), který předsedá Radě pro životní prostředí (ENVI), zvlášť podtrhnul agendu vody. „Mou ambicí je podpořit opatření na adekvátní ochranu vod, zejména kvalitu podzemních vod, které jsou hlavním zdrojem pitné body a dobudování kanalizační a vodovodní sítě,“ uvedl Sólymos pro EurActiv.sk v květnu 2016.

Největším úspěchem slovenského předsednictví v ENVI je ratifikace Pařížské dohody o klimatu na evropské úrovni. V předsednickém programu je jednou z více environmentálních priorit, nakonec se však stala tou nejdůležitější. Když ratifikace dohody oznámili na začátku září dva největší znečišťovatelé, Spojené státy a Čína, tlak na Evropu a Slovensko se zvýšil. Vyžadovalo si to jednu cestu předsedkyně COP21 a francouzské ministryně Ségolène Royalové do Bratislavy, jeden neformální summit (v Bratislavě), jedno mimořádné zasedání ministrů životního prostředí a mnoho rozhovorů a určitě i ústupků. Ale slovenskému předsednictví se i díky institucionální kreativitě podařilo dosáhnout na konci září v této otázce kompromisu v Radě EU. Unie tak přispěla ke vstupu dohody v platnost a mohla se zúčastnit prvních rozhovorů o implementaci dohody na COP22 v Marrakéši.

Národní ratifikace však v tomto ohledu ještě nedokončily všechny státy (například Španělsko). S tím však slovenské předsednictvo nemohlo nic dělat.

Jedním z hlavních pilířů unijní klimatické politiky je revize schématu obchodování s emisemi. Ta v současnosti trpí nízkou celou povolenek v důsledku zpomalení hospodářského růstu. V červenci 2015 navrhla Komise revizi směrnice a do konce prosince chtělo slovenské předsednictví dosáhnout shody ohledně pozice Rady EU. Ministr Sólymos avizoval, že v dohodu doufá na zasedání ministrů životního prostředí, které se konalo 19. prosince. Reforma budí vášnivé diskuze i v EP. Očekávání, že obě instituce zaujmou svoje pozice před Vánocemi, byla velká jak ze strany firem, tak ze strany nevládních organizací. Členským zemím se to však nakonec nepodařilo.

V oblasti zeleného a oběhového hospodářství mělo slovenské předsednictví vcelku měkké cíle – „přispět k probíhající evropské diskuzi“. V září zorganizovalo slovenské ministerstvo životního prostředí mezinárodní konferenci T2GE – Přechod k zelené ekonomice. Její ambicí bylo spuštění „Bratislavského procesu pro zelenou ekonomiku“, jakožto tématu pro Rady EU a Organizaci pro hospodářskou spolupráci v Evropě (OECD). Doposud se jí však Rada EU více nevěnovala.

Slovenské předsednictví chtělo také „navázat na práci holandského předsednictví v rozhovorech o legislativních návrzích změny šesti nejdůležitějších směrnic v odpadovém hospodářství“. Nové směrnice jsou součástí balíčku pro oběhové hospodářství, který Komise předložila před rokem.

V oblasti vody přijala Rada EU na návrh slovenského předsednictví závěry k udržitelnému vodnímu managmentu. Než se však přetaví do konkrétních legislativních návrhů Komise, může v Dunaji protéct ještě mnoho vody.

Digitální Agenda

Modernizace jednotného trhu se stala jednou ze čtyř velkých priorit předsednictví. Ambicí bylo mimo jiné pokročit v rozhovorech o vytvoření jednotného digitálního trhu (Digital Single Market – DSM). Ten je v kompetenci ministra dopravy Arpáda Erséka (Most-Híd) a místopředsedy vlády pro investice a informatizaci Petra Pellegriniho (Smer-SD), a to jako součást agendy Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE).

V mnohých oblastech se pokrok skutečně dostavil. Ministři přijali společnou pozici v případech neodůvodněného geografického blokování anebo bezplatného Wi-Fi připojení na veřejných místech. Některé legislativní návrhy pro vytvoření DSM plánované na rok 2016 nestihla Komise zveřejnit.

Zvlášť kontroverzní tématikou se ukázaly být velkoobchodní poplatky za roaming, tedy ceny, za které mezi sebou obchodují samotní operátoři. Cílem předsednictví bylo dosáhnout všeobecné směřování k návrhu nařízení, což se podařilo na prosincové Radě pro dopravu, telekomunikace a energetiku. Rozhovory s Parlamentem se tedy dotáhnou až v průběhu první poloviny příštího roku.

Podle dohodnutého směřování Rady EU by měly ceny za velkoobchodní roaming klesat v rozmezí let 2017 až 2021. V případě datových služeb se má cena za 1 MB snížit z 0,01 eur na 0,005 eur. Zpravodajský portál Politico v říjnu informoval, že strop poplatků navržený slovenským předsednictvím se 14 členským zemím zdá příliš vysoký. Ceny za velkoobchodní roaming dohodnuté v Radě se však příliš neliší. Rozhovory s Parlamentem začaly ve středu 14. prosince. „Nesly se ve velmi dobré atmosféře, kde si jsou zákonodárci koncepčně blízko,“ informovala EurActiv.sk mluvčí předsednictví při COREPERu I Višnar Malinovská.

Slovensko po Holandsku převzalo rozhovory o harmonizaci frekvenčního pásma 700 MHz. Problematické je zde hlavně ustanovení, které může uvolnění pásma pro mobilní služby oddálit o další dva roky. „Záměr dokončit trialog jsme nejen naplnili, ale podařilo se nám na první pokus i předmětné rozhovory včera (ve středu 14. prosince) uzavřít. Harmonizace spektra je obrovská věc pro širokopásmový internet,“ upřesnila Višnar Malinovská.

Úplně novým návrhem Evropské komise, kterého se rychle ujalo předsednictví, je zavedení bezplatného Wi-Fi připojení ve veřejných budovách, jejich okolí, na náměstích a v parcích. Členské státy nařízení podpořily již 2. prosince, což Slovensko označuje jako „další předsednický úspěch“.

Zemědělství

Předsednictví v oblasti zemědělství intenzivně pracovalo na tom, aby prosincová Rada pro zemědělství (AGRI) přijala závěry o posílení postavení farmářů v dodavatelském řetězci. Ministři následně jednohlasně schválili materiál slovenského předsednictví „Posílení postavení farmářů v potravinovém dodavatelském řetězci“, čímž otevřeli dveře ke společnému postupu v boji proti nekalým obchodním praktikám na celoevropské úrovni.

„Boj proti nim, roky přehlížený, se díky slovenské agrární diplomacii stává jednou z priorit Evropské komise,“ uvedla ministryně zemědělství a rozvoje venkova Gabriela Matečná (SNS), která předsedá AGRI. Text vyzývá Komisi, aby připravila celoevropské legislativní i nelegislativní návrhy. Téma figuruje i v pracovním programu Komise na příští rok. Tématu kromě předsednictví pomohla i skupina pro zemědělské trhy, která ve své zprávě upozornila, že jen dobrovolné iniciativy na řešení nekalých obchodních praktik nestačí.

Slovenské předsednictví si 13. prosince připsalo úspěch i v oblasti rybolovu, a sice díky jednomyslnému přijetí kvót pro rybolov na příští rok pro celou EU. „Mluvíme o 200 druzích ryb, dohoda zmiňuje i hlubokomořské druhy – to se nepodařilo od roku 2010,“ doplnila pro EurActiv.sk Višnar Malinovská.

{3DEC9146-B5E7-4C1C-BDEC-29B0870AA351}

Obchod

Rozhovory o TTIP mezi EU a USA označilo předsednictví za jednu z hlavních výzev v oblasti obchodní politiky. Za úkol si ministr Žiga, který předsedá obchodní formaci Rady pro zahraniční věci (FAC), vytyčil vytvářet prostor pro vnitřní diskuzi s Komisí o stavu vyjednávání. Původně bylo cílem obou stran (Bruselu a Washingtonu) dokončit rozhovory do konce tohoto roku, tedy ještě před nástupem nového prezidenta Spojených států.

Pomalý postup při vyjednávání a rostoucí kritika vůči obchodní smlouvě ze strany veřejnosti a některých evropských politiků přiměla ministry na zářijovém neformálním zasedání v Bratislavě uznat, že ukončit rozhovory do konce roku je nereálné.

Pozornost věnovalo předsednictví i schvalovacímu procesu obchodní dohody s Kanadou. Rozhovory o Komplexní hospodářské a obchodní dohodě (CETA) dokončili vyjednavači ještě v srpnu 2014. Podpis smlouvy ve finále zkomplikoval belgický region Valonsko, který podmínil svůj souhlas změnami v oblasti zemědělství a způsobu řešení investičních sporů. Lídři EU a Kanady, včetně slovenského premiéra, dohodu podepsali 30 října v Bruselu.

Tématem v oblasti obchodních vztahů EU je komplikovaný vztah s Pekingem. V Radě EU se promítá také do boje proti čínskému dumpingu. „Velkou výzvou v legislativní oblasti bude otázka přiznání statutu tržní ekonomiky pro Čínskou lidovou republiku. Neméně citlivou a složitou otázkou bude další diskuze o efektivnějším společném postupu vůči neférovým obchodním praktikám,“ píše se v předsednickém programu.

Předsednictví bylo v této věci tak opatrné, že raději žádné konkrétní ambice neformulovalo. Slovensku se však alespoň podařilo dosáhnout dohody v Radě EU na modernizaci nástrojů pro ochranu obchodu. Na nich se ministři neuměli dohodnout již tři a půl roku. Klíčová je možnost odklonu od pravidel nižšího cla, což by v některých případech umožnilo uvalit vyšší cla na čínské výrobky.

Předsednictví naopak nemohlo dosáhnout více v otázce nové metodiky pro výpočet cel. Tu předložila Komise v listopadu. Návrh prošel s výhledem na období, ve kterém má být Čína považována za tržní ekonomiku. Toto období nastalo podle jejího protokolu o přístupu ke Světové obchodní organizaci 11. prosince 2016. Slovenské předsednictví začalo diskuzi. Dosažení kompromisu se však bude očekávat až od následujících předsednictví.

REKLAMA
REKLAMA