V boji proti plýtvání potravinami EU selhává, říkají europoslanci

EU by měla přidat v boji proti plýtvání jídlem. Nemusí to být nákladné, stačilo by udělat pořádek v legislativě a zavést chytrá opatření, říkají europoslanci, kteří se tématem zabývají.
plýtvání potravinami EU
© Shutterstock / SpeedKingz

Evropské unii chybí smysluplná strategie k boji proti plýtvání potravinami. Ročně sice investuje stovky milionů eur do rozvojové pomoci, boje s hladem nebo na podporu férových obchodních podmínek po celém světě. Plýtvání jídlem, které s těmito problematikami úzce souvisí, ale podchycené nemá. V pondělí o tom debatovali europoslanci ve výboru pro rozpočtovou politiku.

Zabývali se zprávou Evropského účetního dvora, která kritizuje postup Evropské komise v této oblasti. Jak už EurActiv psal, podle auditorů je potřeba sladit legislativu a politiku v jednotlivých zemích i na evropské úrovni a zavádět opatření proti plýtvání potravinami napříč různými oblastmi, jako je zemědělství, rybářství nebo životní prostředí.

„Na jednu stranu Evropská unie aspiruje na to být lídrem v ochraně životního prostředí a boji proti klimatickým změnám, na druhou stranu tak důležité téma, jako je plýtvání potravinami, nedosahuje ani zlomku pozornosti, kterou by si zasloužilo,“ říká europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP), který měl projednávání zprávy ve výboru na starost.

Upozornil, že téma je zvlášť závažné tváří v tvář demografickým předpovědím, podle kterých planeta není schopna uživit narůstající počet lidí. „Přitom jedna třetina jídla vyprodukovaného pro lidskou konzumaci končí jako odpad,“ říká Zdechovský.

V EU se každoročně vyplýtvá asi 88 milionů tun potravin za přibližně 143 miliard eur.

Komise je apatická

Zpravodaj Zdechovský kritizoval na výboru Komisi za to, že se v minulosti zavázala k aktivnímu řešení tohoto problému, ale teď zastává apatický postoj.

S takovým názorem souhlasí i český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D), který v Parlamentu pracuje na nové směrnici o odpadech. Ta je součástí rozsáhlého balíčku k takzvanému oběhovému hospodářství.

„Evropský parlament v posledních letech na problematiku plýtvání s potravinami ve svých rezolucích opakovaně upozorňoval a žádal Komisi, aby do připravované legislativy k oběhovému hospodářství zahrnula také opatření na předcházení vzniku potravinového odpadu,“ říká Poche. Konkrétních návrhů, jak s plýtváním bojovat, ale podle něj balíček obsahuje minimum.

„Nejde o nákladnou záležitost, není potřeba vytvářet nové finanční instrumenty. Jde o to chytře a efektivně využít stávajících evropských politik, které mohou napomoci s tímto problémem,“ vysvětluje Zdechovský.

Standardy? Všeho s mírou

Upozorňuje, že kromě prevence je třeba sjednotit definici plýtvání potravinami a metodologii jeho měření a také osvětlit pravidla týkající se darování potravin či ne zcela zřejmých označení „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost do“. Ta se prý v některých členských státech využívají chybně.

Na otázku darování potravin se zaměřuje i zpráva Evropského účetního dvora. Snadnějšímu dárcovství totiž brání řada překážek, zejména právních.

„Například v Česku ještě donedávna bylo nutné platit DPH z darovaného zboží. Nyní už je možné jej ocenit cenou blížící se nule, ale stále to je poměrně komplikované,“ říká europoslanec Poche.

„Dalším důvodem jsou samozřejmě zdravotní a hygienické normy. Pro obchodní řetězce nebo restaurace je méně problematické procházející nebo prošlé potraviny likvidovat než je darovat prostřednictvím charity nebo potravinových bank,“ dodává.

„Osobně jsem velkým zastáncem bezpečnosti potravin a vysokých standardů kvality, ale všechno musí být praktikováno s užitím selského rozumu. Tato pravidla by neměla vést k znehodnocování poživatelného jídla, které může být dále využito pro charitativní účely,“ komentuje Zdechovský.

Vhodnou cestou podle něj může být i používání takzvaných chytrých obalů, které ukážou, zda je potravinu nutné vyhodit, nebo je ještě možné ji zpracovat.

REKLAMA
REKLAMA