Komise navrhuje omezit dotace pro zemědělce, peníze chce využít na obranu

Společná zemědělská politika je nejnákladnější položkou evropského rozpočtu a Komise to chce v budoucnu změnit. O farmáře by se měly více starat členské země, zatímco EU by investovala do jiných oblastí.
společná zemědělská politika
@ Shutterstock

Evropští zemědělci se pravděpodobně nebudou moci spoléhat na vysokou podporu z rozpočtu EU, jakou si užívali doposud. Evropská komise totiž uvažuje o snížení výdajů za společnou zemědělskou politiku.

„Po roce 2020 už s námi nebude Británie, která byla čistým plátcem příspěvků, a každý rok tak budeme mít mezeru v rozpočtu ve výši 10 – 12 miliard eur,“ vysvětlil eurokomisař pro rozpočet EU Günther Oettinger při publikaci diskusního dokumentu o budoucnosti evropských financí, který navazuje na březnovou Bílou knihu o dalším vývoji EU.

Evropa navíc stojí před výzvami jako je ochrana hranic a řízení migrace. Právě do těchto oblastí chce peníze ušetřené za společnou zemědělskou politiku investovat.

Podle zdrojů EurActiv.com vyjdou investice do obrany a řízení migrace na více než 15 miliard eur ročně, zatímco výdaje za společnou zemědělskou politiku na 55 miliard. Pro zemědělce je tak určeno až 38 % z celkového rozpočtu EU, což je vzhledem k brexitu a snaze posílit obranu EU jen těžko udržitelné.

Více podpory ze strany členských zemí

Návrh na omezení financování zemědělství ze strany EU se zřejmě nebude líbit Francii, která je největším uživatelem zemědělských fondů. Zemědělcům by totiž měly více pomáhat finance z národních kas členských zemí.

Eurokomisařka pro regionální politiku Corina Crețuová dodává, že zemědělství je jediný sektor, který je stoprocentně financován z fondů EU. Ostatní jsou financovány společně z rozpočtu EU i členských zemí. „Jsem si jistá, že farmáři jsou rádi, že dostávají peníze, a neřeší, jestli je 95 % od Evropské komise a 5 % od členské země,“ prohlásila eurokomisařka.

Podle německé nadace Bertelsmann Stiftung se měla EU zamyslet nad reformou svých financí již dříve. Jedním z důvodů je, že jen 40 % z ročního rozpočtu společné zemědělské politiky by stačilo na zaplacení výdajů za příjem a azylové řízení všech uprchlíků, kteří v roce 2015 vstoupili na území EU.

Pětina peněz, které EU vydá ročně za zemědělství, by pak pokryla ztráty spojené s odchodem Británie jako čistého plátce do rozpočtu EU. Ušetřené peníze by se mohly využít i na zmírnění řeckého dluhu či investice do obrany.

A.F. Rasmussen: Evropa musí investovat, aby chránila své bezpečí. Více >>>>

Škrty jsou pro zemědělce nepřijatelné, volají po efektivní politice

Nejvíce peněz míří k zemědělcům prostřednictvím přímých plateb. Až 30 % těchto financí je určeno na podporu zemědělských postupů, které jsou šetrné k životnímu prostředí (takzvaný „greening“ neboli „ozeleňování“). Mezi šetrné postupy patří mimo jiné vyhrazení plochy využívané v ekologickém zájmu, jako jsou například meze, lesy či plochy s plodinami, které vážou dusík.

Jak se však ukázalo, pěstování těchto plodin není tak ekologické, jak EU očekávala. Plodiny vážící dusík jsou přitom mezi českými zemědělci velmi oblíbené.

„Z výsledků studií vyplynulo, že pokud jsou tyto plochy obhospodařovány konvenčně, nemají valný přínos pro biodiverzitu, což bylo původním záměrem celého greeningu,“ uvedla Veronika Jenikovská z Asociace soukromého zemědělství. Greening může mít v tomto případě dokonce opačný efekt.

Organizace COPA-COGECA, která zastupuje evropské zemědělce, potvrzuje, že financování greeningu by měla Komise přehodnotit. Jakékoli škrty v rozpočtu společné zemědělské politiky však odmítá. Za poslední čtyři roky se totiž průměrný příjem farmářů v EU snížil o 20 %, a pokud mají dále produkovat potraviny, potřebují podporu evropských financí.

„Role zemědělského sektoru jako výrobce a pěstitele kvalitních a bezpečných potravin musí být náležitě financována,“ prohlásil generální sekretář COPA-COGECA Pekka Pesonen. Řešením je podle něj nikoli snižování rozpočtu, ale politika, která bude administrativně jednodušší a efektivnější.

REKLAMA
REKLAMA