Komise chce ekologičtější paliva. Čeští zemědělci se obávají o své místo

Méně biopaliv z potravinářských plodin a více vyspělejších biopaliv z jiných zdrojů, navrhuje Komise. Česká vláda návrh nepodporuje, odborníci ano z důvodu negativních dopadů konvenčních biopaliv na životní prostředí. Česko a další členské státy EU ale na takový krok nejsou dostatečně připraveny.
biofuel-2362512_1920
© Pixabay

Od loňského roku se v Evropské unii vede rozsáhlá debata o tom, jak snížit emise skleníkových plynů o 40 procent do roku 2030 a jak v rámci této snahy vyčistit dopravu.

Návrh Evropské komise na revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II) na období 2021 – 2030 kromě jiného zamýšlí omezit konvenční biopaliva (první generace), která se vyrábějí z potravinářských a krmných plodin.

Naopak chce dát větší šanci těm vyspělejším (druhé generace), které mohou pocházet například z odpadních rostlinných olejů a živočišných tuků, tedy nepotravinářského charakteru.

Předpokladem je omezit podíl první generace biopaliv na 7 procent celkové spotřeby energie v dopravě v roce 2021. Tento podíl pak má ještě dále klesat na 3,8 procenta během následujících deseti let do roku 2030.

V případě pokročilých biopaliv se má jejich minimální podíl naopak zvýšit z půl procenta v roce 2020 na 3,6 procent v roce 2030. A konečně podíl dalších nízkoemisních paliv, včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů, bioplynu nebo pokročilých biopaliv, má v roce 2030 dosáhnout 6,8 procent.

V současné době se návrhem zabývá Evropský parlament, který požaduje udržení 7 procent složky biopaliv v dopravě. Plénum by mělo o návrhu hlasovat v lednu 2018.

Vůči plánům Komise ovšem zaznívá kritika od českých i evropských farmářů a na konkrétních dopadech zamýšlených opatření se neshodnou ani odborníci.

Biopaliva (ne)škodí životnímu prostředí

Hlavním důvodem podpory konvenčních biopaliv je snaha omezit závislost civilizace na pohonných hmotách z fosilních paliv.

Komise se však nyní obává, že pěstování plodin na alternativní paliva (řepka, kukuřice, obilniny či cukrová řepa) může mít negativní dopad na životní prostředí. Technologie, které se využívají na výrobu biopaliv, totiž produkují množství CO2, které může být z propočtů opomíjeno.

S tím souhlasí i nevládní organizace Transport and Environment (T&E). Podle ní je vliv bionafty na klima o 80 % horší než vliv fosilní nafty. Je to kvůli takzvaným emisím z nepřímé změny využívání půdy (ILUC). To znamená, že z důvodu výroby biopaliv se půda využívá jiným způsobem než dosud, například přeměnou lesa na zemědělskou půdu, což může přinášet dodatečné emise.

Habart: Biopaliva s nižší úsporou emisí CO2 by měla být postupně vytlačena biopalivy s vyšším efektem. Ovšem i konvenční biopaliva mohou klima šetřit.

Naopak evropská zemědělská organizace Copa-Cogeca uvádí ve svém pozičním dokumentu, že kvůli omezení konvenčních biopaliv se EU stane více závislá na importu fosilních paliv. Vzhledem k nestabilitě světového trhu s těmito nerostnými surovinami se produkce první generace biopaliv jeví jako stabilizační mechanismus vůči potenciálním výkyvům na trhu s palivy.

Podle Jana Habarta z Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) jde Komise správným směrem, když za důležité kritérium u biopaliv považuje úsporu skleníkových emisí.

Experti Komory OZE navrhují dokonce zpřísnění, aby míra úspory emisí CO2 byla hlavním kritériem k uplatnění na evropském trhu s palivy a aby byla podporována jen ta biopaliva, která ve srovnání s ropnými palivy šetří nejméně 70 % emisí.

„Biopaliva s nižší úsporou emisí CO2 by měla být postupně vytlačena biopalivy s vyšším efektem,“ upřesňuje Habart. Podle něho je ale dnes problematické rozlišovat mezi I. a II. generací biopaliv, protože i konvenční alternativní zdroje mohou dosahovat úspory emisí CO2 vyšší než 70 % ve srovnání s ropnými palivy.

Navíc se v legislativě EU od rozlišování biopaliv podle generací opouští.

Sutlovičová: Podíl biopaliv vyráběných z potravinářských a krmných plodin by měl co nejdříve klesnout k nule, nejpozději do roku 2030.

S důrazem na úsporu emisí souhlasí také Klára Sutlovičová z think-tanku Glopolis, která návrh Komise podporuje. Myslí si rovněž, že Komise by měla ještě přitvrdit.

„Podíl biopaliv vyráběných z potravinářských a krmných plodin by měl co nejdříve klesnout k nule, nejpozději k roku 2030. Přechod k pokročilým biopalivům slibuje kromě zlepšení uhlíkové bilance pomoci také s problémem využití půdy,“ řekla redakci Sutlovičová.

EU zápasí s udržitelností biopaliv. Více ˃˃˃˃

S tím souhlasí i nevládní organizace T&E. Podle nich je energie z obnovitelných zdrojů nejlepší dostupnou možností, jak snížit skleníkové plyny. Bioetanol vyráběný v EU dnes v porovnání s benzínem odpovídá za 64 procent úspory emisí skleníkových plynů.

Česko je skeptické

Česká vláda s návrhem Komise nesouhlasí. Rozšíření pokročilých biopaliv Česko podporuje pouze do té míry, která koresponduje s dostupností surovin a technologií a která výrazně neomezí trh s konvenčními biopalivy.

„Původně navržený každoroční úbytek konvenčních biopaliv ze 7 % až na hodnotu 3,8 % energie v roce 2030 by představoval významné ohrožení investic v sektoru výroby biopaliv a také riziko omezení počtu pracovních míst v zemědělství,“ vychází ze stanoviska vlády.

Ministři zemědělství Visegrádské skupiny (Česka, Slovenska, Polska a Maďarska) spolu s kolegy z Bulharska a Rumunska v září přijali společnou deklaraci, v níž zdůrazňují důležitost produkce biopaliv pro rozvoj venkova a podporu zachování současné úrovně obnovitelných zdrojů energie zemědělského původu či dokonce jejich zvýšení i po roce 2020.

Ministerstvo: Návrhy Komise představují významné ohrožení investic v sektoru výroby biopaliv a také riziko omezení počtu pracovních míst v zemědělství.

Chybí příprava

Česko je zejména skeptické ke splnitelnosti povinných podílů pokročilých biopaliv a dalších „nízkoemisních“ paliv.

„Tato paliva zatím nejsou plně dostupná. ČR i velká část ostatních členských států nedisponuje potřebnými technologiemi a ani surovinami pro výrobu těchto paliv. Výrazné opatření biopaliv I. generace proto nyní není reálné, pokud mají členské státy plnit závazky EU.“ řekla EurActivu mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Habart: Technologie pro výrobu vyspělejších biopaliv jsou dražší a rizikovější než biopaliva konvenční.

S pozicí ministerstva zemědělství souhlasí i Habart z Komory OZE.

„Jsou zde pouze jednotky zařízení, která dokáží biopaliva druhé generace vyrábět. Pro rozvoj pokročilých biopaliv dnes nejsou vytvořeny podmínky. Tyto technologie jsou dražší a rizikovější než biopaliva konvenční. Proto se ještě zařízení nestaví a investoři vyčkávají na novou legislativu,“ uvádí expert.

REKLAMA
REKLAMA