Jídlo vs. biopaliva. Kdo vyhraje?

Návrhy Komise na snížení podílu konvenčních biopaliv a jejich nahrazení těmi pokročilejšími nenechají spát farmáře ani spotřebitele. Jaké jsou důsledky navržených změn pro české i evropské zemědělství? Názory se liší.
shutterstock_665738587
© Shutterstock/ Kletr

V souvislosti s revizí směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II) navrhuje Evropská komise snížit podíl konvenčních biopaliv vyráběných z potravinářských a krmných plodin a nahradit je vyspělejšími biopalivy pocházejícími z jiných zdrojů.

Jedním z důvodů reformy je negativní dopad bionafty a bioplynu na životní prostředí a změny klimatu.

Dalším důvodem, proč Komise daný návrh předkládá, je problém se zvyšující se produkcí plodin využívaných pro biopaliva, a naopak snižujícím se důrazem na pěstování těchto plodin pro potraviny.

EU zápasí s udržitelností biopaliv. Více ˃˃˃˃

Zejména veřejnost se často obává, že náhrada může vést až k omezení potravinové soběstačnosti. Přídavným negativním důsledkem může být zdražování potravin.

Marie Donnelly z Generálního ředitelství Komise pro energetiku k tomu dodává, že pěstováním plodin pro biopaliva bereme lidem z celého světa potraviny a místo toho je tankujeme do nádrží vozidel.

Takové důsledky jsou podle pro Komisi neakceptovatelné, což byl také jeden z hlavních důvodů, proč Brusel obrátil a začal prosazovat vyspělejší alternativní zdroje na úkor těch konvenčních.

Statistiky nelžou

Z materiálů evropské farmářské organizace Copa-Cogeca ovšem vyplývá, že množství půdy využívané pro konvenční výrobu biopaliv odpovídá přibližně 2,5 procenta zemědělské půdy EU.

Pro výrobu bionafty se podle ní využívá zhruba 10 milionů ze 335 milionů tun obilovin, které se v EU vyprodukují. U cukrové řepy je pak na energetické účely vyčleněno 150 tisíc hektarů cukrovky.

Podle Evropské asociace výrobců bioetanolu (ePure) užívá etanolový průmysl zhruba dvě procenta unijní produkce obilovin.

Asociace Copa-Cogeca také uvádí, že pokud by se obiloviny nevyužívaly na výrobu biopaliv, musely by být kvůli nižší poptávce a vyšší nabídce/úrodě uskladněny a tvořily by se tak nadbytky.

„Evropa nyní začíná popírat svou zemědělskou politiku založenou na snižování produkce potravinářských komodit. Právě to, že se z potravinářských komodit začala dělat biopaliva, bylo jedním z důležitých opatření společné zemědělské politiky,“ poznamenává místopředseda Komory obnovitelných zdrojů energie Jan Habart k návrhu Komise RED II.

Česko je řepkovým rájem

V případě Česka je podíl zemědělské půdy vyčleněný pro biopaliva vyšší. Minulý rok byla necelá třetina (27,8 %) celkové plochy pro pěstování cukrové řepy využita na výrobu bionafty a zhruba 15 % plochy kukuřice pro výrobu bioetanolu.

V případě snížení podílu konvenčních biopaliv se ale české ministerstvo zemědělství nedomnívá, že by došlo k dramatickému útlumu v pěstování těchto plodin.

„Řepka, kukuřice a cukrová řepa jsou pěstovány převážně pro potravinářské či krmivářské využití a v případě posunu preferencí ve prospěch pokročilých biopaliv by uvedené plodiny byly pěstovány i nadále,“ vysvětlila EurActivu mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. „Pravděpodobně by došlo jen k částečnému snížení osevních ploch,“ dodává Ježková.

Ministerstvo: Řepka, kukuřice a cukrová řepa jsou pěstovány převážně pro potravinářské či krmivářské využití a v případě posunu preferencí ve prospěch pokročilých biopaliv by uvedené plodiny byly pěstovány i nadále.

Podle Kláry Sutlovičové z think-tanku Glopolis by navržená opatření Komise znamenala pro ČR, kde dominuje nadprůměrná spotřeba pesticidů při pěstování řepky, zejména snížení spotřeby těchto jedů a lepší ochrana půdy.

Zemědělci používají více pesticidů kvůli restrikcím EU. Více ˃˃˃˃

Cena za biopaliva

Shoda mezi odborníky nepanuje ani na tom, jaký vliv má produkce alternativních paliv na ceny potravin.

Z nedávno publikované analýzy poradenského střediska Cerulogy pro organizaci BirdLife a Transport & Environment vyplývá, že zvýšená poptávka po bionaftě přispěla největší měrou k růstu cen rostlinných olejů, ať už řepkového, palmového či slunečnicového.

Jejich cena v EU vzrostla o 171 % na exajoul (EJ) vyrobeného biodieselu. Ceny olejnatých plodin před zpracováním vzrostly kvůli intenzivnímu užívání půdy pro biopaliva o čtvrtinu.

Naopak scénář EU do roku 2030 podle studie předpokládá, že pokud by firmy členských států přestaly vyrábět biopaliva z potravinářských plodin, cena rostlinných olejů by mohla globálně poklesnout dokonce o 8 % – oproti deklarovanému cíli 7 %.

Evropští spotřebitelé by podle odhadů navíc mohli ušetřit téměř 11 miliard eur (asi 286 miliard korun) do roku 2030.

http://twitter.com/ePURE_ethanol/status/908598152730734592

S tím ovšem nesouhlasí evropští zástupci výrobců etanolu (ePure), kteří uvádějí, že během posledních 10 let, kdy se produkce biopaliv zvyšovala, došlo k poklesu světových cen potravin o 20 procent.

Tomu odpovídá i zpráva o pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, kterou Komise předložila letos v únoru. Její závěry potvrzují, že ceny zemědělských komodit se mezi lety 2012-2015 snížily.

Veřejnost Komisi odporuje

Veřejná podpora pro návrhy Komise také není jednoznačná. Z několika průzkumů veřejného mínění totiž vyplývá, že občané členských států naopak podporují zachování biopaliv první generace.

Dokládá to například poslední Eurobarometr zaměřený na biotechnologie, který byl ovšem veden už v roce 2010. Od té doby žádný nový neproběhl. Jeho výsledky ukázaly, že 72 procent občanů členských států podporuje biopaliva první generace a jen pětina s tím nesouhlasí.

Podobné výsledky přinesl i další (novější) průzkum pro ePure a ani veřejná konzultace Komise vedená před navržením revize směrnice RED II nepotvrdila zájem o nahrazení konvenčních biopaliv vyspělejšími druhy. Naopak dvě třetiny respondentů souhlasily se setrvání podpory pro biopaliva pocházející ze zemědělských plodin.

Zemědělci budou tratit

Někteří odborníci se domnívají, že využíváním zemědělské plochy pro biopaliva dochází k zabrání plochy pro pěstování obilnin a vyčerpání půdy. Kromě toho produkce alternativních zdrojů pohonných hmot vede ke kácení pralesů, které pohlcují CO2, čímž se může zvýšit produkce skleníkových plynů.

Nemusí to však být pravda jen pro konvenční alternativní zdroje. Dle návrhů agentury OSN pro výživu a zemědělství (FAO) mohou i vyspělejší biopaliva nepřímo ohrozit potravinovou bezpečnost kvůli dopadům na užívání půdy a zbytků ze zemědělských polí.

Generální tajemník Copa-cogeca Pekka Pesonen však zdůrazňuje, že trh s řepkou je nenahraditelný. V případě omezení konvenčních biopaliv, které se z olejnin vyrábějí, může dojít ke ztrátě příjmů zemědělců odhadem asi 300 eur za hektar.

Omezení biopaliv I. generace způsobí ztráty příjmů zemědělců zhruba 300 eur za hektar. Produkce plodin na biopaliva odpovídá asi 6,6 miliardám eur přímých plateb zemědělců.

Podle generálního tajemníka evropské asociace ePure Emmanuela Desplechina generuje produkce biopaliv pocházející ze zemědělských plodin asi 6,6 miliard eur přímých plateb zemědělců každý rok a zajišťují tak stabilitu jejich příjmů.

Takové zdroje navíc umožňují evropským zemědělcům snížit jejich závislost na dotacích ze Společné zemědělské politiky, a proto farmáři odporují návrhům Komise.

Evropská exekutiva se však domnívá, že posílení biopaliv druhé generace vytvoří nová pracovní místa a stimuluje rozvoj nových inovativních technologií.

Zvýší se import krmiv a GMO

Jiným následkem návrhů Komise může být omezení zdrojů pro krmiva. „Vedlejším produktem při výrobě tradičních biopaliv jsou pokrutiny, kterých je dlouhodobě v rámci EU nedostatek,“ vysvětlila EurActivu Ježková z ministerstva zemědělství.

Pokrutiny, neboli pevné zbytky po lisování olejnin, se využívají na výrobu krmiv pro hospodářská zvířata. V EU se jich každý rok vyrobí asi 17 milionů tun. Jejich omezení by proto vedlo ke zvýšení dovozu ze třetích mimounijních zemí, což by zvyšovalo globální emise skleníkových plynů.

Evropský zemědělský think-tank FarmEurope se kromě toho obává, že omezení biopaliv I. generace může zvýšit import geneticky modifikované sóji pocházející například z Brazílie, která se rovněž užívá pro výrobu bionafty.

K tomuto názoru se přiklání i evropská lobbystická skupina Copa-Cogeca, která ve svém pozičním dokumentu k návrhům Komise uvádí, že „produkce biopaliv první generace nahradí 4 až 5 milionů hektarů sóji, která by jinak byla na jednotný evropský trh dovezena zejména z Jižní Ameriky.“

Z této výzkumné zprávy také vyplývá, že díky biopalivům EU každý rok ušetří až 30 miliard eur ročně na dovozu fosilních paliv. Snížení podílu alternativních paliv první generace by proto mohlo vést ke zvýšení závislosti na importu ropy a zemního plynu.

S využitím EurActiv.com.

REKLAMA
REKLAMA