Embargo na dovoz potravin do Ruska trvá už tři roky. Trhy se postupně vzpamatovávají

Evropští i ruští zástupci znovu prodloužili vzájemné hospodářské sankce, které byly uvaleny kvůli ruské anexi Krymu a konfliktu na východě Ukrajiny. Po třech letech jejich platnosti se zdá, že obě strany euroasijské pevniny se s ekonomickými problémy postupně vypořádávají. Situace na komoditních trzích se stabilizovala. V Česku dnes výrazněji trpí zejména ovocnáři.
© Pixabay
© Pixabay

Rada ministrů na konci června již po páté jednomyslně rozhodla o prodloužení hospodářských sankcí vůči některým odvětvím ruské ekonomiky, s platností do konce ledna 2018.

V reakci na unijní sankce přistoupil letos v červnu také Kreml k opětovnému prodloužení omezujících protiopatření na import potravin a zemědělských výrobků z EU, která by měla vypršet na konci příštího roku.

Rusko bylo druhou nejdůležitější cílovou destinací pro zemědělské produkty pocházející z EU. Před zákazem dosahoval export zemědělských a potravinářských produktů z EU do Ruska 12 miliard eur. V roce 2015 již jen 5,6 mld. eur. Celkový export zemědělských a potravinářských produktů z EU do třetích zemí se však zvýšil o 5,7 procent.

Mezi agrární sektory, které byly nejvíce postiženy zákazem dovozu, patří mlékárny, výrobci hovězího a vepřového masa, producenti ryb a pěstitelé ovoce a zeleniny. Naopak víno, olivový olej a další potraviny byly z ruských sankcí zcela vyloučeny.

Z údajů posledních několika měsíců vyplývá, že Rusko se postupně stává soběstačným v zemědělské produkci. Nízké ceny mléka, které Evropu v posledních letech nejvíce sužovaly, se již zvyšují. Negativní dopady obchodní války tak pociťují zejména ovocnáři, což platí i v případě České republiky.

Krize ovoce i mléka

Z údajů Eurostatu je patrné, že plocha pro pěstování ovoce se v EU meziročně zvýšila. Zatímco v roce 2015 se ovocné keře a stromy evropských pěstitelů rozprostíraly na ploše 2,3 milionů hektarů, v roce 2016 už to bylo 2,8 milionů hektarů.

Podle šetření Českého statistického úřadu se i v tuzemsku v posledním roce zvýšila celková výměra ovocných sadů o 1400 ha na 20 802 hektarů. Zároveň ale z důvodu nepříznivé ekonomické situace došlo u řady pěstitelů k zlikvidování staré výsadby a již nedošlo k jejímu nahrazení. To znamená, že ovocných rostlin, z nichž bychom mohli sklízet sladké plody, je dnes méně.

„Za poslední 3 roky trvání ruského embarga ubyly více než 3 tisíce hektarů ovocných sadů, které již nebyly nahrazeny novými. Jedná se o největší pokles od roku 1989. Plodných produkčních sadů tak máme v ČR již jen něco kolem 13,5 tisíce hektarů,“ uvedl pro EurActiv.cz předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Ačkoliv vývoz ovoce v roce 2015 meziročně vzrostl o téměř 42 % na 229,0 tisíc tun v celkové hodnotě 4,5 mld. Kč, jedná se zejména o reexport dříve dovezeného, vysvětlil Ludvík. Tím pádem je i přes ruský zákaz český ovocnářský export na východ minimální. Česko totiž není v produkci čerstvých jablek, hrušek a dalších druhů ovoce soběstačné.

Ludvík: Ceny ovoce se kvůli nadbytkům na společném evropském trhu výrazně snížily až o 30 %.

Vzhledem k tomu, že Češi od roku 2012 konzumují stále více ovoce, import do tuzemska roste, především ze zemí EU. Situační a výhledová zpráva Ministerstva zemědělství z roku 2016 uvádí, že téměř 65 procent celkového objemu dovezeného ovoce pocházelo ze členských států. Tuzemští spotřebitelé nicméně preferují zvláště místní druhy – jablka, hrušky, švestky.

K rostoucí konzumaci přispělo i výrazné zlevnění ovoce až o 30 procent, které bylo způsobeno uvalením ruského embarga a vytvořením nadbytků na společném evropském trhu. Farmářské ovoce sice během posledních dvou let zdražilo, nikoliv však vlivem ruských sankcí. Podle předsedy Ovocnářské unie to souvisí s nízkou úrodou ovoce, která byla v řadě zemí výrazně poškozena negativními klimatickými vlivy – jarními mrazy, suchem, krupobitím. Nárůst cen však nenahradí výrazné výpadky v produkci a mnozí zemědělci se raději věnují pěstování obilí, řepky či kukuřice.

Největší dopady ruského zákazu pocítili hlavní evropští pěstitelé a vývozci ovoce do Ruska – Poláci, Španělé, Belgičané či Nizozemci.

Ludvík: Za poslední 3 roky trvání ruského embarga ubylo v Česku více než 3 tisíce hektarů ovocných sadů, které již nebyly nahrazeny novými.

Krize postihla rovněž výrobce mléka. Tak jako v případě ovoce i mléko zlevňovalo od poloviny roku 2014. V létě 2015 se cena mléka pohybovala na úrovni sedmi korun za litr, o rok později dokonce klesla k šesti korunám, což je výrazně méně než výrobní cena.

K nepříznivé situaci zemědělců přispělo i ukončení mléčných kvót v roce 2015.

Ceny mléka v tuzemsku se ale postupně zvyšují a v roce 2017 byla koupě sušeného odtučněného mléka v ČR nejdražší v celé EU, jak uvádějí informace Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) z červnového monitoringu tržní produkce mléka.

Největší ekonomický a sociální dopad ruského zákazu na mléčný sektor zažily baltské země a Finsko.

EU dotuje snižování nadprodukce

Ztráty způsobené zákazem dovozu evropské produkce do Ruska byly producentům z členských států kompenzovány přídavnými finančními prostředky ze strany EU i z národních zdrojů. Opatření na snížení nadprodukce, která se po uvalení sankcí na evropském trhu objevila, byla vyčleněna zejména pro pěstitele ovoce a zeleniny a producenty mléka, kteří byli ruskými sankcemi nejvíce zasaženi.

Podle předsedy Ovocnářské unie Ludvíka využili tuzemští pěstitelé ovoce finanční podporu pouze minimálně, v počátečním roce 2014. SZIF uvádí, že se jednalo o 14,4 milionů korun, které byly vyplaceny 17 žadatelům o podporu.

Vzhledem k rychlému vyčerpání prvního souboru finančních prostředků (125 milionů eur) ve všech členských státech během prvního měsíce, Komise následně upravila systém mimořádných opatření a stanovila maximální množství produktů, na které se budou vztahovat dočasné mimořádné prostředky.

Phil Hogan: Komise dělá vše, co je v jejích silách, aby podpořila evropské producenty ovoce, kteří byli negativně ovlivněni ruským zákazem.

Jelikož je ovocnářský sektor velmi citlivý na změny, na konci letošního června došlo k dalšímu (již čtvrtému) rozšíření mimořádných finančních opatření vyčleněných z rozpočtu EU pro nejpostiženější země. Česku byla přidělena podpora na stahování z trhu, nesklízení a sklízení nezralého ovoce do maximální výše dvou tisíc tun všech produktů. Oproti předchozím letům se ale množství snížilo o tisíc tun a nižší je i dotace EU pro další členské státy. Cílené prostředky mají zejména zmírnit stále vysoké riziko narušení trhu pro peckové ovoce, citrusy, jablka a hrušky.

Z rozpočtu EU je ovocnářům a zelinářům dotována volná distribuce jejich produkce pro charitativní účely. Potravinové banky, školy či nemocnice proto získávají potraviny a výrobky těchto producentů zcela zdarma. Kromě toho Evropská komise spolufinancuje snížení nadprodukce formou kompostování, výrobou krmiv či destilací přebytků. Takové prostředky pak musí být dofinancovány samotnými producentskými organizacemi.

„Komise dělá vše, co je v jejích silách, aby podpořila evropské producenty ovoce, kteří byli negativně ovlivněni ruským zákazem. Podpůrné prostředky jdou ruku v ruce s naším úsilím modernizovat a zjednodušit Společnou zemědělskou politiku, která by zvýhodňovala naše farmáře i širší evropskou veřejnost,“ uvedl při letošním oznámení dalších mimořádných opatření evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan.

Mléko bude v EU pro školáky zdarma ˃ ˃ ˃

Podobná situace panovala i v mléčném sektoru. Od uvalení ruského zákazu importu byl systém veřejných intervencí a soukromého skladování sušeného odstředěného mléka, másla a sýru v EU již minimálně čtyřikrát rozšířen.

Na přelomu roku 2016 a 2017 fungoval systém dobrovolného snižování produkce mléka. Způsobené ztráty byly zemědělcům kompenzovány přídavnými dotacemi z rozpočtu EU. Po jeho skončení se však ukázalo, že ochota mlékařů dobrovolně se vzdát své produkce nebyla taková, s jakou se původně počítalo.

Podle údajů Evropské komise tuto možnost využilo během prvních dvou tříměsíčních redukčních období zhruba 48 tisíc producentů mléka, kteří na evropský trh nedodali 860 907 tun mléka. Mimořádná finanční opatření však byla vyčleněna na snížení více než 1 milionu tun mléka u 52 tisíc mlékařů, mezi které mělo být rozděleno 150 milionů eur.

V Česku se do programu dobrovolného úbytku mléka zapojilo 197 producentů, díky nimž během prvních dvou tříměsíčních redukčních období poklesla produkce mléka v objemu 9 tun. Z evropského rozpočtu za to získali 1,2 milionů eur. Původně však takový závazek slíbilo více producentů mléka. Jen do prvního období se jich přihlásilo 214.

Na letošním červnovém zasedání Rady ministrů pro zemědělství a rybářství v Lucemburku, uvedl český šéf agrárního resortu Marian Jurečka (KDU-ČSL), že mimořádná opatření přijatá Evropskou komisí oceňuje. Zároveň ale doporučil situaci a vývoj cen na komoditních trzích nadále sledovat.

Svítá na lepší časy

Sankce již zřejmě nejsou tak účinné, jak by se zdálo. Celoevropské údaje z května 2017 totiž vykazují příznivé výsledky. Souhrnná hodnota vývozu zemědělských a potravinářských produktů z EU se meziročně zvýšila o 9 procent a dosáhla hodnoty 131,8 miliard eur. Export směřoval kromě USA, Číny, Japonska, Hong Kongu a Jižní Koreji také do Ruska. Nejvýraznější růst za posledních dvanáct měsíců zaznamenalo odvětví vína nebo sušeného mléka.

Členské státy Unie nadále zůstávají největším přeshraničním obchodním partnerem Ruska. Česko k tomu dlouhodobě přispívá asi 1,2 procenty. Zahraničního obchodu s Ruskem se však stále více účastní země Eurasijské hospodářské unie, tedy Arménie, Bělorusko, Kazachstán a Kyrgyzstán.

Cena mléka se znovu postupně zvyšuje. Máslo se například již několik měsíců drží na vysoké hodnotě, až 50 korun za kostku. To oceňují zejména mlékárny, nikoliv však spotřebitelé.

Rusko se stává soběstačným

Tak jako v případě EU, i na východ od ní se situace zlepšuje. V roce 2016 sklidili ruští zemědělci značný objem základních zemědělských plodin a agrární produkty se staly druhou největší komoditou po ropě a zemním plynu, které ruští producenti ze země vyvážejí.

V exportu pšenice se Rusko stalo světovým lídrem, s objemem 34 milionů tun vyvezeného obilí. Podle Financial Times země získala mezinárodní prvenství i v odvětví cukrové řepy. Z dat české ambasády v Moskvě vyplývá, že nynější ruský vývoz směřuje především do postsovětských zemí.

Agrární komora ČR již na konci roku 2015 varovala, že ze sankcí bude profitovat zejména Rusko. Jak se zdá, prognóza se vyplnila. Rusko totiž směřuje k soběstačnosti v zemědělské a potravinářské produkci.  Tomu nasvědčuje i zvyšující se objem dotací vyčleněný pro ruské farmáře z místních zdrojů.

Roste také objem vyprodukovaného masa, který Rusku umožňuje nahrazovat limitovaný dovoz z EU, USA a dalších zemí. Co samo nevyrobí (například hovězí maso), nově exportuje například ze zemí Latinské Ameriky či Běloruska.

Rusko ze sankcí profituje a směřuje tak k soběstačnosti v zemědělství a potravinářství. Mezinárodní prvenství nyní drží například v exportu obilí nebo produkci cukrové řepy.

Na druhou stranu, sektor ovoce a zeleniny se takovým úspěchům netěší. Ačkoliv se plocha pro jejich pěstování rozšiřuje i v Rusku, jejich vývoz se naopak snižuje, jak uvádí ruské ministerstvo zemědělství.

Rusko se také dlouhodobě potýká s nedostatkem mléka a mléčných výrobků, což zapříčiňuje zvýšení jejich cen a pokračující dovoz. Jogurty, sýry a tvarohy však již nepocházejí ze členských států EU, ale z daleko vzdálenějších oblastí, jako je Írán, Turecko, Švýcarsko nebo Bělorusko. Vyplývá to z dat ruského statistického úřadu. Mléčný sektor proto zůstává jedním z několika málo agrárních odvětví, kde export do Ruska roste.

Zdražování potravin ale není jediným problémem, který Moskvu po zavedení hospodářských sankcí trápí. Země se potýká i se zhoršující se kvalitou potravin a nestabilními dodávkami na trh.  Přesto si 71 procent dotázaných Rusů v průzkumu veřejného mínění přeje, aby embargo bylo zachováno.

Sankce však nejsou jedinou příčinou tamějšího hospodářského vývoje. Do hry se dostává i recese ruské ekonomiky, devalvace rublu a vliv dalších globálních faktorů.

Svět má zájem o evropské potraviny ˃ ˃ ˃

Z důvodu omezení dovozu do Ruska hledají evropští exportéři nové trhy v USA, Číně, Švýcarsku nebo v asijských zemích. Příkladem je nedávno uzavřená hospodářská dohoda mezi EU a Japonskem nebo dohoda o volném obchodu mezi EU a Korejskou republikou, která byla podepsána v říjnu 2010 a ratifikována o pět let později. Evropští lídři také v poslední době vedou jednání s Austrálií a Novým Zélandem o vzájemném tržním partnerství.

K aktuálním obchodním příležitostem EU jsou však kritičtí evropští odboráři, jak zjistil EurActiv.com. Podle organizace Copa-Cogeca totiž nové exportní trhy nezvyšují příjmy evropským farmářům.

BACKGROUND

První soubor cílených hospodářských sankcí přijala Rada ministrů EU v červenci 2014. Navzdory tomu, že mezi členskými státy nepanuje konsensus o jejich dopadech, rok od roku jsou prodlužovány. Hlavním důvodem je nedostatečné uplatňování minských dohod pro příměří na Ukrajině ze strany Ruska, které byly uzavřeny mezi Německem, Francií, Ukrajinou a Ruskem v únoru 2015 a na něž je embargo navázáno.

Rusko přistoupilo k uvalení protisankčních opatření v srpnu 2014. Ty byly v loňském roce naposledy prodlouženy do konce prosince 2017. Poslední rozhodnutí o opětovném oddálení ukončení embarga přišlo z Kremlu letos v červnu.

Během prvního půl roku aplikace sankcí se unijní export zemědělských a potravinářských produktů snížil o 38 procent, vývoz členských států do jiných zemí mimo EU se však zvýšil o 2 procenta. Podle výzkumného střediska Evropského parlamentu export farmářských potravin z EU do Ruska přišel každý rok o 5 miliard eur.

REKLAMA
REKLAMA