Summit EU-Turecko: Lídři chtějí snížit počty migrantů. Stíhá je za to kritika

Snížit počet příchozích migrantů z tisíců na stovky a uzavřít takzvanou balkánskou trasu jsou hlavní očekáváné výsledky dnešního summitu EU-Turecko v Bruselu. Lídři po Ankaře požadují také naplnění dohody o zpětném přijímání migrantů, a to už do 1. června. Podle Amnesty International je ale evropský přístup špatný. Turecko prý nelze považovat za bezpečnou zemi, kam je možné běžence vracet.

sobotka supporting syria
zdroj: vlada.cz

Podle uniklého návrhu závěrečného prohlášení dnešní schůzky hlav států EU s tureckým premiérem Ahmetem Davutoğluem by mělo dojít k prohlášení, že je balkánská cesta, přes kterou se migranti dostávají z Řecka dál do Evropy, „nyní uzavřena“. Výsledkem má být snížení počtu nelegálních migrantů, kteří míří do evropských států. Turecký protějšek bude naopak požadovat, aby státy EU začaly dobrovolně přebírat syrské uprchlíky, kteří mají v Evropě nárok na získání azylu.

Sobotka: „Myslím si, že by Turecko mělo udělat více pro to, aby zabránilo připlouvání migrantů k řeckým ostrovům.“

Do Turecka by se zároveň měli začít vracet nelegální migranti, kteří jsou dnes v Řecku. Zde se po zpřísnění kontrol některých balkánských zemí začaly hromadit tisíce lidí, země se tak dostala pod nebývalý tlak a situaci přestává zvládat.

Postoj EU kritizuje Amnesty International, podle které se evropské země jen snaží vyhnout zodpovědnosti vůči lidem prchajících před válkou a pronásledováním.

Nechávat zodpovědnost na Turecku je absurdní

„Využívat Turecko jako ‚bezpečnou třetí zemi‘ je absurdní. Mnozí uprchlíci stále žijí v hrozných podmínkách, někteří byli deportování zpět do Sýrie a bezpečnostní složky dokonce stříleli po Syřanech, kteří se snažili překročit hranici,“ uvádí zástupce ředitele Amnesty International pro Evropu a Střední Asii Gauri van Gulik.

Podle něj má Evropa povinnost chránit uprchlíky a musí urychleně rozhodnout o jejich přesídlení do členských zemí. „Je nepřijatelné očekávat, že by odpovědnost za uprchlíky a žadatele o azyl měla být na bedrech země, která je hostitelem už tří milionů uprchlíků,“ tvrdí Gulik.

Podobný názor zastává i odborník na migraci z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Blažek, se kterým EurActiv hovořil o nadcházejícím summitu minulý týden. Podle něj Turecko rozhodně bezpečnou zemí, kam by mohli být uprchlíci vraceni, není.

„Já osobně ho za bezpečnou zemi nepovažuji, protože ještě před nedávnem nepouštělo uprchlíky ze Sýrie. Nechávalo je na hranicích a hovořilo o tom, že tam bude vytvářet rádoby bezpečnou zónu,“ řekl redakci s tím, že by Evropa místo stavění plotů a posilování vnější hranice měla více investovat do ochrany samotných běženců.

Jak Turecko pokročilo ve svých slibech?

Na úvod summitu se premiéři a prezidenti EU budou společně s tureckým protějškem snažit vyhodnotit akční plán EU-Turecko, na kterém se obě strany dohodly v listopadu.

Tehdy se země zavázala, že výměnou za 3 miliardy eur (cca 81 miliard korun) zpřísní ochranu svých hranic, posílí boj proti pašerákům a bude dodržovat readmisní dohody tak, aby EU mohla vracet nelegální migranty zpět do Turecka.  

Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky již Turecko některé potřebné kroky udělalo. Syrským uprchlíkům prý například usnadňuje přístup na tamní trh práce a začalo zasahovat proti pašerákům lidí. Zatím to však stále není dost.

„Myslím si, že by Turecko mělo udělat více pro to, aby zabránilo připlouvání migrantů k řeckým ostrovům a že by měla být aktivnější turecká pobřežní stráž, protože v okamžiku kdy jsou uprchlíci zachráněni v tureckých vodách, je logické, že budou vráceni do Turecka a ne do Řecka. Pokud je však zachrání Frontex, jsou posíláni do Řecka,“ uvedl Sobotka koncem minulého týdne na zasedání poslaneckého Výboru pro evropské záležitosti.

Podle jeho slov by Turecko také mělo zvážit, se kterými zeměmi v regionu bude i nadále udržovat vízový režim. Ten země má s řadou zemí například severní Afriky, jejich občané tak spolu s uprchlickou vlnou cestují přes Turecko a Řecko dál do Evropy.

Sobotka si od rozhovorů s tureckým premiérem slibuje hlavně posílení bezpečnostních opatření v boji proti pašerákům a dodržování návratové politiky z Řecka. „Potřebujeme, aby začala fungovat návratová politika mezi Řeckem a Tureckem, což by byl preventivní signál pro ekonomické migranty ze severní Afriky a Blízkého východu,“ řekl český předseda vlády. Lídři EU se shodují, že tato dohoda o zpětném přijímání migrantů by měla fungovat do 1. června.

Česko se do „koalice ochotných“ zapojovat nechce

Jak již bylo uvedeno, Turecko bude na oplátku požadovat, aby členské země začaly přijímat syrské uprchlíky, kteří se nacházejí na tureckém území. K tomu by měl dopomoci plán německé kancléřky Angely Merkelové z loňského prosince. Jedná se o sestavení „koalice ochotných“ zemí, které by Syřanům umožnily přijet do EU legálně, a nemuseli tak využívat nebezpečných služeb pašeráků.

Podle dnešních slov premiéra Sobotky se Česko k této iniciativě zatím připojit nehodlá. „Pokud jde o otázku dobrovolného přesídlování lidí z Turecka, k tomu se Česká republika zatím připojovat nebude,“ řekl Sobotka novinářům v Bruselu s tím, že je nejprve zapotřebí vyřešit situaci na řecko-turecké hranici.

Česko tak zůstane o svých závazků, které byly dojednány v loňském roce. V rámci přesídlení uprchlíků prý české ministerstvo vnitra zatím poptalo 20 lidí z Řecka a 10 z Itálie, u kterých v současnosti probíhají bezpečnostní prověrky.

Plán B už je v plném proudu

Druhá část summitu bude věnována řešení migrační krize v rámci EU, ale už bez účasti Turecka. Témat k jednání nebude málo, jedničkou však velmi pravděpodobně bude plán B, který v polovině února navrhla Visegrádská čtyřka. Podle V4 by v případě selhání dohody s Tureckem měla mít evropská osmadvacítka v záloze krizový scénář.

Podle Sobotky už začalo plán B uplatňovat Rakousko, které zavedlo denní limity pro příjem uprchlíků. V důsledku toho země západního Balkánu začaly pouštět pouze uprchlíky ze Sýrie a Iráku, a to jen po stovkách. Na řecko-makedonské hranici proto uvízly víc než dvě desítky tisíc lidí. Právě řešení krizové situace v Řecku bude jedním z klíčových témat dnešního jednání.

A co bude Česko na summitu vlastně prosazovat? Podle Sobotky je potřeba, aby do koordinace migrace byly zapojeny všechny státy západního Balkánu, tedy i ty, které nejsou členem Unie. Premiér také tvrdí, že uzavírání hranic a regulace migračního proudu musí být součástí koordinovaného celoevropského postupu.

Premiér prý bude na summitu prosazovat také dokončení příprav pohraniční a pobřežní stráže, jejíž vznik Komise navrhla koncem loňského roku. EU by podle jeho slov také měla mapovat další potenciální migrační trasy. Nově by totiž běženci mohli do Evropy přicházet z Turecka přes Bulharsko, nebo přes Itálii.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA
REKLAMA