Státy EU by měly lépe sdílet údaje o pašerácích, tvrdí Oldřich Martinů z Europolu

Na sílící uprchlické krizi se vysokou měrou přiživují převaděčské gangy, pro které neštěstí běženců znamená lukrativní byznys. Pašeráci budou navíc dál vydělávat, pokud bude Evropa cestování uprchlíků kriminalizovat a vyhánět je z legálních cest, tvrdí náměstek šéfa Europolu Oldřich Martinů. S pašeráctvím může EU bojovat lepším sdílením informací členských států s Europolem. Zde má ale EU mezery a problém je také nejednota napříč Unií.

uprchlíci na lodi
zdroj: shutterstock.com; autor: Malcolm Chapman

Na obchodování s uprchlíky se v Evropské unii podílí až 30 tisíc pašeráků a jeden takový gang je schopen za půl roku vydělat i 71 milionů eur. To jsou aktuální čísla, která k uprchlické krizi 3. září vydal Evropský policejní úřad.

„Pašeráctví je finančně velmi lukrativní a dá se říct, že je to jedna z oblastí, které přináší nižší riziko odhalení,“ okomentoval pro EurActiv nové údaje náměstek šéfa Europolu a bývalý policejní prezident ČR Oldřich Martinů.

Kvůli konfliktům za hranicemi Evropy, především toho na území Sýrie, jsou tamní lidé čím dál častěji nuceni opouštět své domovy. Do zemí Evropské unie tak proudí čím dál silnější vlna uprchlíků prchajících před strachem. Toho se samozřejmě snaží zneužívat organizované kriminální skupiny operující na starém kontinentě i mimo něj.

Jak se ale pašeráckým gangům nejúčinněji bránit? „Je to především o včasné výměně informací. Pokud členské státy mají informaci k pašerákům, měly by ji sdílet přes Europol s ostatními a porovnat s našimi databázemi,“ říká Martinů. Europol tak může státu poskytnout údaje o tom, zda je daná osoba už v jiném státě vyšetřovaná, nebo zda je zapojena v jiné oblasti kriminality. Země EU se však často zdráhají nová zjištění s ostatními sdílet.

Není důvěra, nejsou informace

„Členské státy by mohly daleko lépe využívat kapacity, které jsou Europolem na centrální evropské úrovni poskytované,“ řekl EurActivu Martinů. Problémem je totiž vzájemná důvěra, kritika se však netýká všech států. „Některé země jsou ve sdílení informací excelentní, jiné se naopak nepodílí, jak by mohly,“ říká náměstek šéfa Europolu.

Česká republika se prý pohybuje na půli cesty. „Když už Česká republika něco pošle, je na to spoleh, je to relevantní informace a pokud se Česka jiný členský stát ptá, ozve se rychle a s kvalitní odpovědí.“ Některé státy totiž Europolu často pošlou velkou kvantitu informací, které tak úřad zahltí.

Kromě problému související s neochotou členských států EU své údaje s ostatními sdílet se objevuje další překážka, která boj s pašeráckými gangy brzdí.

„V ilegální imigraci je ještě jeden kámen úrazu a to jsou informace ze třetích států, se kterými se těžko spolupracuje, a které jsou zdrojovými zeměmi běženců,“ říká bývalý policejní prezident.

Z nečlenských států Europol získává informace především prostřednictvím bilaterální spolupráce. V takovém případě tam operují styční důstojníci ze zemí EU a ti jsou za poskytované údaje Europolu zodpovědní.

Ničit pašerácké lodě

Evropská komise v květnu představila novou agendu pro migraci, která má být komplexním řešením uprchlické krize. Jedním z navrhovaných opatření je i plán na ničení lodí nelegálních převaděčů ve Středozemním moři. To podporuje i Vysoká představitelka Unie po zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogherini, která tento záměr potvrdila i 3. září na informačním setkání ministrů obrany v Lucemburku.

Námořní operace EU ve Středozemí, která začala na konci června, by se tak brzy mohla posunout z fáze jedna zaměřující se na získávání a sdílení informací o pašerácích, do fáze druhé, která představuje právě rozbíjení převaděčských lodí.

„Pokud zničíme prostředky, kterým se do Evropy běženci přepravují, můžeme uprchlickou vlnu oslabit, nesnížíme tím ale poptávku,“ říká Martinů. Uprchlíci se budou snažit hledat jiné cesty, jak se do Evropy dostat. Je proto nutné zaměřit se i na příčiny, kvůli kterým běženci prchají, tvrdí náměstek.

„Nejsem si jistý, jestli dokážeme ochránit Evropskou unií tím, že budeme střílet do lodí a stavět zdi.“ Jsou to jistá opatření, ale důležité bude postavit na nohy systémy třetích zemí, odkud uprchlíci přichází, protože není přirozené, že lidé odchází ze své vlasti, ze svých domovů,“ řekl redakci.

Podle jeho slov je agenda pro migraci, která kromě potápění pašeráckých lodí počítá například i s přesídlování uprchlíků ze třetích zemí nebo posílením kapacit Frontexu, dobrý dokument. Jediný problém vidí v akceschopnosti Evropské unie a v jednotnosti jejích kroků.

„Když americký prezident zavelí, tak to platí v celých Spojených státech. V EU se ale stále schází různá uskupení, jinak k tomu přistupují státy Visegrádské čtyřky, jinak Benelux a jinak Velká Británie. Ale nikdo nevymyslel nic lepšího,“ řekl EurActivu.

Nemáme křišťálovou kouli

Kvůli uprchlické krizi se řada lidí v Evropě bojí, a proto vůči běžencům zaujímají odmítavý postoj. Podle Oldřicha Martinů však nesmíme zapomínat na humanitární aspekt současné situace.

„Pokud je někdo v takové tísni, nezbývá nám nic jiného, než pomoct. „Nemůžeme kriminalizovat cestování lidí, kteří utíkají ze strachu,“ tvrdí náměstek šéfa Europolu. „Pokud budou uprchlíci kriminalizováni a vyháněni z legálních cest, najdou si jiný způsob a budou na tom opět vydělávat zločinci.“

Evropané by tak měli pomoct, i když není jasné, kdy se situace stabilizuje. „Věřím, že většina z nich se poté bude chtít vrátit zpátky do svých zemí. Může to trvat i generaci, nikdo ale nemá křišťálovou kouli.“

Autor: Eliška Kubátová

HOMEAFFAIRS – Internal Security Forum Prague je první evropská platforma pro strategickou debatu o vnitřní bezpečnosti. Pořádá ji český think–tank Evropské hodnoty, který radí politikům v oblasti imigrace a boje proti islamismu. Oldřich Martinů do Prahy přijel na jeho pozvání.

REKLAMA

REKLAMA