Řecké sympatie k Moskvě mohou ohrozit jednotu EU

První kroky nové řecké vlády vyvolaly na půdě EU obavy, že Řecko svým jednáním podkope společný postoj zemí osmadvacítky. Podle odborníků, které EurActiv zpovídal, není užší rusko-řecký vztah nic nového. V dnešní době, kdy vzhledem k dění na Ukrajině EU potřebuje být vůči Rusku jednotná, však mohou proruské sympatie Řecka způsobit na unijní půdě mnoho komplikací.
Euro a rubl
zdroj: ShutterStock.com

Už v prvním týdnu po volbách Tsiprasova vláda ukázala, že to Evropa nebude mít s Řeckem vůbec jednoduché nejen v otázce splacení řeckého dluhu, ale i kvůli proruské zahraniční politice. Důvodů, aby Evropa měla řecko-ruský vztah v hledáčku, bylo hned od počátku sestavení nové řecké vlády několik.

Prvním signálem, že se věci mohou vyvíjet zcela jinak, bylo setkání nového řeckého premiéra Alexise Tsiprase s ruským velvyslancem v Řecku, který byl přijat jako vůbec první zahraniční host. Následující den Řecko začalo s obstrukcemi kolem protiruských sankcí. Ruský ministr financí navíc prohlásil, že pokud budou Athény požadovat finanční pomoc, Rusko takovou možnost zváží.

Petr Kratochvíl: „Řecko samo nemá páky na obrat v politice EU vůči Rusku.“

Proruská orientace zahraniční politiky nové řecké vlády zasela mezi evropskými lídry pochopitelnou nejistotu. Takový postoj by na půdě osmadvacítky mohl vyvolat řadu problémových situací, kdy členské státy nebudou schopny dosáhnout shody. Řecko totiž posiluje tábor těch zemí, které volají po odstranění nebo zmírnění ruských sankcí, kam patří například Maďarsko, Kypr nebo Slovensko.

„Skutečnost, že by Řecko mohlo posílit svojí pozici ve skupině, která deklaruje nejrůznější potíže s dalším přitvrzováním sankcí a postupem EU vůči Rusku, může ohrožovat schopnost EU dosahovat jednotného stanoviska v této věci,“ uvedla Petra Kuchyňková z Masarykovy Univerzity v Brně.

To si myslí i Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Zároveň však dodává, že z hlediska politiky EU jako celku Řecko obzvlášť v současnosti nemá dostatečné páky na to, aby zvrátilo politiku celé Unie.

Odborníci, které EurActiv oslovil, zdůrazňují, že intenzivní vztahy mezi Moskvou a Athénami nejsou něčím novým, co by se objevilo až poté, co se Tsipras stal premiérem. Řecko v minulosti s Ruskem obchodovalo, zejména ve zbrojní oblasti, Rusové jezdili do Řecka na dovolenou a za památkami a spolupráce byla rozvíjena i v energetice, kde oba státy jednaly o vybudování plynovodu South Stream.

Tragický postoj k Ukrajině

Podle Petry Kuchyňkové je Řecko tradičně označováno za stát EU, který má k Rusku blízko a je ochotno to v případě potřeby zohlednit i na unijní půdě. Například ještě před rusko-gruzínskou válkou v roce 2008 Řecko blokovalo některé unijní iniciativy týkající se gruzínských separatistických oblastí. Nyní by takové chování způsobilo více komplikací než dřív.

„Pokud dnes Řecko něco blokuje či hrozí blokací, je to závažnější, protože v současnosti vypadají vztahy mezi Ruskem a EU s ohledem na události na Ukrajině přirozeně jinak než v minulosti,“ řekla Kuchyňková redakci.

Podobný názor má i Petr Kratochvíl. Řecké sympatie k Rusku nejsou sice překvapivé, za současných podmínek, kdy se Evropa snaží řešit situaci na Ukrajině prostřednictvím sankcí proti Rusku, je ale řecký postoj zarážející.

„Tragická je neschopnost Syrizy kriticky zhodnotit ruská propagandistická klišé a tragická je též zúžená optika, kterou Syriza poměřuje rusko-ukrajinský konflikt,“ tvrdí Kratochvíl.

Od Ruska ať Řecko peníze nečeká

Nejen ukrajinská krize měla vliv na prostředí, ve kterém se řecko-ruské vztahy v minulosti prohlubovaly. Řecko se v důsledku hospodářské krize ocitlo v nelehké ekonomické situaci a musí řešit otázku splacení svého dluhu. K tomu potřebuje pomoc hlavně od bohatých států Unie, s nimiž chce vyjednat nové podmínky splácení.

Tento týden Evropa zbystřila, když ruský ministr financí Anton Siluanov prohlásil, že pokud Řecko zažádá o finanční pomoc, Rusko tuto možnost zváží.

Přestože Řecko trápí tíživá finanční situace a odepsání části řeckého dluhu je stále v nedohlednu, finanční pomoc z Ruska se podle Kratochvíla jeví jako velmi nepravděpodobný scénář. Ekonomickou stabilitou se totiž v současnosti nemůže pochlubit ani Rusko, které právě kvůli konfliktu na Ukrajině čelí sankcím ze strany Unie.

Petra Kuchyňková: „Pokud se Řecko rozhodne něco zablokovat, je to nyní vážnější. “

„Rusko nyní rozhodně není v situaci, aby mohlo komukoliv nabízet přímou finanční podporu. I nepřímá podpora je málo pravděpodobná. Rusko je sice pro Řecko tradičně významným ekonomickým partnerem, ale jeho význam se v poslední době snížil,“ uvedl pro EurActiv.

S propadem rublu se počet turistů z Ruska přijíždějících do Řecka citelně snížil, a ani sleva na dodávkách energetických surovin se v důsledku prudkého oslabení cen ropy nejeví jako reálná. Navíc ruské odvetné sankce, zaměřené zejména na potravinové produkty, se dotkly také řeckého exportu do Ruska, což je podle Kuchyňkové pro Řecko jako pro vývozce právě zemědělských a potravinových komodit bolestivé.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA
REKLAMA