Přísnější pravidla pro držení zbraní Česko odmítá. Má podporu Německa i Rakouska

Listopadový návrh Komise na přísnější kontrolu držení a nabývání zbraní se v řadě států EU včetně Česka nesetkal s velkou podporou. Podle českých přdstavitelů by se EU měla místo přísnějšími pravidly pro legální zbraně zabývat těmi nelegálními. Česko navíc upozorňuje, že plán Komise může do jisté míry znamenat spíš bezpečnostní riziko, než zlepšení boje proti terorismu.

Pistole
zdroj: shutterstock.com; autor: pio3

Po listopadových teroristických útocích v Paříži Evropská komise přišla s řadou nových plánů, které by měly podobným krvavým incidentům v budoucnu zabránit. Jedním z nich byl i návrh na změnu směrnice o kontrole nabývání a držení střelných zbraní, který však v řadě zemí EU vyvolal silnou vlnu odporu.

Proti plánu Komise vystupuje například Německo, Rakousko, Slovensko nebo Litva. Jeden z nejsilnějších kritických hlasů však patří České republice.  

Zdechovský: „Směrnice určitě nepomůže zabránění černého obchodu se zbraněmi, ani v boji proti terorismu.“

Nová směrnice navrhuje mnohem přísnější pravidla pro kontrolu prodeje a registrace zbraní. Podle oficiálního pozičního dokumentu české vlády, který již schválil parlament, se návrh potýká s celou řadou nedostatků, pracovní skupiny Komise by tak na ní měly v mnoha ohledech ještě zapracovat.

Slovenský europoslanec: „Národní vlády by měly nastavit svoji legislativu tak, aby se teroristi nemohli dostat ke zbraním jednoduchým způsobem.“

Česko návrhu vytýká především to, že se zaměřuje na držení legálních zbraní, v boji proti terorismu je ale zapotřebí snižovat dostupnost hlavně těch nelegálních.

Nebezpečí přichází z Balkánu

To tvrdí i český poslanec Evropského parlamentu a člen Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP).

„Podle mě je možné v 73 procentech textu s návrhem souhlasit, protože jsou tam obecně věci, které sjednocují legislativu v držení a nabývání zbraní. Nicméně tato směrnice určitě nepomůže zabránění černého obchodu se zbraněmi, ani v boji proti terorismu,“ řekl redakci s tím, že toto tvrzení úředníků Komise považuje za velice naivní.

Podobně to vidí i jeho slovenský kolega z Výboru LIBE Branislav Škripek (OĽaNO/ECR). „Nemyslím si, že je k zastavení terorismu potřebné přijímat takovouto směrnici. Národní vlády by však měly nastavit svoji legislativu tak, aby se teroristi nemohli dostat ke zbraním jednoduchým způsobem.“ Podle jeho slov by se však žádná vláda neměla v tomto snažení dopustit zbytečného šikanování vlastních občanů.

Jak ukázaly nedávné teroristické útoky, k jejich páchání jsou totiž využívány hlavně zbraně nelegálně dovezené ze třetích zemí, a to především z Balkánu. Například v případě listopadových teroristických útoků v Paříži byly použity zbraně ze Srbska.

Při útocích na redakci Charlie Hebdo teroristům naopak posloužily nedokonale znehodnocené (úprava zbraně tak, aby s ní už nikdy nešlo střílet ostrými náboji) a následně reaktivované zbraně se Slovenska, které má pro deaktivaci zbraní mnohem mírnější pravidla než jiné evropské státy. Na příkaz Europolu tak policie v některých zemích EU včetně Česka znehodnocené zbraně ze Slovenska začala zabavovat.

„Skandál s prodejem nefunkčních zbraní, které se v rukách teroristů staly opět funkčními, ukázal na ne zrovna nejlepší legislativu Slovenské republiky. Současný ministr vnitra Robert Kaliňák ubezpečoval, že přijaté změny zabrání podobným záležitostem. Čas však ukáže,“ říká Škripek.

Parlament bude o návrhu hlasovat nejdříve na podzim

Právě Výbor LIBE se spolu s Výbory pro mezinárodní obchod a zahraniční má k návrhu Komise o nabývání a držení zbraní vyjádřit. Odpovědným je však Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO), kde byl návrh představen začátkem prosince.

„K návrhu byla vedena obsáhlá a bouřlivá diskuze. Na jejím konci Evropská komise pod tíhou argumentů připustila, že jednotlivé pasáže návrhu bude nutné upravit tak, aby byl její výklad zcela jasný,“ uvedla k průběhu debaty v rámci IMCO česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO), která ve výboru působí jako koordinátorka za frakci ALDE.

Podle ní je pro potírání nelegálního obchodu se zbraněmi úspěšné přijetí směrnice důležité, zároveň je však zapotřebí sledovat hlavní účel navrhované legislativy. „Pokud chceme zabránit nelegálnímu obchodování se zbraněmi, nesmíme při tom neúmyslně potrestat naše občany, kteří legálně vlastní zbraň třeba pro lov, sport, nebo sebeobranu. Nesmíme také oslabit dobře fungující legislativu, která je v některých členských státech,“ řekla při diskusi ve výboru Charanzová.

Právě česká legislativa v oblasti vlastnictví legálních zbraní prý patří mezi jednu z nejlepších v EU. „Ministerstvo vnitra na ní spolupracuje s řadou různých organizací a spolků, proto ji považuji za velmi dobrou a vyváženou,“ tvrdí Zdechovský.

Jednotlivé parlamentní výbory by měly o návrhu Komise hlasovat v létě. O finálním znění by pak měli všichni poslanci hlasovat v rámci plenárního zasedání, k tomu by podle Škripka mělo dojít nejdříve na podzim.

Znamená návrh spíš větší riziko než přínos?

Jak uvádí poziční dokument české vlády, jeden z nejzávažnějších problémů návrhu Komise je zákaz poloautomatických neboli samonabíjecích zbraní (spoušťový mechanismus umožňuje střílet pouze jednotlivými ranami) soukromými osobami. Tyto zbraně by se měly přesunout z kategorie B (zbraně na povolení) do kategorie A (zbraně zakázané – například automatické).

Mezi zakázané zbraně by nově patřily například upravené poloautomatické zbraně, které byly původně plně automatické, ale i ty, které jako automatické pouze vypadají. V Česku se prý jedná zhruba o 50 tisíc takových zbraní.

„Lze se zcela konkrétně obávat toho, že značná část těchto zbraní by nebyla (zvláště v současné atmosféře nejistoty a mediálního obrazu bezpečnostní „krize“) odevzdána a přešla by do ilegální sféry,“ píše se v pozičním dokumentu s tím, že by taková situace pro Česko znamenala zásadní bezpečnostní riziko. Počet nelegálně držených zbraní by tak mohl stoupnout, a místo aby plán Komise pomáhal v boji proti terorismu, může páchání teroristických útoků paradoxně usnadnit.

Na toto opatření by navíc mohli doplatit například sběratelé zbraní nebo muzea. Podle dnes platných zákonů totiž může zbraně z kategorie B vlastnit každý bezúhonný a spolehlivý člověk, který dostane povolení od policie. Návrh směrnice však počítá se zákazem držení těchto zbraní jak pro jednotlivce, tak například pro soukromé společnosti a muzea, a to bez výjimky.

To kritizuje i Zdechovský. „Vadí mi například zavedení přísných pravidel regulace držení znehodnocených zbraní, což může ohrozit mnohá muzea a hrady, které mají velké množství starých nefunkčních zbraní. Myslím, že teroristé určitě nepůjdou loupit s pistolí z 18. století.“

Konec výroby zbraní?

Poziční dokument také uvádí, že se zbraněmi v kategorii A by navíc nemohli nakládat ani výrobci a podnikatelé v oboru zbraní a střeliva, čímž by byla znemožněna i výroba zbraní.

„Takový stav může mít fatální dopad na zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti ČR. Ozbrojené složky by si pak nemohly pořizovat zbraně české (ani evropské) výroby,“ píše se v oficiálním dokumentu.

Navrhované změny by navíc mohly vést k povinnosti opatřit si zbrojní licenci pro všechny, kteří se na výrobě zbraně podílejí. Česká republika se tak obává toho, že by se takové opatření vztahovalo například na truhlárny, které vyrábí pažby, nebo výrobce pružin.

Komise si s definicemi příliš hlavu nelámala

Zásadní změny by zaznamenala i kategorie zbraní C, které je možné si pořídit, pokud člověk vlastní zbrojní průkaz a její nákup následně ohlásí na policii. Do této třídy by nově spadaly zbraně z kategorie D, které si dnes může pořídit každý Čech po 18. narozeninách. Jedná se například o znehodnocené zbraně, ze kterých nelze střílet, expanzní zbraně (střelba je umožněna pouze slepými náboji), ale také o repliky.

K pořízení těchto zbraní by nově bylo zapotřebí ji registrovat a člověk by pro její nákup navíc musel prokazovat oprávněný důvod a zdravotní způsobilost.

Česko si navíc stěžuje, že definice těchto tří typů zbraní není ve směrnici jasně definována. To je problém zejména u replik, za které by mohly být považovány například i hračky, zapalovače, či airsoftové zbraně.

Internet má být pro střelce tabu

Komise rovněž navrhuje, aby se zbraně, jejich části či střelivo nedaly nakoupit na dálku, tedy na internetu. S tím Česká republika v zásadě souhlasí, je prý ale zapotřebí jasně definovat, jakých částí se má opatření týkat a jak by toto opatření vypadalo v praxi.

Ani dnes si totiž Čech nemůže koupit zbraň na internetu – může si jí zde objednat, vyzvednout ji ale musí osobně. S českou pozicí souhlasí i Zdechovský.

„Proč by si jí tam nemohl člověk prohlédnout? Koupit si jí stejně musí v kamenném obchodě po předložení zbrojního průkazu s příslušným povolením,“ tvrdí.

Česko také kritizuje šibeniční termíny, které z návrhu pro členské státy vyplývají. Po schválení směrnice ji totiž budou muset uvést v chod do tří měsíců, což je podle Česka nejen nerealistické, ale i v rozporu s evropským právem. Podobný problém se týká i prováděcího nařízení vydaného spolu se směrnicí, ve kterém Komise stanovuje technické standardy pro znehodnocování střelných zbraní. Nařízení by měly státy implementovat do tří měsíců od představení návrhu, tedy už letos na jaře. Podle oficiální pozice tuto lhůtu však členské státy nestihnou.

Česká republika již zaslala svou pozici kolegům z ostatních členských států, se kterými bude o znění směrnice jednat v rámci Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Německo a Rakousko prý už výhrady české vlády podpořily.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA
REKLAMA