PŘEHLED: Komise zveřejnila plány na dokončení azylového systému

Evropská komise dnes představila návrhy na dokončení společného azylového systému, jehož částečnou reformu předložila už začátkem května. Dnešní opatření mají zajistit, aby byly podmínky udělování žádostí o azyl ve všech zemích EU stejné. Běženci si tak nebudou moci lehce vybírat, v jaké zemi EU chtějí pobývat. Pokud osoba s nárokem na ochranu nebude s úřady státu, kde získala azyl, spolupracovat, budou ji čekat postihy.
uprchlíci
zdroj: Shutterstock.com; autor: Istvan Csak

„Dnes navrhujeme poslední část komplexní reformy společného azylového systému EU. Navrhované změny vytvoří opravdový společný azylový postup a poskytnou záruku, že se žadatelům o azyl dostane rovného a odpovídajícího zacházení bez ohledu na to, ve kterém členském státě podají žádost,“ uvádí komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos.

Dnešními plány, které mají harmonizovat podmínky při přijímání uprchlíků v jednotlivých členských státech, chce Komise dokončit to, co nakousla už počátkem května. Tehdy zveřejnila „mechanismus spravedlnosti“, v rámci kterého mají být žadatelé o azyl ze země EU, která se nachází pod enormním tlakem příchodu velkého počtu uprchlíků, rozděleni mezi zbývající členské státy (jaká opatření Komise v květnu představila, se dočtete v našem přehledu ZDE).

Aby azylant dosáhl na některé druhy sociální pomoci, bude muset plnit podmínky, jako je účast v integračních programech.

Návrhy, které eurokomisaři představili dnes, mají fungovat jak v době nadměrného, tak běžného migračního tlaku. Proces udělování mezinárodní ochrany má být ve všech unijních zemích stejný a jednotné mají být v celé EU také přijímací podmínky a práva pro žadatele o azyl.

Má tak dojít ke zkrácení doby azylového řízení či zlepšení budoucí integrace uprchlíků. Žadatelé o azyl mají být díky novým opatřením zároveň odrazováni od toho, aby si vybírali, v jaké zemi EU chtějí žít. To by mělo ulevit státům, jako je Německo, které patří mezí cílové destinace velké části běženců.

„Navrhované reformy zajistí, aby se rychle dostalo mezinárodní ochrany osobám, které ji skutečně potřebují, ale také, aby osoby, které nemají právo získat ochranu v EU, mohly být rychle vráceny,“ řekl dnešnímu návrhu první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans s tím, že reformu azylového systému nyní projedná Rada a Evropský parlament.

Součástí dnes představeného balíčku je také návrh, který má zavést společnou politiku přesídlování lidí s nárokem na mezinárodní ochranu ze třetích zemí. Co Komise přesně navrhuje, se dočtete v následujícím přehledu.

SPOLEČNÝ AZYLOVÝ SYSTÉM

Komise navrhuje, aby byla směrnice o azylovém řízení z roku 2013 nahrazena nařízením, čímž se mají pravidla v EU plně sjednotit. Mají se tak zmenšit rozdíly v počtech uznaných žádostí mezi jednotlivými zeměmi. Sjednocení podmínek má také vést k tomu, aby jedna země nebyla pro uprchlíky víc atraktivní než zbývající unijní státy. A jak by azylové řízení mělo nově vypadat?

  • Azylové řízení má být zjednodušeno a zkráceno: Rozhodnutí o udělení azylu budou muset být přijata do 6 měsíců.
  • Společné záruky pro žadatele o azyl: Žadatelé o azyl budou mít v rámci azylového řízení právo na osobní pohovor a bezplatnou právní pomoc. Zároveň by mělo být lépe postaráno o nezletilé uprchlíky bez dospělého doprovodu, kteří by měly dostat opatrovníka nejpozději do pěti dnů od podání žádosti o azyl.
  • Přísnější pravidla proti zneužívání systému: Žadatelé o azyl budou muset spolupracovat s příslušnými úřady v zemích EU. Pokud nebudou tuto povinnost plnit, budou muset počítat s přísnějšími následky, jako je odmítnutí žádosti. Zakázané mají být kromě zneužívání systému a nespolupráce také druhotné pohyby uprchlíků ze zemí, kde jim bude udělen azyl.
  • Harmonizování pravidel o bezpečných zemí: Komise nově vyjasňuje, co je bezpečná země, a zavádí povinné používání tohoto pojmu. Do pěti let od vstupu nařízení v platnost má navíc vzniknout evropský seznam bezpečných třetích zemí.

Kromě směrnice o azylovém řízení má být nařízením nahrazena také kvalifikační směrnice, která definuje pojem mezinárodní ochrana, status uprchlíka či doplňková ochrana. Tím má dojít k:

  • Většímu sblížení v počtu uznaných žádostí o azyl: Bude provedena harmonizace pojmů, jako je ochrana a délka doby povolení k pobytu pro osoby požívající mezinárodní ochranu.
  • Přísnější pravidla postihující druhotné pohyby: Pokaždé, kdy bude žadatel o azyl zastižen v členském státě, kde nemá právo pobytu, bude znovu zahájeno pětileté čekací období pro ty, kteří chtějí v EU zůstat dlouhodobě.
  • Uznání ochrany jen na dobu nezbytně nutnou: Nově se bude pravidelně zkoumat, zda se nezměnily například bezpečnostní podmínky v zemích, odkud uprchlíci přišli.
  • Posílení pobídek k integraci: Na základě nových podmínek mají být v oblasti sociálního zabezpečení ujasněna práva a povinnosti pro osoby požívající mezinárodní ochrany. Aby azylant dosáhl na některé druhy sociální pomoci, bude muset plnit podmínky, jako je účast v integračních programech.

Do třetice chce Komise reformovat směrnici o podmínkách přijímání. Ty by měly být v EU sjednoceny tak, aby se snížila motivace běženců vybírat si, v jaké zemi by chtěli žít, a zabránilo se druhotným pohybům. Reforma obsahuje následující opatření:

  • Státy musí uplatňovat normy přijímání vypracované Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu. Zároveň by měly mít povinnost vypracovat pohotovostní plány tak, aby byly odpovídající kapacity pro přijímání uprchlíků zajištěny i v případech enormního migračního tlaku.
  • Záruky, že žadatelé o azyl zůstanou na určeném místě a nebudou motivováni se skrývat: Každému azylantovi se přidělí místo pobytu a následně bude mít povinnost se hlásit úřadům. V případě, že tato podmínka nebude ze strany běžence dodržována, mohou členské země využít možnost běžence zadržet.
  • Nově nastavené podmínky přijetí budou pro azylanty zajištěny pouze v určeném členském státě. Zároveň mají být vyjasněna pravidla pro situace, kdy lze finanční příspěvky pro azylanty nahradit materiálními podmínkami.
  • Zajištění rychlejšího přístupu na trh práce, a to nejpozději šest měsíců od podání žádosti o azyl.
  • Silnější záruky pro žadatele o azyl se zvláštními potřebami a nezletilé bez doprovodu.

SPOLEČNÝ RÁMEC PRO PŘESÍDLOVÁNÍ

Společnými pravidly pro přesídlování lidí s nárokem na mezinárodní ochranu ze třetích zemí chce Komise posílit legální cesty do EU, a omezit tak nelegální migraci. O tom, kolik lidí bude každoročně přesídleno, budou nadále rozhodovat členské státy. EU však má vnitrostátní úsilí koordinovat, od čehož si slibuje dosažení lepších výsledků.

Za tímto účelem vzniknou roční plány EU pro přesídlování, které budou realizovány prostřednictvím cílených programů. Roční plány EU například stanoví geografické oblasti, odkud by mělo přesídlování prioritně probíhat. Určí také maximální celkový počet osob, které mají být následující rok přesídleny.

Nový rámec EU pro přesídlování má zavést společný soubor standardních postupů při výběru kandidátů na přesídlení a zacházení s nimi. Komise rozhodla úsilí unijních států motivovat a za každou přesídlenou osobu jim má poskytnout 10 000 eur z rozpočtu EU. Finanční prostředky budou přiděleny z azylového, migračního a integračního fondu EU (AMIF).

„Dnešním návrhem přecházíme na novou úroveň v našem úsilí nabídnout ochranu lidem v nouzi tím, že je bezpečným a spořádaným způsobem přesídlíme do EU. Stávající přístup programů ad-hoc přinesl určité výsledky, ale v rámci nových postupů, které dnes předkládáme, budeme spolupracovat s vládami členských států již v počáteční fázi, abychom lépe koordinovali a zintenzivnili společné úsilí,“ řekl o navrhovaném rámci Timmermans.

REKLAMA
REKLAMA