PŘEHLED: Jak vypadá dohoda mezi EU a Tureckem?

Před dvěma týdny Turecko na mimořádném summitu s evropskými lídry vyrukovalo s vlastním plánem řešení migrační krize. Zaskočení premiéři a prezidenti návrh předběžně odsouhlasili a do konání dnešního setkání v Bruselu si nechali čas na doladění detailů. Jak vypadá dohoda, kterou Unie s Tureckem dojednala?

tusk erdogan
zdroj: Evropská rada

Aktualizováno 20.3.2016

1. JEDEN ZA JEDNOHO

Podle dohody by do EU měl být za každého syrského uprchlíka vráceného z řeckých ostrovů přesídlen jeden občan Sýrie přímo z Turecka. Každý příchozí musí projít bezpečnostní prověrkou a členská země by měla mít možnost ho odmítnout, pokud bude představovat bezpečnostní riziko. Přednost by měli mít ti, kteří se nepukusili vstoupit do EU už dříve na vlastní pěst.

Přečtěte si také: Ankara na summitu překvapila: Za každého migranta chce do EU poslat jednoho Syřana

K fungování plánu „jednoho za jednoho“ je zapotřebí, aby členské státy vyčlenily dostatečný počet míst pro přesídlení. Česko na summitu prosazovalo, aby tím členským státům nevznikly nové závazky nad rámec domluveného počtu z loňského roku. Lídři se nakonec dohodli, že by mělo jít o nanejvýš 72 tisíc lidí. Pokud se tento počet vyčerpá, bude program zastaven.

2. NAVRACENÍ NELEGÁLNÍCH MIGRANTŮ

Do Turecka by měl být na náklady EU z řeckých ostrovů vrácen každý migrant, který nemá nárok na azyl. Tento proces bude v souladu s mezinárodním právem, každý migrant proto musí být registrován a každá žádost o azyl bude posuzována individuálně. Navracení migrantů do Turecka začíná podle dohody platit od 20. března.

FACTSHEET: Vztahy EU Turecko

Stejně tak budou moci být navracení lidé s nárokem na mezinárodní ochranu, a to pokud byl daný člověk uznán jako uprchlík či mu byla zajištěna ochrana v jiném státě, nebo pokud pochází z takzvané bezpečné třetí země. Tou však Turecko oficiálně není, Řecko proto bude muset změnit své zákony, podle kterých bude země nově považována za bezpečnou. Aby mechanismus fungoval, bude také zapotřebí zvýšit kapacitu takzvaných hotspotů, které posuzují žádosti o azyl.

Od praxe „jednoho za jednoho“ a navracení migrantů do Turecka si Unie slibuje především zničení pašeráckých sítí a snížení počtu přicházejících migrantů do EU. Jedná se však pouze o dočasné opatření, které skončí spolu s ukončením migrační krize.

3. URYCHLENÍ VÍZOVÉ LIBERALIZACE

Do letošního června by měla být ukončena vízová povinnost pro turecké občany, kteří chtějí Evropu navštívit. Země však bude muset splnit požadavky, které mu vyplývají z již dříve schváleného plánu vízové liberalizace – ze 72 kritérií zatím splňuje 35. Pokud Turecko přijme všechna opatření, Komise koncem dubna navrhne slibované zrušení vízové povinnosti pro turecké občany. Na splnění všech potřebných kritérií trvala i česká vláda a požadovala navíc, aby plně fungovaly dohody o navracení migrantů, a to nejen z Řecka, ale ze všech zemí EU. Stejnou možnost by podle české vlády měly mít i další země usilující o vízovou liberalizaci, jako je Gruzie nebo Ukrajina.

4. FLEXIBILITA POSKYTOVÁNÍ FINANCÍ TURECKU

Podle dohody EU a Turecka by mělo být také urychleno vyplácení finančních prostředků pro pomoc uprchlíkům na tureckém území. Jedná se o celkem tři miliardy eur na roky 2016 a 2017, které lídři EU Turecku slíbili na listopadovém summitu. Z těchto peněz jsou už dnes financovány některé programy – 55 milionů eur má syrským školákům zajistit přístup ke vzdělání a 40 milionů bylo vyčleněno na humanitární pomoc prostřednictvím Světového potravinového programu. Turecko před dvěma týdny přišlo s požadavkem dalších tří miliard – ty by mělo obdržet, až vyčerpá již slíbené finanční prostředky.

5. PŘÍPRAVA NA OTEVŘENÍ NOVÝCH KAPITOL ČLENSTVÍ TURECKA V EU

Turecko za pomoc při řešení uprchlické krize požadovalo také urychlení přístupových jednání. V současnosti proto probíhají přípravy na otevření pěti dosud zablokovaných kapitol. Zde by mohl kámen úrazu nastat kvůli vleklým sporům mezi Ankarou a Kyprem, nejdřív se proto vyjasnit vzájemný vztah obou zemí. Podle Česka je potřeba důrazně apelovat na dodržování lidských práv v Turecku, trvat na zajištění svobody slova a nezávislosti tamních médií.

6. ZLEPŠENÍ HUMANITÁRNÍCH PODMÍNEK V SÝRII

Unie by spolu s Tureckem měla více spolupracovat na zlepšení humanitárních podmínek v Sýrii, díky kterým by se lidé mohli usadit v bezpečnějších částech země.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA
REKLAMA