PŘEHLED: Jak má vypadat nový azylový systém EU?

Od počátku dubna, kdy Komise nastínila plány na reformu azylového systému, Evropa netrpělivě očekávala, jakou ze dvou předložených možností nakonec zvolí. Po dnešku je jasné, že se rozhodla pro „mírnější“ variantu. Ještě než o jejím osudu rozhodnou členské státy a Parlament, přinášíme čtenářům podrobný přehled toho, jak má nový systém podle Komise vypadat.
avramopoulos
zdroj: Evropská komise

Evropská komise dnes představila dlouho očekávaný návrh na reformu azylového systému v EU. Jak totiž ukázala současná migrační krize, mechanismus není funkční a v případě náhlého příchodu velkého počtu migrantů leží tato zátěž na bedrech jen několika málo zemí, které jsou buď cílovou destinací běženců, nebo se jedná o takzvané státy první linie ležící na vnějších hranicích EU.

Přečtěte si také: NÁZOR české eurokomisařky Jourové na uprchlické kvóty

Už téměř před měsícem Komise zveřejnila svou úvahu o tom, jak by současný systém chtěla revidovat. Přišla přitom s dvěma variantami. Podle té „přísnější“ měli být všichni nově příchozí migranti automaticky přerozdělováni do všech zemí EU na základě kvót, ať už se jedná o případ krize, nebo ne. Proti takové možnosti se však postavila řada členských států a jedna z nejhlasitějších kritik zaznívala také z Česka.

Jak ukázaly negativní reakce, pro první variantu by se v Unii pravděpodobně nesehnala potřebná podpora. Komise od ní proto upustila a zvolila druhou variantu, kterou také dnes představila jako finální návrh. Ten počítá s přerozdělováním žadatelů o azyl z těch členských států, které se ocitnou pod tlakem příchodu velkého počtu lidí. Jedná se tedy o krizový mechanismus, na základě kterého bude určitý počet žadatelů o azyl nad rámec maximální kapacity, kterou je postižený stát schopen zvládnout, relokován do ostatních evropských zemí.

Jak má navržený „spravedlivější systém“ přesně fungovat?

  • Mechanismus spravedlnosti“ má být automaticky spuštěn pokaždé, když se počet žadatelů o azyl přehoupne přes určitou mez, kterou už dotčený členský stát není schopný zvládnout. Každý stát EU bude mít určenou takzvanou referenční hodnotu odvozenu od jeho ekonomické situace a velikosti populace. Pokud bude země vystavena nepřiměřenému počtu žádostí o azyl, čímž bude překročena stanovená referenční hodnota o víc jak 150 procent, ostatní země EU si budou muset počet uprchlíků, který je nad rámec stanovené meze, přerozdělit mezi sebe. Z mechanismu budou vyloučeny ty země, které se samy potýkají s velkým náporem běženců a dosahují 100 % jejich referenční hodnoty. Relokace bude ukončena poté, co počet žádostí o azyl vrátí pod úroveň 150 procent.
  • Mechanismus bude brát v potaz také to, jak jsou členské státy aktivní v přijímání uprchlíků přímo ze třetích zemí, čímž umožňují příchod lidí legální cestou.
  • Každý členský stát bude mít možnost se relokace dočasně neúčastnit. Nebude to však zadarmo  – v takovém případě bude muset zaplatit „finanční příspěvek solidarity“ ve výši 250 tisíc eur (6,7 milionu korun) za každého žadatele o azyl, kterého by měl na své území přijmout. Tyto peníze poputují do země, která se o uprchlíka postará místo něj. Do této částky jsou započítány dlouhodobé náklady, jako je ubytování, zdravotní péče nebo vzdělání.
  • Systém má být jednodušší a rychlejší. Žádosti o přijetí žadatelů o azyl mají být státům, do kterých budou běženci alokováni, zaslány do jednoho měsíce a ve stejné lhůtě mají o přijetí uprchlíků rozhodnout také ostatní státy, a to od doby, kdy tuto žádost obdržely. Žádná odpověď se bude rovnat přijetí uprchlíka.
  • Systém má předcházet zneužívání a poprvé zavádí také jasná pravidla pro samotné žadatele o azyl. Běženci si už nebudou moci vybírat, v jaké zemi o azyl požádají a budou muset zůstat v tom státě, který je za žadatele o azyl odpovědný. Zároveň budou mít nárok pouze na materiální pomoc s výjimkou nouzové zdravotní péče. Tím by se mělo zabránit, aby si žadatelé o azyl vybírali země, kde jsou pro ně podmínky příznivější.
  • Mechanismus má chránit zájmy žadatelů o azyl, a to například zajištěním záruk pro nezletilé migranty bez dospělého doprovodu nebo rozšířením definice rodinných příslušníků, která hraje roli při slučování rodin. Za rodiny budou nově považovány i ty nově zformované. Tento krok odráží stále častější model, kdy se například při dlouhém setrvání v uprchlickém táboře, tedy ještě před cestou do Evropy, tvoří nové rodiny. Žadatelé o azyl také nově místo 6 týdnů budou moci v detenčních zařízeních zůstat pouze týdny čtyři.

LEPŠÍ SLEDOVÁNÍ LIDÍ, KTEŘÍ V EU POBÝVAJÍ NELEGÁLNĚ

  • Dnešní návrh počítá také s posílením systém Eurodac (evropská databáze otisků prstů) tak, aby zde členské státy mohly uchovávat a hledat data o státních příslušnících třetích zemí, které nemají nárok na mezinárodní ochranu.
  • Pro lepší identifikaci těch, kteří zde pobývají nelegálně, bude Eurodac nově moci sbírat informace, jako je jméno, datum narození, státní příslušnost, údaje o cestovním dokladu a snímky obličeje. Díky centrálnímu uchovávání dat si imigrační a azylové úřady členských států nebudou muset o tyto informace u ostatních zemí žádat, jako tomu je dnes. Bude tak urychleno jejich navracení do zemí původu.

NOVÁ AGENTURA POMŮŽE VYLADIT NEDOSTATKY

  • Komise také navrhuje vznik nové agentury EU pro otázky azylu, a to přeměnou dosavadního Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO). Díky tomu má mít agentura silnější mandát a víc úkolů, a mohla tak řešit nedostatky, které se mohou při uplatňování nového azylového systému objevit.
  • Klíčovým úkolem agentury bude uplatňování referenčního klíče, na základě kterého se budou azylanti po EU relokovat. Dále bude pomáhat při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu a posilovat výměnu informací mezi členskými státy. Zároveň bude poskytovat technickou pomoc v zemích, jejichž azylový systém je vystaven nepřiměřenému tlaku žádostí. V záloze proto bude mít 500 odborníků z členských zemí.

STANOVISKA

Ještě před zveřejněním návrhu komentoval předseda vlády Bohuslav Sobotka neoficiální informace takto: „Česká republika odmítá zavádění kvót pro uprchlíky, a stejně tak odmítáme i návrhy na sankce za jejich neplnění. Kvóty jsou v debatě o řešení migrační krize slepou uličkou a Evropská komise by už tuto myšlenku měla konečně opustit.“

Podobně jako český premiér včera uniklé informace komentoval také ministr vnitra Milan Chovanec. „Přestože zatím není zcela zřejmé, v jaké variantě tyto kvóty Komise navrhne, osobně nepovažuji za systémové žádné řešení, které se o povinné kvóty opírá. Na tom nic nezmění ani žádná možnost vykoupit se z této povinnosti, kterou můžeme na jedné straně brát jako jakýsi „odpustek", ale na druhé straně jako trest pro ty, kteří na nefungující povinné kvóty nechtějí přistoupit. Pokud se neoficiální informace potvrdí, předložím vládě ke schválení mandát, na základě kterého budu chtít proti tomuto návrhu vystoupit na příští Radě pro spravedlnost a vnitřní věci 20. května 2016.“

„Za absurdní považuji opakující se pokusy přijmout kvóty na přerozdělování uprchlíků. Pokuta 7 milionů korun za každého uprchlíka je trestem pro národní státy za to, že plní svou funkci státu a chrání své občany. Pokud evropské státy ještě zcela neztratily pud sebezáchovy, navrhované změny odmítnou,“ říká předseda ODS Petr Fiala.

První místopředseda Komise Frans Timmermans k dnes představenému návrhu řekl: „Víme, že lidé nepřestanou přicházet a žádat o azyl, a my budeme muset zajistit, aby se těm, kteří to potřebují, dostalo ochrany. V průběhu této krize jsme však viděli, jak bylo několik členských států vystaveno neuvěřitelnému tlaku kvůli nedostatkům současného systému, který nebyl koncipován tak, aby se s podobnými situacemi dokázal vypořádat. Jiné řešení prostě neexistuje: je-li některý z členských států zahlcen, musí se v rámci EU projevit solidarita a spravedlivé sdílení odpovědnosti. Právě o to v našem dnešním návrhu jde.“

Komisař pro migraci a vnitřní věci Dimitris Avramopoulos uvedl: „Současná uprchlická krize jednoznačně poukázala na to, že náš společný evropský azylový systém nelze v současné podobě zachovat. Dozrál čas k jeho reformě a vytvoření spravedlivějšího systému založeného na společných pravidlech a přiměřenějším sdílení odpovědnosti. S navrhovanou reformou dublinského systému, posílením Eurodacu a transformací úřadu EASO do podoby skutečné evropské agentury pro otázky azylu dnes činíme velký krok správným směrem a zavádíme na evropské úrovni struktury a nástroje nezbytné pro komplexní a do budoucna udržitelný systém.“

Podle slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka představený návrh vrací unijní vyjednávání o migrační krizi o devět měsíců zpět a jednoduše „nerespektuje realitu“, čímž naráží na odpor nejen mezi slovenskými občany. „Nehodláme tento návrh podpořit, ale budeme se snažit, aby počet zemí hledajících smysluplné řešení byl co nejvyšší.“

Systém povinných kvót, který se podle jeho slov v praxi neosvědčil, kritizoval stálý představitel Slovenské republiky při EU a zplnomocněnec vlády pro předsednictvo Slovenska v Radě EU Ivan Korčok. „Je fikcí, že reformovaná azylová politika může fungovat primárně na principu solidarity,“ sdělil.

„Po nedávných teroristických útocích nepřijmeme uprchlíky, protože neexistuje žádný mechanismus, který by zajistil bezpečnost. Toto je postoj premiéra a celé PiS,“ zdůvodňoval odmítnutí povinných kvót předseda polské vládnoucí strany Právo a Spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński.

Eliška Kubátová

REKLAMA
REKLAMA