Polská vláda brzy zpochybní členství Polska v EU, myslí si Tusk

Podle předsedy Evropské rady a bývalého polského premiéra Donalda Tuska se polská vládní strana Právo a spravedlnost blíží do bodu, kdy zpochybní polské členství v EU. Důkazem je podle něj naprosté ignorování unijních institucí. Naposledy se tak stalo v souvislosti s rozhodnutím Soudního dvora EU ohledně kácení Bělověžského pralesa.
poland
© Shutterstock / Adam Wasilewski

Předseda Evropské rady a bývalý dlouholetý polský premiér Donald Tusk se domnívá, že si současná polská vláda pomalu připravuje pozici pro zpochybnění členství Polska v Evropské unii.

Tusk se o své obavy podělil s novináři minulý týden ve Varšavě před sídlem tamního veřejného žalobce. Tam strávil více než osm hodin odpovídáním na dotazy související s leteckou tragédií ve Smolensku z roku 2010, při které zahynul i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński.

Ze smrti svého bratra obviňuje současný šéf vládní strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński dlouhodobě právě Tuska. Kaczyński je přesvědčen, že předseda Evropské rady má v tragédii prsty společně s Rusy. Ve skutečnosti ale vše nasvědčuje spíše tomu, že se jedná o snahy polského politického vedení Tuska co nejvíce očernit.

Tusk: Nad evropskou budoucností Polska se nyní vznáší otazník

Vláda chce další konflikt s EU

Předseda Evropské rady proto po několikahodinovém výslechu kritikou současné polské vlády nešetřil. Kromě snah o kontroverzní soudní reformu připomněl i to, že vládní strana naprosto ignoruje rozhodnutí Soudního dvora EU, podle kterého má Varšava zastavit rozsáhlé kácení jednoho z posledních evropských pralesů Białowieża.

Právě ona ignorace unijních autorit a jejich rozhodnutí je podle Tuska znamením, že si strana Právo a spravedlnost připravuje půdu pro zpochybnění členství Polska v Unii, píše server EUObserver.

„Nad evropskou budoucností Polska se nyní vznáší otazník,“ myslí si Tusk.

Kruliš: Vnímám to stále spíše v politické rovině

„Fakt, že rozhodnutí Soudního dvora EU je ze strany polské vlády takto arogantně odmítáno, je podle mého názoru jasným důkazem, že se děje něco nebezpečného. Jedná se o snahu vyvolat mezi Unií a Polskem další konflikt,“ uvedl. „Zatím to vypadá jako příprava pro budoucí prohlášení, že Polsko nepotřebuje EU a Unie nepotřebuje Polsko,“ dodal.

„Mám obavu, že jsme tomuto bodu velice blízko,“ prozradil dále novinářům.

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš je však větším optimistou. „Vnímám to stále spíše v politické rovině, než jako skutečné nastartování nějakého státoprávního rozhodování o tom rozbít EU,“ myslí si.

„Rétorika se postupně vyhrotila na obou stranách. V Polsku od zvolení strany Právo a spravedlnost, která se tím chce i odlišit od předchozí vlády. Na straně institucí EU to lze pociťovat jako určité nedostatky ve schopnosti neutrálně moderovat dialog mezi východem a západem EU,“ dodává.

Zdechovský: Podle mě si současná polská vláda hraje na uražené dítě. Nic její ekonomické a politické zájmy nepoškozuje více, než snaha ovládnout soudnictví

Případného polského odchodu z EU se neobává ani europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP).

„Podle mě si současná polská vláda hraje na uražené dítě. Nic její ekonomické a politické zájmy nepoškozuje více, než to, že se tamní vláda snaží ovládnout Nejvyšší soud a kumulovat soudní moc do rukou politiků,“ myslí si.

„To Polsko do budoucna v očích demokratické veřejnosti a investorů poškodí více, než to, zda přemýšlí nebo nepřemýšlí o své budoucnosti v EU. Podle mého názoru ale pro Polsko žádná alternativa neexistuje a její politici to rozhodně vědí,“ dodává.

Diví se už i Maďarsko

Tusk následně připomněl, že vládní strana Právo a spravedlnost zašla ve svém boji proti bruselským institucím tak daleko, že se od ní začíná pomalu ale jistě odklánět i tradiční regionální spojenec v podobě maďarské vlády Viktora Orbána. Pozorovat to podle něj můžeme i při jednáních Rady EU.

„Je zde několik bodů, ve kterých je chování polské vlády značně kontroverzní. Tak to vidí celá EU včetně Maďarska. A to myslím naprosto vážně,“ zdůraznil Tusk.

Orbán se však ještě na konci července nechal slyšet, že Komise vede proti Polsku inkvizici. Stejně tak opět zdůraznil, že při případném sankčním procesu Varšavu určitě podpoří.

Evropská komise již Varšavě v reakci na poslední kroky polské vlády pohrozila uvalením sankcí. Spuštění a následná aplikace čl. 7 Smlouvy o EU však není vůbec jednoduchá. Stěžejní je zejména to, že s touto procedurou musejí vyslovit souhlas všechny ostatní členské státy, tedy včetně Maďarska.

Pokud by však návrhy Komise získaly v rámci EU dostatečnou podporu, vše může vyvrcholit až pozastavením hlasovacích práv. V historii EU by se tak stalo vůbec poprvé.

Tusk: Je zde několik bodů, ve kterých je chování polské vlády značně kontroverzní. Tak to vidí celá EU včetně Maďarska

Žaloby, žaloby, žaloby

Komise už také započala přípravy k plánované žalobě proti Polsku za to, že odmítá přistoupit na plnění přerozdělovacího mechanismu v rámci řešení migrační krize, na kterém se před dvěma lety shodla Rada EU kvalifikovanou většinou.

Vládní strana Právo a spravedlnost se ale naproti tomu chystá uplatnit své reparační nároky z dob druhé světové války vůči Německu. Takový krok by však znamenal jen zvětšení již tak široké propasti mezi současnou polskou vládou a představiteli EU a jiných členských států.

V souvislosti s probíhající reformou polského soudnictví Tusk zdůraznil, že se jedná jen a pouze o „nástroj vládní strany v boji proti opozici a všem lidem, kteří se vládě nezamlouvají“.

„Bojím se, že patřím do této skupiny nepohodlných,“ uvedl Tusk.

Tusk: Zatím to vypadá jako příprava pro budoucí prohlášení, že Polsko nepotřebuje EU a Unie nepotřebuje Polsko

Pokud bude reforma polského soudnictví úspěšná, exekutiva získá prakticky neomezenou moc nad jmenováním soudců Nejvyššího i obecných soudů, což se nelíbí mimo jiné ani špičkám české justice.

Mandát předsedy Evropské rady Tuskovi vyprší v roce 2019. Sám však odmítá prozradit, zda se poté plánuje vrátit do polské politiky a bojovat o místo předsedy vlády.

„Mám před sebou ještě další dva roky práce v Bruselu,“ uvedl. „Na takovou otázku proto nyní neumím odpovědět, ale možné je vše. Prozatím to však neplánuji,“ uzavřel.

REKLAMA
REKLAMA