Cílem evropského žalobce není boj s terorismem, reaguje Jourová na italský návrh

Úřad evropského veřejného žalobce ještě ani nefunguje, italská vláda by jej ale už teď ráda posílila. Podle italského ministra spravedlnosti by totiž evropský žalobce mohl mít v gesci i boj proti terorismu. Evropská komisařka Věra Jourová nad tím však zatím neuvažuje.
shutterstock_361591325
© Shutterstock / Prazis Images

Evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová v současné době neuvažuje o tom, aby nově vznikající Úřad evropského veřejného žalobce měl pravomoci i v oblasti boje proti terorismu. Reagovala tak na slova italského ministra spravedlnosti Andrease Orlanda z minulého týdne.

„Boj proti terorismu vyžaduje širší spolupráci v oblasti justice. Proto usnadňujeme výměnu informací stran registrů trestů a údajů mezi soudními a policejními orgány. Úřad evropského veřejného žalobce, který by měl být spuštěn v příštím roce, má pravomoc stíhat přeshraniční podvody s DPH a podvody týkající se rozpočtu EU. To je v tuto chvíli náš hlavní cíl,“ řekla Jourová serveru EurActiv.

„Dalšími nástroji v boji proti terorismu jsou již fungující Europol nebo Eurojust,“ dodala.

Právě Evropský policejní úřad (Europol) a Evropská jednotka pro justiční spolupráci (Eurojust) jsou v současné době stěžejní orgány pro vzájemnou policejní a soudní spolupráci napříč Unií. Samotné úřady však příliš pravomocí nemají. Jejich hlavním smyslem je vzájemná výměna informací, koordinace vyšetřování nebo podpora spolupráce.

Jourová: Boj proti terorismu vyžaduje širší spolupráci v oblasti justice

Podle Orlanda by však EU měla v boji proti terorismu dělat mnohem více, a to právě díky rozšíření působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce (European Public Prosecutor Office, EPPO). Své návrhy nastínil v otevřeném dopise, který adresoval nejen Jourové, ale také estonskému ministru spravedlnosti Urmasovi Reinsaluovi.

„Příšerný teroristický útok, ke kterému došlo v Barceloně, a počet obětí v dalších evropských zemích včetně té mojí dokazují, že hrozba terorismu přesahuje hranice států a že může být poražena jen díky hlubší spolupráci mezi soudy a bezpečnostními složkami členských zemí,“ napsal mimo jiné Orlando.

„Musíme začít přemýšlet o rozšíření pravomocí evropského veřejného žalobce na oblast trestných činů spojených s terorismem,“ dodal.

Podpoří nápad i Španělé?

Jourová: Dalšími nástroji v boji proti terorismu jsou již fungující Europol nebo Eurojust

 

S posílením unijní spolupráce v boji proti terorismu souhlasí i španělský premiér Mariano Rajoy. „Můj záměr je analyzovat v Unii mechanismy protiteroristické spolupráce, abychom je mohli zlepšit,“ prohlásil během svého pátečního projevu.

Konkrétnější zatím nebyl, téma ale chce nastolit během pondělní schůzky v Paříži, které se kromě Rajoye a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zúčastní i německá kancléřka Angela Merkelová a italský předseda vlády Paolo Gentiloni.

Na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce se v červnu dohodlo dvacet zemí EU včetně České republiky. Komisařka Jourová už dříve EurActivu potvrdila, že Itálie je jedním ze zastánců silného žalobce. O terorismu však doposud řeč nebyla.

Orlando: Musíme začít přemýšlet o rozšíření pravomocí evropského veřejného žalobce na oblast trestných činů spojených s terorismem

„Největšími zastánci zřízení EPPO jsou Francie, Německo, Lucembursko a Itálie. Pokud jde o Itálii, ta dokonce tvrdí, že kompetence žalobce, jak jsou nyní nastaveny, jsou příliš slabé. Italové jsou velkými příznivci tohoto projektu i proto, že mají vlastní velké zkušenosti s bojem proti mafiím. Sami tvrdí, že velké peníze vždy přitahují velké gaunery, a proto je silný evropský veřejný žalobce potřeba,“ prozradila.

Bezpečnost a boj proti terorismu jsou jednou z priorit současné Komise. Ta už v roce 2015 navrhla novou směrnici pro boj s terorismem, kterou se však podařilo schválit až letos v březnu.

Nová směrnice je namířena zejména proti takzvaným zahraničním bojovníkům, kteří jsou vnímáni jako čím dál větší hrozba pro bezpečnost Evropy. Směrnice se ale stala i terčem kritiky, a to zejména kvůli možnému dopadu na lidská práva. Členské státy by totiž při vyšetřování měly mít možnost využít nástrojů, jako jsou prohlídky osobního majetku, odposlechy či tajná sledování. Unijní zákonodárci proto apelovali na to, že vyšetřování nesmí omezovat základní lidská práva.

REKLAMA
REKLAMA