Ochrana EU před teroristickými útoky není jen o tvrdších kontrolách hranic Schengenu

Posílení kontroly vnějších evropských hranic, zpřísnění držení střelných zbraní, lepší sdílení informací mezi státy nebo omezení přístupu teroristům k financím. To jsou základní mety, kterých se EU snaží docílit, aby se útoky podobné těm z 13. listopadu v Paříži neopakovaly. Jak toho chce ale evropská osmadvacítka vlastně dosáhnout?
terorista
zdroj: shutterstock.com; autor: Oleg Zabielin

Pařížské útoky z pátku 13. listopadu přiměly evropské lídry jednat. Už začátkem minulého týdne státy vyjádřily solidaritu s Francií tím, že schválily její žádost o aktivaci článku 42 Lisabonské smlouvy, která slibuje podporu všech členských zemí při napadení jednoho z nich.

Důležité jednání o nových protiteroristických a bezpečnostních opatřeních bylo naplánováno na pátek. Ministři vnitra a spravedlnosti EU usedli k jednomu stolu, aby se dohodli na dalších krocích, které pomohou podobným situacím, jako byl útok na Paříž, předcházet.

To se ale nepodaří, dokud nebudou navrhovaná zlepšení dotažena do konce. Podobnou situaci a výzvy k posílení bezpečnosti totiž Evropa zažila už počátkem letošního roku po útoku na pařížskou redakci satirického listu Charlie Hebdo. Tehdy se podobně jako dnes mimořádně sešli ministři vnitra, konkrétní plány pak byly představeny 12. února na zasedání Evropské rady.

Chovanec: Je potřeba vytvořit funkční hotspots, protože jen pokud se nám podaří registrovat všechny migranty, máme naději na úspěch.

Už v únoru se lídři EU dohodli například na potřebě zpřísnit hraniční kontroly na vnější hranici EU, předcházet radikalizaci, lépe bojovat s fenoménem tzv. zahraničních bojovníků nebo změnit legislativu tak, aby bylo omezeno financování teroristických skupin. Není proto překvapením, že ministři vnitra v pátek zdůraznili nutnost uvést závěry únorové Evropské rady v život co nejrychleji a přidali navíc další opatření, která mají Evropany před teroristickými útoky ochránit. Jak jejich navrhovaná kuchařka proti terorismu a posílení bezpečnosti vypadá?

Zahraniční bojovníci děsí Unii

Zásadním rozhodnutím páteční Rady pro spravedlnost a vnitřní věci je požadavek na zavedení systematických kontrol i pro obyvatele schengenského prostoru. Ministři tak chtějí zabránit nekontrolovanému překračování hranic zradikalizovanými Evropany, kteří odcházejí bojovat na stranu tzv. Islámského státu. Tito zahraniční bojovníci trápí EU několik let, jejich hrozba se však v posledních měsících čím dál víc stupňuje.

Dnes v Iráku a Sýrii s jistotou operuje 2000 takových Evropanů, databáze možných zahraničních bojovníků však obsahuje až 10 000 jmen, přiznal minulý týden Europol.

V souvislosti s migrační krizí by se systematičtější kontroly měly podle ministrů týkat i osob třetích států. Těmto lidem by měly být snímány otisky prstů a informace o nich mají porovnat databáze Interpolu, policejních úřadů a především Schengenský informační systém. Pomáhat při tom mají agentury Frontex a Europol, který má rozmístit své úředníky na jednotlivé přijímací střediska pro migranty, tzv. hotspoty.

„Evropa konečně po zbytečné debatě o kvótách přistupuje k opatřením, která jsou smysluplná. Je potřeba posilovat Frontex i Europol. Též je potřeba vytvořit plně funkční hotspots, protože jen pokud se nám podaří důsledně registrovat všechny migranty, kteří do Unie přichází, máme naději na úspěch,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec, který spolu s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem Česko na zasedání Rady zastupoval.

Nejzatíženějším částem vnější hranice Schengenu mají s kontrolou pomoci tzv. RABITs týmy (Rapid Border Intervention Teams).

Bez výměny informací to nepůjde

Aby mohly databáze jako Schengenský informační systém fungovat, musí obsahovat potřebné údaje. Problém však v dnešní době je, že sdílet informace je ochotný jen úzký okruh států. Země se proto v pátek zavázaly, že budou údaje především o zahraničních bojovnících poskytovat ostatním svědomitěji.

„Cítil jsem dnes velkou jednotu a velké odhodlání společně chránit evropské hodnoty. Většina diskutovaných návrhů směřuje k mnohem lepšímu shromažďování a sdílení informací. A to je potřeba. Chceme-li totiž bojovat s tímto zbabělým skrývajícím se nepřítelem, musíme vědět, kdo to je a kde je,“ okomentoval jednání český ministr spravedlnosti.

Pelikán: „Většina diskutovaných návrhů směřuje k mnohem lepšímu shromažďování a sdílení informací. A to je potřeba,“

Většímu sdílení údajů přispěje Evropské protiteroristické centrum (ECTC), které bude v rámci Europolu fungovat od Nového roku. S návrhem na vznik centra přišla Komise už v dubnu s cílem posílení poskytování informací mezi zpravodajskými službami jednotlivých zemí EU. Kromě toho zde mají být data o pašování nelegálních zbraní a financování terorismu. ECTC bude fungovat ve spolupráci s Eurojustem a experty z jednotlivých členských států.

Právě financování terorismu je dalším problémem, na který Rada upozorňuje a vyzvala proto Komisi, aby představila návrh na posílení pravomocí finančních zpravodajských jednotek (Financial Intelligence Units – FIUs). Ministři také požadují posílení kontrol nebankovních platebních metod, jako jsou virtuální měny, transfery zlata nebo elektronické a anonymní platby.

Na riziko financování terorismu prostřednictvím virtuální měny bitcoin letos upozornila zpráva Finančního akčního výboru (Financial Action task Force – FATF). Členské státy se tak rozhodly doporučení výboru vyslyšet a bitcoiny mít pod větší kontrolou.

Přísnější kontroly cestujících

Kapitola sama o sobě je požadavek na urychlené přijetí směrnice o jmenné evidenci cestujících (Passanger Name Recor – PNR), která byla Komisí navržena v roce 2011. Od roku 2013 je však blokována Evropským parlamentem, a to kvůli obavám z nedostatečné ochrany osobních údajů občanů EU.

Na základě nové směrnice by totiž měla být shromažďována a uchována data o cestujících v letecké dopravě, jako je jméno, adresa, telefonní číslo, nebo informace o platební kartě, plánu cesty či zavazadlech. Takové údaje by následně mohly být poskytovány bezpečnostním složkám.

K urychlení schválení PNR se však Parlament a Rada zavázaly už po útoku na Charlie Hebdo. Přislíbily, že se tak stane do konce letošního roku.  

EU chce regulovat i držení zbraní

Ministři také uvítali středeční návrh Komise na zpřísnění unijní směrnice o nabývání a držení zbraní, podle které by běl být přístup k určitým typům poloautomatických střelných zbraní ztížen. Přísnější podmínky budou platit i pro deaktivované zbraně. Podle slov eurokomisařky pro vnitřní trh a služby Elźbiety Bieńkowské jsou totiž v současnosti považovány za kus kovu, který lidé mohou volně převážet po Unii. Sběratelé zbraní tak sice budou moci zbraně vlastnit, zároveň však potřebují příslušnou autorizaci.

Zemím, které hraničí s balkánskými státy, odkud proudí velké množství nelegálních zbraní, bude pomáhat Frontex s Europolem. Plán totiž počítá s navýšením počtu kontrol na vnějších hranicích, které mají nelegální obchod se zbraněmi odhalit.

S návrhem Komise souhlasí i europoslanec Stanislav Polčák (STAN/EPP), podle kterého tragické události v Paříži ukazují na celoevropskou naléhavost problému. „Chybí nám především jednotný přístup v otázce neutralizace a deaktivace střelných zbraní, aby je pachatelé trestné činnosti nemohli znovu aktivovat a používat,” vysvětluje.

Například na Slovensku jsou prý podmínky pro znehodnocení zbraní mírnější než jinde v EU, a země se tak stává zajímavou pro zločince, kteří se chtějí ke střelným zbraním dostat. Právě slovenské zbraně zabíjely letos v lednu při útoku na Charlie Hebdo, uvádí Polčák.

„Pokud mají i nadále platit principy volného pohybu osob a zboží, je i s ohledem na současnou bezpečnostní situaci sjednocení regulace týkající se střelných zbraní naprosto nezbytné,” myslí si europoslanec.

Závěry páteční Rady ve středu projedná i Evropský parlament.

Autor: Eliška Kubátová

span>
REKLAMA
REKLAMA