Obrana před terorismem: co udělaly země EU za poslední rok proti zahraničním bojovníkům

Teroristické útoky v Evropě páchají často lidé, kteří jsou sami evropskými občany. Mohou však mít zkušenosti s bojem nebo výcvik z konfliktních oblastí Blízkého východu. Proti těmto „zahraničním bojovníkům“ se EU snaží intenzivněji bránit už od roku 2013. V souvislosti s loňskými útoky v Paříži se na problém upírá větší pozornost. Jak státy Unie proti tomuto nebezpečí postupují?

Útoky Brusel
zdroj: DPA

V reakci na včerejší teroristické útoky v Bruselu nemá smysl vyzývat k uzavírání hranic. Ohrožení totiž přichází ze samotné Evropy, řekl včera italský premiér Matteo Renzi.

„Ti, kdo dnes klamou sami sebe a volají po uzavření hranic, neví nebo si neuvědomují, že naši nepřátelé jsou už velmi často uvnitř našich měst,“ citovala ho agentura DPA.

Lidé zapojení do útoku na Charlie Hebdo údajně získali výcvik v Jemenu, někteří pachatelé listopadových útoků byli občané EU vracející se ze Sýrie.

„Nepřítel není jen [v zemích] daleko od nás, ale skrývá se také v srdci evropských měst, na předměstích některých hlavních měst,“ řekl Renzi.

Připomněl tak, že problém radikalizace v Evropě často zarhnuje lidi, kteří se narodili v zemích EU, a jsou tak evropskými občany.

Unie se už dlouho potýká s tím, že někteří z nich odcházejí do konfliktních oblastí – v současné době zejména do Sýrie a Iráku –, procházejí výcvikem a bojem a pokud přežijí, vrátí se do Evropy. Tam pak mohou radikalizovat další lidi nebo se pokusit o provedení teroristického útoku.

Bojovníci ze západní Evropy

Podle bezpečnostního analytika z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK Ondřeje Ditrycha není třeba hrozbu těchto „zahraničních bojovníků“ přeceňovat.

„Drtivá většina těch, kdo boj přežijí, následně pokračuje do dalších konfliktních oblastí. Ti, kteří se vrátí do Evropy, ale často trpí psychickým traumatem a teroristického útoku ani nejsou schopni,“ vysvětluje v jednom ze starších článků EurActivu.

Ignorovat ale EU zahraniční bojovníky nemůže. Lidé zapojení do loňského útoku na redakci francouzského týdeníku Charlie Hebdo údajně získali teroristický výcvik v Jemenu a někteří pachatelé listopadových útoků v Paříži byli evropští občané vracející se ze Sýrie.

Ani čísla zahraničních bojovníků nejsou zanedbatelná. Podle analýzy americké organizace Soufan Group se jejich celkový počet v Sýrii a Iráku pohyboval v roce 2015 mezi dvaceti sedmi a třiceti tisíci. Přibližně pět tisíc zahraničních bojovníků přitom pocházelo ze států EU – především z Francie, Velké Británie, Německa a právě Belgie.   

Ochrana hranic

EU se otázkou „foreign fighters“ intenzivněji zabývá od poloviny roku 2013, kdy vznikl návrh konkrétních opatření, jak toto nebezpečí eliminovat.

Na pořad dne se pak problém dostal například po zmíněném útoku na Charlie Hebdo, připomíná ve svém fact sheetu Výzkumná služba Evropského parlamentu.

Na summitu EU v únoru 2015 se evropští lídři mimo jiné shodli, že na vnější hranici Unie by měly být s využitím Schengenského informačního systému prověřeny doklady všech přicházejících osob včetně evropských občanů. Po listopadových pařížských atentátech na tento požadavek znovu navázali unijní ministři vnitra.

Už v červnu 2015 Evropská komise aktualizovala příručku, podle které probíhají kontroly na vnějších hranicích schengenského prostoru. Posílila se tak kontrola unijních občanů, kteří přicházejí z rizikových oblastí. Zatím ale zůstává nedostatečná a liší se i mezi jednotlivými státy, dodává europarlamentní výzkumná služba.

Členské státy se v listopadu dále zavázaly, že zlepší sdílení informací v rámci Schengenského informačního systému.

V rámci Europolu také existuje speciální nástroj pro sbírání, analýzu a sdílení informací o podezřelých osobách, do kterého jsou zapojeny všechny členské země. Údaje z listopadu 2015 však podle služby Evropského parlamentu ukazují, že aktivně se na jeho činnosti podílí jen několik z nich.

Důležitá je prevence

Jednou z dalších součástí evropského boje proti terorismu je směrnice o jmenné evidenci cestujících, která má usnadnit shromažďování údajů o lidech cestujících letadlem mezi EU a třetími zeměmi a jejich využití bezpečnostními složkami.

Po dlouhých jednáních se členské země a Evropský parlament v prosinci 2015 shodly na finální podobě návrhu, o kterém by brzy měli hlasovat europoslanci na plenárním zasedání.  

Od roku 2013 existuje skupina zemí, jejichž ministři vnitra se pravidelně scházejí k jednáním o boji proti terorismu.

Podle odborníků je však důležitá také prevence, a země EU by proto měly hledat cesty, jak zabránit radikalizaci lidí, kteří se potenciálně mohou stát zahraničními bojovníky. V červnu 2015 proto v rámci Europolu vznikla jednotka zaměřená na boj s teroristickou a extremistickou propagandou na internetu.  

V prosinci pak bylo ve spolupráci evropských ministrů vnitra, internetových firem, Europolu, Evropského protiteroristického centra a Evropského parlamentu vytvořeno internetové fórum, které má usnadnit monitorování a odstraňování nebezpečného online obsahu.

Skupina ohrožených

Opatření proti zahraničním bojovníkům se ale nenabízejí jen na celoevropské úrovni. Už od roku 2013 například existuje postupně se rozrůstající skupina zemí, jejichž ministři vnitra se pravidelně scházejí k jednáním o boji proti terorismu. Jejími členy jsou Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie.

Proti terorismu se ale snaží bojovat i jednotlivé členské státy, kterých se problém v té či oné míře týká. Belgie například v roce 2015 zahrnula do nové protiteroristické legislativy opatření, díky kterému může být cestování do konfliktních oblastí posuzováno jako trestný čin. Podobné omezení platí podle europarlamentní služby i v Německu.

V Belgii mohou také místní úřady podezřelé jedince, kteří se vrátí ze Sýrie, vymazat z evidence místa trvalého bydliště, a odstřihnout je tak od systému sociálních dávek.

Odebírání občanství

Ve Spojeném království je zase na základě protiteroristické legislativy možné odebrat podezřelým osobám pas a dočasně jim zabránit ve vstupu do země, i když se jedná o britské občany.

Naturalizovaní Britové mohou být občanství zbaveni, pokud se zapojili do činnosti ohrožující britské zájmy. Spojené království má možnost občanství odebrat, i kdyby na základě toho daný člověk zůstal bez státní příslušnosti.

To není možné v Nizozemsku nebo Francii, kde se podobný trest může dotknout pouze těch, kdo mají dvojí občanství. Ve Francii se opatření dosud omezovalo na lidi, kterým bylo občanství uděleno teprve během jejich života. V současné době se však debatuje o tom, že by se to mohlo týkat i lidí, kteří se už jako francouzští občané narodí a mají kromě toho ještě jiné občanství. V únoru takové opatření podpořila dolní komora francouzského parlamentu.

Adéla Denková

REKLAMA
REKLAMA