Německo vpustilo dvakrát více uprchlíků než V4 a další východní sousedi

Země Visegrádské skupiny a dalších sedm východních států EU povolily vstup polovičnímu počtu uprchlíků, než jaký přijalo na své území Německo. A to navzdory faktu, že v součtu tyto země Německo populačně zastíní. Východní křídlo EU patří mezi kritiky plánu na automatickou relokaci běženců. EU se podle nich musí primárně zaměřit na ochranu vnějších hranic.

Chovanec
zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

Východní členové Evropské unie v roce 2015 dohromady přijali o polovinu méně uprchlíků než Německo, upozorňují německá média.

V jedenácti východních zemích bylo podle Frankfurter Allgemeine Zeitung podáno 210 tisíc žádostí o azyl. Deník se odkazuje na data Eurostatu Nejvíce přijatých žádostí hlásí s více než 174 tisíci Maďarsko. 

V4: „Jakákoliv opatření mohou být diskutována až poté, co se obnoví kontrola nad vnější hranicí.“

V Německu, do kterého v současné migrační vlně směřuje nejvíc lidí, vyplnilo minulý rok žádost o azyl podle Federální agentury pro migraci a uprchlíky na 442 tisíc běženců.

Po hromadných silvestrovských útocích a obtěžování žen v Kolíně a dalších německých městech se však ve veřejném prostoru otevřela debata o tom, jaká rizika může politika otevřených dveří pro uprchlíky a migranty do budoucna přinášet.

Podle kolínské policie totiž mezi podezřelými útočníky byli hlavně cizinci a pravděpodobně i migranti. Těch do Německa minulý rok přišel více než jeden milion.

Kvóty až nakonec

Na rozdíl od Německa patří jedenáct východoevropských států – Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko – mezi odpůrce plánu na automatickou relokaci uprchlíků.

Země Visegrádské skupiny a Slovinsko tento nesouhlas potvrdily i na úterní pražské schůzce svých ministrů vnitra, které se zúčastnili i zástupci Srbska a Makedonie.

„V tomto ohledu ministři vnitra V4 zopakovali, že jakákoli další opatření – včetně případné revize ‚dublinských‘ pravidel – mohou být diskutována až poté, co EU obnoví kontrolu nad vnější hranicí, omezí příliv nelegálních migrantů a důkladně vyhodnotí doposud přijatá opatření. V této souvislosti se ministři shodli na odmítnutí návrhů, které by vedly k mechanismu automatické relokace migrantů vstupujících do EU,“ píše se ve společně přijaté deklaraci

Český ministr vnitra Milan Chovanec po schůzce zopakovat, že prioritou je pro Visegrádskou skupinu zajištění efektivnosti takzvaných hotspotů na hranicích EU.

Bez důsledné identifikace a registrace příchozích osob v těchto zařízeních nemůže být podle ministrů mechanismus automatické relokace uprchlíků vstupujících na území EU spuštěn. Podle posledních zpráv jsou v Řecku a Itálii funkční pouze tři hotspoty z jedenácti plánovaných, což rozdělování běženců významně brzdí.

Podle komisaře pro migraci Dimitrise Avramopoulose budou další hotspoty zprovozněny v únoru. „Další připravovaná záchytná centra v Itálii a Řecku zajistí, že všichni příchozí běženci budou registrováni před přerozdělením do států Evropské unie. Úředníci jim odeberou otisky prstů, které posléze zadají do centrální databáze,“ objasnil komisař.

Chovanec na setkání v Praze zdůraznil, že stávající i chystané hotspoty by měly disponovat detenční kapacitou. Jeho slovenský protějšek Robert Kaliňák tento názor podpořil. „Bojovat proti nelegální migraci bez toho, aby byli migranti v detenčních zařízeních, je nemožné,“ uvedl.

Posílení návratové politiky

Kaliňák: „Bojovat proti nelegální migraci bez toho, aby byli migranti v detenčních zařízeních, je nemožné.“

Ministři na konferenci dále hovořili o nedostatcích návratové politiky Evropské unie a vyzvali Evropskou komisi k pokroku v této oblasti.

Navracení migrantů se totiž členských státům nedaří. Řešením by mohlo být zřízení pohraniční a pobřežní stráže EU, o které se v poslední době horlivě debatuje. Stráž by mohla návrat migrantů přímo organizovat. Tento návrh vítá například Česká republika a Slovensko. Ministři Polska a Maďarska koncept společné evropské pohraniční stráže podle deklarace rovněž podpoří, nelíbí se jim však, že by stráž mohla zasahovat na území státu bez jeho souhlasu.  

Makedonie v rámci ministerského setkání vyzvala státy Visegradské skupiny, Srbsko a Slovinsko o pomoc při omezování migračních toků západobalkánskou trasou. Pilotní projekt operativní spolupráce s Makedonií v oblasti ochrany hranic by měl být zahájen na počátku roku 2016. Spočíval by v kontrole a dalších opatřeních na makedonsko-řecké hranici.

Autor: Pavla Bazgierová

REKLAMA
REKLAMA