Migrace zaměstnává EU i v zimě. Hlavním tématem je pobřežní stráž

Vznik pohraniční a pobřežní stráže EU, který včera odsouhlasila česká vláda, je hlavním tématem i dnešní schůzky ministrů vnitra V4. Ti jsou však v této otázce nejednotní – Maďarsku a Polsku se nezamlouvá, že by stráž mohla zasahovat na území státu i bez jeho souhlasu. Společná stráž vnějších hranic je přitom jen kapkou v moři řešení uprchlické krize. Unii v následujících měsících čeká dohánění restů z loňska, ale i nové úkoly.
pohraniční stráž
Zdroj: shutterstock.com; autor: Michael Dechev

Vláda včera podpořila balíček Evropské komise o ochraně hranic, jehož součástí je i plán na vznik společné pohraniční a pobřežní stráže. Ta by mohla v případě, kdy nejsou členské státy schopny zabezpečit vnější hranice schengenského prostoru, zasahovat i bez jejich souhlasu.

Návrh, který Komise představila v polovině prosince, reagoval na stále častější zavádění hraničních kontrol uvnitř Unie, především v zemích ležících na balkánské trase vedoucí z Řecka do Německa, popřípadě dál do Skandinávie.

Od začátku roku navíc zahájilo přísnější politiku vůči migrantům i Německo, které začalo vracet ty migranty, kteří v zemi nechtějí požádat o azyl a místo toho míří do Švédska či Norska. Německé úřady proto do Rakouska denně vrátí na 200 lidí a státy balkánské trasy se obávají dominového efektu.

Kvůli možnosti zasáhnout bez souhlasu dané země se plán Komise některým státům Unie příliš nezamlouval. Proti vystupovalo hlavně Řecko, ale i další země, jejichž hranice jsou zároveň i vnějšími hranicemi EU. Většina zemí, včetně Česka, však pohraniční stráž považují pro záchranu Schengenu za klíčovou.

Sobotka: „ČR bude pokračovat na půdě EU v tom, abychom prosadili zřízení pohraniční a pobřežní stráže v co nejkratším termínu“

Balíček musí ještě schválit Evropský parlament a Rada, a to nejpozději během nizozemského předsednictví, které končí v polovině roku. Shodli se na tom lídři EU na prosincovém summitu v Bruselu. Následné, slovenské předsednictví by poté mělo na starost technickou a právní přípravu na vznik společné stráže. Slovenskému premiérovi Robertu Ficovi se však takový postup zdá příliš pomalý, požádal proto o svolání mimořádnému summitu, kladné odpovědi se ale nedočkal.

Potřebu postupovat rychle včera zdůraznil i český premiér Bohuslav Sobotka. „Česká republika bude pokračovat na půdě Evropské unie v tom, abychom definitivně prosadili zřízení této společné pohraniční a pobřežní stráže, a abychom jí prosadili v co možná nejkratším termínu,“ řekl Sobotka.

Stráž bude pomáhat i s návratem migrantů

Pobřežní stráž bude podle plánů Komise složena nejméně z 1500 odborníků z jednotlivých členských států, kteří mohou být v případě potřeby nasazeni do tří dnů. Podle slov Sobotky se očekává, že členské země obdrží pozvánku s procentem personálu, které má do agentury poskytnout.

„Pro Českou republiku bude tento podíl představovat spíše několik málo desítek expertů, které bychom mohli nabídnout,“ dodal s tím, že se bude jednat především o příslušníky cizinecké policie a celní správy.

Český premiér rovněž ocenil, že v rámci agentury pro pohraniční a pobřežní stráž vznikne i evropský úřad pro navracení neúspěšných žadatelů pro azyl.

„Tady si myslím, že je zapotřebí, aby evropské země začaly více koordinovat návratovou politiku, aby byla efektivnější, a já pevně věřím, že zřízení takového koordinačního místa v rámci této instituce by efektivnější politice mohlo pomoci.“

V současnosti se totiž navracení migrantů členským státům nedaří. Podle údajů Evropské komise země Unie provedly od září do prosince pouze 683 návratů, a to hlavně do zemí, jako je Nigérie, Pákistán, Kosovo nebo Albánie.

Poslední dva zmiňované státy jsou přitom kandidáty na zařazení do evropského seznamu bezpečných zemí původu, který by navracení mohl výrazně urychlit. Komise ho navrhla už v září loňského roku, doposud se na jeho podobě přitom nebyly schopné dohodnout členské státy.

Migrace je i na programu V4

Vznik pohraniční a pobřežní stráže a zvládání migrační krize je hlavním tématem také dnešního setkání ministrů vnitra Visegrádské skupiny v Praze. Ta je v otázce společné stráže nejednotná – zatímco Česko a Slovensko její zřízení podporují a snaží se o urychlení celého procesu, Polsko a Maďarsko jsou proti. Jedná se totiž o státy, které leží na vnější hranici Schengenu, nelíbí se jim proto možnost zásahu nové evropské agentury bez jejich souhlasu.

Frans Timmermans: „Abychom uspěli, musí celá EU znásobit své úsilí.“

Dnešní schůzky se účastní i představitelé Slovinska, Srbska a Makedonie, které se jako tranzitní země balkánské trasy potýkají s velkými počty migrantů, přicházejících přes Řecko z Turecka. Se zeměmi V4 proto budou jednat o prohloubení spolupráce v oblasti migrace a ochrany hranic.

Pomoc Slovinsku a Makedonii Česká republika přislíbila už v minulosti. V listopadu česká vláda vyslala 20 policistů a 15 vojáků do Slovinska, od polovina ledna do konce února má 25 policistů působit v Makedonii.

Co EU v roce 2016 čeká?

Společná pohraniční a pobřežní stráž není jediným příkladem toho, co by EU měla v nejbližších měsících dotáhnout do konce. Spolupráce členských států vázne například i při zakládání tzv. hotspotů v Řecku a Itálii. Zatím zde fungují pouze tři, celkem však bylo Unií vyznačeno 11 oblastí, kde mají tyto registrační střediska pro migranty vzniknout. Podobně je na tom i mnoha státy nechtěná relokace uprchlíků z Řecka a Itálie. Z celkového počtu 160 tisíc lidí totiž zatím bylo relokováno pouze necelých 280 běženců.

„Abychom uspěli, musí celá EU znásobit své úsilí. Je nutné přijmout návrhy, které Komise předložila, a beze zbytku uplatňovat přístupy, na nichž jsme se shodli v roce 2015,“ tvrdí první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.

Kromě plnění restů z loňského roku EU v nebližších čekají měsících i nové úkoly. Komise plánuje například reformovat dublinský systém, který se ukázal jako nefunkční, nebo vytvořit azylový systém jednotný pro všechny členské země.

Na podzim by měl vzniknout i balíček k převaděčství. Podle Europolu je do této nelegální činnosti dnes v Evropě zapojeno na 30 tisíc osob, ať už jde o organizované gangy, či jednotlivce vybavené pouze automobilem a mobilním telefonem.

Na jaře chce Komise také navrhnout společný evropský přístup pro přesídlování uprchlíků ze třetích zemí, aby nemuseli podnikat nebezpečnou cestu do Evropy na vlastní pěst. Zároveň má být změněn přístup k legální migraci, a to včetně opatření na zefektivnění směrnice o modré kartě, díky které mohou cizinci v jednotlivých členských státech pobývat a zároveň pracovat, a nepotřebují pro to pracovní povolení.

Příliv migrantů se oproti říjnu, kdy do EU dorazilo přes 218 tisíc lidí, v posledních měsících kvůli zimě ztenčil, nový boom se však dá očekávat se začátkem jara. Komisi a členské státy v přijímání nových opatření popožene zřejmě i fakt, že podle unijních odhadů do konce roku 2017 do Evropy přijdou více než tři miliony lidí. Jen v loňském roce to přitom byl víc než jeden milion.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA
REKLAMA