Terorismus: zpravodajci v EU musí lépe spolupracovat. Může vzniknout unijní tajná služba?

V souvislosti s teroristickými útoky v Bruselu se znovu ozývají výzvy k lepší spolupráci tajných služeb v zemích EU. Unie měla něco takového udělat už dávno, tvrdí předseda Evropské komise Juncker. Mohla by ale vzniknout evropská zpravodajská služba? Podle českých odborníků na to Evropa není připravená.
Avramopoulos
Evropský komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos; zdroj: DPA; autor: Laurent Dubrule

Je stále jasnější, že spolupráce evropských tajných služeb se musí zlepšit, řekl po včerejší schůzce s francouzským premiérem Manuelem Vallsem předseda Evropské komise Jean Claude Juncker. Reagoval tak na úterní teroristické útoky v Bruselu.

Juncker: „Měli bychom si problémy uvědomovat předtím než se něco stane.“

Při setkání s Vallsem připomněl Juncker evropský summit, během kterého se v roce 1999 ve finském Tampere prezidenti a premiéři dohodli na spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti. Zájem o prohlubování této kooperace potvrdili krátce na to i po teroristických útocích z 11. září v USA.

Už tehdy se hovořilo o společném boji se zločinci, spolupráci s třetími zeměmi nebo zvládání migračních tlaků.

Kdyby se členské země držely tehdejších návrhů Komise, dnešní špatné bezpečnostní situaci by se dalo předejít, myslí si Juncker, který byl v době summitu lucemburským premiérem.  

„Nestalo se to z důvodů, které nedovedu pochopit, přesto, že potřeba je naprosto zjevná,“ prohlásil s tím, že EU prý dostatečně nezná ani své nejbližší sousedství.

„Vždy, když se stanou hrozné věci, vytváříme dojem, že o problému víme. Měli bychom si však problémy uvědomovat předtím, než se něco takového stane,“ dodal.

Nemůžeme se učit chybami

Podobně kritický byl včera i evropský komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos. „Ohrožení Evropy si vyžaduje evropskou odpověď. Voláme po ní několik posledních měsíců,“ řekl.

I komisař vidí rezervy ve spolupráci zpravodajských služeb. „Nemůžeme se stále učit chybami. Bruselské útoky opět ukázaly, že rozhodně potřebujeme více koordinace a výměny informací,“ myslí si.

Avramopoulos se pozastavil nad tím, že pachatele atentátu na bruselském letišti Zaventem belgická policie znala. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navíc zveřejnil informaci, že jednoho z útočníků v minulosti zadržela policie v Turecku. Následně byl deportován do Belgie, ale policie u něj později spojení s teroristy nedokázala odhalit.

Posílení kontroly

V souvislosti s teroristickými útoky v evropských městech se hovoří nejen o lepší koordinaci mezi zpravodajským službami různých zemí, ale také o posilování těchto složek v rámci jednotlivých států.

Například v Česku bylo posílení kompetencí zpravodajských služeb schváleno loni v lednu. Zpravodajci nově dostali přístup k více informacím potřebným pro boj s terorismem, organizovaným zločinem a korupcí.

Na druhé straně chce teď proto vláda zvýšit také jejich kontrolu. V připomínkovém řízení je tak aktuálně novela zákona o zpravodajských službách.

„Parlamentní kontrole mají v budoucnu podléhat všechny zpravodajské služby, včetně zahraniční rozvědky. Navíc chceme ještě zřídit nezávislý kontrolní orgán z respektovaných občanů s vysokým stupněm bezpečnostní prověrky. Mohlo by jít o některé bývalé soudce či státní zástupce, kteří by dostali oprávnění seznamovat se s činností všech zpravodajských služeb,“ řekl k tomu včera premiér Bohuslav Sobotka.

Evropa není připravená

Kontrola nad zpravodajskými službami je věcí každého členského státu, a právě to by mohlo být jedním z hlavních problémů pro případné vytváření tajné služby EU, píše ve svém komentáři pro think tank Europeum někdejší předseda parlamentní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby Jan Klas (ODS).

Co dělají země EU proti tzv. zahraničním bojovníkům? Přečtěte si ČLÁNEK.

„Každá evropská země prošla svým specifickým historickým vývojem, každá evropská země má jiné tradice a zvyky a obyvatelé těchto zemí jinou mentalitu a různý stupeň důvěry ve státní instituce. Jako příklad přísné parlamentní kontroly lze uvést Německo a na druhé straně Francii, kde neexistuje parlamentní orgán výlučně pověřený kontrolou činnosti zpravodajských služeb,“ vysvětluje.

Myšlenka na vznik unijní zpravodajské služby se objevila například v souvislosti s loňskými teroristickými útoky v Paříži. EU však zatím na vznik takové instituce není připravena, zaznělo na včerejší debatě, kterou think tank Europeum pořádal v Praze a na které vystoupili bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor a někdejší ministr obrany a zahraničí Alexander Vondra (ODS).

 

Lepší volbou se tak zatím zdá být právě lepší koordinace mezi stávajícími tajnými službami. „Evropa by spíše měla jít cestou navýšení rozpočtů svých zpravodajských služeb, spolupráce zpravodajských služeb mezi sebou a razantního navýšení rozpočtů armád jednotlivých států a zpravodajských složek NATO,“ myslí si Klas.

Adéla Denková s využitím EurActiv.sk.

REKLAMA
REKLAMA