Jourová: Komise plánuje trestat radikály cestující do Sýrie

Radikalizace mladých Evropanů se po teroristických útocích v Paříži stává čím dál častěji skloňovaným tématem. Věnují se mu všechny evropské instituce a debata rozhodně není u konce. Například odjet do Sýrie a Iráku a bojovat po boku tzv. Islámského státu by nemuselo být tak jednoduché jako dnes. Parlament také doporučuje, aby byli radikální vězni oddělováni od ostatních. Co dalšího leží evropským politikům na stole?

Jourová a Avramop
zdroj: Evropská komise

Problémem radikalizace mladých Evropanů, kteří se rozhodli bojovat po boku teroristických organizací, se EU zabývá už několik let. První významný krok Unie podnikla v roce 2011, kdy začala fungovat síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci (Radicalisation Awareness Network – RAN), která umožňuje výměnu zkušeností mezi odborníky z celé EU o tom, jak radikalizaci včas rozpoznat a jak konkrétní případy následně řešit.

Se vznikem Islámského státu se však nebezpečí radikalizace mladých, kteří následně páchají teroristické útoky na evropské půdě, stupňuje.

Důkazem jsou teroristické útoky v Paříži z ledna letošního roku a poslední z 13. listopadu, při kterých zemřelo 130 lidí. V obou případech zabíjeli lidé, kteří sice mají kořeny v jiných zemích, jako je Maroko nebo Alžírsko, narodili se ale v Evropě. Tito tzv. zahraniční bojovníci, kteří odjíždějí na výcvik do konfliktních oblastí v Sýrii a Iráku, jsou trnem v patě hlavně v západních evropských státech, jako je Belgie či Francie. Jejich počet Europol odhaduje na pět tisíc, s jistotou jich však v Sýrii a Iráku operuje na dva tisíce.

Jourová: „Boj proti radikalizaci předpokládá úzkou spolupráci s vězeňskou službou, islámskými duchovními i rodinami radikálů.“

Právě nedávné krvavé útoky v Paříži byly posledním impulsem k tomu, boj proti radikalizaci zintenzivnit a dříve dohodnutá opatření uvést v chod. Jak předcházet tomu, aby se mladí lidé v Evropě přidávali na stranu radikálů, bylo jedním z témat mimořádného jednání ministrů spravedlnosti a vnitra z 20. listopadu. Rady se účastnila i česká eurokomisařka Věra Jourová, která redakci prozradila, o čem se ministři bavili a jaké další kroky EU chystá.

„Kolega Avramopoulos zde informoval o tom, že předloží směrnici, která sjednotí trestní zákony v jednotlivých zemích EU tak, aby veškeré formy přípravy a napomáhání odjezdu do Sýrie za účelem připojeni k ISIS byly trestně postižitelné,“ řekla Jourová EurActivu s tím, že další opatření jsou v kompetenci členských států. Ministři prý hovořili například o možnostech toho, jak radikálům omezit vycestování ze země, nebo o deradikalizaci těch, kteří už se na stranu teroristů přidali.

Potřebná spolupráce v komunitě

Jak v nedávném rozhovoru pro EurActiv uvedl odborník na terorismus z Metropolitní univerzity Oldřich Bureš, radikalizace je spíš lokální záležitostí, EU je proto jen jedna z úrovní, na které protiteroristická opatření vznikají.

„Ti lidé se sice mohou radikalizovat například prostřednictvím médií a internetu, spíš ale jde o lokální faktory, jako třeba do jaké mešity chodí, jaké lidi potkávají a do jaké míry se cítí být akceptovaní v lokální komunitě,“ řekl Bureš.

Vypořádat se s problémem radikalizace proto není snadné. „Předpokládá to úzkou spolupráci s vězeňskou službou, islámskými duchovními i rodinami radikálů,“ tvrdí česká eurokomisařka. „Evropská komise podporuje přenos dobré praxe a financuje tréninky odborníků na identifikaci radikálů, v případě potřeby jejich izolaci a prevenci radikalizace,“ říká Jourová s tím, že letos vyčlenila na trénink odborníků 2,5 milionu eur a další podporu prý plánuje.

Jak bojovat proti radikalizaci ve věznicích a na internetu?

Kromě Rady se po pařížských útocích terorismu a radikalizaci věnoval i Evropský parlament. Minulý týden schválil usnesení, ve kterém se věnuje návrhům, jak bojovat s šířením extremismu na internetu a ve věznicích, které jsou významnými zdroji evropských radikálů.

Usnesení navrhuje například oddělení zradikalizovaných vězňů od ostatních, aby věznice nesloužily jako podhoubí pro šíření násilného extremismu. Odstranit by se podle europoslanců měl nezákonný obsah internetu, který podněcuje k teroristickým činům. Pokud sociální sítě a další poskytovatelé internetových služeb nebudou ochotni takový obsah smazat, členské státy by podle nich měly vzít v úvahu jejich trestní stíhání.

K tomu může pomoci v červenci založená jednotka Europolu Internet Refferal Unit (IRU), která má nelegální obsah, jako jsou profily na sociálních sítích, na internetu sledovat, analyzovat a následně mazat.

Další z navrhovaných možností je zabavení pasů a zmrazení financí tak, aby zahraniční bojovníci nemohli Evropu opustit. Za tímto účelem by mohly vzniknout pohotovostní linky pro blízké, kteří mají podezření, že se jejich člen rodiny nebo přítel snaží připojit k teroristické organizaci.

Evropský parlament také zdůrazňuje potřebu sestavit unijní seznam džihádistů a také stanovit společnou definici zahraničních bojovníků. Díky tomu by po jejich návratu z konfliktních zón bylo snazší proti nim zahájit trestní řízení.

Radikalizace a boj proti terorismu bude tématem také nadcházející Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, která se sejde koncem týdne v Bruselu.

Autor: Eliška Kubátová

REKLAMA
REKLAMA