Evropský veřejný žalobce může být schválen do prosince, říká Jourová

Evropští ministři spravedlnosti by mohli do prosince schválit vytvoření Úřadu veřejného evropského žalobce, uvedla komisařka Jourová v Berlíně.
evropský veřejný žalobce
© European Union 2016

Evropská komisařka Věra Jourová, do jejíž agendy spadá ochrana spotřebitele, spravedlnost a rovnost mužů a žen, pokračuje v ambiciózním plánu na zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) do roku 2019.

Právě o něm hovořila v rámci nabitého programu, který absolvovala při návštěvě Německa. Setkala se zde s německými ministry pro oblast financí, vnitra a spravedlnosti a také promluvila před poslanci Spolkového sněmu (Bundestagu).

Vytvoření nezávislého úřadu, v jehož kompetenci by bylo vyšetřování korupce a finanční kriminality poškozující zájmy EU, dominuje agendě komisařky již delší dobu. Momentálně se snaží o co nejrychlejší dokončení této iniciativy.

„Pokud vše půjde podle plánu, evropští ministři spravedlnosti by měli tento koncept schválit do prosince“, oznámila v Berlíně.

Kriminální aktivity, které zabraňují řádnému využívání evropského rozpočtu, jsou celoevropským problémem, který prý nemůže být řešen pouze na úrovni národních států. Největším úskalím jsou podle komisařky podvody s DPH, k nimž dochází v přeshraničních transakcích.

Stávající mechanismy nestačí

„Náš odhad, který počítá s tím, že kvůli podvodům s DPH každoročně přijdeme o 50 miliard eur, je pouze zlomkem. Skutečné číslo je mnohem vyšší,“ varovala česká komisařka v jednom ze svých projevů. Toto číslo se podle ní může vyšplhat až k 160 miliardám eur, které se ztratí právě kvůli podvodům a korupci.

„Potřebujeme efektivní nástroj pro zamezování negativních vlivů, jež ovlivňují jak evropský rozpočet, tak i rozpočty jednotlivých členských států,“ řekla komisařka.

Již od roku 2002 zkoumá tento typ nelegální činnosti Jednotka EU pro justiční spolupráci (Eurojust). Nicméně stejně jako Evropský policejní úřad (Europol) nemá pravomoc k zahájení tajného či veřejného vyšetřování z vlastní iniciativy. Ta náleží národním autoritám ve členských státech EU, jejichž vyšetřování může pouze koordinovat nebo se souhlasem států sestavit společnou vyšetřovací skupinu.

Pravomoc zahájit vyšetřování nelegální činnosti s dopadem na rozpočet EU má jiný subjekt nezávisle působící při Evropské unii. Ale ačkoli je Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) schopný odhalit viníky, nemůže jim udělit pokutu.

Jourová upozorňuje, že právě kvůli tomuto nedostatku jsou přeshraniční a mezinárodní kriminální aktivity často nepostihnutelné.

rozpočet EU

Členské státy však mají stále v otázce zřízení nového úřadu na potírání korupce pochybnosti, zejména pokud se jedná o oblast finančních podvodů. Obávají se totiž možné ztráty suverenity. Kritici poukazují na to, že každá instituce podobného typu, jako je Úřad evropského veřejného žalobce, by měla podléhat dostatečné demokratické, parlamentní a soudní kontrole. Společné standardy pro práva obžalovaných by se podle nich měly rovněž dohodnout předem.

Jourová se bude snažit rozptýlit kritiku ohledně zřízení úřadu na setkání ministrů financí v říjnu, kde bude podle jejích slov „vysvětlovat, co potřebuje a zároveň co nabízí“. Návrh bude Evropská komise a Parlament projednávat příští rok. Pokud ho schválí, měl by evropský veřejný žalobce začít pracovat do konce roku 2019.

Hlavní téma: internet

Kromě vzniku nového úřadu diskutovala Jourová v Německu o boji proti nenávistným projevům na internetu, který podporuje v rámci své agendy ochrany spravedlnosti. Evropská komise totiž před nedávnem představila kodex, který má regulovat nenávistné příspěvky na internetu. Podle něj se řídí například sociální sítě jako Facebook, Twitter nebo YouTube. Ty mohou do 24 hodin na základě upozornění prověřit, zda se jedná o závadný komentář a následně jej odstranit či k němu odepřít přístup.

Česká komisařka s německými státníky dále hovořila o antidiskriminačních opatřeních a o návrhu nové dohody Privacy Shield (Štít pro ochranu soukromí), která představuje štít pro ochranu osobních údajů mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Ta by měla nahradit předchozí dohodu Safe Harbor (Bezpečný přístav), která byla v roce 2015 označena Soudním dvorem za neplatnou z důvodu nedostatečné ochrany dat evropských uživatelů internetu. Soud jednal na základě žaloby Rakušana Maxe Schremse, kterému se nelíbilo, že k jeho datům mají přístup americké tajné služby.

Přečtěte si o Privacy Shieldu víc >>>>

Ačkoli budou data Evropanů i nadále uložena na serverech ve Spojených státech, podle nové dohody k nim nebudou mít přístup ani americké bezpečnostní úřady. Nová smlouva ale neznamená, že by se bezpečnostní služby k údajům nemohly dostat. Internetový uživatel se však díky ní bude moci bránit v případě, kdy by někdo jeho osobní údaje zneužil.

S využitím EurActiv.com

REKLAMA
REKLAMA