Grexit z Schengenu by nedával smysl. Řecku je třeba pomoci, tvrdí Juncker

Hodnotící zpráva, která ukázala nedostatky v ochraně schengenské hranice na území Řecka, nemá za úkol izolovat zemi od zbytku Schengenu. Cílem je správné dodržování všech předpisů, řekl dnes v Evropském parlamentu předseda Komise Juncker. Vláda v Aténách si naopak myslí, že hodnocení je zpolitizované a že chce EU udělat z Řecka obětního beránka.
Juncker
Jean-Claude Juncker; zdroj: Evropská komise

„Nikdy jsem nechtěl, aby Řecko opustilo eurozónu, a nechci to ani v případě Schengenu,“ řekl dnes europoslancům ve Štrasburku předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Namísto úvah o izolaci země je prý potřeba prosazovat dohodnutá pravidla a pomoci Řecku, aby mohlo plnit své povinnost a zlepšit ochranu hranic podle doporučení Komise.

Náměstek Xydakis: „Řecko uprchlickou krizi nevyvolalo, ale padla na něj.“

Na plenárním zasedání mluvil Juncker o zprávě, která hodnotí dodržování schengenských pravidel na řeckých hranicích, které jsou zároveň hranicemi Schengenu.

Komise včera schválila její finální podobu. Již minulý týden se ale při projednávání návrhu zprávy hovořilo o tom, že Řecko má co zlepšovat.

Schengen zachráníme Schengenem

Neoznámené kontroly, které v listopadu proběhly na řecko-tureckých hranicích, ukázaly nedostatky při registraci přicházejících migrantů a uprchlíků. Schází potřebný personál i zařízení pro snímání otisků prstů. Podle Komise je dále potřeba zajistit, že migranti, kteří nepotřebují azyl, budou z Řecka vráceni zpět do svých zemí. Brusel doporučuje také posílení pohraničních hlídek.

Schengenské hodnocení vzniká podle Junckera kvůli tomu, aby bylo možné identifikovat problémy a zajistit nápravu.

„Nejde o to izolovat Řecko, jak někteří říkají. To by nemělo smysl,“ řekl v Evropském parlamentu.

„Je pouze jedna možnost, jak zachránit Schengen – aplikovat všechna jeho pravidla. Zachráníme Schengen tím, že budeme uplatňovat zásady Schengenu,“ myslí si Juncker.

Těžká léta

Řecko je jednou z klíčových zemí současné migrační krize, protože většina migrantů a uprchlíků přichází do EU právě přes jeho území.

 „Sama o sobě tato skutečnost představuje problém, zvlášť pokud se jedná o zemi, jejíž administrativa se historicky příliš velkou efektivitou nevyznačovala a jejíž ekonomika se již sedmým rokem nachází v krizi,“ připomíná spolupracovnice výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Nikola Karasová.

Bylo by podle ní naivní věřit, že země příliv migrantů zvládne bez větší podpory ze strany EU. „Na druhou stranu ani Evropská komise, jíž je nesnadné postavení Řecka v migrační krizi dlouhodobě známé, neučinila vše potřebné pro to, aby zemi ulevila,“ řekla EurActivu.

Plnění dohod

Řečtí představitelé mají pocit, že schengenské hodnocení je zpolitizované a že snaha zemi izolovat existuje.

Europoslanec Kouloglou: „Nejsme jako v Dánsku, kde uprchlíkům odebírají cennosti.“ 

„Řecká vláda opakuje, že na uprchlickou krizi nemůže EU reagovat tím, že se bude rozdělovat a partneři se vzájemně budou osočovat. Řecko uprchlickou krizi nevyvolalo, ale padla na něj,“ řekl bruselskému EurActivu náměstek řeckého ministra zahraničí Nikos Xydakis. Nejlepším řešením by podle něj byla implementace pravidel dohodnutých Evropskou radou, která se v minulých měsících zaměřila na různá opatření ke zmírnění krize. „Zatím se bohužel udělalo velmi málo,“ myslí si.

„Řekové poukazují především na zatím nevalné výsledky listopadové dohody mezi EU a Tureckem, které přislíbilo zadržet na svém území větší množství migrantů a zabránit jim tak v cestě do Evropy,“ řekla redakci Karasová.

Nejsme jako Dánové

Někteří řečtí politici jsou navíc přesvědčeni, že EU chce z Řecka udělat obětního beránka migrační krize. V rozhovoru pro BBC to řekl europoslanec vládní strany Syriza Stelios Kouloglou.

„Stěžují si na ochranu vnějších hranic. Co to znamená? Když přijede člun se šedesáti lidmi, co uděláte? Zabijete je? To je neuvěřitelné!“ rozčílil se.

Řecká společnost podle něj projevuje s uprchlíky silnou solidaritu. „Chráníme hodnoty, ze kterých lidstvo vychází. Ne jako v Dánsku, kde uprchlíkům odebírají cennosti. Navíc jsme stále v ekonomické krizi, ale své povinnosti plníme,“ dodal.

Autor: Adéla Denková/Eliška Kubátová s využitím EurActiv.com

span>
REKLAMA
REKLAMA