Europoslanci schválili evropského žalobce. Zachrání desítky miliard a posvítí si na dotace

Europoslanci ve čtvrtek schválili zřízení evropského veřejného žalobce. Ten si posvítí na přeshraniční finanční kriminalitu, kvůli které EU ročně přijde až o 160 miliard eur. Problémem jsou hlavně podvody s DPH a zneužívání eurodotací. Jejich největším příjemcem je Polsko, které však součástí nového úřadu nebude. Komisařka Jourová proto zvažuje, aby se státům, které se na úřadu nebudou podílet, posílalo méně peněz.
euro
© Shutterstock / Artem Oleshko

Evropský parlament ve čtvrtek schválil nařízení, kterým se zřizuje zcela nový Úřad evropského veřejného žalobce (European Public Prosecutor´s Office, EPPO). Evropský prokurátor však nebude mít pravomoc v rámci celé EU. S vytvořením úřadu totiž v červnu souhlasilo pouze 20 členských zemí, a to v rámci tzv. posílené spolupráce. Veřejný žalobce se tak stane dalším znakem stále zřetelnější vícerychlostní Evropy.

Hlavním cílem žalobce bude bojovat proti podvodům a zneužívání fondů EU. Stejně tak bude mít za úkol efektivněji chránit peníze, které jdou z kapes daňových poplatníků.

„Hlavním cílem tohoto orgánu je mít pod kontrolou evropské peníze, které se rozdělují členským státům a které jsou v mnoha případech bohužel spojeny s korupcí nebo s podvody,“ uvedla na počátku roku v rozhovoru pro server EurActiv česká komisařka pro spravedlnost Věra Jourová (ANO), která má na zřízení úřadu obrovský podíl.

„V EU jsou stále státy, které například velmi liknavě vyšetřují kauzy týkající se vysokých politiků či osob s velkým vlivem. Často to jsou kauzy, které jsou velmi složité a mají přeshraniční dosah. A právě to jsou případy, na které by se měl zaměřit evropský veřejný žalobce,“ dodala.

Podvody s DPH a korupce? Až 160 miliard eur ročně

Pro přijetí nařízení bylo během čtvrtečního hlasování celkem 456 poslanců. Proti se vyslovilo 115 hlasujících a 60 poslanců se hlasování zdrželo. Definitivní schválení úřadu Radou EU, konkrétně pak ministry spravedlností členských zemí, by se mělo stihnout ještě do konce roku. Fungovat ale začne nejdříve tři roky od konečného hlasování.

Jourová: V EU jsou stále státy, které velmi liknavě vyšetřují kauzy týkající se vysokých politiků či osob s velkým vlivem

Schválení úřadu je v boji proti finanční kriminalitě v EU důležitým krokem. V současné době totiž mohou podvody týkající se financí EU vyšetřovat a stíhat výlučně vnitrostátní orgány. Jejich pravomoc však končí na hranicích jednotlivých států.

Kvůli podvodům s dotacemi či s DPH přijde EU ročně o desítky miliard eur. „Náš odhad, který počítá s tím, že kvůli podvodům s DPH každoročně přijdeme o 50 miliard eur, je pouze zlomkem. Skutečné číslo je mnohem vyšší,“ upozornila Jourová v jednom ze svých projevů. Toto číslo se podle ní může vyšplhat až k 160 miliardám eur, které se ztratí právě kvůli podvodům a korupci.

„O fondech se povětšinou mluví jen v souvislosti s jejich rozkrádáním. Evropský veřejný žalobce může přesvědčit veřejnost o tom, že fondy pomáhají a s korupcí se bojuje,“ vysvětlila redakci komisařka.

Již od roku 2002 zkoumá tento typ nelegální činnosti Jednotka EU pro justiční spolupráci (Eurojust). Nicméně stejně jako Evropský policejní úřad (Europol) nemá pravomoc k zahájení tajného či veřejného vyšetřování z vlastní iniciativy. Ta náleží národním autoritám ve členských státech EU, jejichž vyšetřování může pouze koordinovat nebo se souhlasem států sestavit společnou vyšetřovací skupinu.

Pravomoc zahájit vyšetřování nelegální činnosti s dopadem na rozpočet EU má jiný subjekt nezávisle působící při Evropské unii. Ale ačkoli je Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) schopný odhalit viníky, nemůže jim udělit pokutu.

Na největšího příjemce dotací žalobce nemůže

Pokud jde o institucionální podobu úřadu, bude se jednat o decentralizovaný orgán EU s právní subjektivitou. Poslední slovo při jmenování veřejného žalobce bude mít Evropský parlament, v EPPO však budou působit i národní žalobci z jednotlivých států. Ti budou úzce spolupracovat s pobočkami ve svých zemích. Centrální úřad bude mít sídlo v Lucemburku.

V současné době je do projektu zapojená Belgie, Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko. Ostatní země se ale budou moci k úřadu kdykoli připojit.

Jourová: Umím si představit, že Unie bude posílat masivní finanční částky pouze státům, které se snaží finanční kriminalitu skutečně potírat a budou součástí úřadu

Británie, Dánsko a Irsko však mají z podobných oblastí integrace výjimku, tzv. opt-out, a proto se jich téma evropského veřejného žalobce netýká. Švédsko, Nizozemí, Polsko a Maďarsko se pak drží zpátky zejména proto, jelikož se bojí, že pravomoci žalobce budou do budoucna narůstat, uvedla v rozhovoru s EurActivem Jourová.

Komisařka je nespokojená zejména s neúčastí Polska, které je největším příjemcem unijních fondů.

„Polsko v rámci právě probíhajícího víceletého finančního rámce od Unie čerpá přes 80 miliard eur a jedná se o největšího příjemce unijních fondů. A taková země by neměla být součástí EPPO, který má na transparentní využívání fondů dohlížet?“

V této souvislosti Jourová navrhuje, aby od roku 2021 byl EPPO součástí rozhodování ohledně přerozdělování dotací v EU. „V tomto ohledu si umím představit, že Unie bude posílat masivní finanční částky pouze státům, které se snaží finanční kriminalitu skutečně potírat a budou součástí úřadu,“ uvedla.

Obavy států s následným rozšířením pravomocí však nemusí být tak úplně liché. Již nyní se objevují názory, že EPPO by měl v budoucnu stíhat například i trestné činy související s terorismem. Podle Jourové však tyto úvahy nejsou pro tuto chvíli na místě.

Článek vznikl v rámci projektu „Evropa v souvislostech“, který společně realizují EurActiv.cz a vydavatelství Economia.

REKLAMA
REKLAMA