Europoslanci proti zavádění nových výjimek z Schengenu

Evropský parlament se včera naprostou většinou postavil proti záměrům Evropské komise a členských států EU. Ty se na červnovém summitu Evropské rady shodly na nutnosti změnit schengenská pravidla tak, aby státům v případě „mimořádných okolností“ umožňovala dočasně obnovit kontroly na svých hranicích.

Hranice
http://euractiv.cz

Europoslanci na své včerejší schůzce ve Štrasburku schválili usnesení, jehož přijetí prosazovali evropští lidovci (EPP), socialisté (S&D), liberálové (ALDE) a zelení (Greens/EFA).

Parlament v něm dal jasně najevo, že s úpravami schengenských pravidel, které by členským státům dávaly možnost dočasně obnovit hraniční kontroly, nesouhlasí.

„Jakékoli nové dodatečné výjimky z platných pravidel, jako jsou nové důvody pro ‘mimořádné’ obnovení kontrol na hranicích, by určitě schengenský systém neposílily,“ píše se v materiálu, který včera podpořili europoslanci.

Z dokumentu dále vyplývá, že stávající systém je podle většiny poslanců spolehlivý a namísto vytváření nových výjimek by spíše bylo třeba dohlédnout na to, aby se schengenská pravidla řádně uplatňovala. Poslanci proto požádali Komisi, aby přišla s návrhem, jak dodržování pravidel zpřísnit.

Nový hodnotící mechanismus

Podle europoslanců by navíc mělo dojít k posílení „komunitárního přístupu“. Jinými slovy, na tzv. mechanismus pro hodnocení Schengenu, jehož prostřednictvím se posuzuje, nakolik členské státy plní své závazky vyplývající z jejich členství v prostoru bez vnitřních hranic, by podle poslanců měly dohlížet nejen členské státy, ale i ostatní instituce EU.

„Nový systém pro hodnocení Schengenu by měl být do větší míry orientován komunitárně a spíš než na čistě mezivládním přístupu by měl být založen na společném přístupu za účasti institucí EU,“ uvedl portugalský europoslanec a zpravodaj k problematice nového hodnotícího mechanismu Carlos Coelho (EPP).

Nový hodnotící mechanismus, který v současné době Parlament projednává, může podle poslanců současnou situaci do značné míry řešit. Zajistí prý „účinné sledování jakékoli snahy o zavedení nelegálních kontrol na vnitřních hranicích a posílí vzájemnou důvěru“.

Mechanismus totiž na jedné straně počítá se sankcemi pro ty státy, které své povinnosti neplní a narušují tak celkovou bezpečnost v schengenském prostoru, a zároveň má dávat zemím možnost požádat EU o pomoc v případě, že dojde k mimořádnému zesílení tlaku na vnější hranice.

Poslanci také vyjádřili „hluboké politování“ nad pokusy „některých členských států“ obnovit hraniční kontroly. Uzavřením hranic s Itálií v důsledku neřízeného přílivu nelegálních migrantů ze zemí severní Afriky (převážně z Tunisu a Libye) poprvé pohrozila Francie (EurActiv 8.4.2011). Začátkem tohoto týdne (4. července) uzavřelo své hranice s Německem a Švédskem také Dánsko, které tento krok obhajuje bojem proti přeshraniční kriminalitě.

Za současné problémy Schengenu podle poslanců může ale především neochota k implementaci dalších společných unijních politik, zejména společné azylové a migrační politiky. Právě jejich přijetí by přitom řešilo problém neregulérní migrace a boj s organizovaným zločinem, myslí si europoslanci.

Nová výjimka

Změnou pravidel, která stanovují, v jakých případech může členský stát dočasně znovu zavést kontroly na svých hranicích, se EU začala zabývat po roztržce mezi Itálií a Francií, kdy Francie Italům pohrozila znovuzavedením kontrol na společné hranici.

V současné době může stát obnovit hraniční kontroly pouze tehdy, dojde-li k vážnému ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti.

Členské země EU se ale na svém červnovém summitu shodly na tom, že by do budoucna mělo být možné dočasně uzavřít hranice také v případě, že nastanou „mimořádné okolnosti“ (EurActiv 27.6.2011).

Evropská komise je toho názoru, že k dočasnému obnovení kontrol by státy mohly přistoupit také v případě, kdy země nebudou schopné plnit své závazky vyplývající ze schengenské dohody (EurActiv 2.5.2011). Konkrétní návrh se Komise chystá zveřejnit v září.

REKLAMA
REKLAMA