Europoslanci odmítli velkou část směrnice o zbraních. Muzea si mohou prozatím oddychnout

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele (IMCO) Evropského parlamentu včera přijal oficiální pozici pro další vyjednávání směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní, kterou Komise navrhla po listopadových teroristických útocích v Paříži. Směrnice vyvolává v řadě zemí včetně Česka bouřlivé reakce, k plánu Komise se tak sešlo na 900 pozměňovacích návrhů, o kterých poslanci včera hlasovali. A jaké pasáže výbor z návrhu vyhodil?
zbraň sportovní
zdroj: pixabay.com

„Podařilo se nám odstranit z návrhu do očí bijící nesmysly – o sbírky zbraní by tak neměla přijít muzea, neměly by být zakázány napodobeniny zbraní při filmování, ani zbraně paintballové a airsoftové. Omezeni na svých právech by neměli být myslivci, ani sportovní střelci,“ říká česká europoslankyně a stínová zpravodajka směrnice za frakci ALDE Dita Charanzová (ANO).

Charanzová: „Vyhráli jsme bitvu, nikoli válku – čeká nás ještě mnoho hodin dalších jednání.“

Včera přijatá pozice je základem pro další rozhovory s členskými státy, které musí návrh také schválit. „Vyhráli jsme bitvu, nikoli válku – čeká nás ještě mnoho hodin dalších jednání,“ upozorňuje Charanzová.

Legislativní proces, který měl po hlasování v IMCO pokračovat takzvaných trialogem, je nyní pozastaven, a to až do doby, než Komise předloží technickou analýzu dopadů a efektivity navrhovaných opatření. O tuto studii požádal právě výbor IMCO, kterému Komise vyhověla.

„Nechci se kolegů dotknout, ale nemyslím si, že jsme natolik erudovaní odborníci na zbraně, abychom do této oblasti mohli zasáhnout tak razantním způsobem bez hlubší znalosti věci,” vysvětluje česká europoslankyně.

Co v IMCO neprošlo?

Jeden z nejzávažnějších problémů návrhu Komise představoval zákaz poloautomatických neboli samonabíjecích zbraní (spoušťový mechanismus umožňuje střílet pouze jednotlivými ranami) pro civilní použití. Tyto zbraně se podle Komise měly přesunout z kategorie B (zbraně na povolení) do kategorie A (zbraně zakázané – například automatické).

Jak uvádí Charanzová, tato část komisního návrhu výborem IMCO neprošel. „U nás by se toto opatření dotklo desítek tisíc legálních držitelů zbraní. Také tento zákaz se naštěstí nakonec podařilo významně zmírnit. Evropský parlament navíc do textu vkládá výjimku pro současné držitele zbraní.“

Pozměňovací návrhy, kterým europoslanci včera dali zelenou, umožňují udělování výjimek například pro vojenské záložníky, muzea a sběratele, avšak za přísně daných podmínek. A naděje svitla také pro zbraně využívané při sportu.

„Sportovní střelci byli návrhem Komise znepokojeni, takže výbor navrhuje, aby členské státy měly možnost poskytnout výjimky pro sportovní střelce, pokud jsou členy uznaného střeleckého spolku, který se účastní soutěží,“ uvedla předsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele a zpravodajka návrhu Vicky Fordová.

Správná deaktivace zbraní je základ

Přísným pravidlům však mají podle výboru podléhat zbraně určené ke střelbě slepými náboji tak, aby nemohly být přeměněny na ostré zbraně. Jakákoliv střelná zbraň, která byla přeměněna pro střelbu slepými náboji, musí podle výborových pozměňovacích návrhů nadále odpovídat celoevropským pravidlům.

Návrh IMCO dále zavádí předpisy pro značení zbraní, které umožní jejich lepší sledovatelnost a registraci. Informace o zbrani mají obsahovat například údaje o jejich modifikacích a měly by být k dispozici také po jejich vyřazení z oficiální registrace.

Text výboru se rovněž věnuje harmonizovaným pravidlům pro deaktivaci zbraní, po které je zbraň trvale nefunkční. Tyto technické požadavky byly zahrnuty do nařízení, které Komise v listopadu navrhla spolu se směrnicí, jejich provedení však bylo v mnoha případech obtížné. Poslanci výboru pro vnitřní trh se je proto ve zprávě snaží vyjasnit.

„Tato pravidla zajistí, aby při znehodnocování zbraní byl tento proces nevratný, aby se zbraně po jednoduché úpravě nemohly objevit na černém trhu,“ uvedla Charanzová.

Česká europoslankyně a stínová zpravodajka také chválí, že poslanci výboru včera podpořili ustanovení o posílení výměny informací mezi unijními zeměmi.

„Za podstatné považuji i fakt, že text počítá s užší spoluprací mezi státy, které by měly zintenzivnit výměnu informací o podezřelých pohybech zbraní, jejich držitelích a podobně. Toto jsou opatření, na které chceme další jednání s Komisí a Radou zaměřit. Nikoliv na to, jak bránit legálním držitelům zbraní v jejich užívání,“ dodává Charanzová.

Práce kvapná, málo platná

Kontroverzní návrh Komise představila pouhých pět dní po teroristických útocích v Paříži, které si 13. listopadu vyžádaly 130 obětí. Od počátku proto naráží na kritiku, že byl šit horkou jehlou a namísto řešení černého obchodu se zbraněmi se zaměřuje na ty legálně držené.

„Teroristé a zločinci zásadně neútočí legálně drženými zbraněmi nebo muzejními exponáty. Komise měla jen dohlédnout na to, aby předpisy pro znehodnocování zbraní nebyly v některých členských zemích příliš benevolentní, a pokusit se zakročit proti černému trhu,“ tvrdí český europoslanec Jan Zahradil (ODS/ECR).

Podobně to vidí také europoslanec a člen výboru pro vnitřní trh Jiří Pospíšil (TOP 09/EPP), podle které se návrh Komise měl omezit pouze na stanovení společných pravidel pro značení zbraní, jejich uchovávání, znehodnocování a výměnu informací.

„Místo boje proti terorismu však Komise zašla zbytečně daleko a nepřípustným způsobem zasáhla do práv legálních držitelů zbraní, kteří si je opatřili za účelem ochrany života, zdraví a majetku nebo je užívají ke svým zálibám jako je myslivost či sportovní střelba,“ uvedl Pospíšil.

S původním návrhem Komise nesouhlasí ani europoslanec Pavel Poc (ČSSD/S&D). „Cílem této legislativy nesmí být omezování legálního držení zbraní, ale omezování jejich přesunu z legálního trhu do rukou zločinců,“ říká s tím, že přepracovaný návrh výboru IMCO toto splňuje a žádnou překážku pro držení zbraní nepředstavuje.

 

REKLAMA
REKLAMA