V4 je v pohledu na Trumpa rozdělená. Česko má obavy, Maďarsko se těší na svobodu

Postoj zemí Visegrádské skupiny k nové americké administrativě je dosti rozdílný. Některé státy se obávají, že se Donald Trump od regionu střední a východní Evropy spíše odkloní. Jiní jsou v tomto ohledu optimističtější a v oblasti vzájemných vztahů s Washingtonem vidí světlou budoucnost.
Donald Trump V4
© Shutterstock / Irina Levitskaya

Evropská unie a Spojené státy americké jsou již po mnoho let blízkými partnery. Navzdory některým odlišnostem sdílejí stejné hodnoty a mnohdy velmi úzce spolupracují v nejrůznějších politických oblastech. Jsou také hnacím motorem v rámci různých demokratických iniciativ. Blízké jsou si i v otázkách bezpečnosti, včetně pohledů na válku na Ukrajině či v Sýrii.

Přesto docházelo mezi Washingtonem a Bruselem v posledních letech k neshodám. Jako příklad bychom mohli uvést politiku ochrany dat, redukce skleníkových plynů či problematiku geneticky modifikovaných potravin.

Užší vazby nebudou vytvořeny ani skrze Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Dohoda měla být dojednána již za prezidenství Baracka Obamy, což se však nepodařilo. A z posledních výroků z řad nové americké administrativy se zdá, že další vyjednávání je v tomto ohledu vyloučeno.

Prouza: Pro nás to znamená dvě věci – v ekonomice se soustředit na podporu volného vnitřního trhu v EU a volného obchodu se třetími zeměmi a v bezpečnostní oblasti posilovat naši spolupráci uvnitř Evropy, včetně postupného budování evropských ozbrojených sil, abychom přestali být závislí na USA

Celkově se dá říci, že nejbližší roky budou pro vzájemné vztahy mezi Bruselem a Washingtonem dobou nejistoty. Donald Trump, nováček ve světové politice, prozatím využíval především vlnu populismu. Jeho vítězství ve volbách bylo nečekané. A jeho první kroky v úřadu příliš nenapovídají tomu, že má v úmyslu obavy veřejnosti či jiných politiků zmírnit.

Státy Visegrádské skupiny (V4) však možná mohou být přece jen o něco klidnější než jejich západoevropští partneři. Alespoň pokud jde o krátkodobý horizont, pravděpodobnost, že by mělo Trumpovo rozhodování středoevropský region nějak výrazně oslabit, je spíše menší.

Polsko: opatrné ale optimistické

Polsko a Spojené státy mají historicky velmi pevné vztahy, a to i přes dlouhotrvající problém týkající se vízové politiky. Polsko je Spojeným státům nakloněno asi nejvíce ze všech zemí V4. Často je pasováno i do role nejsilnějšího zastánce americké politiky a její přítomnosti ve střední a východní Evropě. Tento historický vztah není s novou administrativou pod přímým ohrožením. Poláci se však bojí možnosti, že pod Trumpovým vedením budou Polsko a vztahy s ním marginalizovány.

Michal Baranowski, ředitel varšavské kanceláře Německého Marshallova fondu, vidí Trumpův příklon k bilaterálním vztahům jako šanci k posílení polsko-amerických vazeb. Opatrný je však v otázce Trumpovy nepředvídatelnosti a velice dynamického přístupu k politickým problémům.

Pro Polsko je prioritní zejména otázka bezpečnosti. Ruský stín v posledním desetiletí narostl a Varšava si dělá starosti, zda se bude i do budoucna moci těšit z bezpečnostních záruk ze strany Washingtonu. A to všechno v době, kdy je Rusko opět viděno jako skutečná hrozba pro budoucí existenci polského státu jako takového.

Baranowski: Trump má více utilitaristický přístup ke svým spojencům, než tomu bylo u jeho předchůdců. Polsko by se mělo snažit ukázat mu, jaké výhody další podpora Polska ze strany Spojených států přinese právě Washingtonu

Ze zkušeností posledních let se zdá, že obavy Poláků nejsou na místě. Varšava od svých amerických spojenců nakoupila nové bojové letouny F-16 a investice amerických obchodníků v této oblasti dále narůstají. Během loňského summitu NATO ve Varšavě se Spojené státy mimoto zavázaly k rozmístění vojenských sil na polském území.

Z optimismu minulých let ale plyne i nejistota a obavy z let budoucích. Polsko jako takové v kampani Donalda Trumpa nehrálo významnější roli. Náznaky ohledně budoucího snižování americké vojenské přítomnosti v Evropě a jeho (minimálně) rétorický příklon k Rusku však v Polsku budily značný rozruch. A to je také důvod, proč se nyní Polsko nejistě ptá, jestli bude Trump své předvolební „sliby“ plnit, či nikoli.

„Trump má více utilitaristický přístup ke svým spojencům, než tomu bylo u jeho předchůdců. Polsko by se mělo snažit ukázat mu, jaké výhody další podpora Polska ze strany Spojených států přinese právě Washingtonu. Že přítomnost amerických vojsk ve východní Evropě je důležitá i pro americkou bezpečnost,“ myslí si Baranowski.

„Také bychom měli více myslet na podporu Spojených států v kontextu jejich boje proti terorismu a IS, což může znamenat potřebu učinit několik složitých rozhodnutí. Na mysli mám například otázku většího zapojení do syrského konfliktu,“ dodal.

Tomasz Smura, výzkumný pracovník z polské organizace Casimir Pulaski, je v otázce budoucích americko-polských vztahů optimističtější. „V blízké době, od šesti do dvanácti měsíců, se v otázce bezpečnosti nic závratného nezmění,“ myslí si. „Prezident není císař. Pokud bude chtít prosadit nějaké významné změny, bude potřebovat souhlas Kongresu,“ dodal.

Optimistické je i polské ministerstvo zahraničních věcí. „Jsme přesvědčeni, že se důležité polsko-americké bilaterální vztahy budou i nadále rozvíjet,“ uvedla mluvčí ministerstva Joanna Wajda. Tento postoj podle ní v rámci polské vlády zesílil zejména po schůzce polského ministra zahraničí Witolda Waszczykowského s americkým poradcem v otázkách zahraniční politiky a bývalým ministrem zahraničí USA Henry Kissingerem a americkým poradcem pro národní bezpečnost Michaelem Flynnem.

Dobré vyhlídky pak Poláci vnímají zejména v oblasti ekonomických vztahů. Obchodní výměna mezi zeměmi dosáhla v roce 2015 9 miliard eur a zdá se, že bude nadále růst. Předseda americké obchodní komory v Polsku Tony Housh nepředpokládá, že by s novou administrativou přišly výraznější změny v obchodních vztazích. „Současný pevný vztah bude pokračovat bez jakýchkoli narušení,“ uvedl.

Trump se zaměří na země, jako je Česká republika

Miloš Zeman (inaugurace)Český prezident Miloš Zeman byl jedním z mála vrcholných evropských politiků, kteří Donalda Trumpa otevřeně podporovali. Možná i proto již obdržel pozvání na návštěvu Bílého domu, která by se měla uskutečnit v první polovině tohoto roku. Je vždy dobré, když spolu politici mluví a mají vřelé vztahy. Otázkou však je, co z těchto vztahů vyplyne pro Českou republiku.

Jedním z cílů politiky nově zvoleného amerického prezidenta bude kromě jiného i snaha destabilizovat Evropskou unii. A využívat přitom bude ty státy EU, kde existují silné protievropské nálady, tedy i země Visegrádské skupiny. V tomto ohledu by prezident Zeman mohl být Trumpovi užitečný. Alespoň to tvrdí Jan Kovář, výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze.

„Trump Evropskou unii vnímá více jako konkurenta než partnera. Stejně vnímá i Čínu, vůči které se také vymezuje. Naproti tomu Rusko pro něj není velký soupeř,“ uvedl. „Trump půjde při fragmentaci EU po zemích, kde již teď jsou silné protievropské nálady, tedy půjde po zemích jako ČR a obecně V4. I proto útočí na migrační politiku kancléřky Merkelové,“ dodal.

V tomto ohledu by si oba vrcholní politici mohli rozumět. Pokud Trumpovi skutečně vyhovuje spíše nejednotná a oslabená Evropa, je možné, že český prezident nebude jeho pohledu příliš odporovat. Vždyť on sám nedávno uvedl, že by v České republice nebyl proti uskutečnění referenda o vystoupení z EU i z NATO.

Na budoucí bilaterální vztahy mezi Prahou a Washingtonem se však poněkud skeptičtěji dívá Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. „Otázkou je, jak se Spojené státy budou dívat na orientaci České republiky na Čínu, zvlášť orientaci prezidenta Zemana. Trump v Číně vidí největšího oponenta v mezinárodním systému a její pronikání do střední Evropy by mohla být jedna z věcí, které si nová administrativa bude velmi dobře všímat.“

Dostál naráží na snahy prezidenta Zemana nalákat do České republiky co nejvíce čínských investic. Nedávná návštěva čínského prezidenta v Praze tomu byla důkazem. V tomto ohledu by si tak oba prezidenti mohli spíše odporovat.

Kovář: Trumpova pozice k Evropě podle mého názoru vychází z logiky vnímání EU jako konkurenta spíše než partnera, podobně jako Čínu, vůči které se také vymezuje, zatímco Rusko nevnímá jako přílišného soupeře

Pokud jde o Visegrádskou skupinu jako celek, vítězství Donalda Trumpa je v tomto ohledu vnímáno spíše negativně. A to i v nejvyšších českých vládních kruzích. „Pro střed a východ Evropy je tento výsledek prezidentských voleb v USA spíše špatnou zprávou, alespoň soudě podle výroků Donalda Trumpa v kampani. Pro naši bezpečnost i ekonomiku je zatím Trump spíše rizikem,“ myslí si Tomáš Prouza, český státní tajemník pro evropské záležitosti.

Podle něj bude v nejbližší době velmi důležité, jak na novou situaci země nejen střední a východní Evropy zareagují. „Pro nás to znamená dvě věci – v ekonomice se soustředit na podporu volného vnitřního trhu v EU a volného obchodu se třetími zeměmi a v bezpečnostní oblasti posilovat naši spolupráci uvnitř Evropy, včetně postupného budování evropských ozbrojených sil, abychom přestali být závislí na USA,“ zdůraznil.

Posilování vlastní bezpečnosti a obranné spolupráce obecně se v posledních měsících v Evropské unii stalo důležitým tématem. A země V4 by k tomuto tématu měly přistupovat zodpovědně. „Česko musí posílit výdaje na obranu, protože nová administrativa ve Washingtonu se bude seriózně bavit jen s těmi, kteří si své domácí úkoly plní,“ myslí si Radko Hokovský, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty.

Podle něj je stěžejní, aby členské státy NATO plnily své závazky vůči alianci. Stejně tak by podle jeho názoru bylo dobré, aby Česká republika byla v tomto ohledu aktivnější. Dobrým krokem by bylo například posílit českou vojenskou přítomnost v Pobaltí.

Opatrný optimismus Slováků

První slovenské reakce na zvolení Donalda Trumpa byly mírné, do jisté míry optimistické, ale povětšinou hlavně opatrné. Ministerský předseda Robert Fico prohlásil, že Trumpovo prezidentství nebude nutně pro Evropu špatné. Ocenil přitom zejména vyhlídku „rovnováhy sil mez supervelmocemi“, čímž měl na mysli Spojené státy a Rusko. A co více, v některých oblastech podle něj „Evropská unie doposud jednala jako poslíček Spojených států“ a proto věří, že pokud by Trump a jeho kabinet opustili politiku protiruských sankcí, Unie by je následovala.

fico_evropska_rada.jpg

Robert Fico @ European Union, 2016

Důvěra ve Spojené státy nebyla v poslední době ve slovenské společnosti vůbec vysoká. Výzkum provedený Institutem pro veřejné otázky (IVO) publikovaný v květnu roku 2016 ukázal, že míra nedůvěry směrem k USA je zde největší v celém regionu. Jednoznačnou důvěru Spojeným státům deklarovalo jen 27 % dotázaných.

Krčméry: Američtí investoři jsou na Slovensku relativně stabilní. Neočekáváme, že své postoje a plány ve světle změny v Bílém domě přehodnotí

Politoložka Aneta Világi z Univerzity Komenského v Bratislavě to připisuje zejména faktu, že společenská debata se točí více směrem k Evropské unii nežli ke vztahům s USA. „Mohli jsme vidět, že naši účastníci spontánně věnovali pozornost spíše evropským záležitostem než vztahům mezi USA a Slovenskem,“ uvedla.

Novinář Andrej Matišák z deníku Pravda pak uvedl, že Slovensko a USA jsou členy stejných organizací, jsou propojeny vzájemným obchodem a sdílejí stejné hodnoty. „Pro někoho to může být málo, ale i to je nyní v sázce,“ sdělil své obavy serveru EurActiv.sk.

Pro budování dobrých vztahů je podle něj stěžejní být v pravidelném kontaktu s novou administrativou, stejně jako s Kongresem, obchodníky či s americkými nevládními a neziskovými organizacemi. „Potřebujeme mít jasno, co od nových vztahů čekáme. Nejsem si však úplně jistý, že tomu tak nyní je,“ dodal.

Pokud jde o vzájemnou obchodní výměnu, ta v poslední době konstantně roste. Podle americké obchodní komory na Slovensku dosáhla v roce 2015 obchodní výměna hodnoty 2,06 miliardy dolarů. Člen komory Michal Krčméry však očekává, že tento pozitivní trend bude i nadále pokračovat. „Američtí investoři jsou na Slovensku relativně stabilní. Neočekáváme, že své postoje a plány ve světle změny v Bílém domě přehodnotí,“ uvedl.

Fischer: Trump nemusí o země V4 během následujících čtyř let ani zavadit

I pro Slováky je ale velice důležitá otázka bezpečnosti. Slovenský ministr obrany Peter Gajdoš se však zdráhá spojovat avizované zvyšování slovenského rozpočtu na obranné účely s Trumpovými výroky ohledně NATO. Slovenský příslib zvýšit vojenské výdaje až na 1,6 % slovenského HDP do roku 2020 totiž přišel mnohem dříve, než se v Evropě o této problematice rozpoutala vášnivá debata.

Na loňském summitu ve Varšavě pak slovenská delegace navíc podpořila posílení východního křídla NATO. Mluvčí slovenského ministerstva obrany Danka Capáková v této souvislosti připomíná dubnové vyslání 152 vojáků do Pobaltí.

Podle některých názorů však Trumpův nástup nemusí mít v konečném důsledky na země V4 vůbec žádný vliv. „Trump nemusí o země V4 během následujících čtyř let ani zavadit,“ uvedl Dušan Fischer z výzkumného centra Slovenské společnosti pro zahraniční politiku (SFPA).

Maďarsko očekává více svobody

Pokud jde o maďarského předsedu vlády Viktora Orbána, jeho očekávání jsou jasná. Očekává, že s Trumpovou administrativou skončí éra multilaterálních dohod a nadejde čas na zlepšování bilaterálních vztahů mezi USA a Maďarskem. Orbán, podobně jako prezident Zeman, kandidaturu Donalda Trumpa otevřeně podporoval. Jako důvod maďarský premiér označil to, že Trumpova politika dává Maďarsku „šanci žít“, zatímco politika Hillary Clintonové by v tomto ohledu byla pro zemi smrtící. Orbánovi imponuje zejména Trumpův pohled na imigrační politiku a jeho avizovaná snaha zastavit americký export demokracie ve světě.

„Viktor Orbán neměl příliš rád administrativu Baracka Obamy, jelikož konstantně připomínala důležitost následování demokratických hodnot. Od Trumpa čeká maďarská vláda opak,“ prohlásil bývalý maďarský ministr zahraničí Péter Balázs.

Viktor OrbánPodobná ideologie a méně intervencionismu by mohly Orbánovi otevřít dveře do Bílého domu. Ačkoli ani díky tomu by Orbán pravděpodobně nezískal větší možnosti pro realizaci svých vizí na mezinárodní scéně.

Tamás Magyarics, odborník na Spojené státy a profesor na univerzitě ELTE v Budapešti, se pak domnívá, že počínání nové americké administrativy by pro maďarskou vládu mohlo znamenat více svobody. Orbánův kabinet byl terčem silné kritiky z Washingtonu už od jeho jmenování v roce 2010, což by se nyní mohlo změnit.

Politolog Márton Ugrósdy, výzkumný pracovník Institutu pro zahraniční věci a obchod, uvedl dva důležité faktory, které podle jeho názoru určí dlouhodobé prostředí vzájemných bilaterálních vztahů. Prvním je budoucí vývoj americko-ruských vztahů, na kterých závisí celý zdejší region. Druhým pak bude to, kdo v nové administrativě bude mít na starosti problematiku východní Evropy. Pokud se vzájemné vztahy mezi Putinem a Trumpem budou vyvíjet špatným směrem, Maďarsko může být opět vnímáno a kritizováno jako jeden z nejdůležitějších spojenců Kremlu v této oblasti.

Balázs: Viktor Orbán neměl příliš rád administrativu Baracka Obamy, jelikož konstantně připomínala důležitost následování demokratických hodnot. Od Trumpa čeká maďarská vláda opak

Trump během předvolební kampaně mnohokrát zmínil, že financování NATO by mělo být spravedlivější, že státy by měly plnit své závazky bez výjimky. Maďarsko však deklarovalo, že 2 % svého HDP bude na obranu vydávat nejdříve v roce 2026. „Pokud jde o stanoviska Donalda Trumpa, není vyloučeno, že maďarská vláda bude muset plnění svých závazků ještě jednou promyslet,“ myslí si Zsolt Németh, předseda zahraničního výboru parlamentu a zároveň člen vládní strany Fidesz.

Evropa v současné době spíše vyčkává na to, jak budou pod Trumpovým vedením vzájemné budoucí vztahy ve skutečnosti vypadat. Většina maďarských expertů se však nedomnívá, že by nový americký prezident vůbec mohl nerespektovat klauzuli NATO o společné obraně. I přesto by však Evropa měla budovat efektivnější obrannou unii, což se projevilo zejména po hlasování o brexitu.

Za dobrý krok považuje Németh zejména dohodu unijních lídrů ohledně prohloubení vzájemné spolupráce v oblasti obranného a vojenského průmyslu. Zdůrazňuje ale, že se v žádném případě nemá jednat o jakoukoli alternativu k Severoatlantické alianci.

Ohledně budování společné evropské armády toho zatím příliš neslyšíme. Maďarský premiér však již několikrát unijní lídry vyzval, aby se touto otázkou zabývali. Jeho představou je založení unijní armády, která by byla postavena na francouzsko-německé spolupráci. Tento postoj je však jasně v rozporu s jeho zřetelně antifederalistickým pohledem na EU.

REKLAMA
REKLAMA