Syrská rodina je v Praze spokojená. Útoků na muslimy ale v ČR přibývá

Ze Sýrie přes přijímací a integrační střediska až do nového domova v Praze. I tak může vypadat příběh uprchlíků. Život Arabů v Čechách však může mít i své stinné stránky. Stále častěji se setkávají s nenávistí.
integrace
@ Shutterstock / michaeljung

O mezinárodní ochranu v České republice žádá jen hrstka uprchlíků z arabských zemí. Někteří z nich se úspěšně začlení do společnosti a najdou si tu nový domov, jiní čelí nenávistným útokům.

„Pro každého je proces integrace jinak obtížný. Důležitou roli hraje doba, ve které sem daná osoba či rodina přišla, a důvod, který ji sem přivedl,“ vysvětlila EurActivu Jitka Nováková z Integračního centra Praha. Začlenění do společnosti je komplikované zejména pro Syřany a Iráčany s mezinárodní ochranou, kteří do Čech přišli v relativně nedávné době.

Jedním z takových případů je Syřan z Homsu, který před třemi lety získal v České republice doplňkovou ochranu. Od azylu se doplňková ochrana liší tím, že žadatel nemusí být přímo ohrožen, ale žije v zemi, kde kvůli ozbrojenému konfliktu nastaly podmínky ohrožující životy tamních obyvatel.

Syrská rodina na situaci v rodné zemi raději nemyslí

Syřan přicestoval do Čech běžnou leteckou linkou. „První týden jsem strávil v přijímacím zařízení v Zastávce u Brna. Pak mě poslali na dva a půl měsíce do Havířova, kde jsem čekal na rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany,“ líčí redakci muž, který si nepřeje být jmenován. „Byla to těžká zkušenost, ale dostalo se mi pomoci, takže na to s odstupem vzpomínám dobře,“ říká.

Třetí zastávkou jeho cesty po České republice bylo integrační středisko v Jaroměři, kam za ním přicestovala také jeho žena a malá dcera. „Bydleli jsme ve středisku pro uprchlíky a naučili se tam česky. Místní zaměstnanci byli velmi dobří lidé, stejně jako úředníci v Brně či policisté“ vzpomíná.

V Sýrii jsme ztratili úplně všechno, tady žijeme jako normální lidé, říká uprchlík

„Na návrat do Sýrie raději vůbec nemyslíme. Ztratili jsme tam úplně všechno, práci i bydlení. Teď se musíme soustředit na náš život tady,“ svěřuje se uprchlík, který válku v Sýrii zažil na vlastní kůži. V Čechách je nyní celá jeho rodina, včetně bratra a rodičů. „Budujeme si v České republice nový život. Našel jsem si práci, odstěhovali jsme se do Prahy a žijeme jako normální lidé,“ říká s úsměvem.

Syřan s vysokoškolským titulem z oboru strojírenství teď pracuje v továrně na díly do aut. Ačkoli je práce fyzicky náročná, je za ni prý vděčný. Nepřestává ale toužit po novém zaměstnání, kde by mohl uplatnit své inženýrské znalosti.

Češi mohou být vůči Arabům nenávistní

Jitka Nováková však upozorňuje, že česká veřejnost má s přijímáním Arabů problémy. Pociťují to zejména zahalené ženy. „Je pochopitelné, že pokud žena či celá rodina cítí, že nejsou v ČR vítáni, ovlivní tato skutečnost i proces jejich integrace do společnosti,“ vysvětluje interkulturní pracovnice.

Podle Marka Čaňka z Multikulturního centra Praha útoků na arabské přistěhovalce přibývá. Zdůrazňuje přitom, že za útoky nestojí vyhranění lidé, ale naprosto běžní občané, kteří mají pocit, že mohou útočit na někoho, kdo vypadá jinak. „Je to odraz toho, jak média a politici mluví o islámu jako o hrozbě,“ říká Čaněk.

Politici využívají nesnášenlivost k tomu, aby získali podporu veřejnosti, říká politolog

Potvrzuje to i politolog Milan Znoj z Univerzity Karlovy. „Vlně odporu proti muslimům z arabských zemí se pokusilo vzdorovat jen několik občanských iniciativ, menšina novinářů a veřejných intelektuálů a minimum politiků,“ hodnotí situaci odborník. Většina politiků se podle Znoje pokusila využít xenofobie a nesnášenlivosti  k tomu, aby získala podporu veřejnosti a politicky se prosadila.

Vlády V4 jsou proti přerozdělování uprchlíků. V čem se jejich názor na migraci liší? Více >>>>

Součástí integrace je výuka češtiny či umělecké kurzy

Za loňský rok podalo žádost o mezinárodní ochranu v České republice celkem 1 475 osob. Azyl získalo celkem 148 žadatelů a dalším 302 lidem udělila ČR doplňkovou ochranu.

O žadatele o azyl a osoby s mezinárodní ochranou se stará Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra (SUZ). V přijímacích a pobytových střediscích mohou uprchlíci navštěvovat kurzy českého jazyka, sportovat nebo se věnovat umění.

„Práce s klienty je založena především na vzájemné důvěře. Spolupráce může být úspěšná, usilují-li o ni obě strany,“ říká Kateřina Tomanová ze SUZ. Jazykové bariéry překonávají střediska pro uprchlíky díky tomu, že zaměstnávají nejen sociální pracovníky a poradce, ale také tlumočníky.

SUZ: Cizincům v detenčních centrech musíme nejprve vysvětlit, jaká je jejich situace

SUZ vyčlenilo speciální zařízení pro cizince, kteří v České republice zůstat nechtějí, nebo bylo rozhodnuto o jejich vyhoštění. Jedná se o zařízení pro zajištění cizinců neboli detenční centra. „Zajištěným cizincům je nejprve nutné vysvětlit jejich situaci a vyplnit jim volný čas,“ vysvětluje Tomanová.

Před migrační krizí bylo jediné detenční centrum v Bělé-Jezové, ale nyní má ČR taková střediska tři. Centrum v Bělé-Jezové bylo transformováno na zařízení určené pro zranitelné skupiny osob, zejména rodiny s dětmi a ženy. Další dvě uprchlická střediska jsou určena pro příjem uprchlíků, jiná dvě poskytují ubytování při čekání na vydání rozhodnutí o azylu. V rámci SUZ dále fungují čtyři integrační centra, kde si uprchlíci mohou osvojit češtinu, aby si v brzké době nalezli samostatné bydlení a zaměstnání.

  • Pingback: Czech Republic: Hate crimes on the rise despite the refugee progress – Videos | The Great Middle East()

  • Otakar Hořínek

    a kolik pomoci poskytují našim lidem v nouzi,našim dětem v dětských domovech a podobně?Nebo to tolik nevynáší jako se starat o muslimy?

  • Martin Krymlak

    To je dobře, že těch útoků přibývá… Však jediné co stačí udělat aby ten daný člověk nebyl nenáviděn je začít se chovat jako Evropan, možná ale ne nutně přijmout křesťanství nebo atheismus (ženy ať zahodí ty proklaté záclony(Burky) a muži ať nenosí Turbany atd., přestanou nenávidět židy,křesťani a vlastně všechny jiné víry,neviní ostatní z každé špatnosti co se stane i když některé jsou jejich vlastní vinou,pracují jako každý jiný,chovají se k ženám s úctou, sníží návyk na více jak 4+ dětí a radši vychovají 2-3, tento seznam bych mohl psát do nekonečna ale stejně si to přečtou tak dva lidé….)

    • Jaroslav Šebek

      Jste primitivní a pologramotný tvůrce jakéhosi seznamu “hodnot”, které vyžadujete na lidech, z nichž mnozí disponují mnohem větší sociální i osobní inteligencí, pane Krymlaku, než Vy.

REKLAMA
REKLAMA