Polsko a Maďarsko versus Brusel – kdo se udrží?

Polsko ve svém sporu s Bruselem věří v podporu od Orbánova Maďarska. Je na něj ale spoleh? Vyhraje Orbán znovu volby? A proč Komise proti Budapešti nepostupuje stejně jako vůči Varšavě?
Polsko Maďarsko Brusel
© Kancelář ministerského předsedy Polské republiky

Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki včera jednal v Bruselu s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem.

Zabývali se jednou z nejcitlivějších otázek současné evropské politiky. V prosinci totiž Komise po měsících neúspěšných diskusí oznámila, že v Polsku podle ní hrozí vážné porušení vlády práva, především kvůli kontroverzní reformě soudního systému.

Juncker a Morawiecki včera podle svých slov vedli o této problematice „detailní diskuzi“. Domluvili se na dalším setkání s cílem dosáhnout pokroku do konce února.

Členské státy by se měly situací v Polsku zabývat ještě tento měsíc.

Polský premiér přijel do Bruselu ve stejný den, kdy vláda ve Varšavě prošla výraznými změnami. Polský prezident Andrzej Duda odvolal mimo jiné ministry obrany, zahraničí a ochrany životního prostředí, s jejichž jmény se spojovaly ostré spory s opozicí a bruselskými institucemi EU o ohrožení právního státu v Polsku či o kácení v chráněném Bělověžském pralese.

Sám Morawiecki je premiérem také krátce. Předchozí šéfku kabinetu Beatu Szydłovou nahradil teprve v prosinci.

Obrana Varšavy = obrana vlastního dvorku

Je to vůbec poprvé, co Komise spustila vůči členské zemi Unie postup podle příslušných ustanovení unijní smlouvy týkajících se možného porušování základních evropských hodnot.

V rozhodování jsou teď na řadě ostatní členské země EU, které mají posoudit, zda je v Polsku právní stát skutečně v ohrožení. Měly by se tím poprvé zabývat ještě tento měsíc.

Jak funguje „článek 7“, který Komise vůči Polsku spustila? Čtěte >>>>

Celý proces může teoreticky vyústit v to, že další státy EU se rozhodnou Varšavu zbavit hlasovacích práv. Musely by o tom ale rozhodnout jednomyslně. A Maďarsko už dalo najevo, že své polské kolegy podpoří.

Je to silná záruka, myslí si odborník na Maďarsko z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK Petr Balla.

Balla: Případné použití článku 7 by bylo bezprecedentním politickým rozhodnutím v rámci EU. V takto zásadní otázce by už přišlo na přetřes i mnohasetleté polsko-maďarské přátelství.

„Případné použití článku 7 by bylo bezprecedentním politickým rozhodnutím v rámci EU. V takto zásadní otázce by už přišlo na přetřes i mnohasetleté polsko-maďarské přátelství,“ řekl EurActivu.

Polského spojence je podle něj navíc potřeba podržet už proto, že si maďarský premiér Viktor Orbán rozhodně nepřeje, aby EU zasahovala do vnitropolitické situace jednotlivých členských zemí.

Je na Orbána spoleh?

Samotné Maďarsko čelí kritice z Bruselu dlouhodobě. V minulosti to bylo například kvůli nové ústavě z roku 2011 nebo mediálnímu zákonu, a střety s evropskou exekutivou neustávají ani dnes.

„Vůči Maďarsku běží několik řízení pro porušení povinností v citlivých oblastech – kvůli Středoevropské univerzitě, zákonu o nevládních organizacích, nedodržování uprchlických kvót. Výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) také pracuje na zprávě o situaci v Maďarsku, která by potenciálně mohla vést ke spuštění článku 7,“ vyjmenovává výzkumná pracovnice Evropské univerzity Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou a spolupracovnice evropského think-tanku European Council on Foreign Relations (ECFR) Zsuzsanna Véghová.

Proto podle ní bude v Orbánově zájmu zabránit postupu vůči Polsku. Očekává tedy pragmatické rozhodnutí.

Nervozitu ohledně Orbánova postoje může ve Varšavě vyvolávat zkušenost z minulosti.

Véghová nicméně připomíná, že během Morawieckého návštěvy v Budapešti na začátku ledna Orbán pouze ujistil, že polská vláda má jeho podporu. Případné veto při jednání Evropské rady ale nepotvrdil. A když v prosinci Komise spuštění článku 7 oznámila, byl to maďarský vicepremiér Zsolt Semjén, kdo mluvil o ochotě vetovat případné omezení polských hlasovacích práv – nikoliv Orbán.

Nervozitu ohledně Orbánova postoje může ve Varšavě vyvolávat zkušenost z minulosti.

„Premiér Orbán také původně potvrdil svou podporu plánu Jaroslawa Kaczyńského (předsedy vládnoucí strany Právo a spravedlnost a faktického vládce Polska – pozn. red.), který chtěl zabránit znovuzvolení Donalda Tuska na pozici předsedy Evropské rady,“ připomíná středoevropský analytik Dariusz Kałan.

Nakonec Orbán couvl a Tusk byl letos na jaře v roli „evropského prezidenta“ potvrzen.

Kałan: Orbán by mohl přistoupit na určitou formu dohody s Komisí, která by zahrnovala zmírnění požadavků v migrační politice.

Kałan očekává, že maďarský premiér by mohl přistoupit na určitou formu dohody s Komisí, která by zahrnovala zmírnění požadavků v migrační politice.

Pro Orbána by to podle něj byl další plusový bod před blížícími se parlamentními volbami v Maďarsku. Ty mají proběhnout v dubnu.

Orbán od válu nepůjde

Podle analytiků je ovšem víceméně jasné, že Orbánova strana Fidesz bude ve volbách znovu úspěšná.

„Demokratická opozice zůstává rozdrobená, jednání o případné spolupráci postupují pomalu a některé strany jako LMP (Politika může být jiná, zelená politická strana – pozn. red.) už oznámily, že nechtějí postupovat s ostatními,“ říká Véghová.

Krajně pravicový Jobbik je podle ní odstaven na vedlejší kolej kvůli rozhodnutí státních auditorů, že strana má zaplatit vysokou pokutu za ilegální přijímání nefinanční podpory. Nebude tak mít pravděpodobně dost peněz na kampaň.

Véghová: Orbánovou výhodou je ústavní většina. Tu polská vláda nemá, a tak musela postupovat protiústavně.

„V Maďarsku navíc roste ekonomika. Po strašné ekonomické krizi způsobené socialistickými vládami (2002–2010) má 60 % lidí pocit, že se země vyvíjí správným směrem. Podpora vládní strany Fidesz je stabilně vysoká,“ přidává Balla další argument hrající ve prospěch Orbána.

Podle Kałana tak není otázka, jestli bude Orbán znovu zvolen premiérem, ale zda si ve vládě vystačí bez koaličního partnera, nebo ne (v současnosti vládne s křesťansko-demokratickou KDNP, kterou lze ovšem považovat za satelit Fideszu – pozn. red.).

Přečtěte si také rozhovor s odborníkem Balázsem Jarábikem: Orbán Brusel záměrně provokuje, připravuje se na volby >>>>

Co Orbána chrání

Fidesz v čele s Orbánem vládne v Maďarsku od roku 2010. Často přitom padá otázka, proč to nebylo právě Maďarsko, na kterém mohla Komise poprvé vyzkoušet speciální postup při porušování zásad právního státu.

Jednou z velkých výhod Orbána je v tomto směru ústavní většina, kterou jeho vláda drží.

„Když začali ve svém prvním období v letech 2010–2014 měnit právní a institucionální prostředí v zemi, měli už tříčtvrtinovou ústavní většinu, a tak zkrátka mohli přepsat pravidla tak, jak chtěli,“ vysvětluje Véghová.

Maďaři umí s Bruselem jednat. Poláci to v minulosti nepředvedli.

„Vláda Práva a spravedlnosti v Polsku takové zastoupení nemá, a tak v některých momentech jednala neústavně, aby prosadila své cíle,“ dodává.

Maďarská vláda se navíc podle ní v případě kritiky aktivně zapojuje do dialogu s Bruselem a snaží se působit jako partner, který je ochotný se domluvit. Byla také schopna provádět kosmetické změny v problematické legislativě, které sice nezměnily ducha zákonů, ale působily vstřícně.

Otázkou zůstává, jestli takového přístupu bude pod novým premiérem schopné i Polsko. Dosud se totiž polské ministerstvo zahraničí řídilo v jednáních s Bruselem do velké míry ideologií a neoplývalo příliš velkými diplomatickými schopnostmi, říká Kałan.

Analytici také uvádějí další Orbánův trumf, kterým je příslušnost k nejsilnější evropské politické frakci – Evropské lidové straně (EPP). Ta ho v minulosti několikrát podržela.

Podpora od evropských lidovců nemusí Orbánovi vydržet navždy.

Orbánova „bezpečnost“ ale není zajištěna navždy, připomíná Véghová zmíněnou zprávu, kterou připravuje výbor LIBE. „Práce pokračují, první slyšení už proběhlo minulý rok,“ říká analytička.

Zdůrazňuje přitom, že frakce EPP v tomto případě zaznamenala tříštění názorů. Parlament totiž musel nejprve v květnu 2017 rozhodnout, že se má výbor LIBE situací v Maďarsku zabývat. A evropští lidovci ve svém hlasování nebyli jednotní.

„Europoslanci EPP jsou rozděleni v názoru na to, jak by měla EU vůči Maďarsku postupovat,“ shrnuje Véghová. Výsledek názorového boje se projeví nejpozději na podzim letošního roku, kdy se má o zprávě hlasovat.

S využitím ČTK.

REKLAMA
REKLAMA