Média jsou nebezpečná zbraň. Uvědomuje si to Rusko, EU i česká vláda

V poslední době se čím dál více mluví o tzv. dezinformačních kampaních a lživé propagandě ze strany nejrůznějších internetových serverů i ze strany států, zejména pak Ruska. Není divu, sám ruský ministr obrany totiž prohlásil, že média se již stala novou zbraní. Evropská unie bere tuto hrozbu vážně již dva roky. A první úspěchy má za sebou i česká vláda.
putin
© Shutterstock / ID1974

Česká republika je jednou z prvních zemí Evropské unie, která v rámci svých úřadů zřídila speciální pracoviště pro boj s dezinformacemi a propagandou. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám funguje od ledna letošního roku a je součástí ministerstva vnitra. Nejde však o úplně první orgán svého druhu v Evropě.

Již v roce 2015 vznikl na unijní úrovni East StratCom Task Force, tedy jednotka, která má za cíl bojovat s ruskou dezinformační kampaní. Jedná se o tým jedenácti expertů, mezi kterými je i český novinář Jakub Kalenský.

Tyto kroky ukazují, že moderní technologie a prakticky neomezený přístup k jakýmkoli informacím s sebou nesou značná rizika. Mezi oběma úřady ale existují rozdíly.

Hrozba leží na východě

Jednotka East StratCom Task Force není výmyslem evropských byrokratů. Během jednání Evropské rady v březnu 2015 se na nutnosti bojovat proti neustávající ruské dezinformační kampani shodli představitelé všech osmadvaceti členských zemí EU.

„Hybridní válka, včetně té informační, kterou Ruská federace vede proti Evropské unii, má úspěchy,“ myslí si český europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09, EPP).

Obavy unijních politiků jsou pravděpodobně na místě. I ruský ministr obrany Sergej Šojgu totiž už před dvěma lety uvedl, že „slovo, kamera, fotografie, internet a informace jako takové se již staly dalším typem zbraně, další součástí ozbrojených sil“. Podle něj je takovou zbraň možné použít jak ve jménu dobra, tak ve jménu zla. Ruský prezident Vladimir Putin v roce 2014 také například tajně udělil ocenění více než třem stovkám ruských novinářů za „objektivní“ mediální pokrytí událostí na Krymu.

V návaznosti na výsledky Evropské rady představila Komise Akční plán strategické komunikace, který si vytyčil tři hlavní cíle, jejichž naplnění má za úkol mimo jiné East StratCom Task Force. Jedná se o podporu a účinnější prezentaci unijní politiky a hodnot ve státech Východního partnerství, posilování svobodných médií a především zmíněný boj proti dezinformacím.

Štětina: Hybridní válka, včetně té informační, kterou Ruská federace vede proti Evropské unii, má úspěchy.

Útoky na osoby i média

Jednotka každý týden zveřejňuje tzv. Disinformation Review, a to jak v angličtině, tak v ruštině. Stejně tak zřídila i speciální twitterový účet.

Internetové lži a zavádějící informace podle East StratCom často cílí buď na jednotlivé osoby, politické skupiny a vlády, nebo na mezivládní a nevládní organizace či na mainstreamová média. Další strategií dezinformační kampaně je šíření co možná největšího množství navzájem si odporujících zpráv. V takovém případě v kyberprostoru koluje několik verzí jedné události, což čtenáře nutí k myšlence, že pravda je relativní a nelze k ní nikdy dojít.

„Cílem není přesvědčit lidi, že Rusko má skvělá média. Jde o to přinutit čtenáře, aby dezinformaci přijali,“ uvedl Kalenský. Podle něj v zemích Visegrádské skupiny přijímá tyto nepravdivé a zkreslené informace z propagandistických médií 20 až 40 % občanů.

Účelem takových zpráv je často podrývání hodnot demokratického právního státu, principů liberální demokracie nebo oslabení evropské integrace. V poslední době vyjádřilo své obavy z dezinformační kampaně během voleb například Německo či Francie. Podle Evropské komise byla nedávným cílem takové kampaně i německá kancléřka Angela Merkelová.

Kalenský: Jde o to přinutit čtenáře, aby dezinformaci přijali.

Češi následují Evropskou unii

Na kroky Evropské unie navázala i Česká republika. Pro boj proti těmto „novým zbraním“ na počátku roku zřídila na ministerstvu vnitra Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám.

Hlavním úkolem je podle oficiálního vyjádření „monitorování hrozeb spojených přímo s vnitřní bezpečností státu“, což je oblast, kam spadá jak terorismus, tak extremismus, narušování veřejného pořádku nebo „dezinformační kampaně se vztahem k vnitřní bezpečnosti státu“.

Od počátku roku upozornilo centrum na několik dezinformací, které se objevovaly na českých propagandistických a konspiračních serverech. Jednalo se například o teroristy z Berlína, kteří se měli údajně skrývat na území České republiky, nebo o radioaktivní mrak, jenž se měl objevit nad naší republikou.

Nejedná se však o nový úřad, bezpečnostní sbor ani o zpravodajskou službu. Stejně tak centrum podle vyjádření ministerstva vnitra nebude provádět jakoukoli cenzuru či „vypínání internetu“. Centrum je pouze odborným analytickým a komunikačním pracovištěm, které se inspirovalo praxí v Pobaltí či v Británii, kde podobná pracoviště již existují.

„Centrum bude mimo jiné upozorňovat na závažné dezinformace a bude směrem k veřejnosti i směrem ke státním institucím poskytovat odborná stanoviska,“ uvádí dále ministerstvo.

Vznik centra vítá i Michael Romancov, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

„Stejně jako v jiných evropských zemích i v České republice se Rusko snaží využít všech nabízejících se kanálů. Velkým problémem je například šíření dezinformací. Na boj s nimi ale ministerstvo vnitra zřídilo speciální pracoviště, což je první krok k tomu, abychom se proti dezinformačním kampaním mohli účinně a aktivně bránit,“ myslí si.

Současný šéf centra Benedikt Vangeli však upozorňuje, že úkolem není jen boj proti dezinformacím, ale proti všem hybridním hrozbám. Vyvracení dezinformací podle jeho slov zahrnuje jen necelých 10 % práce.

Zeman: Nepotřebujeme ideovou policii

Vybudování centra měla na starosti právnička působící na ministerstvu vnitra Eva Romancovová. Podle ní je v plánu postupně vytvořit kapacitu, která bude vybrané internetové zdroje monitorovat čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. Dodává však, že je třeba se zaměřit pouze na vážné hrozby.

„Nechtěli bychom upozorňovat na každou lež, která vyjde na internetu. Chceme monitorovat trendy a závažné dezinformace. Pokud nějakou informaci vyhodnotíme jako natolik rizikovou, že je potřeba na ni zareagovat, tak to uděláme. Ale pokud půjde o závažnou věc na jednom obskurním webu a nikdo ji nebude sdílet, tak na ni nebudeme reagovat, protože bychom na ni zbytečně upozorňovali,“ uvedla v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Vznik centra se však nelíbí všem. Mezi jeho nejhlasitější odpůrce patří i i prezident Miloš Zeman. Ten ve svém tradičním vánočním projevu na konci minulého roku uvedl, že „nepotřebujeme cenzuru, ideovou policii, nový Úřad pro tisk a informace, pokud máme i nadále žít ve svobodné a demokratické společnosti“.

REKLAMA
REKLAMA