Juncker se chce sblížit s Visegrádem. Čeští politici další fungování skupiny podporují

Zakopat válečnou sekeru s Visegrádem. I tak se dá interpretovat schůzka Jean-Clauda Junckera se středoevropskými premiéry. Spolupráci s V4 bude s největší pravděpodobností podporovat i budoucí česká vláda.
V4 a Juncker
© Úřad vlády ČR

Český premiér Bohuslav Sobotka se dnes v Bruselu účastní posledního summitu EU před tím, než proběhnou české parlamentní volby.

Ještě před tím, než se do Bruselu sjeli lídři ostatních zemí Unie, proběhla ve středu večer zvláštní večeře premiérů Visegrádské skupiny se šéfem Evropské komise Jean-Claudem Junckerem.

Ten si chtěl s ministerskými předsedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska promluvit o aktuálních problémech, kterým EU čelí.

„Na menu byl konsenzus dosažený prostřednictvím kompromisu a spolupráce,“ zhodnotil Juncker po večeři na svém Twitteru.

Sobotka podle svých slov Junckera požádal, aby Komise vystupovala jako nestranný rozhodčí, který bude kontrolovat dodržování evropských pravidel. Některé státy totiž podle něj totiž mají pocit, že se to neděje a že všem není měřeno stejným metrem.

„Komise by měla měřit stejným metrem, pokud jde o implementaci práva v jednotlivých členských zemích. Nemělo by to být tak, že na někoho je přísnost, protože zrovna zlobí, a u někoho za stejný prohřešek přísnost nevidíme,“ řekl Sobotka.

Premiéři s Junckerem mluvili o migraci, digitalizaci nebo spolupráci v obraně, což jsou témata dnešního a pátečního summitu.

Řeč ale došla i na rozdíly a spory mezi východní a západní částí EU, které se projevují například v debatě o vysílání pracovníků. S Komisí má V4 spory zase kvůli přerozdělování uprchlíků.

Díra mezi východem a západem EU

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Aleše Chmelaře byla diskuze při večeři otevřená a upřímná. Premiéři se podle něj s Junckerem shodli, že mezi východem a západem EU musí panovat větší porozumění.

Také Junckerův mluvčí schůzku interpretoval jako snahu nastavit lepší vztahy mezi východní a západní polovinou EU. Větší otevřenost ke státům střední Evropy naznačil i Junckerův zářijový projev o stavu Unie.

Šéf exekutivy v projevu mimo jiné prohlásil, že Evropa musí dýchat oběma plícemi, západní a východní, jinak se jí nebude dostávat dechu. Zmínil i téma dvojí kvality potravin, které v EU zvedají hlavně Slovensko a Česko.

„Poslední Junckerův projev byl nejlepší v historii a ukázal, že lidé spojení s Evropskou komisí mění svoje myšlení,“ hodnotí v dnešním rozhovoru europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

„Začínají chápat, že pokud nechtějí ztratit státy střední a východní Evropy, nemohou jen přikazovat, ale více o věcech diskutovat a brát vážně i témata, kterým se někteří smějí,“ říká.

Jak se strany před volbami dívají na V4

Státy Visegrádské skupiny získaly v EU během posledních dvou let negativní nálepku kvůli svému postoji v migrační krizi. Image čtyřky nepřispívají ani špatné vztahy Budapešti a Varšavy s Bruselem.

České politické strany, které mají šanci uspět ve volbách, se ale na visegrádskou spolupráci dívají spíše pozitivně.

„Ačkoliv mnoho lidí V4 předpovídalo konec po vstupu jejích členů do EU, spolupráce funguje dále a její členové se snaží koordinovat postup v rámci EU. Prostě, víc hlav víc ví,“ vyjádřilo se favorizované hnutí ANO k otázce EurActivu, zda by měl formát Visegrádské spolupráce přetrvat.

„Visegrádská spolupráce představuje unikání nástroj pro budování harmonických vztahů s našimi nejbližšími sousedy, kterého bychom se neměli vzdávat pouze z toho důvodu, že v současné době v některých oblastech selhává,“ uvedla například TOP 09.

„Naopak bychom se měli snažit hledat s našimi partnery z V4 společná pozitivní témata, která budeme v EU prosazovat. To se podařilo například při nedávném tematizování dvojí kvality potravin,“ dodává strana.

Od ostatních stran se v tomto ohledu výrazně odlišují pouze Zelení.

„V současnosti blízkou spolupráci v rámci V4 nepodporujeme. Současné směřování Maďarska a Polska totiž není ničím, co bychom chtěli následovat či podporovat,“ odpověděli redakci.

„Zelení chtějí, aby byla Česká republika v jádru evropské integrace. To je v ostrém rozporu se současnou politikou Maďarska a Polska,“ myslí si Zelení.

REKLAMA
REKLAMA