Česká republika čelí díky Trumpovi novým výzvám

S nástupem Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se České republice vyjevila řada nových otázek a výzev. Ty bychom mohli rozdělit do tří základních kategorií, kterými jsou obrana, obchod a nový rozměr politických vztahů jak se Spojenými státy, tak v rámci Evropské unie.
czech republic usa
© Shutterstock / FreshStock

V posledních měsících se v rámci celé Evropy vedou debaty o tom, jak se v následujících letech budou vyvíjet vztahy mezi Evropskou unií a Spojenými státy. A diskuze se v tomto ohledu nevyhnula ani České republice. S Washingtonem nás pojí mnohaletý pevný vztah, který by neměl být s nástupem Donalda Trumpa v ohrožení. Přesto si mnozí politici i odborníci kladou otázku, jestli se pro naši republiku něco změní.

Hlavní témata, o kterých se debata vede, bychom mohli rozdělit do tří kategorií. První je bezpečnost, druhou obchodní vztahy, třetí pak vztahy politické.

ČR musí brát svou bezpečnost vážně

Donald Trump během své předvolební kampaně několikrát vyjádřil své pochybnosti ohledně fungování Severoatlantické aliance. Podle jeho slov se dokonce mohlo zdát, že se od Evropy v otázce bezpečnosti a obrany odvrátí. Vše bude jasnější až po květnovém summitu NATO v Bruselu, nicméně zatím se zdá, že se na Spojené státy budeme moci spoléhat i nadále.

Dostál: Česká republika by měla vyjádřit jasnou a společnou vůli zvýšit výdaje na vlastní obranu. Toto bych však tvrdil i v případě, že by se novou americkou prezidentkou stala Hillary Clintonová.

Trumpova rétorika však Evropanům přinesla jasný vzkaz, který unijní lídři neberou na lehkou váhu. Důkazem může být například plán Komise vytvořit společný obranný fond a posílit vojenskou spolupráci mezi členskými státy. A Česká republika by v tomto ohledu neměla zůstat pozadu.

„Česká republika a ostatní členské státy NATO musí reagovat na požadavek Donalda Trumpa ohledně navýšení obranných výdajů na 2 % HDP. Ministerstvo obrany přitom neplní ani naše vlastní koaliční závazky, které počítají s navýšením výdajů na 1,4 % HDP do roku 2020. V tomto ohledu začínáme mít opravdu problém,“ uvedl poslanec a místopředseda výboru pro obranu Ivan Gabal (KDU-ČSL).

Podobný názor sdílí i Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. „Česká republika by měla vyjádřit jasnou a společnou vůli zvýšit výdaje na vlastní obranu. Toto bych však tvrdil i v případě, že by se novou americkou prezidentkou stala Hillary Clintonová. Podfinancování obrany je totiž dlouhodobý dluh České republiky a dalších zemí NATO, který kritizovaly v podstatě všechny americké administrativy,“ uvedl.

Konec dohody TTIP je pro Česko špatnou zprávou

Kromě otázek bezpečnostních Trump během bitvy o Bílý dům silně vyzdvihoval i problematiku obchodních vztahů, přičemž opakovaně zdůraznil, že je odpůrcem multilaterálních obchodních dohod. To následně potvrdil faktickým zrušením pacifické dohody o volném obchodu (TPP).

Zelienková: Obchodní smlouvy se Spojenými státy, stejně jako s Kanadou, otevírají trh pro naše podnikatele. Proto je škoda, že Washington od TTIP odstoupil.

I z toho důvodu je velmi nepravděpodobné, že se v nejbližších měsících a letech někam posunou jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), které mělo vytvořit největší zónu volného obchodu na světě. A podle některých je zmrazení jednání pro Českou republiku špatnou zprávou.

„Obchodní smlouvy se Spojenými státy, stejně jako s Kanadou, otevírají trh pro naše podnikatele. Proto je škoda, že Washington od TTIP odstoupil.  Evropská unie vyjedná pro členské státy vždy lepší podmínky, než by si každý stát vyjednal samostatně. A záleží pouze na nás, jak si zájmy České republiky v těchto dohodách ohlídáme,“ myslí si poslankyně a místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti Kristýna Zelienková (nezař.).

Stejně se na to dívá i europoslanec a místopředseda výboru pro zahraniční obchod Jan Zahradil (ODS, ECR). „Českým zájmem je, aby americké angažmá v Evropě zůstalo zachováno, a to jak v ekonomické, tak například v bezpečnostní rovině. Důležité je i to, aby vyjednávání o TTIP, které se nyní zbrzdilo, pokračovalo podle plánu,“ domnívá se.

Dohoda TTIP má však i své silné odpůrce. A to i v českých řadách. Například europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM, GUE-NGL) si myslí, že by její přijetí mělo za následek zvýšení nezaměstnanosti či pokles vnitrostátního obchodu.

„Zastánci smlouvy tvrdí, že díky ní vzniknou nová pracovní místa. Například Jeronimo Capaldo z americké Tufts Univerzity ale použil metodu vytvořenou OSN, která při zkoumání dopadů obchodní dohody lépe zohledňuje makroekonomické prvky, dynamiku zaměstnanosti a globální obchod. Jeho výsledek předpovídá ztrátu zhruba 600 000 míst,“ uvedla Konečná.

Hartman: Česká republika má exportně orientovanou ekonomiku. To znamená, že dohody podporující export EU jsou pro nás výhodné už z principu.

Trumpův postoj k liberální obchodní politice tak pravděpodobně zapříčiní, že jednání o dohodě TTIP se na delší dobu přeruší. To však neznamená, že tím skončí snaha o vyjednávání obchodních dohod s jinými zeměmi. Pokud by tomu tak bylo, na českou ekonomiku by to mělo negativní dopad.

„Česká republika má exportně orientovanou ekonomiku. To znamená, že dohody podporující export EU jsou pro nás výhodné už z principu. Kromě snížení cel je hlavní výhodou dohod odstranění netarifních bariér a technických překážek, zjednodušení celních procedur a snížení administrativní zátěže,“ myslí si Tomáš Hartman, zástupce ředitele České podnikatelské reprezentace při EU.

Pomůže nám vřelý vztah Zemana a Trumpa?

Český prezident Miloš Zeman byl jedním z mála unijních politiků, kteří Donalda Trumpa otevřeně podporovali. Možná i proto si vysloužil oficiální pozvání do Bílého domu. Zeman opakovaně zdůrazňuje, že jej s novým americkým prezidentem pojí zejména pohled na migrační krizi či na boj proti terorismu. Otázkou však zůstává, jaký dopad budou mít případné vzájemné sympatie těchto dvou prezidentů na Českou republiku.

Prouza: Od konce studené války nebyla Evropa v takovém ohrožení a nebyla tak osamocená jako dnes.

„Je vždy dobré, když k sobě mají politici blízko. To, že má premiér Sobotka velmi dobré vztahy s německou kancléřkou, francouzským prezidentem, slovenským nebo švédským premiérem či rakouským kancléřem nám pomáhá v řadě složitých témat. Bude proto zajímavé sledovat, jak se prezidentu Zemanovi podaří vzájemnou verbální chválu přetavit v něco, co pomůže celé ČR,“ uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD).

Poněkud méně optimistický je v tomto ohledu Dostál. „Jednoznačné přínosy v tom nevidím. Pokud jde o česko-americké vztahy, ty v poslední době procházely cestou vyprazdňování. Étos nové demokracie a potřeby ji chránit se postupně vytratil,“ tvrdí. „Představa, že na základě jedné návštěvy se podaří vytvořit nový základ vzájemných vztahů je docela mylná,“ dodal.

Ať už nám nová podoba vzájemných vztahů na nejvyšší úrovni přinese cokoli, podle Prouzy jsou probíhající změny na globální scéně dobrým důvodem pro to, aby se evropská integrace posunula dále. A to i s přispěním České republiky.

„Od konce studené války nebyla Evropa v takovém ohrožení a nebyla tak osamocená jako dnes. To ale neznamená, že se máme vzdávat a oddávat se poraženeckým náladám, právě naopak. Poprvé po dlouhé době máme důvod jít o kus dál a začít budovat společné ozbrojené síly či doplnit monetární unii o silný sociální rozměr, aby Evropa zůstala místem, kde se s lidmi zachází slušně a kde mají prostor pro důstojný život a kvalitní veřejné služby,“ prohlásil.

REKLAMA
REKLAMA