Budoucnost EU: Má Visegrád plán?

Země Visegrádské skupiny chtějí společně přispět do připravované Římské deklarace o budoucnosti EU. Potřebuje Unie reformu? Pokud ano, jak by se měla EU změnit? Právě to jsou otázky, před kterými stojí předsedové vlád V4.
budoucnost EU
@ P. Tracz/ KPRM

Ve střední Evropě převažují sklony k posilování role členských států na úkor Evropské komise.  Zároveň ale je pro země regionu důležitá ochrana základních kamenů EU, jako jsou schengenský prostor a čtyři základní svobody. Některé země dokonce zvažují změnu unijních smluv.

Na konci března si bude EU na summitu v Římě připomínat 60. výroční podpisu zakládajících Římských smluv. Při této příležitosti bude podepsána nová deklarace o budoucnosti Unie, do níž by se měly promítnout představy jednotlivých zemí. Země Visegrádu – Polsko, Slovensko, Česká republika a Maďarsko, se ve Vallettě shodly, že do deklarace přispějí společně.

Vize budoucího směřování EU se již vznášejí ve vzduchu. Podle Angely Merkelové a italských hostitelů summitu jsou řešením různé stupně integrace členských států. Různé úrovně integrace fungují v Unii již nyní, příkladem je členství v eurozóně či schengenském prostoru. Visegrádské země se po dlouhou dobu obávaly, že pokud budou příliš flexibilní, mohly být při dalším vývoji EU odsunuty na druhou kolej.

Na budoucnost EU budou mít zřejmě větší vliv výsledky národních voleb než připravovaná deklarace členských států v Římě. Před summitem však nastane vhodná doba pro debatu o reformě EU. Visegrádské země chtějí být v této debatě slyšet, a toto jsou jejich názory:

Polsko: Reforma EU je nutná

Poláci se všeobecně shodují, že reformy Evropské unie jsou nutné a nevyhnutelné, a jen málokdo tomuto názoru oponuje. Horší už je to s přímým označením potřebných změn, které by zlepšily nejen fungování Evropské unie, ale také pozici Polska.

Hlavní otázka zní: Měla by Varšava prosazovat jednání o nové unijní smlouvě? Taková iniciativa by umožnila velké změny ve strukturách celé Evropské unie, což by teoreticky obsahovalo také změnu fungování EU po všech stránkách.

budoucnost EU

Jarosław Kaczyński @ Piotr Drabik

Jarosław Kaczyński, předseda vládnoucí strany Právo a spravedlnost, jednání o nové unijní smlouvě podporuje. Premiérka Beata Szydłová rovněž podpořila reformu EU a slíbila, že na ní bude pracovat. Reformu prosazuje i ministerstvo zahraničních věcí.

Změna smluv se však podle Eugeniusze Smolara, odborníka z Centra pro zahraniční vztahy, konat nebude. Žádná vláda totiž nebude přípravu takového návrhu riskovat. Smolar se dokonce diví, že Kaczyński změnu smlouvy prosazuje. Podle odborníka musí být předseda vládnoucí strany obklopen lidmi, kteří vědí, že změna smluv nemá šanci. Smolar však souhlasí s tím, že EU potřebuje reformu a adaptaci. Přizpůsobivost je totiž jedním z hlavních rysů Unie již od jejího založení.

Polsko ale zatím žádné konkrétní návrhy nezveřejnilo. S ohledem na současné rozpoložení polské vlády lze však očekávat tlak posilování role členských států a mezivládní spolupráci s cílem omezit moc Bruselu. Jak prohlásila Szydłová, cílem reformy by mělo být ujištění členských států o tom, že je EU posiluje, což se podle předsedkyně vlády nyní neděje. Stejně tak by měla EU zajistit ochranu polské suverenity.

Posilování suverenity členských států ale může pozici Polska v Evropě poškodit, tvrdí Katarzyna Pełczyńska-Nałęczová, ředitelka Programu otevřená Evropa v Nadaci Stefana Batoryho. Ředitelka programu dále vysvětluje, že Polsko se řadí mezi země EU se slabší ekonomikou a snižování role nadnárodních institucí, by mohlo oslabit polskou vyjednávací moc.

Na diskusi o konkrétní podobě reforem je sice poměrně brzy, Smolar ale říká, že současný nárůst euroskeptiků povede k prohlubování integrace založené na dobrovolnosti a se základnou v Bruselu. „Uvítá to i Právo a spravedlnost,” dodává.  Vládní strana totiž politickou integrací v EU příliš nepodporuje.

Rafał Dymek: Bez konkrétního plánu se reforma EU neobejde. Musíme mít jasno v tom, za co bude EU zodpovědná.

Rafał Dymek, ředitel polské nadace Roberta Schumana vidí reformu jako nedílnou součást unijního systému. Upozorňuje však na nutnost dobře promyšleného plánu.

„Předtím, než provedeme nějaké změny, musíme mít jasno v našich cílech, tedy za co by měla být EU zodpovědná? Na jaké výzvy v příštích dvaceti letech má být připravená? A jaké sociální záležitosti by měla EU řešit?” Bez odpovědi na tyto otázky se podle Dymka reforma EU neobejde. Stejně důležité bude vytvoření vhodných finančních a institucionálních struktur. V opačném případě bude jediným výsledkem reformy chaos.

Pełczyńska-Nałęczová v rychlou reformu EU nevěří. „Reforma tak komplexního systému potřebuje četnou a silnou podporu zainteresovaných skupin. Nic takového ale v Polsku nyní nevidím.”

Maďarsko: Rétorika dvou tváří

Viktor Orbán bojuje za osvobození od Bruselu již od svého zvolení v roce 2010. Maďarský premiér viní Evropskou komisi z politické i ekonomické krize. „Pokaždé, když předsedové zemí nenalézají shodu, což se stalo například v případě kvót na přerozdělování migrantů, je zřejmé, že Komise přijme povinné politické kroky,” píše Orbán ve svém článku publikovaném v konzervativním médiu National Review.

Komise ale ve skutečnosti pracuje podle přísných pravidel stanovených členskými státy v rámci jakéhosi nového mezivládního systému rozhodování, oponuje Orbánovi ekonom a politolog Róbert Csehi ze Středoevropské university. „Ve většině případů můžeme vinit mezivládní instituce a členské státy.  Krizi eurozóny mezi léty 2010-2013 také řešila Evropská rada s Radou EU. Komise přispívala minimálně.”

Csehi tvrdí, že pokud je Orbán s evropskou politikou rozhodování nespokojený, může zkusit zformovat v Evropské radě koalici a navrhnout změnu unijních smluv.

budoucnost EU

Beata Szydłová a Viktor Orbán @ P. Tracz / KPRM

Maďarská vláda se zatím k úpravě unijních dohod vyjadřuje smíšeně. Na začátku loňského roku Orbán zdůraznil důležitost změny smluv, jeho tón se ale po referendu o brexitu změnil.

„Maďarská diplomacie naznačuje, že do změny dohod půjde, pokud to budou chtít i větší členské státy, “ říká Botond Feledy, výzkumník Centra pro euroatlantickou integraci a demokracii. „Bez úpravy evropských smluv můžeme jen těžko pokročit vpřed. Zejména státy, které žádají referendum, by tento projekt neměly odkládat,” dodává Feledy.

Budapešť je nyní v pozici „počkáme a uvidíme“. „Maďarsko se zaměřuje na zlepšování fungování EU, nikoli na úpravu institucionální moci. Zatím nelze hovořit o právní podobě, jsme ale v této otázce velmi otevření a flexibilní,” říká státní tajemník pro evropské záležitosti Szabolcs Takács.

Pro maďarskou pozici v dvourychlostní Evropě to bude výzva. Základem bude členství v eurozóně, nicméně Maďarsko zatím společnou měnu přijmout nehodlá. Podle Takácse Maďarsko může podpořit hlubší ekonomickou spolupráci, ale jen v rámci jednotného trhu, a s možností být na určité úrovni integrace. Pro Maďarsko je také důležité, aby se státy mohly volně rozhodnout, zda se chtějí do integrace zapojit, nebo zůstat stranou a připojit se později.

Maďarský premiér označil rok 2017 rokem vzpoury, a to zejména proti Komisi a evropským elitám. Této rétorice ale oponuje maďarská veřejnost. Podle výzkumu Pew si 61 % Maďarů myslí, že EU je dobrá věc, zatímco třeba ve Francii je to jen 38 %. Výzkum agentury Medián z loňského roku ukazuje, že 77 % Maďarů o členství v EU smýšlí pozitivně.

Orbánova kulturní kontrarevoluce spočívá v podkopávání EU, říká István Hegedűs.

Dvojí rétorika polského premiéra spočívá v tom, že neustále útočí na Brusel a zároveň zdůrazňuje ekonomické výhody plynoucí ze členství v EU.

„Orbánova kulturní kontrarevoluce podpořená Jaroslawem Kaczynskim spočívá v podkopávání EU. Cílí na to, že mainstreamové liberální elity směřují k prohře ve volbách ve Francii, Německu a Dánsku. Jedině tak on a další populisté budou moci převzít moc v Evropě,“ říká ředitel Maďarské evropské společnosti István Hegedűs.

Slovensko: Bez obranného reflexu

Slovensko zatím nevykazuje žádnou vůli k reformě EU, všeobecně se ale Slováci shodují na potřebě zpevnění Unie. Otázkou zůstává, jak by takové zpevnění mělo vypadat. Zkušenost s předsednictvím v Radě EU zanechala Slovensko více otevřené a nakloněné tomu, aby nad budoucnosti EU uvažovalo víc, než kdy předtím.

Visegrád připravuje svůj společný příspěvek k římské deklaraci a slovenský premiér Robert Fico ve Vallettě prozradil, že společný postoj V4 se zaměří na roli jednotlivých členských států.

„V EU se musíme vzájemně respektovat, nemohou tu být silnější a slabší státy. Není tu žádný zájem o rozpad, jen musíme být o trochu odvážnější,” říká Fico s odkazem na okolnosti brexitu a nového přístupu americké administrativy. V4 chce využít příležitostí a přijít s jinými nápady, které by od nich nikdo neočekával.

Státní tajemník ministerstva zahraničí Ivan Korčok říká, že V4 zdůrazní nutnost posílení tří hlavních částí – eurozóny, Schengenu a vnitřního trhu.

Fico: Úprava smluv EU není nutná.

Slováci jsou si vědomi toho, že zakládající státy EU volají po důkladné reformě směřující k hlubší integraci a uzavřenější Unii.

Podle slovenského premiéra úprava smluv EU není nutná. Ivan Korčok dodává, že země V4 nemusí mít stejný názor na důkladné vnitřní změny, které navrhuje Polsko.

Korčok zároveň říká, že Slováci se debatě o budoucnosti EU nebudou bránit, a to ať už se jedná o vícerychlostní integraci či změnu dohod.

budoucnost EU

Ivan Korčok

„Musíme ale přesně určit, jak a v jakých oblastech se diferencovat, abychom se posunuli vpřed. Nesmí se to stát základním principem budoucího fungování EU, protože to může vést k ještě pokročilejší fragmentaci,” vysvětluje Korčok. Neochota směrem ke změně smluv není ideologická. Spíše nikdo zatím neurčil, co by mělo být změněno.

Bratislava zároveň věří, že diskusi o reformách EU by měly vést právě členské státy. Státní tajemník přiznává, že očekávána bílá kniha Evropské komise o budoucnosti EU bude legitimním příspěvkem do diskuse, ale najití odpovědí podle něj není záležitostí institucí.

Na Slovensku jsou slyšet i hlasy, které obhajují potřeby hlubší integrace. „Dosáhli jsme bodu, kde se musíme rozhodnout posunout se vpřed, jinak zaostaneme. Zachování současného stavu je neudržitelné,” říká Ivan Lesay, bývalý státní tajemník ministerstva financí zodpovědný za evropskou agendu. Podle něj je eurozóna vytvořená jen napůl a čelí mnohým politickým rizikům.  Sociální, daňová, bezpečnostní a zahraniční politika jsou dalšími kandidáty pro hlubší integraci, které jsou však zatím nedohledným cílem.

Nejpravděpodobnějším scénářem je, že EU přežije, ale její význam časem poklesne, myslí si Lesay.

Podpoří Slováci zásadní změny? Ano a ne, záleží na položené otázce.

Slovenská podpora EU je stále relativně vysoká. Výsledky posledního průzkumu veřejného mínění lze ale chápat jako varování. „Překvapilo nás, kolik zúčastněných spontánně vyjádřilo svůj pozitivní vztah k EU. Po hlubší diskusi ale začali být velmi kritičtí a zklamaní, vysvětluje politoložka Aneta Világi z University Komenského.

K podpoře evropského integračního projektu ze strany veřejnosti bychom neměli být lhostejní, varuje. Pokud se objeví nějaký Nigel Farage a začne mobilizovat tyto vnitřní pocity, obávám se, že dnešní souhlas s výhodami, které nám EU přináší, by rychle změnil,” varuje odbornice.

Česká republika: Čtyři základní svobody a bezpečnost

Česká republika se v minulosti dlouhodobě vymezovala proti otevírání evropských smluv i rozdělení integrace do více rychlostí. Vláda zastává názor, že současný právní rámec a nástroje dávají Unii dostatek prostoru k řešení aktuálních výzev. Bez ohledu na různé rychlosti by měla EU společně přistupovat k naplňování nejdůležitějších očekávání svých obyvatel. Česko v současné diskuzi zdůrazňuje potřebu řešení bezpečnostních otázek.

Premiér Bohuslav Sobotka chce příští týden diskutovat o budoucnosti Evropy a brexitu se zástupci všech parlamentních stran. Říká, že chce vyvolat celostátní diskusi napřič politickým spektrem.

budoucnost EU

Premiéři zemí Visegrádu @ P. Tracz/ KPRM

Podle Pavla Fáry ze Svazu průmyslu a obchodu ČR je rizikem české debaty o EU to, že relativně marginální témata vytvoří „bouři ve sklenici vody“, která pak pomáhá populistům rozdmýchávat vášně a překrývat skutečné problémy.

Na druhé straně si ale politická reprezentace EU musí uvědomit, že navrhuje a prosazuje mnohdy zbytečnosti, které EU spíše rozkližují, než aby pomohly řešit aktuální výzvy,“ dodává.

„Nepotřebujeme více Evropy, ale méně Evropy, tedy méně byrokracie a regulací, ale na druhou stranu více vazeb mezi EU a USA a více volného obchodu,“ řekl EurActivu český europoslanec Jan Zahradil (ODS, ECR).

Jen jedna třetina Čechů (36 %) věří, že evropský projekt má budoucnost. Upozornil na to výsledek průzkumu veřejného mínění CVVM z dubna 2016. Více než polovina (53 %) z 1063 respondentů odpověděla, že v evropskou integraci nemají důvěru. Tato čísla jsou hodně podobná výsledkům z předchozího průzkumu z roku 2012.

Kontrola vnějších hranic dává občanům pocit bezpečí, říká Tomáš Prouza.

Největší vyzvou, které EU čelí, jsou podle Čechů imigrace (63 %), terorismus (47 %) a stav veřejných financí (15 %). Na podzim o tom informoval průzkum Eurobarometru.

„Občané se cítí bezpečně, jen pokud jsou si jisti tím, že žijí v oblasti s plně kontrolovanými vnějšími hranicemi a jsou ujištěni o tom, že úřady mají dostatek nástrojů k tomu, aby je udržely v bezpečí,” říká státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Dodává, že EU se musí chovat jako globální hráč a aktivně odpovídat na všechny vnější krize a hrozby.

Češi se zajímají také o ekonomické a sociální záležitosti. Vláda se proto zaměřila na zajištění čtyř základních svobod evropského jednotného trhu. „Čtyři svobody vnitřního trhu je třeba rozvíjet rovnoměrně. Musíme se vyvarovat opatření jak na evropské, tak na národní úrovni, která je omezují,“ řekl premiér Sobotka v nedávném rozhovoru pro server Euroskop.cz. Dodal, že aktuálně jde především o omezování svobody pohybu pracovníků.

Ohrožení jednoty vnitřního trhu se pojí s vyjednáváním o brexitu. Britské rozhodnutí odejít z EU je jednou z největších výzev, které Unie čelí, řekl redakci europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP), podle kterého se musí vyjednávání s Británií opírat o výhody i náklady na obou stranách.

Z anglického originálu přeložila Aneta Zachová.

REKLAMA
REKLAMA