Spotřebitelé doplácejí na neznalost rychlosti internetu

Evropští spotřebitelé doplácejí na nedostatek informací o rychlosti svého připojení k internetu. Kvůli neexistenci jednotných pravidel při poskytování telekomunikačních služeb v EU je běžnou praxí, že se za stejné připojení platí v Evropě rozdílné ceny.
Internet
zdroj: ShutterStock; autor: Ditty_about_summer.

„Pro internet neexistuje žádný jednotný trh a to je potřeba změnit. Není žádný rozumný důvod pro to, aby někdo v Evropě platil za stejné připojení čtyřikrát více než jiný,“ uvedla evropská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová

Evropská komise totiž na konci minulého měsíce zveřejnila několik studií, které poukazují na to, že neexistence jednotných pravidel při poskytování telekomunikačních služeb v EU může spotřebitelům pořádně ztrpčit život.

Situaci nepomáhá ani fakt, že spotřebitelé nemají o svém připojení k internetu dostatek informací. Ze zmíněných studií vyplynulo, že 66 % lidí nezná rychlost svého připojení.

Nejlevněji je v Litvě

Jednou z nepříjemností, kterým v současnosti musí evropští spotřebitelé čelit, je rozdílná cena za připojení k internetu, jež se může v jednotlivých zemích měnit.

U pevného širokopásmového připojení o rychlosti 12-30 megabitů za sekundu (Mbps), který využívá většina Evropanů, se cenové rozdíly v nabídce připojení liší až o 400 %. Ceny se tak pohybují od 10 až 140 eur za měsíc.

Nejlevnější připojení nabízí Litva (od 10,30 eur), Rumunsko (od 11,20 eur) a Lotyšsko (od 14,60 eur). Na Kypru se ale ceny pohybují kolem 46 eur a o levném připojení se nedá hovořit ani v případě Španělska (38,70 eur) či Irska (31,40 eur).

Největší cenové rozpětí na domácím trhu pak vykazuje Polsko (20-140 eur) a Chorvatsko (30-121 eur). 

„I když lze některé rozdíly mezi trhy vysvětlit rozdílnými výchozími náklady a příjmy, většina jde na vrub přetrvávající fragmentaci trhu,“ nabízí vysvětlení Evropská komise.

Práva spotřebitelů je třeba posílit 

Kromě rozdílné ceny za připojení k internetu navíc platí i to, že spotřebitelé mají v průměru k dispozici pouze 75 % rychlosti širokopásmového připojení oproti tomu, co jim slibují poskytovatelé. 

Podle tiskového mluvčího komisařky Ryana Heatha je v některých členských zemích, jako je Velká Británie či Francie, rychlost připojení dokonce o 45 % nižší, než by měla být.

„I když se sítě zlepšuji, rozdíly mezi inzerovanou a skutečnou rychlostí jsou stejně velké jako v roce 2012. To potvrzuje, že je potřeba práva spotřebitelů posílit a harmonizovat,“ řekla k tomu komisařka Kroesová.

Situace se ale podle komentátorů pravděpodobně příliš nezmění ani poté, co Evropský parlament na začátku dubna v prvním čtení schválil novou legislativu v rámci telekomunikačního balíčku. Ještě se k ní totiž budou vyjadřovat vlády členských zemí a je pravděpodobné, že dojde ke změnám.

Reformy slibují například povinnost poskytovatelů uvádět přesné informace o skutečné rychlosti přenosu dat, snazší změnu poskytovatele internetového připojení či jednodušší odstoupení od smlouvy.

Změně poskytovatele internetového připojení dnes brání celá řada překážek. „V Evropě existují stovky poskytovatelů, ale spotřebitel může využít kvůli vnitrostátním bariérám jen některé z nich,“ uvedl v rozhovoru pro bruselský EurActiv odborník na telekomunikace Innocenzo Genna

„Navíc platí, že když si spotřebitel nějakého poskytovatele zvolí, není už pak příliš ochoten přecházet k jinému, a to kvůli technickým, smluvním nebo i časovým důvodům. Je to typická situace, která se označuje jako lock-in. A na tomto segmentu trhu to platí více než jinde,“ dodal.

Brána k internetovému hledání 

O něčem podobném se dá hovořit i v případě online vyhledávání. Vyhledávací programy, jako třeba Google nebo Bing od Microsoftu, neustále upevňují své postavení a těží z toho, že se pro spotřebitele stávají branou pro vstup k internetovým službám. 

Evropská komise proto proti Googlu zahájila v listopadu roku 2010 antimonopolní šetření poté, co si na jeho chování stěžovaly menší vyhledávače specializované hlavně na srovnávání produktů a služeb. Google čelí obvinění, že znevýhodňuje vertikální vyhledávače, které se zaměřují pouze na určitý segment trhu.

Vyšetřování ze strany Evropské komise se nyní nachází v konečné fází a očekává se, že bude vyřešeno do konce mandátu stávajícího komisaře pro hospodářskou soutěž Joaquina Almunii. Ten vyprší v říjnu letošního roku. 

Kompromis, s nímž přišel právě komisař Almunia, ale neuspokojil všechny, zejména pak konkurenty Googlu a spotřebitelské organizace.

Sponzorované odkazy

Jak také EurActiv informoval, proti Googlu nedávno otevřeně vystoupili i evropští spotřebitelé (BEUC). Nelíbí se jim, že se vyhledávač tváří, že k výsledkům vyhledávání přistupuje neutrálně, ale ve skutečnosti tomu tak není a mate tím spotřebitele.  

Ústupky, které v rámci kompromisu s Evropskou komisí, internetový gigant představil letos v lednu, proto podle evropských spotřebitelů situaci příliš nezlepší. Google sice navrhl, že od sebe výrazněji oddělí sponzorované odkazy od neutrálního obsahu, i tak ale bude hlavní pozornost spotřebitele zaměřena na placené odkazy, protože ty budou zobrazovány v horní části stránky.

Podle studie lobbisitické skupiny FairSearch, která sdružuje konkurenty Googlu, je to ale taktické, protože na první tři zobrazené výsledky vyhledávání klikne až 88 % uživatelů.

Autor: EurActiv.com/Lucie Bednárová.

REKLAMA
REKLAMA