Vysílání pracovníků: Bulhaři měli podvodná potvrzení o sociálním zabezpečení. Věc musel řešit soud EU

Belgická firma zadávala zakázky svým bulharským partnerům. Na tom by nebylo nic v nepořádku, pokud by Bulhaři měli legálně získané dokumenty. Podvod s potvrzením o sociálním zabezpečení nakonec vyústil v rozsudek Soudního dvora EU, který by mohl mít vliv na připravovanou evropskou legislativu.
vysílání pracovníků
@ Shutterstock.com

Belgická stavební firma nezaměstnávala žádné pracovníky, ale veškerou práci zadávala jako subdodávky bulharským podnikům, které do Belgie vysílaly své pracovníky. Tito bulharští pracovníci přitom vlastnili potvrzení A1, a mohli proto odvádět příspěvky na sociální zabezpečení v Bulharsku.

Bulharské podniky se ale soustředily pouze na práci v Belgii a ve své zemi žádnou činnost nevykonávaly. Belgické orgány proto požádaly své bulharské protějšky o to, aby přehodnotily a případně i zrušily potvrzení A1. Bulhaři by tak museli odvádět příspěvky na sociální zabezpečení v místě, kde pracují, tedy v Belgii.

Chystají se nová pravidla pro přeshraniční vysílání pracovníků.  V čem spočívají? Dozvíte se v infografice >>>>

Bulharské úřady ale potvrzení nezrušily. Na první výzvu Belgie neodpověděly vůbec, na druhou zaslaly pouze přehled vydaných potvrzení a zjištění belgických orgánů nevzaly v potaz.

Mezitím byli ředitelé belgické stavební firmy, pro kterou Bulhaři práci vykonávali, trestně stíháni a v roce 2015 i odsouzeni.

Důvodem bylo, že firma nechala v Belgii pracovat cizí státní příslušníky neoprávněně a nenahlásila je u příslušných belgických orgánů. Bulharští pracovníci sice měli potvrzení A1, která by je této povinnosti zbavila, potvrzení však byla získána podvodem.

Věc se nakonec dostala před Soudní dvůr EU, který se zabýval tím, zda můžou belgické soudy zrušit potvrzení A1, pokud mají jasný důkaz, že je bulharské úřady vydaly neoprávněně.

Podvod s vydáváním potvrzení je hrozbou pro systémy sociálního zabezpečení členských stát, říká generální advokát Soudního dvora EU.

Ve svém včerejším rozsudku evropský soud potvrdil názor generálního advokáta Henrika Saugmandsgaarda Øe z listopadu loňského roku, že Belgie může podvodná potvrzení zrušit. Musí si být ale jista, že došlo ze strany bulharských údajů k chybě a že byl podvod ze strany zaměstnavatelů spáchán záměrně.

„Opačné řešení by vedlo k nepřijatelnému výsledku,“ uvedl tehdy generální advokát. Pokud by totiž belgické úřady musely brát podvodná potvrzení v potaz, firmy by toho mohly využívat a dopouštět se dalších podobných podvodů.

„Podvod s vydáváním potvrzení je hrozbou pro systémy sociálního zabezpečení členských států,“ dodal generální advokát, podle kterého se dají podobné praktiky považovat za nekalou soutěž.

Rozsudek může mít dopad na jednání o revizi unijní legislativy

Soudní dvůr vydal rozsudek v době, kdy unijní instituce intenzivně jednají o revizi směrnice o vysílání pracovníků. Některé firmy totiž možnosti vysílat a přijímat pracovníky zneužívají a podobně jako stíhaná belgická firma zadávají zakázky pracovní síle z východních zemí EU.

Získat zakázky v zahraničí může být pro české firmy komplikovanější. Více >>>>

Podvodné jednání, které se objevilo v případě bulharských úřadů, však připravovaná legislativa neřeší. Zaměřuje se namísto toho na výši odměn pro vyslané pracovníky, což také bylo hlavním tématem včerejšího trialogu mezi Evropským parlamentem, Komisí a Radou.

„Jednalo se již o šestý trialog, z toho druhý za bulharského předsednictví, které považuje vyřešení revize pravidel pro vysílání pracovníků za jednu ze svých priorit,“ řekla EurActivu europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE), která se jednání o finální podobě revize směrnice o vysílání pracovníků účastnila.

„Mezi hlavní oblasti patří především problematika odměňování, délky trvání vyslání, právní základ, ale také sektor dopravy, který zůstává nejkontroverznější otázkou,“ dodala europoslankyně.

Ti, kteří prosazují revizi pravidel, budou mít další argument, že v oblasti vysílání pracovníků se podvádí a že je podvody potřeba potírat, říká Kielbasa.

Přestože připravovaná směrnice se týká zejména pracovního práva, a nikoli sociálního zabezpečení, Marcin Kielbasa, odborník na legislativu z polské Labour Mobility Initiative (Iniciativa pro pracovní mobilitu), se domnívá, že rozsudek by mohl mít na vyjednávání směrnice nepřímý vliv.

„Ti, kteří prosazují revizi pravidel, budou mít další argument, že v oblasti vysílání pracovníků se podvádí a že je podvody potřeba potírat,“ uvedl pro EurActiv.cz.

Rozsudek, který potvrzuje, že národní úřady jednoho státu mohou v případě podvodu odhlédnout od potvrzení vydaných v druhém státě, může také vytvořit nejasné prostředí pro firmy.

Firmy v nejistotě

Firmy by se totiž při zadávání zakázek zahraničním partnerům mohly obávat toho, že pracovníci těchto firem budou mít podvodná potvrzení A1 a že pak za ně budou muset odvádět sociální poplatky, třeba i zpětně.

„Pokud chce Francouz někomu zadat práci a dočte se, že potvrzení A1 pro zahraniční pracovníky mohou být vydávána podvodně, možná si spíš než českou firmu vybere nějakou z domácích,“ upřesnil Kielbasa.

Stejný plat za stejnou práci na stejném místě. Země EU se dohodly na kontroverzní směrnici. Více >>>>

Budoucnost přeshraničního vysílání pracovníků je tak v současné době nejistá. Kromě samotné revize směrnice o vysílání pracovníků bude důležitý také výsledek jednání o nařízení o sociálním zabezpečení, na kterém v současné době pracuje výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci.

Dlabajová: Nemůžeme přece aplikovat stejná pravidla pro pracovníka vyslaného ve stavebnictví i na řidiče mezinárodní dopravy, který během cesty překročí hranice i několika států.

Stejný výbor má také na starosti silniční balíček, který se mimo jiné týká řidičů mezinárodní dopravy. Ti by se totiž mohli rovněž považovat za vyslané pracovníky stejně jako pracovníci na stavbách.

Silniční balíček měl vyřešit mzdy řidičů v EU. Čeští dopravci ho ale odmítají. Více >>>>

Jak ale dodává Dlabajová, zpravodajka silničního balíčku, „obě tyto legislativy bude především nutné synchronizovat a vhodně nastavit.“

„Nemůžeme přece aplikovat stejná pravidla pro pracovníka vyslaného ve stavebnictví i na řidiče mezinárodní dopravy, který během cesty překročí hranice i několika států,“ uzavírá europoslankyně.

REKLAMA
REKLAMA