Nová evropská definice “pracovníka” může způsobit firmám potíže

Pojem "zaměstnanec" by v budoucnu mohla nahradit nová celoevropská definice "pracovníka". Komise si od toho slibuje více práv pro pracující, zaměstnavatelům ale může přinést problémy.
architect-3039661_640
http://euractiv.cz

Zaměstnanci s krátkými pracovními úvazky, pracovníci online platforem jako například Uber a další lidé s neobvyklou formou úvazku mají mít stejná práva jako běžní zaměstnanci. Pomoci má jednotná evropská definice „pracovníka“, kterou navrhuje Evropská komise.

„Svět práce se rychle proměňuje, neboť roste počet nestandardních pracovních míst a smluv,“ vysvětlila eurokomisařka pro zaměstnanost Marianne Thyssenová.

„To znamená, že stále více lidí je vystaveno riziku, že se na ně přestanou vztahovat základní práva,“ dodala.

Pokud by návrh Komise prošel Evropským parlamentem a hlasováním členských států v Radě, až 3 miliony Evropanů s nestandardními pracovními úvazky by se staly „pracovníky“ a získaly by stejná práva jako běžní zaměstnanci.

Jaká sociální práva EU zaručuje? Dočtete se v našem facthseetu. Více >>>>

Atypické pracovní úvazky nejsou v Česku příliš populární. Podle statistik se může jednat zhruba o 2 % všech českých pracovníků. Oproti tomu ve Velké Británii, Německu či Rakousku jsou poměrně hojně využívané a upravená směrnice by se vztahovala až na stovky tisíc pracujících.

pracovníci EU

Zdroj dat: Evropská komise

Návrh Komise však nepřináší pouze universální celoevropskou definici pracovníka. Obsahuje také nové povinnosti pro zaměstnavatele. Ti by měli svým zaměstnancům poskytovat více informací o tom, jakou práci budou vykonávat a jaká jsou jejich práva, a to hned od prvního dne nástupu do pracovní činnosti. V současné době se mohou důležité podrobnosti dozvědět až po několika týdnech.

Další změny se týkají povinné odborné přípravy, na kterou by měli zaměstnanci mít nárok bez srážek z platu. Dále by jim evropské právo mohlo zaručit předvídatelnější pracovní podmínky. Zaměstnanci s flexibilní pracovní dobou by měli například vědět, kdy mohou být povoláni do práce.

Firmy se mohou ocitnout v nejistotě

Nová práva chce Komise pracovníkům zajistit úpravou již stávající směrnice z roku 1991. Revizi navrhla v návaznosti na přijetí evropského pilíře sociálních práv.

Lídři zemí EU potvrdili 20 principů, které mají chránit evropské zaměstnance. Více >>>>

Jak ale EurActiv upozornila Vladimíra Drbalová ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, zaměstnavatelům může tento návrh způsobit potíže.

„Nový rozsah směrnice, rozšířená informační povinnost, modifikace a posílení prostředků ochrany zaměstnanců přináší další administrativní zátěž pro podniky,“ uvedla Drbalová.

Problémem je zejména universální evropská definice pro pracovníky, kvůli které by se firmy mohly ocitnout právní nejistotě. Podle Drbalové by to mohlo vést až k tomu, že by firmy nebyly ochotné vytvářet pracovní místa jako dosud.

Komise však namítá, že administrativní povinnosti firmám nepřibudou, neboť budou moci zaměstnancům poskytovat veškeré informace elektronicky.

Nová pravidla navíc podle Komise vyplní mezery v právních předpisech, které nyní mezi členskými zeměmi existují. Země totiž mají různé definice toho, kdo je „zaměstnanec“ a co je to „zaměstnanecký poměr“. S jednotnou definicí „pracovníka“, kterou navrhuje Komise, by tyto rozdíly vymizely a firmy by mohly snadněji najímat pracovníky přes hranice.

Drbalová však stojí za tím, že úprava směrnice, kterou Komise předkládá, nemá své opodstatnění. Potvrzují to i výsledky šetření Eurofoundu (Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek), ze kterých vyplývá, že přes 80 % respondentů je spokojeno se svými současnými pracovními podmínkami.

  • Lajos99

    Nestačila pouze povinnost mít uzavřenou smlouvu ?
    Obsah smlouvy je pak dán souhlasem smluvních stran.
    Snaha o unifikaci je hraniční s totalitní představou “jednotnosti.”

    • Lukáš Veselý

      Pro klasické kmenové zaměstnance by toho nový návrh Komise ohledně “transparentních a předvídatelných” pracovních podmínek (COM(2017) 797) změnil asi dost málo a firmám by práci nepřidělal. Jde spíš o to, nastavit pravidla u nových forem práce (např. příležitostná práce s nepravidelným rozpisem hodin, práce přes digitální platformy), kde momentálně není jasné, jaký statut pracovník vůbec má a jaká práva mu přísluší. Společné celoevropské podmínky, které Komise navrhuje stanovit, jsou skutečně minimální. Mimochodem požadavek mít písemnou smlouvu je dnes formulován ve stařičké směrnici 1991/553, pod kterou některé nové formy práce nespadají… a asi by se vám dnes nelíbilo, kdyby vám zaměstnavatel dal písemnou smlouvu až po dvou měsících práce a řekl, že podle pravidel z roku 1991 je to v pořádku.

      • Lajos99

        Ideální při vzájemné důvěře stačí “slovo +stvrzení stiskem ruky”, ale jak prokázat ,že obsah jedna strana neplní ?
        Je tedy nezbytné “mit na papíře” -místo práce, -popis činnosti, -odměnu za výkon, trvání v čase.,
        Nastupovat beze smlouvy je riziko jako kupovat věc bez záruky.

        • Lukáš Veselý

          Máte pravdu. Stávající předpisy (resp. minimální požadavky na evropské úrovni dohodnuté v roce 1991) jsou bohužel takové, že někteří pracovníci jsou takovémuto riziku vystaveni: zaměstnavatel má na vystavení “papíru” s elementárními podmínkami práce 2 měsíce. Na okraji trhu práce jsou lidé v tak slabé pozici, že jsou ekonomicky nuceni toto riziko podstoupit. Nebo třeba musí akceptovat nakrátko vyžádané přesčasy (jinak už další práci nedostanou), popř. se až v pátek dozvídají, kolik hodin práce od nich bude firma další týden chtít (jsou na firmě závislí, ale nemají jistotu, že si zvládnou vydělat na nájem). “Klasického zaměstnance” takovéto věci většinou netrápí, ale pár procent lidí takto žije (někde víc, někde míň). Ty aktuální návrhy Komise nejsou nijak dalekosáhlé, ale některé tyto anomálie se pokouší řešit.

REKLAMA
REKLAMA