Nízké mzdy řidičů vytváří spory mezi zeměmi EU, Komise hledá řešení

Západní země zavádějí povinné minimální mzdy. Uplatňují je však i na řidiče mezinárodní dopravy, což se nelíbí jak státům s nižšími mzdami, tak Evropské komisi. Chystá proto nová opatření.
nízké mzdy
@ Shutterstock

Pravidla pro řidiče mezinárodní dopravy rozdělují Evropu. Německo, Francie a Rakousko požadují, aby zahraniční řidiči nákladních vozidel dostávali minimální mzdu platnou na jejich území. Pro země, jako je Česko či Polsko, jsou však podobné zákony nepřijatelné. Řidiči ze střední a východní Evropy totiž mnohdy pobírají nižší platy, a dopravním podnikům tak hrozí pokuty.

Evropská komise chce spor mezi členskými státy urovnat. Již příští měsíc by podle EurActiv.com měla navrhnout nová opatření, kterými by odpověděla na požadavky obou skupin států. Zatímco jedna strana se obává, že levní řidiči ze zahraničí vezmou jejich dopravcům práci, druhá strana volá po dodržování pravidel vnitřního trhu a volného pohybu.

„To, co se kolem nás děje, je ochrana trhů, tedy krok o dvacet let zpátky,“ říká Jan Medveď ze Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA.

Dopravci jsou v nejistotě

Komise s podobnými opatřeními ze strany západních zemí nesouhlasí a již vloni kvůli tomu zahájila řízení proti Německu a Francii. Tento týden zaslala výzvu také Rakousku.

Na druhou stranu ale eurokomisařka pro zaměstnanost, sociální věci a pohyb pracovních sil Marianne Thyssenová podporuje uplatňování národních minimálních mezd. To však vytváří v dopravním sektoru nesrovnalosti, neboť řidiči kamionů většinou zahraničními zeměmi pouze projíždí či vykládají zboží a následně se vracejí zpátky do země původu.

Výjimkou jsou takzvané kabotáže, kdy řidič z jednoho členského státu může přepravovat zboží v rámci území jiného členského státu. I v tomto případě je však počet jeho cest limitovaný a po sedmi dnech se musí vrátit do země, ze které pochází.

Nejasnosti panují také ohledně připravované revize směrnice o vysílání pracovníků. V Unii by podle ní měl platit princip „stejné odměny za stejnou práci na stejném místě“. Dopravci však stále nemají jistotu v tom, zda se bude vztahovat i na jejich sektor. V návrhu revize je totiž uvedeno, že v souvislosti se silniční dopravou vyvstávají otázky, které by se měly řešit odvětvovými právními předpisy.

Zahraniční pracovníci jsou předmětem politických diskusí

Směrnici se v současné době věnuje výbor Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci. Za projednání je zodpovědná francouzská europoslankyně Elisabeth Morin-Chartierová (EPP). Řešení dopravy vidí ve vytvoření evropské minimální mzdy pro řidiče nákladní dopravy. „Je to jediný způsob, jak zajistit spravedlivou soutěž a ukončit sociální dumping v silniční dopravě,“ říká europoslankyně.

Morin-Chartierová: Francie potřebuje pracovníky ze zahraničí. Více >>>>

Sociálním dumpingem lze označit situaci, kdy je využívána levná pracovní síla ze zahraničí a dochází k poškozování sociálních práv pracujících. A právě tomu má zabránit systém stejné mzdy za stejnou práci na stejném místě navrhovaný v revizi směrnice o vysílání pracovníků.

Polsko vysílá pracovníky ze všech členských států nejvíce a je jedním z nejhlasitějších kritiků směrnice. „Vysílání pracovníků je jedním z témat francouzských voleb,“ říká EurActivu Marcin Kiełbasa z polské Iniciativy pro pracovní mobilitu. V otázce vysílání pracovníků je podle něj nutné najít kompromis, diskuse o zahraničních pracovnících je však zpolitizovaná. „Je nutné podívat se na fakta a řešit skutečné problémy, které se s vysíláním pracovníků pojí,“ vysvětluje právní poradce iniciativy.

Kiełbasa například upozorňuje, že polští pracovníci vyslaní do Francie mají podobný plat jako místní. Dokazují to statistiky publikované francouzským ministerstvem zahraničí. Některé podniky vysílající pracovníky do zahraničí však současných pravidel zneužívají a snižují výdaje za pracovníky na minimum.

Europoslanci se na pravidlech pro vysílání pracovníků neshodují

Polsko stejně jako Česko, Slovensko, Maďarsko a dalších sedm států EU se pokusily projednávání směrnice na evropské úrovni zvrátit tím, že návrhu vystavily takzvanou žlutou kartu. Komise však k jejich názoru nepřihlédla a směrnici nadále obhajuje.

V polovině července by měli o budoucnosti směrnice rozhodnout europoslanci. „Téma rozděluje i Evropský parlament,“ říká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE), kritička navrhované směrnice. Názory se podle ní liší i napříč politickými frakcemi. „Je to spíše otázka státní příslušnosti,“ dodává.

Kromě západních států podporují revizi směrnice také evropské odbory včetně českých. V jejich zájmu je navyšování platů pracujících a ochrana jejich práv. O směrnici se také vede debata v souvislosti s rozdílností platů mezi členskými státy a budoucností sociální politiky EU, kterou Komise tento týden otevřela společně s představením Evropského pilíře sociálních práv.

REKLAMA
REKLAMA