Macron řeší vysílání pracovníků na vlastní pěst, návrh Bruselu mu nestačí

Francouzský prezident jedná se svými evropskými protějšky o nových pravidlech pro přeshraniční vysílání pracovníků. Svým chováním však může vyostřit spor o revizi směrnice, na které Evropský parlament pracuje již přes rok. Upozorňuje na to francouzská europoslankyně Morin-Chartierová.
vysílání pracovníků
@ Frederic Legrand - COMEO / Shutterstock

Emmanuel Macron se chce s Českem, Slovenskem a dalšími zeměmi dohodnout na kompromisu v otázce vysílání pracovníků do zahraničí. Francie si totiž dlouhodobě stěžuje na chování firem ze střední a východní Evropy. Jejich zaměstnanci údajně dostávají velmi nízké platy, aby mohly firmy nabízet své služby levněji a byly lákavější pro zahraniční klienty, což poškozuje nejen samotné pracovníky, ale i francouzské firmy.

Podobné hlasy se ozvaly i z Belgie, Nizozemska či Lucemburska. Problém proto začal řešit Brusel a připravil revizi směrnice o vysílání pracovníků, která se stala předmětem sporu mezi západními a východními zeměmi EU.

Francie chce přísnější pravidla

Brusel například navrhuje, aby firmy vyplácely pracovníkům v zahraničí srovnatelnou odměnu, jako mají zaměstnanci v zemi, do které byli vysláni. Další novinka se týká pracovníků vyslaných na více než dva roky. Podle nových pravidel by se na mě mělo vztahovat pracovní právo hostitelské země.

„Předložený návrh může vést k zásadnímu omezení pracovní mobility a vztyčení nových bariér mezi některými členskými státy,“ vysvětluje česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO, ALDE).

Nová pravidla pro vysílání pracovníků mohou ohrozit české firmy. Více >>>>

Macron však požaduje ještě přísnější pravidla, a začal proto osobně jednat s premiéry evropských zemí. Na kompromisu se chce dohodnout již do konce tohoto roku. Minulý týden se proto sešel i s Bohuslavem Sobotkou a Robertem Ficem.

Ještě hlubší propast

Francouzská europoslankyně Elisabeth Morin-Chartierová s Macronovu kampaní nesouhlasí. Prezidentova iniciativa by podle ní mohla spor mezi západní a východní Evropou ještě více vyostřit. Poukazuje zejména na napjaté vztahy mezi Polskem a Francií poté, co Macron prohlásil, že Polsko se chová v rozporu s evropskými zájmy.

Morin-Chartierová: Francie potřebuje pracovníky ze zahraničí. Více >>>>

Macron svým chováním navíc narušuje práci Evropského parlamentu.

„Prezident musí pochopit, že Evropský parlament se směrnici věnuje již 18 měsíců a jeho práci nemůže ignorovat,“ uvedla Morin-Chartierová (EPP), zpravodajka návrhu revize směrnice o vysílání pracovníků.

Pracovníky vysílá i Francie

Přeshraniční vysílání se týká zhruba 1 % pracovní síly v EU. Česká republika přitom více pracovníků přijímá, než vysílá.

Nejvíce zaměstnanců vysílají do zahraničí polské firmy, a to až 400 tisíc pracovníků. Polovina z nich míří do Německa, které francouzskou snahu o regulaci pravidel podporuje. Samotná Francie vyšle do zahraničí až 120 tisíc pracovníků, čímž se řadí na třetí místo v EU.

„Znepokojuje mě, že se vůbec nemluví o tom, že i my vysíláme pracovníky do ostatních zemí EU,“ říká francouzská europoslankyně. Macron by tak měl myslet nejen na to, že Francie pracovníky přijímá, ale také na to, že řada Francouzů pracuje v zahraničí. Přísnější pravidla totiž dopadnou i na ně.

REKLAMA
REKLAMA