Komise chce vidět Romy ve škole

Všechny romské děti v Evropě by měly chodit do školy, tak zní jedna z hlavních priorit EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, jejichž rámec včera (5. dubna) představila eurokomisařka pro lidská práva Viviane Reding.

romské děti
zdroj: CreativeCommons.org.

V Evropě žije 10 až 12 milionů Romů, z toho šest až sedm milionů v zemích Evropské unie. Tvoří téměř 10 % populace v Bulharsku, 9 % na Slovensku, 8 % v Rumunsku, 7 % v Maďarsku. V Řecku, Španělsku a České republice představují 1,5-2,5 %.

Ač jejich integrace do většinové společnosti spadá do kompetencí členských států EU, Evropská komise má možnost kroky jednotlivých členských zemí koordinovat.

A tak se také děje. Komisařka pro lidská práva Viviane Reding totiž včera novinářům představila rámec pro vnitrostátní strategie pro sociální integraci Romů, který členským státům ukládá plnit cíle v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, zdravotní politiky a bydlení. Členské státy musí své strategie předložit do konce roku 2011.

Impuls pro jejich přípravu představovala situace z loňského léta a podzimu, kdy francouzské úřady začaly rušit ilegální osady, které obývali kočovní Romové z Rumunska a Bulharska, a vraceli je zpět do jejich vlastí. Komisařka tehdy dokonce přirovnala repatriace francouzských Romů k deportacím za druhé světové války a slíbila, že připraví dokument, který by tomu do budoucnosti zabránil.

Vzdělání jako priorita číslo jedna

Hlavní prioritou vnitrostátních strategií má být jednoznačně rovný přístup romských dětí ke vzdělání. „Průzkumy ukazují, že v některých členských státech EU jen kolem 42 % romských dětí dokončí základní školní docházku. Přitom evropský průměr činí 97 %,“ argumentovala komisařka Reding na setkání s novináři ve Štrasburku. „Naším cílem je, aby každé romské dítě docházku ukončilo,“ dodala.

A u statistiky ještě chvilku zůstaneme. V romské komunitě najdeme více jak jednu třetinu dětí, které jsou mladší patnácti let. V celkové evropské populaci je toto číslo ale nižší – představuje ani ne jednu šestinu.

„Jestliže chceme tento problém vyřešit pro příští generaci, tak současná generace romských dětí jednoduše musí chodit do školy,“ řekla také Reding. Dodala ale, že někdy se „lépe řekne, než koná“.

Zaměstnání pro Romy

Romskou populaci trápí vysoká nezaměstnanost. Podle studie Světové banky se v některých členských zemích EU (jmenovitě pak v Bulharsku, Rumunsku a České republice) nezaměstnanost Romů pohybuje o 26 % níže pod státním průměrem.

Komise je přesvědčená o tom, že pokud by se podařilo Romy zaměstnat, znamenalo by to přínos pro evropský pracovní trh. Průměrný věk romské populace totiž dosahuje 25 let, zatímco u zbytkové populace je to 40 let.

Nízká průměrná délka života

Další prioritou je oblast zdravotnictví. Evropští Romové totiž zaznamenávají vyšší čísla v dětské úmrtnosti a mají nižší průměrnou délku života než zbytek populace.

Komise věří, že chatrné zdraví u Romů je způsobeno především nevyhovujícími podmínkami pro bydlení a nedostatkem základního vybavení jako je elektřina nebo čistá pitná voda v kohoutcích. Bude proto po členských státech požadovat, aby představily vlastní cíle, jak zlepšit zdravotní péči pro Romy a zkvalitnily jejich podmínky pro život.

Lepší využívání fondů EU

Komise se také zavázala, že bude více spolupracovat s národními vládami a zástupci regionů na tom, aby finanční prostředky z evropských fondů byly lépe vynakládány na projekty, které se týkají integrace romské komunity do většinové společnosti.

Podle komisařky Reding ve fondech leží 25,6 miliard eur, které mohou být tímto způsobem využity, avšak zatím se podařilo přerozdělit pouze 5 % (zhruba 100 milionů eur).

Reding si uvědomuje, že peníze nemohou zachránit vše, a proto je zároveň nutné, aby iniciativu vyvíjeli i politici – ať už na evropské, národní nebo místní úrovni.

„Příprava lepších programů je povinností členských států a regionálních samospráv, tedy těch, kdo rozhodují o tom, jak budou využívány prostředky ze strukturálních fondů EU,“ řekl László Andor, eurokomisař pro zaměstnanost, sociální politiku a vyloučení.

V příštím programovacím období (tj. 2013-2020) by se mělo více dbát na to, aby se projektům, které se věnují integraci Romů, poskytl „větší prostor“, dodal.

Propojení s Evropou 2020

Podle komisaře Andora by měly být národní strategie pro integraci Romů co nejvíce propojeny s hospodářskou strategií Evropské komise s názvem Evropa 2020, která byla přijata v červnu loňského roku (více o strategii viz Links Dossier).

„Pro některé země by bylo bez průlomu v integraci Romů zhola nemožné dosáhnout cílů strategie Evropa 2020,“ zdůraznil komisař.

Romů se týká zejména cíl strategie, který členské státy zavazuje ke snížení chudoby v Evropě. V evropských státech žije v bídných podmínkách průměrně 17 % občanů, zatímco chudoba u romské populace je minimálně čtyřikrát vyšší.

REKLAMA

REKLAMA